Velmi mě zaujal postřeh Jana Čulíka, kdy během relativně krátké doby zaznamenal zvýšenou míru ošuntělosti naší společnosti. Ošuntělost vnější je však bohužel průvodním jevem úpadku morálního, nejen rostoucí chudoby. A úpadek morální přispívá k radikalizaci skupin, zejména mladých lidí. A radikalizace je živnou půdou pro růst násilí. A násilí se zase nejlépe vybíjí na živých tvorech.

Morální úpadek u nás skutečně v posledních měsících nabral velmi děsivé tempo. Nelze si toho nepovšimnout v zběsilé agresi na silnicích, aroganci internetových diskusí či rostoucím exhibicionismu extremistických skupin. Není divu, když se ve slovníku nejvyšších činitelů vyskytují noci dlouhých nožů.

Kde hledat příčiny tohoto stavu? Zejména v naprosté absenci vizí. Vize se z naší politiky nadobro vytratily, byvše nahrazeny prospěchářstvím, lobismem, konfrontací a hulvátstvím. Tento stav lze navíc dobře pozorovat ve všech složkách moci - výkonné, zákonodárné i soudní. Přísloví říká, že ryba smrdí od hlavy, můj pocit je spíše, že rybou již hýbají červi.

Jakou vizi měl prezident, když po naprostém krachu prvního pokusu o sestavení vlády pověřil druhým pokusem téhož politika? Nebyla to jen touha po vlastním znovuzvolení?

Jakou vizi měl pan Topolánek, když podporu své vlády nechal zajistit u poslanců, které zvolili jeho odpůrci? Nebyla to jen touha po premiérském křesle?

Jakou vizi měl pan Čunek, když narychlo před volbami stěhoval Romy z jednoho gheta do druhého? Nebyl to jen vychytralý předvolební populismus? Honba za vidinou křesťanského předsednického křesla?

Jakou vizi měl pan Julínek, když plošně zatížil obyvatele takzvanými regulačními poplatky, které sami nemohou ovlivnit ( o vyšetřeních, hospitalizaci i předpisech rozhoduje přeci lékař)? Nebyl to jen úplatek či roubík lékárníkům a zdravotníkům?

Jakou vizi měl pan Langer, když rušil finanční policii? Nebyla to jen snaha o ochranu účtů tunelářů a korupčníků?

Jakou vizi měla vláda při prosazování reformy, která ve svých důsledcích dělá z bohatých bohatší a z chudých chudší? Nešlo náhodou jen o peněženky mocných a jimi vyvolených?

Možná se mýlím a všechny uvedené případy byly motivovány těmi nejčestnějšími úmysly. Neexistence vizí však vzbuzuje mezi lidmi i v médiích spíše opačné spekulace. O co méně vizí o to více podivných poradců, lobistů, kospirativních schůzek, urážek a skandálů. Ne neprávem říkal krátce po listopadu 1989 Pavel Tigrid, že česká politika potřebuje kultivaci a hlavně více noblesy. Zkuste si ale v duchu vyslovit spojení: noblesní pan Topolánek, noblesní pan Paroubek, noblesní pan Čunek. Nevím jak vám, mně to ale nezní přesvědčivě.

Je libo justici? Někdo se verdiktu nemůže dočkat dlouhá léta, někomu spravedlivý proces nedopřeje narychlo vyměněný státní zástupce a jinému zase liknavé katarské soudnictví, kam jeho případ nezištně převelel sám bývalý ministr spravedlnosti. To je mi potom spravedlnost pro všechny.

A páni poslanci a senátoři? Nezapomněli si v tichosti zvednout platy a prebendy? Nezapomněli, jak si chtěli omezit nemravný rozsah své imunity a zabránila jim v tom pouze a jen procesní překážka? Nevadí jim, že berou po dobu nemoci plný plat, zatímco občanům nenadělili první tři dny nic a později žalostně málo?

A napadá vás, kolik veřejných činitelů je vám vzorem slušnosti, zásadovosti či občanské statečnosti? Kolik byste jich mohli dát za vzor svým dětem? Nevadí, v příštích volbách si zvolíme lepší zástupce. Jenom nevím, kolik budoucích kandidátů už se chystá v předstihu na roli dublera. Příklady prý táhnou. Nevyhraje moje strana? Žádný problém, po volbách se upíchnu u opozice. Co je mně do občanů? Co je mně do voličů? Co je mně do mrtvých koček a vraždících neonacistů?