Na stole je též požadavek na vznik Svazového státu Ruska a Běloruska, který připravuje státní tajemník pro Svazový stát Pavel Borodin. Rozpočet společného státu pro rok 2006 byl prozatím pouze 110 mil. USD. Přes 80% rozpočtu je určeno na financování 40 společných programů a akcí mezi něž patří například vývoj počítačových technologií, výroba dieselových automobilů, radioelektronické systémy a výrobky zvláštního a dvojího použití. 21. dubna oznámila agentura Belapan, že do Minsku byl z Ruska dodán první protiraketový komplex S-300. Celkem jich bylo v Bělorusku rozmístěno 24. Techniku o celkové hodnotě 13 milionů dolarů obdrželo Bělorusko z Ruska bezplatně.

Hovoří se o rozvoji tohoto celku v čele s Putinem jako jeho prezidentem od roku 2008. Po schválení Ústavního aktu Svazového státu má následovat referendum a poté přechod na jednotnou měnu. Někteří pozorovatelé ale tvrdí, že Alexandr Lukašenko nikdy nepřistoupí na Svazový stát v čele s ruským prezidentem a pravděpodobnost zvolení Putina ruským premiérem tuto variantu také nepodporuje.

Euroasijské ekonomické společenství vzniklo 31. 5. 2001 s cílem organizačně-právního sjednocování ekonomik Běloruska, Ruska, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu a tím vytvoření širokého integrovaného trhu v postsovětském prostoru. Rusko prohlásilo, že je připraveno vložit jen do ekonomiky Kyrgyzstánu 2 mld. USD 25. ledna 2006 se stal na zasedání v St.Petěrburgu členem společenství EAEC Uzbekistán. Statut pozorovatelů mají Moldávie, Ukrajina a Arménie. Po Šanghajské organizaci spolupráce je to další mezistátní uskupení, které ukazuje na intenzivní zahraničněpolitickou snahu Ruska vytvořit silné euroasijské společenství, které bude tvořit protiváhu kontinentálním velmocem, včetně "západní" Evropy - expandující Evropské unie. Země EAEC zaujímají teritorium 20 800 tis. km² s celkovým počtem obyvatel více než 206 mil. EAES je právní nástupce Celního svazu a byla vytvořena v souladu s principy OSN a standardy mezinárodního práva. Organizace je uznána jako mezinárodní právní subjekt.

Podle expertních odhadů, by EAES mohlo dosáhnout růstu vzájemné výměny zboží uvnitř společenství o 50 -- 70 %, zvýšení přírůstku daní do národních rozpočtů o 20 -- 30 % a růstu objemu zahraničního obchodu EAES s třetími zeměmi o 50 %. Hlavními lídry tohoto uskupení je Rusko a Bělorusko. To se například intenzivně zapojuje do jednání Agentury pro atomovou energii, INMARSAT či INTELSAT. Podíl Kazachstánu na EAES je cca 10 % a ostatní členské země mají každá nižší než 5 % podíl. Účast Kazachstánu je ale životně důležitá kvůli umístění kosmodromu Bajkonur na jeho území. Propojuje Rusko s asijsou Organizací ekonomické spolupráce (Economic Cooperation Organization - ECO) se sídlem v iránském Teheránu - Afghanistánem, Azerbajdžánem, Íránem, Kazachstánem, Kyrgyzstnánem, Pákistánem, Tádžikistánem, Turecekem, Turkmenistánem a Uzbekistánem. Kazachstán je také členem Organizace islámské konference.

Z jednání a přípravných materiálů je zřejmá snaha Ruska koordinovat postsovětský prostor přírodních a lidských zdrojů a přispět tím k multiplikačním efektům integrace - odůvodnění opětného postupného sbližování zemí původního Sovětského svazu, realizaci vícerozměrné zahraniční politiky (многовекторная внешняя политика).

PODROBNOSTI

Российский Экономический Форум ZDE

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (Collective Security Treaty Organisation - CSTO)

V květnu 2002 bylo přijato rozhodnutí o transformaci "Smlouvy o kolektivní bezpečnosti" (1992) na mezinárodní organizaci pro oblast obrany a bezpečnosti pod názvem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (Collective Security Treaty Organisation; CSTO). Následoval proces přijetí stanov a smlouvy o právním statutu organizace. Smlouva po ratifikaci všemi smluvními stranami DKB vstoupila v platnost 18. září 2003. Struktury organizace s hlavním sídlem sekretariátu v Moskvě byly vytvořeny na počátku roku 2004. Od té doby CSTO vystupuje jako formálně plnohodnotná vojensko‑politická organizace s mezinárodně‑právní subjektivitou. Její členové (Arménie, Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a od srpna 2006 také Uzbekistán) podle čl. 4 Smlouvy v případě vnější agrese smluvní strany pomohou napadené zemi včetně vojenské pomoci. Rusko má zájem učinit z CSTO silného regionálního hráče a navázat co nejvíce vztahů s dalšími globálními i regionálními politicko-bezpečnostními organizacemi - v prvé řadě s NATO. Dalším ze základních závazků členských zemí je nevstupovat do jiných aliančních svazků. Rusko má také ambiciózní představu o funkci CSTO jako jakéhosi stabilizátoru v celém euroasijském prostoru. Mimo formálně-právních a organizačních atributů však organizace zatím disponuje velmi omezenými vojenskými schopnostmi, byť jsou prováděna společná vojenská cvičení (také s pozorovateli ze třetích zemí -- např. ČLR, Írán). Zatím neexistují ani integrované vojenské struktury. Prvním praktickým krokem bylo (oficiálně v rámci boje proti terorismu) ustavení ruské vojenské základny na letišti v kyrgyzském Kantu v říjnu 2003. Jde o první vojenskou základnu pod velením Moskvy zřízenou od rozpadu SSSR na území jiného státu.

Collective Security Treaty Organisation ZDE

Euroasijské ekonomické společenství - EURASEC

1995 - Rusko a Bělorusko vytvářejí celní unii, ke které se vzápětí připojuje Kazachstán a Kyrgyzstán.

Smlouva EURASEC ZDE