1) Autorka uvádí, cituji

Rodiče se o tomto sloučení nedozvěděli náhodně, ale z prohlášení, které bylo zveřejněno na oficiálních stránkách školy, navíc děti byly o tomto záměru také informovány, takže to mohli svým rodičům sdělit.

2) Autorka uvádí, cituji

Sugestivní sdělení, zřejmě očité svědkyně. Já si pod touto větou představuji, jak žáci zmateně pobíhají po budově, chtějí kvůli tomuto rozhodnutí zřizovatele demonstrativně skákat z okna a rodiče útokem dobývají budovu, kde se za barikádou z lavic jen chabě brání hrstka znavených pedagogů. Já osobně o žádných projevech paniky nevím. Pouze několik rodičů se telefonicky dotázalo na zveřejněné skutečnosti, což ale nepovažuji za projev paniky.

3) Autorka uvádí, cituji

Rád bych věděl, ze které oficiální statistiky autorka článku tento údaj čerpala. Mně se tento údaj zatím nikde nepodařilo ověřit. Budu rád za sdělení zdroje této informace. Také bych rád znal tu první nejhorší školu na Praze 8.

4) Autorka uvádí, cituji

V době konání třídních schůzek toto rozhodnutí zřizovatele nebylo známo ani pí ředitelce, ani vedení školy. Jakmile byla tato informace škole sdělena, rodiče byli okamžitě informováni prostřednictvím oficiálních webových stránek školy i prostřednictvím svých dětí.

5) Autorka uvádí, cituji

Nikoliv, děti se nestávají tlumočníky. I děti mají právo na to být informovány o čemkoliv, na co se chtějí zeptat. Jelikož do školy nechodí rodiče, ale děti, tak si pí ředitelka logicky nemohla svolat rodiče, ale jen děti. Rodiče se ale také mohou na cokoliv zeptat přímo. Na webu školy jsou na vedení uvedeny mailové i telefonní kontakty a také konzultační hodiny pro osobní návštěvy. Stačí si tedy pouze vybrat způsob komunikace.

Ještě bych chtěl dodat, aby autorka článku nepodceňovala otázky dětí. Mnohdy se dítě dokáže zeptat logičtěji než dospělý, nebo se zeptá na něco, co by dospělého třeba nikdy nenapadlo -- opět vlastní zkušenost, nikoliv převzatá informace.

6) Autorka uvádí, cituji

To mohu potvrdit, byl jsem toho svědkem. V okamžiku, kdy pí ředitelka není v ředitelně, ale učí, je na školení, schůzi ředitelů škol, apod., tak skutečně telefony nezdvíhá. Na webu školy jsou uvedeny konzultační hodiny. Pokud by autorka článku zavolala v tuto dobu, pak by měla téměř 100% jistotu, že telefon bude zvednut skoro okamžitě.

7) Autorka uvádí, cituji

Opět velmi sugestivní sdělení. Z něj téměř čiší, že autorka článku se běžně pohybuje po škole a mezi pedagogickým sborem, účastní se porad, kde se sdělují kruté tresty (týden bez oběda, přivázání k pranýři, bičování knutou) za komunikování s rodiči a učitelé se plouží po chodbách, vzájemně se nezdraví a raději ani v kabinetech nemluví, aby něco neprozradili pro uši špiónů, které jsou všude kolem.

Z mé vlastní zkušenosti mohu však říci to, že žádný zákaz komunikace s kýmkoliv vydán nebyl, kdokoliv se zeptal, dostal odpověď, učitelé mezi sebou komunikují naprosto normálně a hustou atmosféru jsem také nikde nezaregistroval.

Např. v pátek 16.11. na toto téma na naší škole natáčela reportáž TV Prima a ptala se zcela svobodně jak dětí, tak pedagogů. Naopak bohužel reportáž, odvysílaná 16.11. v 17.45 nebyla zcela objektivně sestříhána a z cca 6 dotazovaných žáků byla použita pouze jedna celá a vytržená část druhé odpovědi, které se hodily do negativního vyznění reportáže, ale pozitivní odpovědi nebyly zveřejněny vůbec. Dá se tedy hovořit o svobodě slova a objektivitě ze strany médií?

8) Autorka uvádí, cituji

Na několik otázek v jednom odstavci několik konkrétních odpovědí. Výběrová škola s výukou jazyků neustále zůstává výběrovou školou s výukou jazyků, pouze jí navíc přibude nová budova. Zůstávají stejní pedagogové, stejné předměty i stejný počet dětí ve třídách. Navíc technické vybavení druhého stupně (počítačová učebna, dataprojektory, atd.) se bude stěhovat spolu s dětmi. Třídy převzaté ze ZŠ Na Korábě se nebudou slučovat se třídami ze ZŠ Bohumila Hrabala, jelikož se učí podle jiného výukového programu. Proto i nadále kolektivy dětí zůstanou stejné jako dosud. Z nastolených otázek logicky vyplývá, že pisatelka si myslí, že úroveň školy tvoří počet budov, které vlastní. Můj názor je ten, že úroveň školy nezávisí na počtu budov, ale zejména na pedagozích, vedení školy, výukovém programu a technickém vybavení a toto vše zůstane v nezměněné podobě.

Snažil jsem se zareagovat na nejzásadnější tvrzení autorky článku, která mi přišla nepřesná nebo zkreslená. Sami si tedy můžete porovnat obě sdělení a utvořit vlastní názor. Tato má reakce nebyla "vynucená" vedením školy ani pohrůžkami. Jde o můj soukromý názor a svobodnou reakci na zmíněný článek. Pokud budou chtít reagovat i ostatní učitelé mají možnost, nikdo jim v tom nebrání.

Pozn. JČ: Rodičů žáků se však nikdo předem na jejich názor o sloučení škol neptal.