Klíčovým faktorem k přežití lidstva se stává skoncování s plýtváním a zběsilým konzumním kolotočem, podporovaným velkými korporacemi a mocenskými skupinami z malé skupiny nejvíce rozvinutých zemí -- v tom mají pravdu všichni ti kritici, kteří nepatří k vyvoleným státům, ať jsou odkudkoliv. Pozice privilegovaných hájí Václav Klaus, budoucnost i těch miliard živořících na ekonomické periferii hájí Al Gore. Jinou vizí Ameriky, jako moudrého správce statků odkázaných dědy vnukům. Ono teatrální PRO a PROTI v debatě o klimatu byla opravdu symbolická, velká, politická bitva. Václav Klaus prohrál. Je na čase to přiznat. Mír zítřka se nevybuduje raketami a radary za miliardu dolarů, ale vzděláním a povzbuzením miliard doteď beznadějně živořících lidí kdesi v Africe, Asii, jižní Americe. Ti všichni musí mít naději, kterou jim jsou schopni dát pouze ti, kteří si přiznají pravé důvody posledních válek i oprávněnost odporu proti stávající aroganci bohatých vůči chudým. Mocných vůči bezmocným. Demokraté, kteří chápou planetu jako domov, ne jako kořist. Čeští občanští demokraté a Václav Klaus k nim nepatří.

Autorka je poslankyní ČSSD a stínovou ministrynbí pro ženu a rodinu