Vážený pane místopředsedo vlády,

obdržel jsem Váš dopis z 29. srpna 2007, v němž mne -- v souvislosti s mým plánovaným vystoupením na neformálním zasedání na vysoké úrovni ke změně klimatu, které v předvečer 62. zasedání Valného shromáždění sezval generální tajemník OSN -- informujete o řadě skutečností, záměrů, rozhodnutí a závazků, které prosazuje k tomuto problému Evropská unie a na něž reagovala či se na nich spolupodílí i vláda České republiky.

Zaslal jste mi i velmi detailní podklad pro přípravu mého vystoupení na zmíněné konferenci a nabízíte mi v tomto směru i další spolupráci Vašeho resortu. Za tuto iniciativní nabídku spolupráce Vám děkuji.

Většina informací, obsažených ve Vašem dopise, ohledně plánů na globální snížení emisí skleníkových plynů, postojů Evropské unie i české vlády je mi dobře známa. Předpokládám, že je Vám rovněž dobře znám můj názor na tuto problematiku. Představy o možnosti centrálně řídit vývoj klimatu na zemi nepovažuji za realistické a cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které jsou navrhovány, přijímány a prosazovány, nepovažuji za realizovatelné a už vůbec ne za potřebné. Obávám se dopadu navrhovaných kroků na rozvoj vyspělých a ještě více méně rozvinutých zemí, na ekonomický rozvoj i na to nejdůležitější, na svobodu jednotlivce, která je základní podmínkou a předpokladem dalšího úspěšného rozvoje naší civilizace.

Pokud jde o pozici České republiky k problematice klimatických změn na mezinárodních fórech, jsem velmi znepokojen tím, že vzniká zcela resortním způsobem, tedy mimo vládu, bez jejího explicitního mandátu a že jsou za pozici České republiky vydávány i postoje různých nevládních organizací. Příkladem je konference ve Vídni, která proběhla na konci letošního srpna ve Vídni jako příprava agendy pro konferenci ministrů životního prostředí na Bali v prosinci tohoto roku. Česká republika byla na této konferenci, kde byl přijat návrh na drastické snížení emisních limitů do roku 2020, reprezentována dvěma úředníky Vašeho ministerstva a dvěma zástupci jisté nevládní organizace, aniž by předseda vlády či ministr zahraničí (a ani prezident) vůbec tušili, že se tato významná akce koná, a aniž by byla vládou předem zformulována česká pozice k problematice, která může vyústit v závazky našeho státu s fatálním dopadem na naši ekonomiku.

Konference o změnách klimatu, na níž jsem byl generálním tajemníkem OSN pozván, není -- na rozdíl od akcí, o nichž jsem se zmínil -- fórem, kde by byly formulovány či přijímány nějaké budoucí závazky pro Českou republiku. Je to setkání vrcholných představitelů členských států OSN k problematice klimatických změn, nikoliv odborná konference resortních ministrů. Podklad pro mé vystoupení, který jste mi zaslal, naznačuje, že jste myslel zřejmě to druhé. Na jednání v New Yorku nemohu hovořit o podpoře obnovy vozidel městské hromadné dopravy, o výstavbě cyklostezek či o zvyšování adaptačního potenciálu lesů druhovou, genovou a věkovou diverzifikací porostů atd., jak čtu v uvedeném podkladovém materiálu.

Na zmíněném jednání hodlám vystoupit s projevem s větší mírou obecnosti, který upozorní na potřebu vedení seriózní diskuse o fenoménu klimatických změn ve všech jeho souvislostech a na nezbytnost pečlivé analýzy skutečného efektu navrhovaných kroků a jejich komplexních nákladů a dopadů na obyvatele jednotlivých zemí. Jsem přesvědčen, že takový přístup k problematice klimatických změn je plně v souladu se zájmy a prioritami České republiky a zcela odpovídá i pozici vlády, jejímž jste, vážený pane místopředsedo, členem.

Závěrem mi dovolte, abych Vám poděkoval za snahu přispět ke zpracování mého vystoupení.

S pozdravem

Václav Klaus