Taková "buď, anebo" otázka vypadá jako dichotomie. Nicméně, než si vybereme jednu z alternativ, podívejme se na data:

Tento graf ukazuje, jak světové ceny ropy rostly od roku 2000 do dneška.

Křivka ukazuje cenu za barel v dolarech.

Dnes už stojí barel přes $100. Pokud se pokusíte to křivku extrapolovat, tedy protáhnout do budoucnosti, vypadá tato špatně. Ta křivka i ta budoucnost. Vypadá jako scénář 'ropného zlomu', podle něhož ropa dochází a proto je dražší (a o zbytky se popereme).

Ale není to tak zlé, jen je to složitější: Do 80. let OPEC omezoval produkci aby zvýšil ceny, což kartely dělávají. V 80. letech se dynamika změnila. Irán se vzbouřil, sesadil šacha a vymkl se z americké kontroly. Vzápětí Saddam Hussein zaútočil na Irán a v roce 1990 obsadil Kuvajt. Množství ropy v zemi se nezměnilo, ale každá válka se jeví jako špička, na tomto grafu, který ukazuje delší úsek času, léta 1947- 2007:

V roce 1990 Bush starší osvobodil Kuwajt (Gulf War špička) a v roce 2003 Bush mladší okupoval Irák . I válka která se nestala, ještě nestala, a snad ani nevypukne, totiž válka US proti Íránu, se jeví jako špička na tomto grafu. To je ta $100 špička z prvého grafu, prudký vzrůst cen, v němž se nacházíme teď. Trhy nemají rády nejistotu.

Jestli my máme rádi vysoké ceny, které jsou následkem nejistoty, to záleží na tom zda máme auto a kolik akcií ropných společností vlastníme.

Zisky z prodeje ropy, z té kterou kontroluje americký kartel, ruský kartel a také nezávislí výrobci, jako je zatím třeba Venezuela, jsou značné. Vytěžení ropy stále stojí jen pár dolarů za barel. Většina toho co je nad tímto nákladem je zisk.

Cena ropy ovlivňuje hodnotu akcií i tím i společností, které kontrolují ropné kartely .

Hodnota kontraktů, kterou ropné firmy uzavřely po osvobození Iráku s novou vládou, se odhaduje na 200 bilionů dolarů. To je, i ve světovém měřítku, významná částka, srovnatelná s tím co USA zatím vynaložily na válku v Iráku.

I jen malé procento takových peněz může ovlivnit politiky, a tedy i politiku zemí, kterých se světová energetická krize týká.

Falešné dichotomie

Jak tedy odpovíme na otázku kterou jsme položili na začátku:

Je strmý růst cen důsledkem politiky a politikaření, nebo je to přirozený důsledek svobodného trhu? Tato otázka je příkladem falešné dichotomie.

Změny cen ropy ukazují že otázka není dichotomie, otázka typu 'buď, anebo' . Obě příčiny hrají podstatnou roli. Takové falešné dichotomie, často vážnější, se vyskytují i v historii vědy:

V době před Darwinem se lidé, tedy hlavně vědci, rozdělili na dvě skupiny. Jedna, vedená Cuvierem věřila v tak zvaný katastrofismus , druhá, vedená LaMarckem v pomalý, rovnoměrný vývoj . Darwin sám se vyslovil proti katastrofismu, věřil že vysvětlení vývoje přirozeným výběrem je postačující.

Dnes víme, že vývoj druhů byl nerovnoměrný, byl modulován katastrofami, dopadem meteoritů, sopečnou aktivitou a změnami podnebí. Biologie, jako každá věda se i nadále vyvíjí a nezbytnou částí takového vývoje jsou i spory mezi odborníky. Ale vždy lze rozeznat kdo jsou odborníci, kteří hledají vysvětlení toho co je, a kdo jsou ideologové, lidé kteří věří že znají pravdu, a jejich poslání je zjevenou pravdu hlásat a vysvětlit ostatním lidem. Toto je například rozdíl mezi biology a kreacionisty, mezi vědou a náboženstvím.

Klimatologie, věda o podnebí, je na tom stejně: Jsou vědci, kteří mezi sebou vedou obvyklé diskuze, a jsou lidé, kteří se nezajímají o výsledky vědecké debaty, ale se snaží veřejnost přesvědčit o své pravdě. Ideologové mají zatím větší úspěch v případě klimatologie než v případě biologie:

Falešná dichotomie dneška

Tato otázka se poslední dobou často objevuje v novinách i na Internetu:
Je globální oteplování způsobeno

• změnami v zemské atmosféře, tedy vyšší koncentrací skleníkových plynů,
• nebo změnami vnějšími, tedy tím že k Zemi dnes přichází více záření?

Tato otázka je pozoruhodná tím, že falešnost dichotomie je tak zřejmá. Nejsou přece žádné pochyby o tom, že změny ve slunci, a změny vzájemné polohy země i slunce také ovlivňují teplotu země. Vždyť i roční doby na tom záleží. Zajisté žádný vědec o vlivu slunce na teplotu země nikdy nepochyboval.

To že tato otázka se objevuje tak často v novinách i na Internetu, lze vysvětlit tím, že část peněz z těch příjmů ropných společností neovlivňuje jen politiky, ale i některé noviny a tvůrce internetových stránek. To je asi dobře, protože to znamená to, že na veřejném mínění stále ještě záleží. I zde lze vidět dva procesy, které probíhají současně:

1. Svobodnou diskuzi o současných problémech, důsledek různých názorů a zkušeností, která může vést ke změně, a
2. dezinformační kampaň, kterou financují kartely, které se snaží zachovat dnešní situaci.

Svoboda slova, která dovoluje každému a každé organizaci publikovat jak informace, tak dezinformace, jak strašidelné předpovědi, tak obvinění z hysterie, musí být zachována. Je na veřejnosti, na čtenářích, aby se vzdělali dostatečně, aby si vytvořili vlastní obraz na jehož základě mohou v politické sféře hájit své zájmy. Je úkolem svobodného tisku jim tuto práci usnadnit. Úkolem přírodních věd není rozhodovat, co "se má udělat", co je správné a rozumné a morální. To je úkolem politiky a politické ekonomie. Ovšem veřejnost se nemůže rozumně rozhodnout, když neví co je náboženství, co je propaganda, a co říkají vědci a co je placená reklama. To je dnešní situace: veřejnost není informována, je zmatena, zvláště v Česku, kde tisk je v horším stavu než jinde ve světě.

Zde je pár příkladů, které ukazují že část české neodborné veřejnosti je zmatena:

• Hlas lidu o dezinformačním filmu: Velký podvod s globálním oteplováním , promítaný po celé zemi ústavem CEP byl komentován takto v českém internetovém foru: Hodně zajímavej film. Ukazuje, že se dá o globálním oteplování mluvit i bez hysterie a pouze na základě faktů. Shrnutí: V hystorii [sic ]byla vždy období, kdy bylo na zemi tepleji nebo chladněji..
• Hlas českého politika - Mirek Topolánek: V nejvyšší společnosti evropských politiků je dnes takřka povinné se k němu hlásit. Jde o boha klimatických změn. Kdo dnes nebojuje se změnami klimatu, ten jako by v Evropě ani nebyl. Musíme přece zachránit lidstvo!

Nová generace popíračské propagandy, k níž patří tento film "Velký šwindl", se vzdala popírání výsledků přírodních věd, tedy popírání naměřených dat. Teď snaží se veřejnosti namluvit že vědci říkají něco jiného, než co je v oficiálním IPCC zprávě, a také že se vědci nedokázali shodnout o tom co ví celkem jistě, že nemají konsensus.

V anglicky mluvícím světě se takové diskuzní metodě říká "Útok na slaměného muže (= attacking the straw man)". Pracuje to takto. Řečník postaví ze slámy na podiu strašáka do zelí (=scarecrow či strawman) . Potom prohlásí: "Toto, dámy a pánové je můj oponent. Dobře se na něj podívejte. Je to komunista, který věrně sloužil bolševikům. Odháněl havrany z jejich kolektivizovaných polí. To on prosadil v OSN ten IPCC panel, který teď hlásá že máme krizi. Tento aktivista by chtěl rozkulačit náš agroprůmysl. Abychom jeho jednostranné propagandě mohli oponovat, OSN musí zorganizovat i druhý panel, složený s odborníků, kteří již ví, že žádná krize není a nehrozí. OSN musí zařídit, aby tito "alternativní vědci" dostali stejné prostředky jako naši oponenti."

Ve skutečnosti, pracovníci v přírodních vědách se shodují v tom že, k vzrůstu koncentrace oxidu uhlíku v atmosféře přispívá lidská činnost a tento vzrůst přispívá ke vzrůstu průměrné teploty Země. Takový vzrůst, kdyby pokračoval po několika dekád, by měl nepříjemné důsledky. Všimněte si slov příspěvek. Příspěvek znamená, že jsou i jiné příčiny. Není to dichotomie, otázka typu "buď a nebo".

Přírodní vědy jsou objektivnější než vědy společenské. V otázkách politiclých a ekonomických, o tom co je třeba udělat, a udělat teď, zatím shoda není. OSN konference o změnách klimatu v Bali doporučila, a Evropská komise podporuje ETS , tedy poplatky vypouštění za nežádoucích oxidů do atmosféry. Této iniciativy se zdráhavě zůčastňuje i Česká republika. ETS návrhy jsou založeny na 700 stránkové analyze, kterou vypracoval v roce 2006 pro anglickou vládu politický ekonom Nikolas Stern . Sternova studie doporučuje věnovat již teď, ročně asi 1% Hrubého národního produktu na prevenci negativních důsledků oteplování, které Sternova analyza předpokládá jsou jinak nevyhnutelné.

Je třeba odlišovat Sternovu, politicko-ekonomickou analyzu, která nezbytně závisí na projekcích ekonomických parametrů do vzdálené budoucnosti, od objektivních měření přírodních věd. Sternova práce našla jak kritiky, tak zastánce, mezi ekonomy i politiky. V této složitější oblasti, v oblasti společenských věd a politiky zatím shoda není. Jedním z triků popíračské propagandy je míchat dohromady tyto oblasti a přesvědčovat veřejnost že vše byl planý poplach.

Vědci pracují na mnoha metodách a technologiích, by mohly být užity k prevenci a zmírnění negativních dopadů průmyslových emisí na podnebí. Některé byly zmíněny v dřívějším BL článku , jiné lze najít, česky i anglicky na stránkách semi-populárních časopisech a websitech.

Tak závěrem: Bude hůř, nebo ne?

To se dnes nedá říct. Záleží to na složitých, chaotických procesech, které si říkjí "člověk" a jejich agregaci zvané "lidstvo". Pokud se nám podaří navzájem komunikovat, přes hranice států, oborů a odborností, pak se nám určitě podaří hrozící krizi zvládnout.

Musíme si ale pamatovat, že oba mechanismy o nichž mluvil kdysi V+W stále pracují: Někteří to říkají z vlastní blbosti, a někteří za cizí peníze. I zde se musíme vyvarovat falešné dichotomie: Mnozí píší z obou důvodů současně. V mém případě, pokud Vás to zajímá, Vás mohu ujistit že to dělám zadarmo, takže, .. takže musí být i jiné motivy, asi něco jako iraconální víra v kolektivní inteligenci lidstva a pocit jisté naležitosti k lidstvu. Jsme optimista.

ODKAZY --- REFERENCE

• Ropný zlom a války v Perském zálivu
  • Ropný zlom (peak oil) Politika a energie - česky.
  • Užitý dlohodobý graf cen ropy je z podrobnější analýzy cen
  • Burza opcí NYMEX současné ceny
  • Cena akcií velké ropné společnosti za posledních 30 let
  • Diskuse vztahu ceny akcií, ceny ropy a zisku velké ropné společnosti

• Kartel a ceny ropy a akcií
  OPEC je zglobalizovaná verse 'Texaské železniční komise', která od roku 1890 kontrolovala ceny ropy těžené v Texasu. Je to legální kartel, který se stal roku 1891 částí Texaské státní správy. Historii jeho vyniku a jeho funkce popsal A. Smith ve své knize : Paper Money (en)

• Historie a teorie, které se snaží vysvětlit US politiku v Perském zálivu, anglicky
• History of gulf wars
• Motive for Iraq war.
• US and IRAN-IRAQ WAR
• U.S. Policy, 2003

• Informace o problémech klimatu
• Česky
• Scientific American v češtině Časopis je "Sciam" je překlad amerického "Scientific American" který podává přehledy temat, včetně temat globálního oteplování a alternativních zdrojů energie. Časopis Sciam je třeba si předplatit nebo najít v knihovně, v trafikách ho nemají.
• Anglicky
  • Weblog RealClimate: nové výsledky a archiv
  • Podrobná kritika "šwindle filmu"
  • Názory senátora Inhofe na změnu klimatu
  • Senátor Inhofe a vědecký výzkum
  • Inhofe z hlediska vědců Sciam blog.