|
16. 10. 2006
Svět 2050 - nové téma Britských listů
Svět, jak bude vypadat v roce 2050, vám představí tým pod redakcí RNDr. Bohumíra Štědroně, CSc, který mimo jiné vyučuje na katedře informačních technologií fakulty informatiky a managementu Univerzity v Hradci Králové. Štědroň, Beneš, Potůček, Balabán, Rašek, Musílek, Sekerka, Zahradník, Terem, Müller, Vaníček, Baltus, Benešová, Slanina, Pokorný, Mikulecký, Špidla - to jsou jména autorů komplexního pohledu na další etapy evoluce a budoucnost lidského rodu za půl století. Knihu Bohumír Štědroň představil svým vystoupením 2050: technologie a média na loňském mediální konferenci v Českém Krumlově s názvem Budoucnost elektronických médií veřejné služby v digitální éře. Světu 2050 bude podle autorů dominovat komunikace mezi lidmi, biosférou a roboty v nové epoše péče o člověka a přírodu, dominující budou ekologicky šetrné technologie. Úvod - Bohumír Štědroň, Petr Beneš ZDE |
|
RNDr. Bohumír Štědroň, CSc. Studoval teoretickou kybernetiku na MU v Brně, na TU Hannover a na MFF UK v Praze, v roce 1979 obhájil na Karlově univerzitě v Praze kandidátskou disertaci z umělé inteligence. V roce 2002 ukončil postgraduální studium na Právnické fakultě UK v Praze, kde se rovněž zabýval právními aspekty elektronického podpisu. Dnes je soudním znalcem jmenovaným ministrem spravedlnosti ČR pro obor kybernetika, specializace IT. V roce 1992 byl na studijním pobytu na Ashridge Management College ve Velké Británii. Prošel řadou manažerských funkcí (ředitel zastoupení americké a rakouské firmy v ČR, ředitel zahraničního odboru Úřadu pro ochranu osobních údajů, člen vedení Telekomunikačního úřadu aj.). V letech 1995-1998 zorganizoval jako ředitel marketingu Hospodářské komory ČR čtyři manažerské mise do USA, kde se čeští podnikatelé seznamovali s americkým řízením firem (General Electric, Motorola, Autodesk, HP aj.) a významných bank v New Yorku, Chicagu, Washingtonu, Dallasu a San Francisku. Je spoluautorem knih Budoucnost již začala a Svět 2050 a řady odborných článků s prognostickou tematikou, které byly publikovány v ČR, USA, Německu a Itálii. Je členem odborných pracovních skupin Evropské komise v Bruselu a Evropského parlamentu ve Strassburgu a expertem Evropské komise. Prošel stáží na Amsterodamské obchodní a průmyslové komoře. Je odborníkem na problematiku high-tech sektoru v USA a Německu a je prezidentem High-tech Asociace. Byl a je vysokoškolským učitelem a vede projekty na vysokých školách ( ČVUT, VŠE, FIM UHK , MFF UK, FI MU ). Spolupracuje s řadou univerzit a přednáší manažerské řízení v kurzech MBA. Je členem České společnosti pro politické vědy, členem WFC - mezinárodní prognostické společnosti se sídlem v USA. a členem německé prognostické společnosti v Berlíně. Je rovněž členem rakouské společnosti pro informatiku, americké společnosti pro umělou inteligenci. K jeho koníčkům patří jazz, divadlo a šach. Bělohlávek A.J.,Šťedroň B. : Budoucnost již začala, Sdělovací technika 2003, ISBN: 80-86645-06-1 Štědroň, Beneš, Potůček a kol.: Svět 2050, Sdělovací technika 2005, ISBN 80-86645-10-X
ÚvodBohumír Štědroň, Petr Beneš V roce 2050 bude civilizace dynamicky vytvářet své záložní kopie na Měsíci i Marsu včetně vesmírné turistiky. Sebereprodukující se roboti budou podrobně zkoumat Titan, největší měsíc Saturnu a další zajímavé objekty ve sluneční soustavě. Světu 2050 bude dominovat komunikace mezi lidmi, biosférou a roboty v nové epoše péče o člověka a přírodu, dominující budou ekologicky šetrné technologie (vodíková ekonomika). Americká publikace "Příštích padesát let" a německé centrum umělé inteligence v Saarbrückenu/Kaiserlauten naznačují mnoho technologicky překvapivých tendencí vývoje. Pokusme se s předními odborníky vyznačit další etapy evoluce i když se jejich předpovědi mohou lišít. Proto se podívejme letmo na dílčí segmenty nejznámější britské a americké prognózy: Podle britské prognózy (Ian D. Pearson):
Podle prognózy Univerzity George Washingtona (USA):
Sledujeme-li tyto předpovědi, uvědomíme si, že všechny jsou datovány před rokem 2050. Uvážíme-li však, že základní prvek dnešních digitálních informačních technologií -- tranzistor (1948) není ještě šedesátiletý a proslulý Mooreův empirický zákon, jenž určuje vývoj v oblasti polovodičových procesorů a pamětí, slaví letos teprve čtyřicetiny, není obzor, na který se snažíme dohlédnout zase tolik vzdálený. Kouzlo hudebního prožitku spočívá v tom, že tón přicházející je svázan s tónem minulým. Naše úvahy by zcela určitě neměly být pouhou extrapolací minulého vývoje. Přesto je při pohledu do budoucnosti užitečné z minulosti vyjít. Vždyť podobným způsobem bylo nedávno potvrzeno, že již zmíněný Mooreův zákon si může díky nástupu nanotechnologií svoji platnost uchovat až do roku 2075, možná dokonce i do roku 2085 -- a to je o mnoho déle než se snažíme dohlédnout. Vzpomeňme tedy, že počátek 90. let přinesl pojem multimédia, který byl komerčním odrazem skutečnosti, že digitální technologie jsou již schopny zpracovat zvuk i obraz a navíc tyto informace přenášet -- elektronicky komunikovat. Na počátku nového tisíciletí byl termín multimédia nahrazen paradigmatem konvergence, který lépe chrakterizuje nekonečnost procesu digitalizace, nebo chcete-li pronikání umělé inteligence do všech oborů lidské činnosti. Projevem pronikání umělé (digitální) inteligence do našeho reálného (analogového) světa jsou již existující trendy vložených systémů (embedded systems) a všudypřítomné inteligence (ambient intelligence). Zcela konkrétním projevem těchto trendů jsou pak všeobklopující inteligentní automobily, inteligentní budovy a konečně inteligentní domácnost s domácími multimediálními servery umožňujícími archivovat tolik filmových děl, hudebních nahrávek, knih, informací a znalostí, které ani nemůžeme za celý krátký lidský život zkonzumovat, natož smyluplně využit Není proto divu, že začínáme postupně mluvit o společnosti znalostní a o epoše zdraví. Kam jinam zaměřit v příštích desetiletích naše úsilí než na smysluplné využití hromadících se znalostí pro to, abychom "zdokonalili" ubohý analogový systém lidského těla a prodloužili jeho životnost, tak aby mohl užívat slastí světa digitálního. Nastupující technologie, které mohou člověku pomoci jsou však i jeho hrozbou. Nanotechnologie mohou přispět k vyléčení smrtelných chorob, ale nanočástice s rozměry srovnatelnými s velikostí buňky mohou představovat smrtelné nebezpečí pro životní prostředí. Paradoxně by tak základní stavební materiály světa nanotechnologií (fulerény), které byly objeveny v mezihvězdném prachu mohly náš svět v tento prach obrátit. Je třeba rovněž zmínit, že současné politické, sociální a zdravotnické systémy prodělaly poslední výrazné změny v době průmyslové revoluce a jejich forma zcela nereflektuje pořadavky znalostní ekonomiky a souvisejícího prodlužování délky lidského života. Můžeme si tak položit otázku, jak se svět, který již dnes žije na dluh vyrovná s přírůstkem seniorů. Budou se stěhovat domovy důchodců, podobně jako dnešní špičkové technologické provozy, do oblastí světa s levnější pracovní silou? Jak bude třeba přizpůsobit vzdělávací systém požadavkům supertechnologií a rostoucí délce lidkého života? Podaří se změnit zdravotnické systémy z doby Bismarka tak, aby mohly efektivně využívat vymoženosti informační společnosti a špičkoví technologie ve prospěch svých pacientů. Stane se narůstající sociální diverzita hrozbou či základním stavebním prvkem stabilní civilizace? Bude nezbytné se zabývat i dalšími otázkami:
Na některé z nich se pokusí odpovědět tato publikace. Ponecháme na budoucím čtenáři, zda byla publikace alespoň částečně úspěšná, protože svět 2050 se bude od světa 2000 lišit mnohem více než rok 1950 od roku 2000. Celkové zaměření publikace je vedeno v optimistickém duchu z následujícího důvodu. Jaderný konflikt v době Karibské krize by znamenal asi 200 milionů obětí; pozdější atomová válka mezi supervelmocemi v osmdesátých letech minulého století by přišla podle některých odhadů asi na 3--4 miliardy zmařených životů a to zejména v důsledku rozpadu infrastruktury a hladomoru. Velmi pravděpodobně nic podobného v příštích padesáti letech nehrozí. Globálně do všech těchto souvislostí zapadá i nejnovější informace z americké NASA: zcela ve stylu světoznámého televizního scifi seriálu Star Trek NASA instaluje v nejbližší budoucnosti na mezinárodní vesmírné stanici ISS software Clarissa, umožňující řízení počítačových systémů hlasem. Počítač reaguje zatím na 75 povelů a používá slovníku 260 slov. |
