Celé to ve mně vzbuzuje dojem,že pacient má mít pocit viny.Samozřejmě jsou mezi námi lidé,kteří jsou nemocní v důsledku špatné životosprávy,ale na druhou stranu jsou i tací, kdo "nehřeší", a přesto lékařskou péči potřebují. Bohužel platit budeme všichni. Další věcí, která mě zaráží,je pokutování lékaře, který nebude z nějakých důvodů poplatky vybírat. Tento lékař bude trestán za svůj přístup k nemocným. V protikladu lékaři, který bude vybírat poplatky neprávem (ať omylem, nebo záměrně), se nestane nic?

Jako příklad uvedu případ svojí známé.Šla k praktikovi nechat předepsat léky pro svou nechodící matku. Lékař napsal na recept položku o dvou baleních (mohl napsat tři balení), následně vybral 30Kč. Jak asi onen pan doktor provedl klinické vyšetření??

Další příklad(ten samý lékař od stolu):"Á, vy sem jdete s tou bolestí, nohou, hlavou....Máte peníze?" Jedna věta není přeci klinické vyšetření. Za ukončení neschopenky bude pacient taky platit, když se jedná jen o administrativní úkon? Asi záleží na tom,jak se pacient k problému postaví.Buď bude chtít poplatek zpět (a to podle mého soudu udělá málokdo), nebo nad tím mávne rukou.V sázce je i etické chování takového lékaře. Špatné je i to,že mnoho lidí přesně neví, za co se vybírá, kdy a kolik.

Je pravda, že ze strany mnohých lidí ke zneužívání péče docházelo a zbytečně se plýtvalo. Pokud budu péči jako pacient potřebovat, zaplatím ji. Jen lituju pacienty, kteří opravdu na to nemají (viz článek invalidní důchodkyně uveřejněný na Vašich stránkách 7.1.08). Nemám nic proti placení, ale vadí mně platby za děti, za chronicky nemocné, za pacienty v kómatu. Také za zraněné ne vlastní vinou při autonehodách, za oběti kriminálních činů. Jistě,u těchto lidí se peníze dají občansko-právní cestou vymáhat zpět, ale zřejmě to není žádná legrace při dnešní liknavosti institucí. Ráda bych znala i názory ostatních čtenářů, píše Miloslava Novotná.