Schröderova sociální demokracie se musela vyrovnat s odchodem levicové frakce vedené Oscarem Lafontainem. Ten je dnes spolupředsedou Die Linke a dá se předpokládat, že se odteď vnitroněmecké politice bude věnovat daleko více, než Bisky. SPD se odchodem Lafontaina poučila - na rozdíl od české sociální demokracie, potácející se mezi verbálním přihlášením se k levici a liberálně pravicovou politickou praxí. Otázkou zůstává, zda volba Biskyho do čela SEL nemá i jeden skrytý cíl dlouhodobějšího charakteru - cílenější sjednocování radikálně levicových stran a vytváření volební strany k europarlamentním volbám 2009. Pro dva české sociálně demokratické poslance tak může být výzvou i minulý výsledek Ransdorfa, kterého namísto nevýrazného Roučka a liberálního Falbra volili i mnoho sociálně demokratických voličů. Vůbec poprvé byla zvolena místopředsedkyně strany; tato funkce zůstávala dosud neobsazena. Místopředsedkyní se stala mluvčí italského parlamentu Graziella Mascia, která reprezentuje stranu Rifondazione. Kongres je tak daleko zajímavější ve stále plných kuloárech, než na plénu. Pestrost delegátů je nepřehlédnutelná. Od ctihodných profesorů filosofie s šedivými plnovousy a přestárlých demonstrantů osmdesátých let minulého století přes uhlazené manažery a učitele až k mladým hiphoperům, alterglobalistům či romantickým intelektuálům. Mladistvé kariéristické parlamentní podržtašky v kravatách se většinou nevyskytují... To, že některé delegátky berou politiku s plným nasazením bylo možné pozorovat i v sále, kde fungovaly i malé, improvizované jesle. Krmení miminek matkám nebránilo ve sledování řečníků.

Ačkoliv česká SDS nemá majetek a desítky tisíc členů , není ani jako strana zastoupena v českém parlamentu, kongres, kterého se účastní přes 500 delegátů, hostů a pozorovatelů a necelá stovka akreditovaných novinářů, zorganizovala bez problémů. Včetně simultánního tlumočení do několika jazyků. Vzhledem k možnosti jiného volebního klíče příštích evropských voleb se tak mohou na české politické scéně vynořit minimálně dva nové, v evropském kontextu silné subjekty - na levici Strana evropské levice, reprezentovaná Neubertovou SDS a ve středu politického spektra Evropská demokratická strana, reprezentovaná v Česku Lobkowiczovou Cestou změny. ODS je součástí Evropské lidové strany, ČSSD má Evropskou sociálně demokratickou stranu a je členem Socialistické internacionály. Jen čeští komunisté prozatím odmítají jakoukoliv internacionalizaci. Byť by byla proletářská.... Proč, na to musí dát odpověď až jejich sjezd. Od počátku námluv KSČM se Stranou evropské levice reprezentoval největší bojkot tohoto úsilí vedoucí oddělení mezinárodní politiky ÚV KSČM, Iráčan Hassan Charfo. A to dokonce i proti tehdejšímu předsedovi strany, Miroslavu Grebeníčkovi. Na tomto kongresu už Charfo ale nebyl za KSČM jako delegát, pouze jako organizátor . Pokrok se mnohdy sestává z dlouhé řady malých , takřka neviditelných změn.

12. 4. 2006 Konec Berlusconiho: v Itálii vyhrál levý střed ZDE

4. 9. 2007 Jen být vládou ovládáni není demokracie aneb recept na poctivost politiky ČSSD ZDE