Je to měnící se poměr mezi izotopy uhlíku 13C a 12C v atmosférickém CO2. Izotopové složení uhlíku ve fosilních palivech se totiž zřetelně liší od izotopového složení uhlíku v atmosférickém CO2. Může za to fotosyntéza, která mírně preferuje lehčí izotop uhlíku, takže ve fosilních palivech je, ve srovnání s atmosférou, velice jasný deficit izotopu 13C. Pokud by se uhlík ze spalování fosilních paliv dostával do atmosféry, měl by i v ní tedy postupně růst deficit 13C. A co se ve skutečnosti děje? Podívejte se ZDE. Deficit 13C v atmosféře zřetelně roste, jak se v ní zvyšuje podíl uhlíku, uvolněného spalováním fosilních paliv. Další je pak už jen docela elementární fyzika. Roste-li koncentrace CO2, pak roste i teplota. Na to stačí vzít v úvahu absorpční spektra CO2 v infračervené oblasti, Stefan-Boltzmannův zákon a zákon zachování energie.

Pokud jde o časovou následnost mezi změnami koncentrace CO2 a změnami teploty, je celkem jasné, že ty vazby mohou být oboustranné. Zvýšení koncentrace CO2 vede ke zvýšení teploty (viz konec minulého odstavce), zvýšení teploty ale může zpětně vést ke zvyšování koncentrací CO2. Podílet se na tom může více procesů, například uvolňování CO2 z ohřívajícího se oceánu nebo z odtávajícího permafrostu.

Celé dohromady to tvoří proces s tzv. pozitivní zpětnou vazbou, takovéto procesy se někdy mohou vyvíjet dost nepředvídatelně a může v nich docházet i k poměrně rychlým změnám. Někdy se ale hovoří o tom, že bylo dokázáno cca 800-leté zpoždění vývoje koncentrací CO2 za vývojem teplot a že tedy nejprve dojde ke změně teploty a teprve následně se mění koncentrace CO2. K tomu jen dvě poznámky.

Za prvé -- pokud by byl růst koncentrací CO2 zpožděn asi o 800 let za růstem teploty, tak proč dnes koncentrace CO2 rostou? Zřetelný růst teploty začal někdy na přelomu 19. a 20. století, takže by mělo trvat ještě několik set let, než v důsledku tohoto oteplení začnou růst koncentrace CO2. Rostou však už dnes. Proč? A za druhé -- časové rozlišení u analýz vzorků z ledovců z doby před několika statisíci let, je řádově v tisíciletích. Větší časové detaily na těch analýzách prostě vidět nejsou. Jak někdo na základě takovéhoto hrubého vzorkování dokázal zjistit zpoždění 800 let (hluboko pod časovým rozlišením analýz), to mi není jasné.

Dál už jen stručně: teorie skleníkového efektu není vyvrácena žádnými satelitními pozorováními. Bez skleníkového efektu by Země byla pravděpodobně zaledněna od pólů k rovníku a nebyl by na ní život, určitě ne takový, jaký známe. Nicméně i družicová pozorování potvrzují postupné oteplování atmosféry ZDE