Varování pro zbohatlíky, techniky a manažery: V tradičně třídních společnostech, jakou byla ostatně i první republika, je kultivovaný projev a široká humanitní kultura velmi důležitý kód společenské komunikace a diferenciace, i mezi manažery a kvalifikovanými technickými pracovníky. Je to "jazyk", který pomáhá jedinci vstoupit do klubu vyvolených. Mnozí Češi si zatím mohou mnout ruce, protože zčásti tuto kulturu získali zdarma (pokud jde o encyklopedické znalosti, méně již o psaný i mluvený projev a styl vystupování). Ale žít z minulosti dlouho nevydržíme.

2. Pro ženu není v Česku snadné vybrat si ke studiu technický obor a najít v něm dobře placenou práci. I na některých humanitních oborech vyučující pánové veřejně hlásají, že chlapce si tam pěstují, aby dělali vědu, zatímco dívky se pak dobře ¨vdají a budou své muže reprezentovat na úrovni. Vskutku stimulující prostředí pro mladé badatelky!

Pokud jde o ty tzv. "potřebné" technické obory: V ČR média i okolí dívkám od raného věku vtloukají do hlavy, že tyto věci jsou pro kluky. "Matfyzačky" jsou oblíbeným terčem vtipů. Zatímco ve Španělska informatika ani zdaleka nepaří k oborům, kde jednoznačně převažují chlapci, a v Turecku spousta mladých žen volí obor strojní inženýrství, v ČR se o těchto oborech v souvislosti se ženami mluví jen málo, a když, tak jen, aby byly prezentovány jako výjimkuy, jako "ženy v mužském světě", i když bezesporu existuje i v ČR mnoho dobrých strojních inženýrek a informatiček.

Bez podporu a stimulu ze strany středoškolských profesorů a profesorek spoustu dívek ani nenapadne, že by se mohly na technické obory přihlásit, protože v mediálně vytvářeném obecném povědomí tyto obory nejsou s ženami vůbec spojovány a jejich "maskulinita" je neustále stvrzována, stejně jako "femininita" filozofické fakulty, ovšem jen do fáze doktorandského studia, kdy už začíná o něco jít...

Uvádím příklady z jižní Evropy, abychom neargumentovali jen Skandinávií, která je v otázkách emancipace úplně někde jinde než ČR, jak řekl jeden český poslanec, protože tam muži jezdili na ryby a ženy se musely o všechno starat. :) )

3. Práce při studiu: Pokud se jedná o malou brigádu (pár hodin týdně), jíž si student přivydělává, nelze než tleskat, taková brigáda pomáhá dospět a udržet spojení i s jinou "realitou". Ovšem pokud se práce při studiu stává otázkou přežití, pozor! Podle toho pak také úroveň vzdělání vypadá. Ne nadarmo jinde ve světě existuje hustá síť stipendiíá, aby si i nemajetní studenti mohli dovolit věnovat se studiu naplno. Pokud má mít vysokoškolské vzdělání nějaký smysl, musejí se mu studenti plně věnovat, mít čas na to přečíst týdně několik set stránek textu, analyzovat ho, psát kvalitní práce. Nebo si přejete, aby studenti a studentky medicíny či aeronautiky "ošulili" své studium a podle toho pak také fungovali v profesním životě?

(Pozn. Jsou obory jako práva, kde práce v advokátní kanceláři samozřejmě pomáhá rozvíjet znalosti a schopnosti získané při studiu. Ale to neplatí pro všechny obory a všechny typy "brigád".)

Mohu vás ze své praxe ubezpečit, že rozdíly mezi studenty, kteří se svému studiu věnují, a těmi, kteří ho musejí zvládnout mezi ranní a noční směnou, bývá bohužel značný. Šance na další kariéru pak bohužel výrazně klesají pro děti z nemajetných rodin, které si nemohou dovolit naplno rozvíjet své schopnosti proto, že musejí pracovat mimo obor (v supermarketu, apod.), aby se udržely na studiích.

Pozn. JČ: Na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii je z akademických důvodů přísně zakázáno, aby student při studiu pracoval, třeba i jen na část úvazku.