Afghánská vláda dosud skoro nikdy takto ostře proti západním činitelům nezasáhla. Podle deníku Guardian to zřejmě signalizuje interní rozpory ohledně strategie, jak nejlépe přivést Taliban k vyjednávacímu stolu.

Diplomatická kontroverze ohledně dvou západních činitelů vypukla právě v době, kdy deník Daily Telegraph přinesl informaci, že britská tajná služba už měsíce vyjednává s Talibanem.

Podle deníku Daily Telegraph se setkání agentů MI6 a kmenových vůdců z Talibanu uskutečnilo přibližně šestkrát na periferii města Laškar Gáh, hlavního města provincie Helmand na jihu Afghánistánu, ve vesnicích v horní části údolí Gereshk, a také ve městě Musa Qala v severní části Helmandu. Zde tento rok došlo k nejtěžším bojům.

"Agenti MI6 (SIS) měli údajně vyjednávat mír přímo s Talibanem, organizovali s jeho vysokými činiteli letos v létě džirgy (sněmy). "Britští agenti měli Talibanu i poskytovat poradenství," napsal Daily Telegraph.

Podle BBC existuje oficiální program afghánské vlády, jehož součástí je snaha přesvědčit nižší činitele Talibanu, aby přešli na stranu vlády Hamida Karzaího. Na tomto programu se právě podíleli i oba nyní deportovaní činitelé. BBC dodává, že situace v Afghánistánu je nepřehledná a je zvykem, že všichni vždy tajně vyjednávají se všemi stranami.

Totéž potvrzuje deník Times, i podle něhož se vláda Hamida Karzaího, podporována mezinárodním společenstvím, snaží přimět nižší funkcionáře z Talibanu, aby přestali bojovat a zapojili se do afghánského politického procesu. Vedoucí představitele Talibanu, kteří mají základnu v Pákistánu, nikdo nepřesvědčuje: o nich se ví, že jsou to neústupní dogmatici. I deník Times cituje nejmenované činitele britské vlády, podle nichž se prý britská rozvědka skutečně podílí na tomto vyjednávání, avšak prý "striktně v rámci spolupráce s vládou Karzaího". I tento list poukazuje i na to, že pokud MI6 skutečně vyjednávala s Talibanem, vrhá to podivné světlo na premiéra Gordona Browna, který v minulých dnech zdůraznil v parlamentě (poté, co se připravoval říci, že se Británie "chystá s Talibanem jednat"), že "Británie s Talibanem jednat nebude".

Jak zaznamenala v polovině prosince většina britských médií, premiér Gordon Brown se zachoval 12. prosince ve věci Afghánistánu velmi podivně. V parlamentě totiž toho dne výslovně vyloučil, že by britská vláda hodlala vyjednávat s Talibanem, přestože téhož dne vyšly ve dvou britských denících na titulní straně informace, zjevně od Brownovy vlády, že Brown s Talibanem vyjednávat bude.

Oba diplomaté, které afghánská vláda vyhostila, pracovali v Afghánistánu mnoho let, mluvili plynule místními jazyky a rozuměli komplexu domorodé struktury země. Michael Semple hovoří paštunsky a dárí, má od svého dlouhodobého pobytu v Kábulu rozsáhlé kontakty s Talibanem. Mluvčí OSN v Afghánistánu Aleem Siddique popřel, že by oba diplomaté jednali s reprezentanty Tálibánu, tvrdil, že oba muži se setkali s kmenovými staršími v Musa Qala jako součást vyšetřovací mise, aby viděli stabilizaci po válce. OSN jim však už zamluvila letenky... Siddique uvedl, že OSN musí respektovat suverénní rozhodnutí afghánské vlády. Činitelé OSN však nadále naléhají na afghánskou vládu, aby své rozhodnutí ohledně dvou diplomatů změnila.

Podle Guardianu znamená incident ohledně dvou diplomatů zřejmě to, že Karzaí chce sám rozhodovat o tom, jak bude využito politického prostoru, který pro něho vznikl vojenským převzetím provincie Helmand. Prý to také zřejmě prozrazuje Karzaíovu nervozitu z toho, jakou roli zaujme lord Ashdown, bývalý šéf britských liberálních demokratů, který se má stát v Afghánistánu velvyslancem pro EU a OSN.

Karzaí jednal spolu s mnoha svými ministry s pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem v pákistánské metropoli Islámábádu o spolupráci výzvědných služeb obou zemí "v boji proti terorismu a islámskému extremismu". "Oba naše národy velmi trpí a obracejí zraky k nám, vůdcům obou zemí, k našim vládám, abychom našli prostředky k obnovení míru a stability v našich domovech, našich rodinách, našich zemích," řekl podle zprávy ČTK afghánský prezident. Afgánský prezident Hamid Karzaí a prezident Parvíz Mušaraf v Pákistánu naznačili "po srdečném setkání" zlepšení vzájemných vztahů.

Skutečné vedení Talibanu - tucet starších velitelů - totiž má základnu v Pákistánu, v městě Quetta, a podle zpravodajských zdrojů nemá žádný zájem nebo důvod uzavírat dohodu s vládou Hamida Karzaie. Taliban má podle těchto zdrojů tři hierarchické stupně: vedení - pevné jádro, které odmítá jakýkoli druh smíření a má pevné souvislosti s al Kajdou; střední vrstvu, která je oddaná ideologii, ale není nutně proti přijímání peněz ze Západu; a velké množství bojovníků, kteří se skládají z mladých Afghánců bez práce nebo chudých farmářů, kteří bojují za Taliban za žold 10-18 USD za den, což zvyšuje jejich příjem.

Významný kábulský obchodník Saad Mohseni uvedl: "Co si Taliban myslí nyní o této vládě? Naši spojenci, EU a OSN, afghánskou vládu při vyjednávání s Talibanem obcházejí..."

Prý i Američané byli extrémně nešťastní, že byly zveřejněny informace, že jejich spojenec vyjednával s "teroristy, kteří podporovali útočníky z 11. 9. 2001", napsal Daily Telegraph.

BBC: Murky world of Afghan negotiations ZDE