Anders Fogh Rasmussen, ministerský předseda Dánska včera oznámil, že od 15. srpna tohoto roku budou Dánové nejen pouze myslet na zaměstnance a ostatní spoluobčany, ale budou pro ně aktivně něco dělat, přesně řečeno, něčeho nechají, co jim škodí na zdraví. V Dánsku bude od 15. srpna zakázáno kouření nejen v kancelářích, ve veřejných budovách, ale také ve restauracích, v hospůdkach a na veřejných místech.

Na konci minulého týdne se toho moc nedělo, a tak média přijala vděčně zprávu, že v Blansku se sešli holohlaví vlastenci, aby protestovali proti "kriminalitě" zde pracujících Mongolů.

Přiznám se, že když do naší neziskovky poprvé přišla ing. Nasanjargal Purev, byl jsem trochu na rozpacích. Mongolka chtěla pomoci s tím, aby do země, ve které ona sama prožila už šest let, z toho podstatnou část na vysoké škole, mohli přijít i její příbuzní a známí. Samozřejmě pracovat.

Chtěl bych poděkovat panu Tomáši Frankemu za zveřejnění videí, které reportáž odvysílanou v České televizi uvádějí do zcela jiného světla.

Iniciativa Ne základnám tímto zcela jednoznačně přerostla rámec uskupení snažícího se zabránit jedné stavbě do něčeho mnohem většího, mnohem zodpovědnějšího, mnohem dalekosáhlejšího. Na pozadí jednání o základně se jednalo a jedná o principech demokracie, zveřejněná videa jsou oním štípnutím, které říká - pozor! zde se něco děje!

Proto bych se přimlouval, protože dle mého se jedná zatím o jeden z nejhodnotnějších a nejautentičtějších příspěvků Blistů, za umístění článku na nějaké více viditelné místo, míní Petr Adámek.

Reakce na článek "Česká televize stále nadbíhá mocným a neplní veřejnou službu"

Podařilo se mi získat videa od iniciativy NE základnám, tato videa byla natočena soukromou kamerou při natáčení pondělního pořadu Reportéři ČT 19. 3. 2007 - 21:30 - ČT1.

Můžeme tedy porovnat to, co ČT natočila a to, co vypustila do éteru. Videa z natáčení pořadu jsou ZDEZDE

Ne základnám souhlasí se zveřejněním jejich nahrávek, pokud bude současně zveřejněn i odkaz na finální pořad.

V posledních týdnech jsem se opakovaně setkal s názorem, že není dobré, aby se hnutí Ne základnám spojovalo s KSČM nebo nedávno zakázaným Komunistickým svazem mládeže. Důvodem je to, že sdělovací prostředky se pak soustřeďují právě na tyto složky protiraketového hnutí a veřejnost to může odradit. Jak má fungovat hnutí dál? Má vydělit ze svého středu aktivní část, hlásící se ke komunismu nebo může s touto odnoží spolupracovat?

Britské listy fungují už téměř 11 let a za tu dobu si vytvořily svůj -- stále se rozšiřující -- okruh čtenářů. Jak by se tato skupina čtenářů dala charakterizovat z hlediska sociodemografických parametrů, o tom se zatím můžeme pouze dohadovat. Připravili jsme proto anonymní dotazník, který obsahuje otázky zjišťující sociální zařazení čtenářů. Pokud tedy máte chvilku čas, vyplňte dotazník a přispějte k objasnění zatím pouze mlhavé představy o čtenářích Britských listů, tedy sami o sobě. Vyhodnocení dotazníku zveřejníme, výsledky využijeme ke zpřesnění inzertního dosahu Britských listů.

Děkujeme.

Dotazník  ? 

Pozn. JČ, pondělí 0.00: Od minulého pátku, kdy jsme zveřejnili tento dotazník, odpovědělo více než 5000 čtenářů. Výsledky jsou nesmírně zajímavé, v mnoha ohledech potvrzují to, co jsme o skladbě čtenářské obce Britských listů tušili, v některých ohledech přinášejí zajímavé otázky, s nimiž se obrátíme na naše čtenáře. Výsledky ankety zveřejníme i analýzu, případně diskusi k nim.

Zdá se, že politická situace v ČR směřuje víceméně k relativní dominanci dvou politických stran, tj. liberálně konzervativní, jejíž sjezd se konal, a sociálně demokratické, jejíž XXXIV. sjezd se bude 23. – 25. 3. 2007 konat v Brně. Tato, v politickém životě ČR významná strana po osmi letech vlády však stojí před problémy, které by možná nebyly tak rozměrné, kdy byly řešeny nejen ve stanoveném čase, ale i vhodným způsobem. Jedná se jak o věci vnitrostranické, tak důsledky její praktické politiky. To však ČSSD spíše než aby řešila, „překrývá“ úporným rozhlašováním kréda Modernizace a reformy.

Kréda, které již začíná sklouzávat ke klišé, a občanovi začíná znít stejně dutoprázdně jako svého času „billboardové teze“ o upřímném myšlení a sociálně-demokratické orientaci. Politiku tvoří obsah.

Kapské město, stejně jako celá Jihoafrická republika, prožívá období rozkvětu. Konec rasistické politiky aparteidu, během které se z této země stal skutečný Absurdistán, dodal této zemi nový impulz. Po patnácti letech pouličních bitev, nevraživosti a rostoucí vzájemné nedůvěry, tolik typické pro totalitní režimy, si počátkem devadesátých let začali lidé uvědomovat příležitosti, které nový režim nabízel. Třináct let po prvních skutečně všeobecných volbách vítá JAR každoročně miliony turistů, pořádá stovky festivalů, vyváží hektolitry vína a tuny ovoce, nabízí prvotřídní divadla a chystá se na první africké fotbalové mistrovství světa. Tepe zde život. V liberální atmosféře respektu a tolerance se již více než deset let snaží lidé spolupracovat a jeden od druhého se něco přiučit.

Tak impérium prý vrátilo úder. Zajímavé.

Neměl jsem pocit, že se s někým chci udeřovat - ale naopak dohodnout, kam už impérium nebude strkat své nenechavé pracky do cizího.

Mám z toho pocit jistého pana Sisyfa.

Vážený pane předsedo Bursíku,

rád bych se na Vás obrátil s několika zásadními otázkami formou otevřeného dopisu. Kopii zasílám redakci Britských listů. Předem upozorňuji, že jsem řadovým členem Strany zelených MO Praha 5. První otázkou je, jaký je Váš postoj k rozhodnutí o umístění radarové základny USA na území ČR a zda dovolíte občanům rozhodnout formou přímé demokracie, která je jedním z pilířů programu SZ.

Další mojí otázkou je, jak se postavíte k vládnímu návrhu finanční reformy navrhované ministrem financí panem Kalouskem. Tuto otázku, když dovolíte, trochu rozvedu a okomentuji. Pan Kalousek navrhuje jednotnou sazbu, tj. tzv. "rovnou daň". Takto pojatá reforma nebyla ani v programu SZ a ani KDU. Podobný experiment je nepřijatelný i u konzervativních či chcete-li pravicových stran našich západních sousedů, tj. ÖVP či CDU/CSU.

Jakákoli změna systému vždy s sebou přináší vyrovnání s minulostí, která mohou být více či méně účinná a mívají několik aspektů. Ten relativně neškodný a v našich dějinách 20. století dobře známý, začíná bouráním starých pomníků a stavěním pomníků nových, přejmenováním ulic a náměstí. Další, již mnohem podstatnější, je zaměřen na naplnění jakési "revoluční spravedlnosti" a dotýká se konkrétních lidí. Může jít o potrestání osob, které spáchaly trestné činy, například vraždy a mučení, v lepším případě před regulérními soudy, v horších případech před jakýmisi revoluční tribunály, kde je prostor pro vyřizování osobních účtů.

Odvysíláno na ČRo 6

KOMENTÁŘE ČRO 6

Lidé dneška projevují, navzdory masivním reklamním kampaním a jiným unifikačním trendům, alespoň zatím, odlišný vkus. Nacházejí potěšení nebo naopak nelad v něčem jiném; hnutí citů je tu a tam opravdově mohutné a pak jde o vášeň. Vzplanutí bývají různá: někoho přivádí do extáze hra v kostky, šustění mariášových karet nebo skotačící ruletová kulička, jiného rozpálí břišní tance, temperamentní boogy-woogy či cha-cha.

Zveme na zastupitelstva městského obvodu Ostrava-Poruba. Ze včerejšího vystoupení bych si dovolil upozornit na souboj starosty Miroslava Nováka (ČSSD) a jeho místostarostů (ČSSD a ODS) proti docentovi Jančíkovi (VŠB). Petr Jančík je šéf katedry ekologie. Na minulém zastupitelstvu přemýšlel nahlas, proč se v Porubě chystáme pokácet sto padesát statných stromů. A že snad to musí být pro někoho kšeft.

Od října 2005 do září 2006 britské ministerstvo vnitra vydalo podle odhadů asi 10 000 falešných pasů. Dva z nich obdrželi teroristé z al Kajdy. Náměstkyně ministra vnitra Joan Ryanová konstatovala, že pasový úřad britského ministerstva vnitra obdržel 16 500 podvodných žádostí o pas, a "asi polovinu" se jich nepodařilo odhalit. Britské ministerstvo vnitra vydává každoročně 6,6 milionů pasů a podle jeho odhadu je půl procenta těchto pasů, tedy asi 10 000, falešných. Od května letošního roku se budou muset žadatelé o nový britský pas podrobovat osobním pohovorům.

Evropský soud pro lidská práva udělil Polce Alicji Tysiacové odškodné ve výši 25 000 euro za to, že jí byl v Polsku odepřen potrat.

Po narození jejího třetího dítěte se jí vážně zhoršil zrak a obávala se, že oslepne. Této pětatřicetileté matce byl v Polsku odepřen potrat, navzdory tomu, že lékaři varovali, že porod může znamenat její oslepnutí. V katolickém Polsku jsou potraty zakázány s výjimkou případů, kdy by porod mohl ohrozit zdraví matky či nenarozeného dítěte.

Britská vláda se rozhodla zakázat užívání "neinteligentních" kazetových (tříštivých) bomb, které neobsahují mechanismus, jímž se po určité době automaticky zneškodní. Tento typ kazetových bomb bude okamžitě stažen z britské armády a zničen, uvedl ministr obrany Des Browne. Aktivisté však požadují, aby britské ministerstvo obrany zakázalo užívání všech typů kazetových bomb. To ministerstvo obrany odmítlo a argumentovalo, že kazetové bomby jsou legitimními zbraněmi s významným vojenským potenciálem.

Kazetové bomby se po jejich shození či vystřelení rozpadnou na stovky menších bomb. Ty mohou ležet v krajině dlouhá léta a způsobovat zranění či smrt civilistů.

Letos v únoru se na konferenci v Norsku Británie, která použila kazetových bomb v Kosovu i v Iráku, připojila ke 45 dalším zemím, které přislíbily, že kazetové bomby přestanou používat do roku 2008. Spojené státy zákaz kazetových bomb odmítly.

Podle britského liberálnědemokratického mluvčího pro vojenské otázky Nicka Harveyho není automatický mechanismus, který "inteligentní" kazetové bomby po čase zneškodňuje, stoprocentně účinný, a tak část těchto bomb nadále zůstává dlouho po ukončení válečného konfliktu hrozbou pro obyvatelstvo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Milan Valach ve svém textu "Marx a zákony" docela uspokojivě vysvětlil proces přeměny vody na páru, ovšem se samotným obsahem mého článku Prorok Karel Marx jakož i se samotným učením Marxe to má máloco společného. Kdyby četl samotného Marxe pozorněji, věděl by, že se dopustil exemplárního příkladu vulgarizace marxismu: lidská společnost jakožto analogie vody, která prochází přeměnami skupenství? Toto vysvětlení "podstaty Marxovy filosofie", na které si autor troufnul, kulhá na obě nohy.

Chtěl bych reagovat na obsah článku posl.Křečka uveřejněný pod názvem "112 let soudních výpovědí v Čechách". Abych se vyhnul přímému hodnocení odborné úrovně páně Křečka přiložím jen několik odkazů jako reakci na slova v jeho článku uvedená, píše Michal Štěpánek

Nevím, kdo nebo co ho do psaní takových nesmyslů nutí, proto považuji za nutné odkázat jeho čtenáře na několik zdrojů, které uvedou jeho tvrzení (nejen) v článku uvedená do "trochu" jiného světla. Hned v prvním odstavci totiž poslanec Křeček píše:

tisková zpráva

Dne 22.3.2007 se uskuteční v 17,00 hod na nám.Svobody v Brně protestní shromáždění za vypsání referenda proti jakýmkoliv cizím vojenským základnám na našem území. Akce je součástí Protest Festu a zúčastní se jí taktéž naše Brněnská skupina NE základnám. Podrobnější program shromáždění je ZDE

Je velmi důležité, aby se těchto shromáždění zúčastnilo co nejvíce lidí, kteří podporují myšlenku vypsání referenda a nesouhlasí s umístěním jakýchkoliv cizích vojsk na našem území. Prosíme všechny občany, kteří nesouhlasí s postupem naší vlády a vlád předešlých, aby svou účastí vyslovili svůj názor a zaujali jasný postoj k celé záležitosti. Přijďte podpořit vypsání celostátního referenda, pomozte zabránit vzniku nové "studené války".

Tiskový mluvčí Brněnské skupiny NE základnám

www.nezakladnam-brno.org

Tomáš Kotas

Autor v reakci na můj článek "Západ a jeho role při rozbití jugoslávské federace" a článek pana Foldyny "Pravda a lež o genocidě ve Srebrenici" láteří nad skutečností, že je v českém mediálním prostředí "dobrým zvykem dávat značný prostor všem pseudonovinářům a pisálkům, kteří nemají o probírané tématice o nic větší znalosti než jejich čtenáři". V tom se s panem Mujanovićem do puntíku shodnu, ovšem kdyby takové texty nebyly otištěny v poměru s celoplošným tiskem okrajovém periodiku, jakým jsou BL.

Dobrý den, jsem Jan Neoral, starosta Trokavce. Nevím, kam to napsat, jsem znechucen výsledkem šotu o radaru v Trokavci, v pořadu Reportéři na ČT dne 19.3.07.

Sentimentální tlachy o ničem, s nulovou vypovídací hodnotou.

Sesypali jsme se na amerického majora, kráčejícího ve slunci, protože nás nepustí do lesa na houby.

Škoda materiálu. A pokud se mi tu objeví někdo s podobným úmyslem, už vím, mou pomoc ať neočekává.

Veřejnost se o radaru a o pravých příčinách obav z něj nedozvěděla nic. Už se nedivím Iniciativě NE základnám, že se s ČT1 příliš nechce bavit - i já už mám podobný pocit. ČT1 je poplatná vládnoucí ODS - v tom to bohužel vězí.

Jan Neoral, Trokavec

Se znechucením a zklamáním jsem právě odešel od televizní obrazovky, kam mne přilákal pořad Reportéři ČT. Již v hlavní zpravodajské relaci ČT-1 byla na něj upoutávka, resp. na jeden z jeho hlavních reportáží o místním referendu v obci Trokavec a dalších, píše učitel Karel Šolín.

K tomu: Janečku, proč cenzurujete a zkreslujete v ČT veřejnou debatu?

Se znechucením a zklamáním jsem minulou sobotu odjížděl z Míšova, obce poblíž Trokavce, kam jsem já a několik mých přátel z iniciativy PRO byl pozván Českou televizí k debatě o radarové základně s iniciativou Nezákladnám a místními obyvateli. Přijeli jsme debatovat primárně právě s hnutím Ne základnám jakožto naším oponentem, avšak pan Tamáš a jeho lidé se s námi odmítli bavit a bez okolků odjeli. To je holý fakt. Zprostředkovaně přes štáb nám nejdříve vzkázal, že pro něj nejsme partnerem pro debatu a že bavit se bude pouze s oficiálními vládními činiteli. Vše zachycovala kamera České televize, která měla debatu natočit. Nelze se tedy divit, že včerejší reportáž vyzněla jak vyzněla - jak píše pan Karel Šolín v dnešním článku na Britských listech, zdůrazňuje Daniel Truxa z iniciativy PRO (americkou základnu v ČR).

Chtěl bych tímto dopisem protestovat proti informační blokádě České televize, týkající se názorů proti instalaci americké vojenské základny na našem území.

Za celých devět měsíců, po které se o tomto problému diskutuje, poskytla Česká televize odpůrcům základen jen asi pět minut času na prezentaci vlastních názorů. Naproti tomu zastánci základen měli k dispozici vždy téměř celý pořad. Občanské iniciativě Ne základnám bylo úplně znemožněno účinkování ve studiu. Přitom tato inciativa vlastně zahájila diskusi o tomto velice choulostivém tématu.

Vláda se chystá prodat 7% akcií největší a nejziskovější firmy v její správě. Opět připomínám, že pánové z vlády nejsou vlastníky majetku , ale pouze jeho správci. Na což rádi zapomínají.

Formálně na to jistě vláda má právo a získá tak hotovost k použití jinde.

Zde možná by bylo dobré si pro nás neekonomy a laiky zopakovat několik daností okolo chodu akciových společností nejen v Čechách.

Další ukázka z připravované knihy Jana Čulíka o českém filmu od roku 1989.

Vracím se ještě jednou do ringu. Je pozoruhodné sledovat bizarní čtení liberální teorie, které si jako rozinky z koláče vybírá jen ty principy, které vyhovují egoistickému pojetí světa.

Hrozí mi, že se budu v mnohém opakovat, ale pokusím se o systematické shrnutí dosavadní argumentace. Předem upozorňuji, že tento text není o kouření (vzhledem k tomu, že můj příspěvek do debaty o kouření vůbec nebyl. Pan Bláha mě natolik vyděsil svou obhajobou přípustnosti cedulek "Židům vstup zakázán", že jsem otázku kouření dávno nechala stranou (zmíním se o ní až na závěr).

Definice veřejné a soukromé sféry podle klasické liberální teorie skutečně není tvořena prostou dichotomií státní majetek-soukromý majetek.

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.