Mám však za to, že kdyby Atelier pro životní prostředí opravdu chtěl chránit životní prostředí obyvatel Břevnova, odvolání by vzal zpět a nedomáhal se zastavení stavby. Snaha o zastavení stavby je zřejmou snahou životní prostředí v Břevnově naopak zhoršovat, neboť v současné době je v důsledku stavební činnosti omezena průjezdnost této křižovatky na severním portálu Strahovského tunelu, což vede k vytváření dlouhých kolon před vjezdem do něj. Právě kolony aut stojících se zapnutými motory nebo pomalu popojíždějících, je to, co nejvíce škodí stavu ovzduší v Praze. V zájmu zlepšení životního prostředí v Praze 6 je tedy to, aby stavba pokračovala co nejrychleji, neboť její zprovoznění (a daleko výrazněji pak výstavba a zprovoznění na ní na ní navazujících kapacitních městských komunikací) zlepší dopravní situaci a tím stav ovzduší v Praze 6.

Petrem Kužvartem v článku uváděné námitky proti výstavbě křižovatky, jsou navíc námitkami, které patří do řízení o vydání územního rozhodnutí, nikoli do řízení o vydání stavebního povolení. Do řízení o vydání stavebního povolení patří takové námitky, které se týkají vlastního technického provedení stavby. Že by v projektu křižovatky nebyla zahrnuta dostatečná opatření k minimalizaci negativního dopadu stavby na životní prostředí obyvatel žijících v okolní obytné zástavbě, Petr Kužvart v článku neuvádí. Ale právě jen takové námitky by mohly být shledány stavebními úřady jako opodstatněné. Pokud v odvolání byly obsaženy, měl je P. Kužvart v článku uvést, neboť takto lze z článku nabýt dojmu, že šlo o odvolání zjevně neopodstatněné.

Autor článku má za to, že dopravní systém v Praze je špatně navržen. Ale je vůbec seznámen s navrhovanou koncepcí dopravního systému Prahy, když píše o smíchovké a letenské radiále. Stavby s tímto označením se v koncepci nevyskytují. Břevnovká radiála v systému je zahrnuta a v současné době se jedná o tom, jak by měla být technicky řešena. Tato radiála společně se severozápadním segmentem Pražského okruhu (R1) přinése řešení současné katastrofální dopravní situace v Praze 6.

Ekologičtí aktivisté však vystupují i proti Zastupitelstvem hl. m. Prahy přijaté variantě severozápadního segmentu R1 a prosazují alternativní vedení za hranicemi hl. m. Prahy. To by však podle mého názoru mělo tyto jednoznačně negativní aspekty:

1. Místo toho, aby okruh měli obyvatelé Suchdola v tunelu, měli by ho obyvatelé Roztok na povrchu.

2. Prodloužení trasy mezi dálnicemi D11 a D5, ke kterému by tím došlo, by vedlo mnoho řidičů k tomu, aby místo po R1 jezdili po Městském okruhu, ač by šlo o tranzitní dopravu.

3. Okruh by vedl ochranným pásmem jaderného reaktoru v Řeži.

Dochází zde tedy k absurdní situaci, že jsou to právě ekologičtí aktivisté, kteří prosazují variantu, která by sice byla o něco levnější, ale méně šetrná k životnímu prostředí.

Jedině dobudování Městského okruhu, jehož součástí je křižovatka Malovanka, může vést k odstranění "zločinu komunismu proti životnímu prostředí v Praze" - Severojižní magistrály. Je rovněž předpokladem pro to, aby mohla, tak jako je tomu např. v Londýně, být zavedením "mýtného" omezena automobilová doprava v centru Prahy.

Jsem proto přesvědčen, že za snahu o zastavení výstavby křižovatky Malovanka by měl být Petr Kužvart zařazen mezi vážné kandidáty na vítěze ankety Ropák roku.