19. 2. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 2. 2007

Maturita - zkouška dospělosti?

Velkou fantazií zřejmě oplýval tvůrce obrazného pojmenování maturity, když ji nazval zkouškou dospělosti. Mladý člověk asi nepřekročí práh dospělosti složením nějaké zkoušky. A to ani v těch civilizacích, které za tímto účelem organizují jiné a nápaditější rituály. Teprve snad projevená schopnost zabezpečit osobní potřeby vlastními silami svědčí o prvních krocích v dospělé etapě života.

Úspěšný start profesní a tím i dospělé životní dráhy bývá přece ovlivněn především mírou tvůrčích schopností ve vybraném oboru, hlubokou vnitřní motivací k soustavnému sebevzdělávání, dovedností aplikace osvojených nezbytných informací, šíří a kvalitou všeobecného a kulturního rozhledu a v neposlední řadě přínosnými charakterovými a volními vlastnostmi.

Mají kandidáti absolutoria střední školy možnost v průběhu studia tyto a další vlastnosti získat, případně upevnit? Zastánci a odpůrci testovacího systému i jednorázového zkoušení formou "zkoušky dospělosti" by si měli ujasnit, zda lze některé z těchto požadavků zavedenými a nově připravovanými formami skutečně prověřit.

Středoškolská zkouška s tímto synonymem v názvu má svůj letitý kredit. Maturitní vysvědčení potřebuje uchazeč o vysokoškolské studium, v pracovněprávních vztazích je dokladem o kvalifikaci. Vzhledem ke změnám ve školské legislativě už bylo mnoho řečeno na téma formy a obsahu této poněkud zvláštní, ale tradiční akce. Až se zdá, jako by poslední akt středoškolského studia byl důležitější než několikaleté studium samotné. Přitom však téměř každý, kdo uvedený obřad na vlastní kůži absolvoval, vám pravděpodobně potvrdí, že "zkoušku dospělosti" mnohdy prožívali více samotní pedagogové než jejich zkoušené ovečky.

Častokrát slyšelo studentstvo škol středních od svých pedagogů onu památnou větu: "S takovou vás k maturitě nepustím!" Mnoho bezesných nocí strávil nejeden pedagog nad promýšlením přístupu, jak mnohé studenty alespoň částečně naučit těm nejjednodušším odpovědím na sadu tzv. maturitních otázek. A s jakými obavami očekávali v minulosti mnozí páni středoškolští profesoři jmenování předsedy maturitní komise. S velkým ulehčením pak vesměs přivítali spásnou informaci, že onen obávaný komisař není nositelem shodné aprobace.

O významu maturity pro utužení rodinné a společenské solidarity by mohl být podán také nejeden důkaz. Spoustu iniciativy například vyvinuli často bezejmenní tvůrci všemožných baterií vypracovávaných otázek, které se dědily ze studentské generace na generaci. Jakou nevšední aktivitou překypovala řada všech možných i nemožných rodinných příslušníků při shánění, psaní a kopírování těch zcela určitě zaručených témat písemných prací. Dalo by se říct, že to snad byly jediné hmatatelné výsledky byť neorganizovaného samostatného postgraduálního studia střední i starší generace. To vše a ještě mnohem více bylo podniknuto pro zdárný průběh pouhé jednorázové zkoušky.

Rovněž společenský, a dokonce ekonomický přínos maturit byl a je nesporný. Nevšední péče bývá totiž věnována přípravě občerstvení členů maturitní komise. Maturity prospěly i rozvoji řemesel, neboť švadleny šily ty nejvhodnější róby pro onu slavnostní příležitost. Probíhalo stužkování, maturitní sbírky, plesy. Stávalo se a stává, že se kromě organizace uvedených akcí zapojili budoucí adepti i do vlastního studia. A to zejména tehdy, když se nazpaměť učili odpovědi na desítky vykutálených otázek, neboť studijní program závěrečného ročníku střední školy bývá většinou zaměřen na obsah maturity.

Tradice má vskutku pevné kořeny. O významu maturity dodnes pochybuje jen malá část veřejnosti. Nelze se tudíž divit, že i mnozí pedagogové, nositelé inovačních přístupů, usilovně přemýšlejí jak jednorázový zkušební akt povýšit na objektivní evaluační prostředek. Jednorázová zkouška však zůstane jednorázovou zkouškou, i když se rozroste o dvojče v podobě tzv. státní maturity. Ministerstvo školství už za chystanou reformu zaplatilo pár desítek milionů. Přičemž i jeden bývalý ministr o smysluplné existenci tohoto zkouškového klání veřejně zapochyboval.

Co vlastně od onoho examinátorského aktu jeho tvůrci očekávají? Pokud se domnívají, že se jeho prostřednictvím mohou dopídit srovnatelných údajů o úrovni znalostí středoškolských studentů, pak nepochybně zapomněli na svůj vlastní prožitek z jakéhokoliv dílčího prověřování. Stávající "školní" maturitní zkouška rozhodně nezkoumá komplexní znalosti, vesměs se nezabývá tvůrčími schopnostmi studentů, nesleduje až na výjimky interdisciplinární vazby.

Je všeobecně známo, že výhodu při přípravě mají především typy adeptů s velkou kapacitou bezprostřední paměti. Když navíc uvážíme celkovou atmosféru provázející přípravu a průběh zkoušky, lze s úspěchem pochybovat o dodržování duševní hygieny a z toho vyplývajícího ovlivnění samotných výsledků. Navíc se tak zřejmě vytváří tolik rozšířená představa, že osvojování znalostí není celoživotním procesem, ale taktéž jednorázovou záležitostí pokud možno v co nejkratším období.

Připravovaná "státní" maturita využívá výhod standardizovaných testů. Získané údaje mohou za jistých okolností sloužit k ověření rozsahu znalostí a úrovně logického myšlení studentů na jednotlivých typech škol. Přibližnou interpretaci lze však s úspěchem formulovat i bez průběhu zaváděného zkušebního aktu. Informační hodnota tudíž nebude příliš zásadní. Skryté nebezpečí stanovených obsahových okruhů jakékoliv zkoušky tkví v následném účelovém zaměření výuky na požadovaná typová řešení a tím i na zúžení škály možností přístupu k učivu. Problematickým se jeví i samotný vztah učitelské veřejnosti k připravovaným změnám.

České základní a střední školy mají a budou mít řadu problémů s výběrem základního učiva, s jeho didaktickým zpracováním do podoby školních vzdělávacích programů, a především s výrazně se měnícím vztahem žáků a studentů k osvojení jeho obsahu. Pasivní přístup ke studiu, nízká úroveň vnitřní a vnější motivace ke vzdělávacímu procesu, a zejména obtížné získávání návyků průběžné přípravy úzce souvisí se změnami v oblasti společenských priorit. Stále je v podvědomí veřejnosti zakotvena představa, že smyslem vzdělávacího procesu je zisk příslušného vysvědčení. Školská praxe je ve znamení obsahových změn, změny formální zůstávají stranou pozornosti.

Bylo by ve věku výpočetní techniky skutečně tak obtížné zbavit maturitní zkoušku její glorioly a začít budovat podstatně levnější a objektivnější systém prověřování schopností, dovedností a znalostí středoškolských studentů? Snadná cesta se přece sama nabízí v pouhém dlouhodobém sledování, evidování a archivování všech dosahovaných výsledků v průběhu celého čtyřletého studia. Jak by asi prospělo úrovni vzdělávacího procesu a návykům soustavné přípravy, kdyby se do závěrečného hodnocení absolventů započítávaly prostřednictvím jednoduchého bodovacího systému výsledky všech dílčích zkoušek, všech písemných projevů, všech studijních iniciativ, všech výsledků předmětových olympiád, veškeré studentské tvůrčí činnosti, zejména tvorby projektů, zkrátka všech aktivit, které lze považovat za hodnotitelné prostřednictvím několikastupňové škály. Nebyla by to při závěrečném součtu a po předložení průkazného studentova portfolia ta nejlepší zkouška dospělosti?

Její adept by totiž prokázal i posun v oblasti morálně-volních vlastností -- vytrvalost, cílevědomost, schopnost adaptace, snahu o změnu. Snad by k takovému doloženému souboru informací mohly konečně více přihlédnout i vysoké školy v přijímacím řízení. Lze namítnout, že navrhovaný systém otevírá prostor pro možnou korupci. Prostřednictvím volených zástupců studentů ve školní radě s náplní garance objektivity hodnocení, by mohla být etická stránka celého procesu zajištěna.

Vlastní závěrečná zkouška by probíhala jako obhajoba kreativní písemné práce se zaměřením na řešení konkrétního problému a dále všech prokázaných tvůrčích aktivit i dosažených výsledků v dílčích prověřováních z předchozích ročníků studia. Kandidát absolutoria by měl prokázat i ty znalosti, které nebyly v rámci průběžného hodnocení na patřičné úrovni. A naopak splnění stanoveného hodnotícího limitu v kratším časovém období by mohlo být základním předpokladem pro případné zkrácení doby středoškolského studia. Náklady na takto pojaté absolutorium střední školy by byly minimální. Navíc by tímto opatřením školství zdůraznilo veřejnosti doposud značně nedoceňovanou skutečnost, že výuka (a zkouška je nepochybně její součástí) probíhá obyčejně v kratším časovém úseku, učení pak po celý život.

                 
Obsah vydání       19. 2. 2007
19. 2. 2007 Podle Ivana Langera představuje americká základna bezpečnostní riziko Bohumil  Kartous
19. 2. 2007 Vnitro si podmanilo OSUD Bohumil  Kartous
19. 2. 2007 Michael  Marčák
19. 2. 2007 Německý ministr zahraničí kritizuje americké plány na raketové základny Tomáš  Krček
19. 2. 2007 Výraznému stoupnutí hladin moří zřejmě nebude možné už zabránit
19. 2. 2007 Putin: "Dobře vidíme, jak se změnil svět, realisticky hodnotíme své vlastní možnosti a svůj vlastní potenciál" Vladimír Vladimirovič Putin
19. 2. 2007 Od Středomoří až po indický subkontinent: Hicham Ben Abdallah El Allaoui
19. 2. 2007 Michael  Marčák
19. 2. 2007 To už raději ty komunisty, chtělo by se říci Milan  Daniel
19. 2. 2007 Michael  Marčák
19. 2. 2007 Bursík poškozuje jméno evropských Zelených
19. 2. 2007 Na Ruzyni za celý svet Gustáv  Murín
19. 2. 2007 Jahnovo pozdní přiznání Vojtěch  Filip
19. 2. 2007 Jak vytvořily Spojené státy krizi v Severní Koreji Miloš  Kaláb
17. 2. 2007 Svět morálních jistot a preemptivních útoků jako svět nočních můr Jana  Ridvanová
19. 2. 2007 Uhl Janečkovi: "Snažíte vyhnout se své právní odpovědnosti za porušování zákona a činíte to na úkor České televize a jejího dobrého jména" Petr  Uhl
19. 2. 2007 Lambert: Proč jsem byl milicionářem František  Lambert
16. 2. 2007 Jak vyřešit případ příslušníka Lidových milicí ve funkci vrchního ředitele České televize Jiří  Janeček
19. 2. 2007 SKANDÁL: Česká televize si dělá databázi politické orientace občanů, které zve do pořadu Štěpán  Kotrba
19. 2. 2007 Dům sem, dům tam, nám už je to všechno jedno Jan  Paul
19. 2. 2007 Vysoké vatry Vlado  Janček
19. 2. 2007 Zündel: Pět let na tvrdo pro popírače holocaustu Richard  Seemann
19. 2. 2007 Senzace ve fotbale, aneb Konečně se něco dělá proti fotbalovému chuligánství Uwe  Ladwig
19. 2. 2007 Maturita - zkouška dospělosti? Pavel  Táborský
19. 2. 2007 Podivná kouzla s penězi Václav  Dušek
19. 2. 2007 K čemu ten radar vlastně je? Hynek  Hanke
19. 2. 2007 K výročí Pankráce Krkošky Pavel  Kopecký
19. 2. 2007 Do jaké míry je americký systém protiraketové obrany systémem obranným?
19. 2. 2007 To opravdu není legrace Jan  Polívka
19. 2. 2007 Canaletto v Londýně
19. 2. 2007 Přijeďte do Krnova na festival 70 mm filmu
19. 2. 2007 Americká armáda začala rozmísťovat neviditelné bitevní letouny F-22 Raptor u Japonska
18. 2. 2007 Bývalý generální ředitel BAWAGu ve vídeňské věznici Richard  Seemann
18. 2. 2007 Jak zkrachovalec ke štěstí přišel Tomáš  Vymazal
17. 2. 2007 DNES: Občané, poslanci i ministryně obrany o americké základně v Parlamentu
18. 2. 2007 Príroda v chápaní náboženstva Číny Štefan  Šrobár
19. 2. 2007 Brány noci Alex  Koenigsmark
18. 2. 2007 Tamáš promluvil ve Vicenzi
16. 2. 2007 Debaty o radarech a evropské Ústavě jsou o stejném tématu Lída  Rakušanová
17. 2. 2007 Ó běda bláznivým masopustníkóm - aneb Hus, Luther a chvála internetu Zdeněk  Bárta
17. 2. 2007 Cesta zpět až ke kořenům slev Jiří  Vlasák
16. 2. 2007 K nótě Velvyslanectví USA ve věci radarové základny Pavel  Čámský
16. 2. 2007 Obstojí psychotronická argumentace? Miloš  Dokulil
16. 2. 2007 "Raketový hřebec" z BBC je nyní v Al Džazíře
16. 2. 2007 Leden 2007 opět rekordem ve čtenosti Britských listů - počet stažených stran překročil milion
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
19. 2. 2007 Maturita - zkouška dospělosti? Pavel  Táborský
16. 2. 2007 Tony Blair chce zavést charitativní dary pro univerzity   
15. 2. 2007 650 Kč za papír o ničem Milan  Kulhánek
8. 2. 2007 Maturity pro barbary Ondřej  Hausenblas
5. 2. 2007 Po stopách Komenského a Cimrmana Alena  Damijo
19. 1. 2007 Rektoři britských univerzit varují: Školné bude muset stoupnout na 10 000 liber ročně   
15. 1. 2007 Dvě nové vysoké školy ekonomické v Českých Budějovicích Michal  Giboda
11. 1. 2007 Vědecké a profesní vzdělávání žen, aneb Německo má jen jednu možnost, kdyby chtělo být dále úspěšné Uwe  Ladwig
8. 1. 2007 Gymnázium, "profesoři" a studenti Boris  Cvek
8. 1. 2007 Řízené vzdělávání František  Augusta
3. 1. 2007 Do nového roku Jan  Čulík
3. 1. 2007 Jediná cesta, jak "zachránit ČR"?   
2. 1. 2007 Traumatické zaměstnání - učitel v Německu, aneb Co dělat jinak Uwe  Ladwig
7. 12. 2006 Inženýrská didaktika František  Augusta
5. 12. 2006 Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti Bohumil  Kartous