Tato situace vytvářela nejen optimální podmínky ke snahám o zvýšení efektivity výuky, ale sami posluchači toto vyžadovali tím, že pravidelně za určité období své jednotlivé učitele mohli i hodnotit.

Jako žák, student a vysokoškolský posluchač jsem poznal mnoho různých pedagogů, ale za vzor jsem si je nevzal a nerad na ně vzpomínám!

Troufám si tvrdit, že pokud by moji posluchači byli bez uniformy, těžko bych se mohl s úspěchem pokoušet o nějaké zvýšení úrovně své pedagogické práce.

Zážitky z mého pomaturitního přechodu do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě, kam jsem byl na vlastní žádost přijat, jsou pro mne dodnes nezapomenutelné. Uniforma pana vojenského akademika i když spojená s náročnou psychickou i tělesnou zátěží zcela změnila můj vztah k pedagogům a tento přechod z civilní na vojenskou školu velmi ovlivnil další průběh mého života. Se svými tehdejšími spolužáky na toto dodnes velmi rádi vzpomínáme!

Proč toto uvádím? Není uniforma jako uniforma! Pokud není spojena s určitým zdůvodněním, především s tradicí a její nositel na ní není hrdý a nevážil by si jí, je její působení mizivé. Zároveň by měla vyžadovat od svého nositele nejen určitá práva, ale i jasně definované povinnosti. Pokud by je porušoval, právo na její nošení je třeba i dočasně odejmout. Nošení uniforem bylo kdysi výsadou příslušníků různých řemeslnických cechů, horníků, nyní je nosí i lesníci, sportovní organizace i další. Některé vysoké školy měly i svá špičková reprezentační mužstva

U značné části pedagogů je dosud uniforma spojována s vojenským drilem a vynucovanou poslušností. Proč mají takovýto názor? Vždyť již dávno a i nyní existují organizace které ve svých stanovách vyžadují kázeň a disciplínu a její členové se tomuto požadavku dobrovolně podřizují. Jako příklad uvádím Sokol. Ten vyžadoval náročnou kázeň již od svých nejmladších členů A jakou autoritu představovali vedoucí cvičitelé! Dobrovolnou kázní se vyznačují i členové Junáka a jak rádi nosí svůj stejnokroj. .

Některé školy mají svoji historii spojenou nejen s místem svého působení, ale i se svými významnými absolventy. I k těmto skutečnostem by mohli návrháři uniforem přihlížet. A pokud by řešení uniformy i prostředí školy respektovaly tyto skutečnosti, bylo by to dalším přínosem nejenom u žáků, ale i u jejich rodičů.

Jedním z prvních příkladů je škola v Dubí. Jak, po svém, vyřešila využití jednotných školních "uniforem" jsme mohli sledovat v televizní reportáži.

Z toho, co jsem zde uvedl, by mohla vycházet odpověď na úvodní otázku. Co by mělo být nejdůležitějším přínosem zavádění uniforem do škol? Přeměna školního prostředí na takové, které by vytvářelo základní podmínky pro úspěšnou snahu pedagogů na zkvalitnění vyučování a učení, bez nežádoucích jevů, kterých se dosud školy nedokáží zbavit!