pravidla Hnutí DUHA

• význam problému (například: velký zdroj znečištění má vyšší prioritu než malý zdroj),
• realistická šance Hnutí DUHA problém efektivně ovlivnit;
• dlouhodobá odborná zkušenost Hnutí DUHA v dané oblasti;
• vzájemná souvislost jednotlivých priorit organizace (aby dohromady tvořily koherentní program, ne prostě shluk náhodně vybraných témat).

Donory vybíráme podle priorit, ne opačně. Jinými slovy: nejprve rozhodneme, čím se budeme zabývat, a teprve poté hledáme nadace, jež taková témata financují.

Navíc má Hnutí DUHA přísné interní regule, které brání jakémukoli ovlivňování programových priorit ze strany donorů: nadací i firem. Součástí je i striktní etický kodex fundraisingu. Akceptujeme peníze pouze od donorů, kteří projdou sadou přísných kritérií. Běžné průmyslové podniky jsou tak prakticky předem vyloučeny. Máme například celý seznam odvětví, odkud peníze nebereme za žádných okolností. Už jsme kvůli tomu několikrát odmítli docela velké částky.

Na přísných pravidlech máme sami zájem. Bez nich bychom si totiž nemohli udržet nezávislost a důvěryhodnost, které jsou podmínkou účinné práce Hnutí DUHA.

Pár praktických příkladů

Přítomnost ředitele nějaké společnosti ve správní radě nadace, jež udělila grant organizaci (CEE Bankwatch Network), se kterou spolupracuje Hnutí DUHA, pochopitelně ještě neznamená, že Hnutí DUHA prosazuje zájmy byznysmenovy firmy. V tom tkví základní problém celé analýzy.

Excelentním dokladem toho jsou právě výsledky pátrání Štěpána Kotrby. Vezměme třeba Nadaci Partnerství. Patří mezi donory Hnutí DUHA, které Kotrba podrobně rozebral. Mezi jejími dárci našel například Agrofert, v poradním sboru zase šéfa letecké společnosti Travel Service nebo předsedu představenstva Českomoravského cementu. Stručný pohled na programy Hnutí DUHA ovšem stačí ke zjištění, že naše práce každému z těchto podniků naprosto konkrétně takříkajíc kazí byznys. Prosazujeme například snížení spotřeby pesticidů a umělých hnojiv, která dodává Agrofert (rozvoj ekologického zemědělství, pesticidová daň a další). Usilujeme o zrušení daňových úlev pro leteckou dopravu. Snažíme se dosáhnout lepší ochrany chráněných krajinných oblastí před těžbou nerostných surovin, včetně vápence.

Nebo jiný příklad: v poradním sboru se objevuje třeba Pavel Švarc, generální ředitel Čepro a bývalý šéf Spolany Neratovice, "kterému Děti Země udělily...titul největšího škůdce životního prostředí 'Ropák roku 2002`" (Štěpán Kotrba). A kdo soutěž Ropák roku 2002 financoval? Nadace Partnerství . Ostatně Děti Země od ní dostaly i řadu dalších grantů, například loni hned dva.

Podíl nadací

Hnutí DUHA není, pokud jde o využívání nadačních grantů, "příkladem vymykajícím se průměru" českých ekologických organizací, jak soudí jedna z reakcí. Pokud ano, potom přesně opačně: neobvykle velkou část našich příjmů tvoří malé individuální příspěvky jednotlivců. Vyšší podíl u nás má, pokud vím, pouze česká kancelář Greenpeace a možná ústečtí Přátelé přírody.

Zelený pás

V závěru svého prvního textu Štěpán Kotrba poukazuje na projekt takzvaného Zeleného pásu (který Hnutí DUHA spolu s organizacemi a státními institucemi z několika zemí prosazuje). Prý by šlo o "`zelenou hranici`, která by...by znemožnila jakoukoliv výstavbu komunikací (silnic, železnice) na hranici", a tedy "odřízla... republiku od zemí Západu".

Pro vysvětlení se stačí podívat na jakýkoli materiál, který Hnutí DUHA k projektu Zeleného pásu vydávalo. Záměr je výslovně navržen tak, že nebrání a nebude bránit výstavbě dalších komunikací přes hranici (ostatně už teď jich tam řada je). Ani nepředstavují žádnou velkou překážku jeho uskutečnění.