tisková zpráva

Jan Tamáš a Jan Bednář, kteří již 20. dnem drží hladovku proti americkému radaru systému Hvězdných válek, reagují na dnešní výrok ministryně obrany Vlasty Parkanové, ve kterém přirovnává hladovějící k "vyděračům".

Prezident ČR Václav Klaus
Kancelář prezidenta republiky
Pražský hrad, 119 08 Praha 1

Vážený pane prezidente,
v médiích jsem zaregistroval zprávy o tom, že jste v souvislosti s plánem USA umístit v naší zemi vojenskou základnu vyzval viceprezidenta USA Cheneyho, "aby tuto věc postrčil". Dovolte mi, abych vyjádřil své velmi hluboké znepokojení nad tímto Vaším chováním. Jak jistě víte, vláda prosazuje tuto cizí vojenskou základnu proti vůli většiny obyvatel této země a svým způsobem tak ztrácí legitimitu a znásilňuje demokracii.

Ve svém příspěvku se Stanislav A. Hošek s chutí zakousl do Ústavního soudu. ÚS není podle něj skutečným soudem a navíc je onou špičkou, zmíněnou v nadpisu. Dovolte mi přihodit i na opačnou misku vah.

Autor je mluvčím Ústavního soudu ČR.

Já jsem si doposud naivně myslel, že Ústavní soud má hlídat, zda náhodou nějaký "obyčejný" zákon, tedy ten, jenž se schvaluje prostou většinou v parlamentu, nesahá za hranice, které jsou dány ústavou, tedy zákonem, jenž může být měněn pouze kvalifikovanou, tedy 3/5 většinou, píše Pavel Krajtl.

tisková zpráva

Equal Rights Trust (Trust pro rovná práva) naléhá na český parlament, aby hlasoval pro protidiskriminační zákon

Equal Rights Trust apeloval dnes dopisem Miloslavu Vlčkovi, předsedovi české sněmovny, aby poslanci přijali Zákon o rovném zacházení a právních opatřeních na ochranu proti diskriminaci, který bude předložen parlamentu dne 3. června 2008.

16. května 2008 prezident Václav Klaus vetoval tento protidiskriminační zákon, který český parlament přijal dne 24. dubna 2008. V otevřeném dopise Miloslavu Vlčkovi konstatoval prezident Klaus, že považuje tento zákon za "zbytečný, kontraproduktivní, nízké kvality a velmi problematický ve svých důsledcích". Prezident Klaus také uvedl, že současná právní ochrana před diskriminací je v ČR adekvátní.

Svéráznou kritiku Václava Klause zprava provedl na titulní straně čtvrtečních Lidových novin publicista Martin Zvěřina, o němž byla na Britských listech v poslední době opakovaně řeč ZDE ZDE, píše Miloslav Kočí.

Sdělovací prostředky zveřejňují každou hodinu index akcií na londýnské burze. Kdyby stejným způsobem zveřejňovaly každou hodinu, kolik lidí je nezaměstnaných, kolik lidí čeká na operaci kyčlí či kolen, kolik lidí na světě hladoví, naprosto by se změnila celá politika, argumentoval v pořadu rozhlasu BBC Talking Politics v sobotu dopoledne nestor britských labouristických poslanců Tony Benn. Dodal, že pro něho byly největší školou politiky jeho hodiny pro veřejnost jako poslance, kdy se věnoval po dobu 51 let každý pátek rozhovorům se svými voliči, kteří měli připomínky k jeho politice či stížnosti.

Ostatní diskutéři v pořadu upozornili, že politika dosud dostatečně nevyužívá internetu. Dnes si může každý založit blog a pokud má pocit, že nějaká kauza je velmi významná, velmi rychle získá na internetu pro ni stoupence. Toho se politikové právě bojí.

Politické strany dosud nepochopily, co je internet, a ke své škodě ho nevyužívají k zjišťování, co od nich voliči chtějí. Politické strany využívají internetu jednostranně k šíření své ideologie, ale daleko plodnější by pro ně bylo, kdyby systematicky vstoupily do interaktivního dialogu s občany a přizpůsobily svůj program tomu, co občané chtějí. Premiér Gordon Brown je podle předsedy Konzervativní strany Davida Camerona "analogový politik v digitální éře".

Nejen čeští socialisté, ale také další politici volají po "interaktivitě", tedy větším zapojení občanů do "práce" vládnoucích stran. Asi každý z nás, kdo se pomocí (nejen) internetu chtěl domluvit se státní správou či přímo politickou reprezentací na jakékoliv rozumné věci, či jen požadoval zodpovězení otázek... Tedy nevím jak v Británii, ale dovolím si tvrdit, že zcela poslední, o co mají politici zájem, je snaha se s voliči na čemkoliv domluvit, a zkušenosti ukazují, že internet, specificky potom internetové noviny plní zcela jinou funkci, píše Martin Škapík.

Nejdéle za třicet let budou lidé získávat mechanické znalosti tím, že si je do mozku prostě překopírují z počítače, učení ve školách bude historií, míní Chris Parry, nový generální ředitel Rady britských soukromých škol. Řekl to v rozhovoru pro školský týdeník Times Higher Educational Supplement. Parry je bývalý admirál britského námořnictva a tři roky pracoval na vytváření budoucího strategického kontextu pro armádu na britském ministerstvu obrany. Teď je jeho úkolem připravit britské soukromé školy na budoucnost v éře vysoké technologie. "Myslím si, že za třicet let bude memorování věcí minulosti. Myslím, že lidé budou schopni si přímo do mozku stáhnout, jako ve filmu Matrix, veškerou slovní zásobu, kterou potřebujete pro učení cizího jazyka, a student si jen bude muset ujasnit gramatiku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Gordon Brown pravidelně telefonuje domů voličům, kteří mu poslali dopis, v němž se ho na něco ptají anebo vyjadřují nějakou kritiku či znepokojení. Dělá to prý už léta, dělal to, i když byl ministrem financí.

Jeden čtenář internetových stránek BBC svědčil o tom, že mu britský premiér asi před dvěma měsíci zatelefonoval o irácké válce. Wajid Rafique uvedl, že se mu Gordon Brown jménem britské vlády omluvil "za to, co se stalo lidem v Iráku".

Iniciativa Ne základnám cítí potřebu sdělit veřejnosti, že hlavní opoziční strana, Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), se dosud jasně nevyjádřila k otázce vypovězení smluv o radaru v případě, že o nich nebudou moci rozhodnout občané v celostátním referendu. Představitelé ČSSD i strana jako celek vystupují proti současným krokům vlády při vyjednávání o umístění radarové základny USA v České republice. Aktivně se účastní protestních akcí, což vítáme. Bohužel dosud nezaznělo jasné slovo, že v případě, že bude lidem odepřena možnost rozhodnout v referendu a po celostních volbách bude ČSSD sestavovat vládu, smlouvu vypoví.

Protesty proti vysokým cenám pohonných hmot se rozšířily do dalších evropských zemí. Tisíce rybářů stávkují. Vedoucí představitelé odborů v Portugalsku uvedli, že celá pobřežní rybářská flotila zůstala v pátek v přístavech, zatímco ve Španělsku protestovalo 7000 rybářů před ministerstvem zemědělství.

Údaje o občanech s nízkými příjmy předá britská vláda energetickým společnostem, od nichž očekává, že jim budou účtovat nižší ceny za energie. Účelem je, aby existující granty i dotace od energetických společností byly přesněji zacíleny na staré a zranitelné občany. Tato v pátek oficiálně zveřejněná iniciativa britské vlády je součástí balíku opatření, jímž vládní energetický regulační úřad Ofgem chce zmírnit "palivovou chudobu" britských občanů.

Sociální darwinismus, ba přímo "diktatura silných", v kombinaci s "vírou v kapitalismus" a ve svobodu, který hlásá politik ODS Chalupa ZDE, je mnohem naivnější a křehčí konstrukci, než by si tento samozvaný český "vítěz evolučního procesu" dokázal přiznat.

Zcela totiž pomíjí zásadu, že dlouhodobě udržitelná moc nemůže vládnout pomoci přímého násilí, ale jen tak, že si vytvoří jistou legitimitu, že lidé alespoň částečně přijmou a zvnitřní základní zásady ustaveného řádu, a to nejen v demokracii: absolutní monarcha byl uznáván jako otec lidu a dlouhodobý úspěch diktátorů do značně míry závisel na tom, byli-li si schopni vytvořit podobnou aureolu.

Nemám pro následující skutečnost jiný výraz než kulturní genocida. Vláda Spojených států -- konkrétně ministerstvo zahraničí - totiž od roku poskytuje v rámci tzv. Fulbrightova programu (pojmenovaného po jeho zakladateli senátoru Williamu Fulbrightovi) zahraničním studentům stipendia ke studiu na amerických vysokých školách -- jak ostatně vědí i čeští studenti. Hodlá tak přispívat k mezinárodnímu dorozumění.

Letos byla tato stipendia poskytnuta mj. také sedmi studentům z Gazy. 29. května, tedy včera, jim však americký konzulát v Jeruzalémě sdělil, že jejich stipendia jsou rušena a budou přidělena do jiných zemí. Proč? Protože, obává se konzulát, by byla "ztracena" -- studenti budou nuceni zůstat v Gaze, Izrael jim totiž nedovolí vycestovat.

V úterý 13. 5. 2008 zahájili Jan Tamáš a Jan Bednář časově neomezenou protestní hladovku proti plánu Spojených států umístit na území ČR svou vojenskou základnu.

Hladovkující podmiňují ukončení hladovky splněním jednoho ze tří bodů: ukončení jednání o radaru Spojených států, vypsání referenda o této otázce, nebo zahájení diskuse s veřejností. Oba hladovkující jsou již 11 let aktivními členy Humanistického hnutí. Jan Tamáš je v současnosti předseda Humanistické strany. Aktivity v Humanistickém hnutí vykonávají ve svém volném čase.

Vážení obyvatelé nejen České republiky, dovolte mi abych Vás oslovil a vyjádřil svůj nesouhlas s budováním protiraketového systému na území České republiky. Tímto bych chtěl říci, že tento systém odmítám nejen „u nás“, ale také jako celek. Svou nesmírnou troufalost takto Vás oslovit zakládám na třech důvodech, které zde níže rozvádím.

Za prvé: v naději na zlepšení situace v oblasti ochrany životního prostředí, přírody i krajiny (o kteroužto oblast se živě zajímám již od útlého dětství), s vědomím znalostí a zkušeností získaných v průběhu bezmála dvacetileté praktické práce v tomto oboru jsem ve své naivitě v posledních parlamentních volbách volil Stranu Zelených. Chtěl bych se všem občanům naší země omluvit za tuto svou hloupost a veřejně slibuji, že podobnou chybu již nikdy neudělám, píše čtenář Martin Míček.

Tak teď nevím, jestli může mít někdo vůbec jiný názor, než je současná kanonáda Britských listů proti Rejžkovi.

Na jedné straně je tu tato válka slov, na druhé straně dva lidé, rozhodnutí sebevraždou změnit vládní politiku, pak jsou tu politické zájmy opozice, pro níž je odmítání radaru dobrým surfováním na vlně veřejného mínění... a pak jsou tu jednání uvnitř NATO a s NATO, jehož hlavním pilířem jsou USA, které u nás chtějí postavit radar. .

Reakce na článek Borise Cveka "Jsou důležitější jiná témata než americký radar"

"Si tacuisses, philosophus mansisses." (Kdybys býval mlčel, byl bys zůstal filozofem.)

Boethius (480 - 525)

Když se panu Cvekovi přes výzvy z různých stran opakovaně nepodařilo věrohodně vysvětlit, proč by chtěl postavit radar v Brdech, šel na to jinudy: Teď nám tvrdí, že radar je téma čtvrtého řádu a raději bychom se prý měli věnovat důležitějším věcem, jako je "reforma justice nebo efektivní podpora vědy nebo problémy zdravotně postižených".

Přes zdánlivou změnu se však Cvekův přístup k tématu radar v podstatě neposunul ani o milimetr. Stále dokola se totiž opakuje tupá, svobodného ducha zcela nedůstojná závislost na mocenské autoritě, jež má podobu nekritické důvěry v propagandistické fráze znějící z vládních míst.

Boris Cvek ve svém článku píše:

Borisi, chlapče jeden pošetilý, vždyž to je přece zcela zřejmé, aspoň těm, jejichž myšlení není jako to Vaše zatíženo pseudo-pravicově-konzervativním světonázorem ("pseudo" píšu proto, že to, co na stránkách tohoto listu předvádíte, nemá nic společného ani s pravicí ani s konzervativismem, pouze nadšeně papouškujete to, co Vám popřevratoví demagogové nalili do hlavy jako pravicové a konzervativní názory - jediným skutečným česky píšícím konzervativcem publikujícím v tomto listu je Jan Čulík a Vaše příspěvky - předpokládám - zveřejňuje jen proto, že redakce BL trpí zoufalou absencí autenticky pravicových a konzervativních názorů či jejich nositelů schopných srovnat si něco v hlavě a napsat to sem bez invektiv proti nositelům opačných názorů - v tomto ohledu jste jednooký mezi slepými).

Chtěl bych panu Cvekovi vzkázat, že mu nikdo nebrání se tématům, která považuje za mnohem závažnější než je "pitomý" radar, věnovat stejně intenzivně, jako to činí pánové Tamáš a Bednář, píše Petros Michailidis.

Vůbec mi nevadí, pane Cveku, že s jejich postojem nesouhlasíte. Ale přijde mi takové podivné, že jim podsouváte témata, dle vás důležitější, kterým by se měli věnovat. Nechte na nich, co považují či nepovažují za důležité. Radar je nejen pro ně tak důležitý, že je to vede k opravdu závažnému osobnímu postoji.

Zkuste si najít taky nějakou svou pravdu (třeba reforma justice) a věnujte se jí se stejnou odvahou a přesvědčením. Ale proboha "nelynčujte" jiné za jejich postoje. (ostatně to se mi opravdu líbí, vypálíte kanonádu směrem na ty dva, ale preventivně obviňujete ostatní, že se vás budou snažit lynčovat - dobrá taktika!).

Myslíte-li vážně, že radar je zástupné téma, přestaňte se mu prosím věnovat. Nadhoďte jiné, důležitější. A uvidíte! Vaše salónní úvahy se spíš snaží zatlouct do země jakoukoliv snahu tento problém (a mnohým, ač se vám to zdá podivné, se radar jako problém jeví velice) řešit. Řešit společně!

Nejsou důležitější témata než americký radar, míní Ladislav Kocman. Jestli chcete téma radaru odsunout na nevímkolikátou kolej,tak na té koleji,mimo záběr věřejnosti,budou s radarem šíbovat Vondra s Topolánkem a Svobodou zcela neomezeně a udělají přesně to,co chtějí s tím,že nikdo o řešení otázky neměl zájem a mlčení je souhlas.

Ve svém pravidelném prostoru v Lidových novinách se publicista Rejžek dopustil podle vlastních slov "přiměřené dávky cynismu" na účet aktivistů držících hladovku kvůli vládnímu záměru umístit v České republice součást globálního vojenského systému USA. Není třeba přitom zacházet tam, kam musel zajít pan Rejžek, aby si myslel, že sděluje něco skutečně originálního. Je možné se pouze pozastavit nad tím, co vlastně svou "přiměřenou dávkou cynismu" sdělil.

Ačkoliv s formou protestu proti umístění radarového zařízení v Čechách a nelegitimnímu jednání naší vlády, jak ji pojali pánové Tamáš a Bednář moc nesouzním, jsem dalek jakéhokoliv odsouzení obou pánů, spíš naopak. Chápu některé nesouhlasné komentáře na stránkách mainstreamu i jinde, avšak některé příspěvky matadorů české mediální scény jsou přinejmenším na hranici slušnosti, nemluvě o jejich žalostném a cynickém zpracování. Na druhé straně si ale díky těmto článkům uvědomuji, jakou provádějí medvědí službu. Pánové Rejžek a Zvěřina jim vévodí. ZDE ZDE

Jan Rejžek ve svém výkřiku "O hladovce" používá slovníku a argumentů, za které by se nemusela stydět ani nacistická hlásná trouba Völkischer Beobachter : "Militantní pacifista Jan Tamáš a jeho soudruh Bednář drží hladovku ...devátý den ani pirohu nepojedli, vodky se nenapili, okurčičky nezakousli...Bezostyšně vydírají...Aféra Čunek jim nevadí, radar ano...Pokud si nezachovají špetku soudnosti a svou trapárnu neukončí, zemřou někdy na přelomu června a července...Pohřeb se může uskutečnit nejlépe mezi státními svátky...Rakve nechť jsou vypraveny z Národního divadla a smuteční vůz s jejich vychrtlými těly na lafetě za zvuků Pochodu padlých revolucionářů vydá se na okružní jízdu kolem kubánské a ruské ambasády..."

Když jsem si tak četl o sprostotě chování držitelů moci, když jim disidenti šlapou na paty, jak píšete, tak jsem si vzpomněl na Bílou nemoc. Tam se taky můžou páni vzteknout, když přijde nějakej vošoust z lidu (dr. Galén) s takouvou drzostí, že si myslí, že má právo míchat se do věcí mocných. Bohužel to s nim taky nedopadlo nejlíp a to měl na své straně mnohem většího pomocníka než pan Tamáš a jeho kolega.

K panu Rejžkovi snad jen - jak hluboko je v nich zakořeněna potřeba vyhledávat ideologické nepřítele a ukazovat na ně. Mají pocit, že bez toho by nemohlo státní zřízení nemohlo existovat? A proč tak brání naší demokracii, která - ruku na srdce - není ani ve stádiu embrya, jako by to byl statný dospělý kolos a ještě se svatozáří na hlavě? ptá se Jan Louka.

Po formální stránce žijeme ve svobodné a demokratické společnosti. Prakticky to znamená, že formálně má každý možnost stejně jako jeden z vicepremiérů pobírat sociální dávky, které nepotřebuje. Když se budete snažit víc, můžete jako další vicepremiér za peníze daňových poplatníků přisluhovat cizí vládě, která soustavně lže, vyvolává války a mučí. A pro méně náročné: Úplně každý smí po vzoru vicepremiéra třetího pojmout svou roli coby opakování pohádky o tom, jak dědeček měnil, až vyměnil.

Nikdo vám nebrání po libosti lhát manželce a podvádět ji -- budete k nerozeznání od premiéra.

Jakýsi Aston v tzv. Neviditelném psu vytáhl na nás, odpůrce radaru, těžký kalibr.

Jsme prý - klubko hadů! Já nevím, je to ten Neff? To je teda síla.

Řval jsem smíchy a pak jsem si řekl: Chudák. A chudáci Lidovky, které tohle přikrývají...

Já si chodím pro sobotní Lidovky na nádraží v Plzni v neděli ráno, kdy jsou tam už zadarmo, jinak si v sobotu kupuju (zatím) Právo kvůli televiznímu programu. A je v těch Lidovkách docela zajímavé čtení, třeba v příloze Orientace. Ale kdybych byl mezi autory, už bych tam nepsal.

Počátek snahy o umístění radarového zařízení v naší zemi, ale též počátek drastického omezování lidských práv v mnoha demokratických zemích vznikl jako údajná obrana před teroristickou hrozbou. Jaký ovšem je rozdíl mezi teroristou a zločincem, či teroristickou buňkou a zločineckou buňkou? Fakticky žádný, ale legislativa pro ochranu občanů před zločinem, včetně zločinů válečných již existuje a to jak v civilním, tak vojenském právu. Na tom jsou ostatně oba souběžné právní systémy založeny -- ochránit komunitu a jednotlivce, rodinu před zločinem, píše Jan Žák.

Slovo terorista jen psychologicky navyšuje, v systémovém mediálním divadle strach.

Že se děs a radost mohou velkou rychlostí spojit, to jsem zjistil, když jsem si na stránkách Britských listů pustil ten neuvěřitelný projev pana Tomáše Chalupy, člena Výkonné rady ODS a starosty Prahy 6 za ODS ZDE.

Co jsem si po vyslechnutí jeho projevu pomyslel, to raději vynechám, chci ale v této poznámce psát o něčem jiném: Totiž, když jsem ráno otevřel oči, měl jsem najednou krásný pocit, že existují malé země jako Česká repulika, v nichž mluví lidé jazykem, kterému skoro nikdo nerozumí...

Vámi podporovaná protiamerická kampaň je jasným důkazem,že jste nikdy nebyli nezávislí a nezávislost jen předstíráte, míní Jiří Kubík. Kotrba je toho chodícím důkazem.Nenávist evropské levice proti USA není nic nového a nepochopitelného. USA zejména za vlády Reagana vytřeli (sic) levici zrak.Přispěly největší mírou k zániku milovaného SSSR a k posílení kapitalismu.Díky tomu mohou moje děti cestovat a studovat.Takže Vaše nenávist k české pravici, která pravda není dokonalá, ale existuje je pochopitelná. Co to je normální demokracie? V knize Prezidenta, papež a premierka jsem se dočetl jak britská levice pozvala do sněmovny delegaci ruských komunistů, kteří byli v Anglii na návštěvě na pozvání britské levice.Co takhle pozvat do parlamentu nacisty, to byste hulákal.

Ve vypjaté předvolební atmosféře roku 2006 se v Olomouci konalo setkání Emanuela Mandlera a tří jeho soudruhů s (nejen) akademickou veřejností. Šlo -- po pravdě řečeno -- o předvolební agitaci proti ČSSD. Volte jakoukoli jinou stranu, bylo řečeno, jen ne ČSSD. Pokud vyhraje ČSSD, budeme zde mít rudou totalitu. Jeden z přítomných studentů nesnesl tuto alogickou agitaci a označil ji za pitomou. Argumentoval asi takto: "ODS má většinu v senátu, má funkci prezidenta a má v rukou většinu hejtmanství v zemi. Není to spíš tak, že pokud v těchto volbách vyhraje ODS, že tu budeme mít modrou totalitu?"

Česká vláda stále ještě tápe v tom, co má vlastně používat jako hlavní argument pro údajnou nutnost umístit americký radar v Brdech. Po asi ročním harašení Íránem premiér Topolánek změnil rétoriku a dnes již hovoří o hrozbě ruského medvěda. Přesto ono dlouhodobé manipulování veřejností přineslo svoje výsledky. Lidé se přou o tom, zda Írán je nebezpečím nebo není. Na Rusko jako argument si zatím nezvykli. Faktem je, že se premiér posunutím v argumentaci přiblížil k pravdě. Není to ovšem pravda celá.

Varšava s Američany tvrdě vyjednává -- o miliardách na modernizaci vlastní armády i o dodání baterií střel Patriot. Polský premiér Donald Tusk na návštěvě Chile řekl, že jednání s USA ještě potrvají dlouho. Jeho ministr obrany Bohdan Klich zase odmítl tvrzení, že požadavky Varšavy jsou přemrštěné. "Chceme jen, aby se USA podílely na modernizaci naší armády a posílily naši obranyschopnost. Nic víc," řekl Klich.

KD│ Rostoucí cena ropy postupně odstraňuje výhody, které čerpali asijští výrobci z levné pracovní síly a nízkých přepravních nákladů. V první fázi se proces dotkl především "dopravně intenzívních" odvětví, jako je obchod s hutním a válcovaným materiálem, výroba nábytku nebo průmyslových strojů. Tyto komodity nyní například tvoří 42 procent čínského exportu do USA, zatímco ještě v roce 2004 to bylo 52 procent. Dosavadní cenový tlak na místní výrobce tak polevil a začínají se vracet na trh.

Cílem této analýzy je pokus o objasnění některých událostí, které se ve druhé polovině roku 2007 odehrávají v pražské municipální politice, zejména v dopravě. Dění v Praze je v poslední době silně poznamenané prakticky neomezenou vládou absolutní většiny ODS v zastupitelstvu i městské radě. Řada rozhodnutí zástupců města v čele s primátorem Pavlem Bémem je tak kontroverzních, že stojí za to se zamyslet nad tím, zda je primátor a městská rada skutečně kompetentní k řešení složitých problémů hlavního města. Leccos naznačuje, že není.

SITA/AP│ Dôstojník americkej námornej pechoty, poručík Andrew Grayson, klamal vyšetrovateľom, aby tak kryl zabitie 24 irackých civilistov vrátane žien a detí, ktorého sa mala dopustiť jednotka námornej pechoty v irackom meste Hadísa. V úvodnom vyhlásení to pred vojenským súdom povedal prokurátor Paul H. Atterbury. ... Ak ho porota uzná vinným, hrozí mu maximálne 25 rokov väzenia.

podrobnosti ZDE

Od zrodu českého Ústavního soudu souhlasím s upozorňováním jeho současného předsedy, že ÚS nepatří do soustavy obecných soudů. Jenže toto tvrzení je pouze částečnou pravdou. ÚS nejenže není obecným soudem, on není vůbec žádným soudem. Je nejvyšší institucí dohledu nad ústavností a nic víc. Náplní jeho činnosti je tedy posuzovat a vynášet rozhodnutí o tom, zda ten či onen právní akt, ať již z dílny zákonodárců či exekutivy všech stupňů, neodporuje Ústavě ČR.

Na fotografii je Nicolas Sarkozy větší než Lech Kaczynski. Francouzský prezident si vybral tento týden Polsko, zemi bývalého výmarského trojúhelníku (Berlín-Paříž-Varšava), aby tu oznámil zrušení blokády svého pracovního trhu pro bývalé sovětské satelitům ze střední Evropy. Zatímco vztahy s Německem pokulhávají, Sarkozy na východním cípu trojúhelníku zahájil diplomatickou ofenzívu.

Více ZDEZDEZDE

Jste jedno z mála periodik, které se ještě nechá číst. Proto se vás chci zeptat, co byste poradili občanům v situaci, která vznikla po neuvěřitelném výroku Ústavního soudu ohledně poplatků ve zdravotnictví.

Zrekapitulujme si krátce historii zavádění těchto poplatků.

Před volbami se obě hlavní soupeřící strany, ČSSD a ODS, zavázaly občanům, že poplatky zavádět nebudou. Přitom však ČSSD varovala občany na základě znalostí interních materiálů ODS, že v případě vítězství ODS hrozí nejen zavedení poplatků, ale i naprostá destrukce dosavadního solidárního modelu zdravotnictví a jeho výměna za v mnohém ohledu nefunkční a pro občany drahý "americký" model zdravotnictví, píše čtenář Jan Novotný:

"Zatímco Tamáš a Bednář pod lékařskou kontrolou hladoví a aktivisté Greenpeace si užívají prázdninový kemp na vrcholcích smrků v Brdech, kam se pořádají nedělní adrenalinové výlety rodin i s dětmi, Američané podepisují kontrakty na modernizaci budoucího radaru, dřevařské firmy už týden pilně odlesňují vrcholek kóty 718, pily a nákladní auta rachotí lesními tišinami a česká vláda národní zrady podepsala hlavní dohodu o americkém radaru," napsal Štěpán Kotrba před týdnem v BL. Přečetl jsem si to v Severních Čechách a nevěřil jsem tomu. Představa, že kolegové se válejí na sluníčku, zatímco kolem nich harvestory kácejí stromy, mi přišla absurdní.

Zcela určitě jsem neměl v úmyslu vypouštět jakýkoliv hoax o holohlavém vrcholku Brd, na kterém jsou už jen tři smrky s upoutanými aktivisty Greenpeace a vlající plachtou, kterým zlí lesní dělnici se samopaly řežou motorovou pilou stromy pod zadkem. Stromů vůkol je stále dost. Cestou na vrchol v onen památný den jsem já i další lidé ve skupině, plížící se křoviním a ostružiním měli poněkud jiné starosti, než prohlížet zblízka těžké mechanismy pod dozorem vojenské policie, hlomozící kdesi před námi v hvozdu. Řetězovou pilu ještě poznám. Úpící smrk také.

Luxusní firma Christian Dior oznámila ve čtvrtek, že přestala používat Sharon Stoneovou pro svou reklamu v Číně, den poté, co herečka vyvolala všeobecný hněv svým prohlášením na filmovém festivalu v Cannes, že zemětřesení v jihozápadní Číně je důsledkem "špatné karmy" kvůli tomu, že Peking okupuje Tibet.

tisková zpráva

Český červený kříž jednoznačně odmítá aktivitu "Sdružení dárců krve ČR", které dnes vyzvalo dárce krve k tomu, aby ve třech červnových týdnech nedarovali krev a její složky. Podobné výzvy, ať jakkoli motivované, jsou z etického hlediska naprosto nepřijatelné.

Už dlouho mně něco tak nenazvedlo, jako článek ČČK ohledně dárcovství krve. Jsem nositelem, nebo držitelem ( nevím jak je to správně )stříbrnné Janského plakety a ke zlaté mně chyběly asi dva odběry, leč vlastní zdravotní stav a složitá plicní operace tomu zabránila, píše Jiří Havlačka.

O jaké prestiži to pan prezident píše? Před listopadem na chodbách zdravotnických zařízení visely cedulky kde se psalo " Čestní dárci krve budou, po předložení dárcovské legitimace, přednostně ošetřeni ". Naivně jsem si myslel, že jde o bonus za to, že dávám krev. Jednou jsem se to pokusil uplatnit na plicním oddělení kde byla děsná fronta. Sestra mně dořvala ať neotravuji, že pokud mám papír z transfuzky, že mně mají kvůli odběru vyšetřit tak jo, a jinak ať zalezu zpět do fronty a nezdržuji pitomostma. S hanbou jsem odešel, protože všichni spolutrpitelé byli rádí, že nějaký předbíhač dostal na frak. Ani se jim nedivím. Dnes už tam nejsou ani ty cedulky.

Nedivím se dárcům krve, že na explozi zlatokopectví ve zdravotnictví pod vlajkou ODS reagují vypovězením společenské smlouvy, jejíž počátek sahá do solidarity válečné, poválečně budovatelské a do hlubokého socialismu (1960). Krev se - stejně jako ošetření lékařem, stala zbožím. Solidaritu ze zdravotnictví ovládly peníze a nenasytnost farmaceutických firem. Medaile prof. MUDr. Jana Janského není prodejná. V dnešní době, kdy si služby zdravotnictví kupujeme, onen "v prvé řadě dobrý pocit, že vaše krev může někomu zachránit život", je výsměchem bezcitné manipulace a nastolovaného systému. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR "... poskytuje dárcům, kteří dali krev v posledním roce aspoň dvakrát, zdarma až 35 dní pojištění léčebných výloh při cestě do zahraničí na 35 dní ročně." Jinak většinou dostane dárce multivitaminový přípravek... A zkuste svému zaměstnavateli říci, že chcete pracovní volno, na které máte po darování krve nárok... Komu však dárce krev daruje? Zpracovateli, zdravotníkovi, který přípravek podává? Ne. Je to dar, určený nemocnému. Z toho vyplývá, že ani zpracovatel, ani zdravotník nemůže "dar" nemocnému prodávat. Krev a přípravky z ní vyrobené musí zůstat darem dárce nemocnému. Přečetl jsem si v časopise Vesmír.

Souhlasím s dárci krve, kteří Červenému kříži vzkázali, že je jim dnes Jánského plaketa na nic. Solidarita ve zdravotnictví totiž musí být oboustranná. ODS udělala ze zdraví nás všech brutální obchod. I krev je dnes zboží. A Julínek chce zaplatit 30 Kč i po novorozencích.

Uvedl to v rozhovoru pro americký týdeník Time. V rozhovoru také vzpomínal, jak mu jeho náboženská víra pomohla činit obtížná rozhodnutí, když byl britským premiérem. Náboženství mu bylo útěchou, i když měl dojem, že má jen minimální politickou podporu.

V pátek Blair otevírá v New Yorku svou novou Nadaci víry, která má podporovat dialog a praktickou práci mezi světovými náboženstvími.

Strana Zelených baví Naše média. Víc než radar sám zajímá všechny domácí sdělovací prostředky tušený, nebo doutnající rozkol ve straně. Protože předseda Bursík, jeho ministři a poslanecký klub, podle některých členů, nedbají názorů základny a dělají si nahoře vlastní politiku, tisknou se otevřené dopisy a vyvěšují na portály. Ale na Bursíkovi dosud jedovatá slina neulpěla a táhne svou malou, ale semknutou karavanu dál. Obyčejně předseda do dáli vzkazuje, nechť si renegáti všimnou úspěchů strany a pak ať třeba kamenují. Zatím tedy jménem strany, prý "již po osmé," přichází paní Kateřina Jacques do parlamentu a 29.5. večer do Radiožurnálu, s iniciativou za přímou volbu prezidenta.

Taky by mě zajímalo, jaké jsou ty úspěchy Strany zelených?

Dnes jsem zahlédl na titulní straně deníku AHA fotografii Jiřího Paroubka s titulkem: "Jiří Paroubek! Mrkněte: Všechny fotky, které ho tak rozčílily" píše Jaroslav Kadleček.. Je to nehoráznost, kdy člověk ani ve svém soukromí se nemůže obléknout tak, jak mu to vyhovuje. Považuji tento typ žurnalistiky za zvrhlý a dokonce nemorální. Když to někomu bude vyhovovat, tak člověka vyfotografují na WC nebo v jiných velice intimních životních situacích.

Ve čtvrtek 29.5. 2008 uvedla Česká televize na svém druhém programu dokument Ivana Pokorného Recidiva moci. Tématem bylo, tak jak nebývá neobvyklé, období normalizace v Československu. Nebývalá ale byla intelektuální vybavenost a věcné zpracování dokumentu, a to i v rámci polistopadového dokumentaristického standartu.

Herec a televizní režisér Ivan Pokorný během dokumentu provází dvojici mladých lidí, kteří v roli (?) přihlouplých studentů divadelní fakulty žasnou nad realitou normalizace tak, jak jim ji jejich průvodce vykresluje. Česká televize tento dokument anoncovala jako „ v dobrém slova smyslu apelující esej, pokus přesvědčit ty později narozené, aby se zabývali nedávnou minulostí tohoto národa a přemýšleli o ní.“ Záměr dozajista chvályhodný, vydařil se ale?

Velmi tu nechci americký radar. Nechci podléhat dalšímu "velkému bratrovi", tentokrát z opačné světové strany, píše aktivistka hnutí Ne základnám Jarka Richterová.

Jsem členkou SZ, kam jsem vstoupila na jaře roku 06.. Dnes vnímám jako velmi absurdní, že jsem chtěla jsem pomoci Martinovi Bursíkovi a dalším v aktivním působení pro záchranu planety a lidstva.

Znala jsem Martina jakožto předsedu našeho Občanského fóra, ale i předtím, kdy se přihlásil během roku 1989 do Hnutí za občanskou svobodu, jehož signatáře z Prahy 4 jsem organizovala. Pořádali jsme i tehdy demonstrace (pravda, scházelo nás tak kolem deseti, Martin na ně nechodil) a také jsme ale byli odváženi na policii k výslechům. Měla jsem tu čest okusit i "osmačtyřicítku" v cele předběžného zadržení. Já jsem s oblibou pořádala setkání HOS v Krčském lese (tam s námi Martin také nechodil, ale nabídl nám jednou setkání u něj v zaměstnání, nakonec jsme ho raději neuskutečnili -- taky nás tam pak hledala StB -- udavači byli všude), někdy i s úklidem lesa :-). I tam na nás udělali zátah, v srpnu 89.

Odolnost úředníčka Richtera, přítele "objektivních kritérií" v rozdělování dotací původně určených kulturním projektům, posléze přidělených na podporu tržního kýče, je nepřekonatelná. Zdá se, že se ho absolutně nedotýká ani racionální argumentace, ani otevřené veřejné opovržení, zdá se, že se ho nemůže dotknout nic. "Já jsem politik", odvětil v rozhovoru pro ČT, když se ho moderátorka zeptala, zda se ho nedotýká klip zveřejněný na You Tube, v němž je srovnáván s Miloušem Jakešem. Tím je řečeno vše. Vykládám si to tak, že jakkoliv zdrcující kritika po pěstěné tváři úředníčka Richtera sklouzne jako rozehřáté máslo, nehledě na mastné skvrny, které zanechá. Možná je to proto, že metrosexuálovi, coby prázdné existenciální schránce, je možné ublížit jedině tehdy, pokud se dotknete jeho vzhledu. A to se ještě "radnímu pro kultůru" nepřihodilo.

< Jako metrosexuál působí poněkud nepatřičně i jeden slavný německý fotbalista, jak si povšiml jeden fanouškovský web . Co teprve podobný reprezentant kýče plenící kulturně náročenější oblasti společenského života.

Udivuje mne míra nekorektnosti Borise Cveka, který si dovolí veřejně tvrdit, že "proti radaru NATO v ČR mají něco pouze komunisté". Radar NATO, o kterém mluví, je pořád ještě výhradně americkým radarem s výhradně americkým vedením. Rozmělňovat odpor proti němu spekulacemi o tom, co by si lidé mysleli, pokud by tomu tak nebylo, je čirá manipulace. Boris Cvek by si neměl plést Britské listy s pivnicí či vinárnou, kde se podobné finty spíše tolerují. Faktem je, že proti americkému radaru v ČR má zásadní výhrady něco kolem dvou třetin populace a že žádný jiný radar není ve hře. Pedagog, který pracuje s fakty takovým způsobem jako on, riskuje, že mu studenti nebudou věřit ani to, čemu možná rozumí.

Politické angažmá a možné důvody mediálního vydírání ústavních soudců, kteří rozhodovali o poplatcích zaslal redakci čtenář, který se představil jen jako "Bob". Politické angažmá JUDr. Dagmar Lastovecké a zavázanost JUDr. Vlasty Formánkové pro ODS, politické angažmá JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Ivany Janů ve prospěch KDU-ČSL jsou známé.

Poznámka ŠOK: Ale i na druhé straně ústavní barikády nejsou lidé, kteří by nebyli svázáni s politikou a její vyhraněným viděním světa. JUDr. Pavel Rychetský se napoříklad angažoval v ČSSD... Existuje vůbec někdo, kdo v současném soudnictví, v celém resortu spravedlnsoti "nemá politický názor", ať už jakýkoliv? Mladí soudci, odchovaní liberálními pravidly, která se vyučovala na Právnické fakultě po "sametu", či starší generace soudců, kteří jsou svázáni s ultrakonzervativními hodnotami "starého režimu" až právním formalismem "alibismu" překabátěných - to vše je determinující pro rozhodování soudů za situace, kdy nadřízené soudy rezignovaly na sjednocující roli. Soudce první instance ať rozhodne jakkoliv ve "zločinech bílých límečků", může si být jist, že se jeho rozsudek dostane k odvolacímu senátu. A ten může rozhodnout jakkoliv. Je vůbec dnes možné "nemít názor" a rozhodovat pouze "podle zákona"? Soudci v těchto vypjatých chvílích odhalují limity psaných zákonů i abstraktní ústavnosti. Dle zdravého rozumu je "zdravotní péče zdarma" zdarma. Pomůže zdravý rozum ústavnosti? "Každý má právo se mýlit, jenom blbec ve svém omylu setrvává." To řekl kdysi předseda české vlády Miloš Zeman.

V rozporu s reklamami, které eBanka zveřejňuje, poplatky účtuje. I za takové nesmysly, jako je "nadměrný" hotovostní výběr. "Já jsem si ze svého účtu vybral mých 505 tisíc v hotovosti a nahlásil jsem to včas dopředu. A oni mi sebrali mých 757 Kč za takzvaný "nadměrný výběr"," konstatuje čtenář Josef Hejnák. A své zjištění dokládá výpisem ze svého účtu.

Z rozhodnutí britské vlády budou anglické nemocnice od nynějška systematicky zveřejňovat statistiky úmrtnosti pacientů, kteří se podrobili závažným operacím.

Ze zveřejněných výsledků budou zjevné alarmující rozdíly v úmrtnosti při běžných operacích, prováděných v anglických nemocnicích, včetně výměny kyčlí a kolem a operací jícnu a abdominální aorty.

Bude to poprvé na světě, kdy vláda systematicky vystaví veřejnosti rozdíly v práci různých nemocničních týmů a dá pacientům možnost vybrat si operaci v té nemocnici, kde je jejich život minimálně ohrožen.

Jedním ze standardních zaklínadel předáků ODS je tvrzení, že soukromník je mnohem lepší hospodář než stát. O tom, jak silná je to pravda, se můžeme přesvědčit z probíhající hypotéční krize v USA, kde manažeři soukromých finančních institucí destabilizovali svou nenažraností světové finanční trhy a došlo k nalomení několika bank, které musel sanovat právě stát, proti němuž jsou neoliberálové tak zaměřeni.

Poté, co nám vláda snížila životní úroveň zavedením vyšší DPH na potraviny, regulačními poplatky odregulovala především ty, kteří lékařskou péči potřebují nejvíc, daňovou "reformou" ochudila příjmově slabé a střední vrstvy a přilepšila majetným, hodlá jako svůj nejnovější hit privatizovat zdravotní pojišťovny. Ve hře je pouhých 200 miliard.

Konvenční verze událostí, která zřejmě vejde do dějin, praví, že by k irácké válce nikdy nedošlo, kdyby po útocích z 11. září 2001 nevyužila příležitosti hrstka amerických neokonzervativců a přivedla americký národ do války, k níž by nikdy nedošlo, kdyby tato skupinka ideologů neovládla americkou zahraniční politiku, píše Robert Kagan v časopise World Affairs.

Podobně jako v jiných oblastech, také ve vojenství se již oslavování technologického rozvoje blíží neofilii -- soustavné fascinaci vším novým. Automaticky se předpokládá, že čerstvější, technicky sofistikovanější a mnohem, mnohem dražší zbraň je vždy lepší než její předchůdkyně. Tento předpoklad však platí -- či dokonce snad platil -- pouze v rámci určitých parametrů, které samy o sobě také podléhají změnám. Rovnice "nová výzva=nová technologie", která se nám podvědomě vnucuje na základě staletých kulturních návyků, může být občas dočista zcestná. To se týká zejména ambiciózního projektu vrstvené protiraketové obrany, který místo toho, aby čelil silně přeceňované hrozbě raketového útoku "darebáckých států", hrozí zničit dosavadní rovnováhu strachu a odbourat psychické zábrany, které zajišťovaly ozbrojený mír po roce 1945.

Je Usáma bin Laden vzbouřencem proti vládnoucí třídě v Saúdské Arábii, anebo naopak jejím vzorným členem? To je otázka, která vyvstává nad knihou The Bin Ladens (Bin Ladinovi) od amerického novináře Steva Colla, nositele Pullitzerovy ceny, píše deník New York Times.

Postavit se proti cynismu lobbistů současného kapitálu vyžaduje víc odvahy než nosit triko s nápisem FUCK COMMUNISM.

Co dělat?

Čím déle jsem procházel pavilóny poslední kasselské document a prohlížel si její exponáty, tím to bylo zřejmější: většina vystavovaných prací je sociálně angažovaná. Mnozí umělci se pouštějí do veřejných témat a nebojí se zobrazit je v politické perspektivě. Lokální věc, událost nebo děj osvětlí tak, aby vyniklo jejich zapojení do globálních souvislostí dnešního světa. Jaký kontrast, napadá mi, proti jazyku, jímž promlouvá většina soudobého výtvarného umění u nás. Německo i Česko jsou středoevropské země a z Kasselu to není do Prahy tak daleko. Ale ta diskrepance mezi oběma výtvarnými diskurzy budí dojem, jako by každá z těch zemí ležela na jiném kulturním světadílu anebo žila v jiné kulturní epoše.

Český občan -- a s ním i český umělec -- se nechal předchozím režimem vyhnat z veřejného prostoru a doposud ho plnohodnotně neobydlel: místo aby veřejnou sféru naplnil občanským sebevědomím a zdravou angažovaností, přenechává ji na pospas tržním silám. Ještě víc než Němci potřebujeme umělce, kteří hájí veřejné zájmy a veřejný prostor proti nemilosrdnému tlaku těch, komu jde pouze o soukromý zájem a osobní zisk.

Více než 100 zemí světa schválilo dohodu o smlouvě, která zakáže současný design kazetových bomb. Po desetidenních rozhovorech se diplomaté, kteří se sešli v Dublinu, rozhodli podpořit mezinárodní zákaz těchto kontroverzních zbraní.

Avšak hlavní výrobci těchto zbraní, které jich mají velké zásoby, Spojené státy, Rusko a Čína, dohodu o zákazu kazetových bomb odmítli.

Britský premiér Gordon Brown dohodu charakterizoval jako "významný krok kupředu, který učiní svět bezpečnějším místem". Ještě před uzavřením této dohody Brown oznámil, že Británie přestane kazetové bomby používat.

Obrátil jsem se ve věci možného vytunelování konta běžného bankovního zákazníka bankovními poplatky na Finančního arbitra České republiky. Potvrdil, že skutečně existuje problém, finanční arbitr ČR však v této věci nemá žádné pravomoci:

přinášíme jako veřejnou službu, podobně jako přinášíme např. projevy prezidenta Václava Klause. V žádném případě to neznamená, že by se Britské listy s těmito projevy jakkoliv identifikovaly. (red)

Vážené přítelkyně, vážení přátelé, republika je dnes ve velmi zvláštní situaci. Zažívá vynikající hospodářský růst, který byl až do konce minulého roku doprovázen také růstem reálných mezd a důchodů. Je třeba říci, že to byl růst, zaměřený na rozvoj sociálního státu, výhodný pro všechny vrstvy a skupiny české společnosti. Těžko bychom do nedávné doby hledali makroekonomický ukazatel české ekonomiky, který se vyvíjel negativně. Současně však má země pravicovou vládu, která si nic z těchto velkých hospodářských úspěchů státu nemůže připsat na své konto, tedy pokud nechce bezostyšně lhát, a která se ke všemu ještě snaží vtisknout státu jiný charakter, nežli jsme mu dali my za 8 let naší vlády. Sociálně tržní hospodářství státu, výhodné pro všechny občany má být vystřídáno konzervativní republikou bohatých a privilegovaných, tedy vysněným státem české pravice.

"Chytrá žena se svého muže nikdy neptá, kde byl, chytrá žena to ví", pravil francouzský scénárista a dramatik Marcel Achard, vycházející z tradic italské commedia dell'arte před více než půl stoletím. Nikdo ho neposlouchal a příběhy Pierota a Kolombíny jsou dnes nikoliv zrcadlem světa, oním theatrem mundi, ale nostalgií zašlých časů. Rovnost začíná v rodině. Chytrá žena to ví. Demokracie bez žen je poloviční demokracií.

Závazek plošně nezvyšovat daně a naopak je zjednodušit. Zrušení podvodu s experimentem tzv. superhrubé mzdy a posílení daňové progrese. Součástí ekonomické části programu je i závazek přiblížení se k vyrovnaným veřejným financím a odpovědná příprava na přijetí společné evropské měny euro. Bohuslav Sobotka zároveň ve svém projevu upozornil, že daňové a ekonomické experimenty ODS, které zavedla v letošním roce selhávají. Inflace se vyšplhala na rekordní úroveň 7 %, přičemž 40% z nárůstu cen tvoří zvýšené nepřímé daně a poplatky.

Omezení možnosti politiků libovolně zasahovat do nezávislosti justice, zavedení tzv. černých listin korupčních společností, které nebudou mít přístup k veřejným prostředkům a soutěžím, zavedení internetových aukcí jako jednu z metod výběru dodavatelů pro státní správu a také změnu služebního zákona v policii. To jsou hlavní body programu, které v oblasti justice, korupce a bezpečnostních složek prezentoval na programové konferenci ČSSD předseda její bezpečnostní komise Jeroným Tejc. Zároveň uvedl, že důvěra v justici je po řadě skandálů z poslední doby silně otřesena.

Postupné vrácení porodného a rodičovského příspěvku na výši před tzv. reformou Topolánkovy vlády v závislosti na možnostech státního rozpočtu (tj. porodné ve výši až 17.760 Kč a rodičovský příspěvek ve výši až 7.582 Kč) je jedním ze základních cílů Programu Naděje v oblasti podpory rodin s dětmi, který na dnešní programové konferenci České strany sociálně demokratické přednesl předseda poslaneckého klubu ČSSD a kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Škola bez sociálního síta, dostupnost všech forem vzdělání a diplom za znalosti, nikoli za peníze. To je podstata Programu Naděje v oblasti školství, který představil Jiří Havel. Zároveň odmítl institut školného na všech stupních veřejného školství.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V dubnu 2008 přispělo celkem 222 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 65 154.03 Kč, příjem z reklamy byl v březnu 2008 4000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2008 částku 281 504.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.