Že sytý hladovému nevěří, platilo jistě již před starým Egyptem. Paní zprávařka, která jako vždycky pro nepozorné hned po skončení OVM shrnula hlavní myšlenky v pořadu zaznělé, kupodivu připomněla i vstup pana Veleby z Brna (za agrární komoru), který nesměle zmínil, že na rostoucích cenách potravin se podílí nejmenovaný spekulativní kapitál. Pan Moravec asi správně usoudil, že debatovat o nezastoupeném spekulativním kapitálu není fér a poznámku přešel. O tlaku spekulantů na růst cen (ropy) mimochodem psala před víkendem i ČTK, takže na tom možná něco bude.

Kdo chce vědět víc, např. na serveru www.globalresearch.ca má k dispozici argumentaci osvědčené dvojice rýpalů F.W. Engdahl a M. Chossudovsky.

F.W. Engdahl v článku z 2.května 2008 tvrdí, že "Snad 60% současné ceny ropy je čirá spekulace".

Podle F.W.E. nemá cena ropy a plynu nic společného s tradičním zákonem nabídky a poptávky. (F.W.E. loni argumentoval proti kampani tzv. Ropného zlomu, ve zkratce, aktuální problém není reálný nedostatek suroviny, ale konec levné ropy -- z mnoha důvodů ZDE.

Zásadní roli hrají obchodníci na ropných burzách Nymex v New Yorku, ICE v Londýně a dceřinné dubajské DME, kde se obchodují termínované obchody (tzv. futures). Obchoduje se tedy ropou, která ještě není vydolována -- ropa imaginární, "papírová."

F.W.E. popisuje na základě zprávy Stálého vyšetřovacího výboru amerického Senátu z června 2006, jak se nafukuje spekulativní ropná bublina. Zatímco v předchozích desetiletích byly termínované obchody americkou ropou (futures) obchodovány výhradně na burze NYMEX pod dohledem Komise pro obchodování komoditními futures (CFTC), v současné době se trhy s "pseudofutures" odehrávají na elektronických burzách bez jakéhokoli dohledu, bez povinných záznamů a tedy bez možnosti zabránit nebo dohledat podezřelé -- spekulativní transakce. Běh za rekordními cenami odstartovala deregulace spuštěná Bushovou vládou v lednu 2006, kdy bylo umožněno propojení americké a londýnské ICE burzy. Londýnskou burzu ICE dnes vlastní a řídí americká společnost sídlící v Atlantě. Jak vypadá deregulace, tedy pád státního dozoru na osobní rovině, dokládá F.W.E. příkladem J. Newsoma, někdejšího předsedy regulačního úřadu CFTC, který dnes sedí v dozorčí radě NYMEX i DME. Ve Washingtonu se dveře mezi státními a soukromými posty hladce otáčejí, poukazuje F.W.E - možná zbytečně pro Středoevropany.

Nynější ropná bublina roste pod rukama finančních institucí. Kam jinam, než na eskalaci cen ropy, se dnes soustřeďují velké hedgeové, penzijní a jiné investiční fondy. Nákupy "futures" uměle šroubovaná pseudopoptávka po ropě (energiích) hojí fondům ztráty utržené při výbuchu tzv. Hypotéční krize a z propadu dolaru. Nepokoje na Středním východě, v Súdánu, Venezuele, Pakistánu a nárůst poptávky v Číně jen přihrávají fondům do karet.

Engdahl závěrem připomíná, že nárůst zájmu spekulantů o ropu se promítá do vzrůstu popularity tzv. komoditních indexových fondů, které obchodují celými koši futures různých komodit.

Ještě jednou, možná zbytečná, osobní poznámka: Henry Paulson, současný ministr financí Bushovy vlády, mimochodem přišel do funkce z představenstva banky Goldman Sachs.

Shrnuto: zatímco před Bushovou deregulací na jaře 2006 stál barel ropy kolem 60 dolarů, dnes je to více než dvojnásobek.

Pan Gandalovič věří na neviditelnou ruku trhu, M. Chossudovsky ukazuje v článku "Globální hladomor" z 5. května 2008, jaké podoby na sebe tento neviditelný všehoj bere.

Podle Chossudovského nejsou nynější hladové bouře v 3. světě novým fenoménem, výsledkem prudkého vzestupu cen v posledních měsících, klimatických zvratů nebo snad poptávky v Číně a Indii, jak se nám v médiích předstírá. Jedná se o výsledek dlouhodobého makroekonomického procesu, který nejvíce dopadá na masy lidí žijících po generace na hranici bídy.

Chossudovsky, ne jinak než Engdahl, vidí za novými hladovými bouřemi dlouhý stín deregulovaného obchodování. Neomezené a nekontrolované obchodování futures, opcemi a jinými deriváty na de facto monopolní burze v Chicagu činí otázku nabídky a poptávky druhořadou a trh maximálně destabilizuje. "Pomoc" obětem spekulativních turbulencí nabízí Světová banka a Mezinárodní měnový fond. Chossudovsky připomíná příkladné výsledky tlaku těchto institucí v nedávné minulosti, jejichž plody dnes sklízíme: koncem 80. let byl deregulován trh obilím. Dříve soběstačné a obilí vyvážející země Malawi, Zimbabwe, Rwanda se po otevření dumpingu (dotované ceny!) z USA a EU zalila vlna bankrotů domácích farem. Keňa, někdejší vzorová ekonomika východní Afriky zažila v letech 1991-2 hladomor a byla odkázána na "potravinovou pomoc." Kromě přímého obsazování trhů Západními giganty agroprůmyslu nyní zapouští kořeny nová forma technologické závislosti -- GMO plodiny = prodej osiva, hnojiv a dalších nezbytných chemikálií od patentovaných producentů ZDE. Takové pomoci je vystavena Etiopie, uvádí Chossudovsky.

Nás se to ovšem netýká, my na to máme. Cena na Plodinové burze v Brně klesá a úroda bude dobrá!