Koncem června či začátkem července má do Prahy dorazit americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která podepíše česko-americké smlouvy o umístění radarové stanice v Brdech. Podle bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova je celý protiraketový systém namířen proti Rusku a Číně.

Michail Gorbačov: Spojili jste se s Amerikou, a to je velmi vážné a nebezpečné spojenectví.

Václav Moravec, moderátor: Severoatlantická aliance probírá možnosti propojení systému americké protiraketové obrany s aliančním a národními systémy. Studii chce vyhodnotit na příštím summitu Severoatlantické aliance v příštím roce. A jak bylo řečeno, do dnešních Otázek, dvouhodinových Otázek, Otázek speciál, které vysíláme z Borovna, jsme pozvali zástupce politických stran, a také zástupce vlády, kteří mají politickou odpovědnost a nesou politickou odpovědnost za to, zda budou schváleny ony smlouvy, česko-americké smlouvy o případné výstavbě radarové stanice na českém území. Dovolte, abych přivítal vicepremiéra, senátora z ODS Alexandra Vondru. Přeji vám hezký dobrý den, vítejte.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Hezkou neděli přeju.

Václav Moravec, moderátor: Dále vicepremiéra, šéfa zelených Martina Bursíka. I vám hezký dobrý den.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Dobrý den.

Václav Moravec, moderátor: Ministra, šéfa legislativní rady vlády z KDU-ČSL Cyrila Svobodu. Hezký dobrý den.

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Dobrý den.

Václav Moravec, moderátor: Místopředsedu Poslanecké sněmovny z ČSSD, stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Vítejte v Otázkách.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Dobré poledne.

Václav Moravec, moderátor: Vítám i europoslance a zahraničněpolitického experta KSČM Miloslava Ransdorfa. Hezký dobrý den.

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Dobrý den.

Václav Moravec, moderátor: Jak jsem zmiňoval, ptát se budou i starostové nejen z okolí vojenského újezdu Brdy. Vítám tedy starosta Borovna Josefa Loukotu a děkuji za to, že on nás tady hostí v tomto kulturním sále. Víte, pane starosto, hezký dobrý den. Dále pak starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek, starosta Míčova Pavel Hrubý, starosta Trokavce Jan Neoral a jsou tady i zástupci občanských iniciativ ať už pro radar či NE základnám. I vy vítejte, hezký dobrý den. První otázka bude pro všechny tady pozvané politiky stejná. Budou mít k dispozici časový limit šedesáti vteřin a otázka bude znít: Který argument či argumenty pro vás osobně budou nejzásadnější při rozhodování o ratifikaci česko-amerických smluv o umístění a případné výstavbě radarové stanice na území České republiky? Každý z politiků bude mít šedesát vteřin, do které mu nebude vstupovat ani moderátor, ani nikdo z jeho oponentů. Alexandr Vondra, šedesát vteřin, prosím, pane vicepremiére.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Já myslím, že když se oprostíme od těch dílčí věcí a když trochu zchladíme vášně a někdy tu hysterii, která okolo toho panuje, tak to je v zásadě o třech klíčových slovech - odpovědnost, bezpečnost a partnerství, partnerství. My máme záruky v rámci NATO, nejlepší záruky v moderní historii tohoto státu a není to tak, že můžeme tu bezpečnost jenom konzumovat, že můžeme jenom něco brát. Musí také přijít okamžik, zákonitě, kdy musíme s něčím přispět a ten radar je příspěvek poměrně malý, nestojí nás ani korunu a je určen k tomu, aby chránil lidi u nás, naše děti, lidi v Evropě, lidi v rámci celého spojenectví v NATO. Čili já jsem přesvědčen, je to volba správná a navzdory všem pochybnostem bychom do toho určitě měli jít, protože je to kvůli naší budoucnosti.

Václav Moravec, moderátor: Děkuji, disciplinovanost Alexandra Vondry, přesně dodržel časový limit šedesáti vteřin. Martin Bursík, jako vicepremiér, šéf Strany zelených. Prosím, pane vicepremiére, vašich šedesát vteřin.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Děkuji. Tak ta úvodní věta nemůžeme od spojenectví chtít jenom výhody, tam platí to Dumasovského nebo mušketýrské jeden za všechny, všichni za jednoho a rád bych zmínil dva aspekty. Ten první se týká vůbec diskuse a toho, kam jsme se dokázali dostat ve věci garance vlády Spojených států o začlenění systému radarového do alianční architektury, do systému NATO. Tady si myslím, že můžeme být hrdi a tady mluvím za Stranu zelených, že jsme významně ovlivnili tu debatu, vlastně jsme takto formulovali naši pozici. Stalo se to vyjednávací pozicí české vlády. Všechna ministerstva, která vyjednávala, vlastně vyjednávala tento nový aspekt a výsledkem je bukurešťský summit. Až budete mít možnost podívat se na dohodu a na ty dokumenty, které budou odtajněny v momentě, kdy to je diplomaticky možné, tak uvidíte, jaký je výsledek toho vyjednávání, to je jeden aspekt, který je nejdůležitější. Že už nemluvíme o projektu na bilaterálním základě Česká republika - Spojené státy, ale mluvíme o projektu, který bude v rámci NATO.

Václav Moravec, moderátor: Martin Bursík, jeho šedesát vteřin. Teď Cyril Svoboda, ministr, šéf legislativní rady vlády. Prosím, pane ministře.

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Takže pro nás je to první, náš první argument je odpovědnost za budoucnost. Křesťanští demokraté podporovali vstup do Severoatlantické aliance i proti velké opozice. Vstup do Evropské unie i proti opozici. I v tomto ohledu čelíme jisté opozici, děláme to s odpovědností za naši budoucnost. Je to naše rozhodnutí. My rozhodujeme jako naše země o našem osudu. Proto říkám, že nestydím se i za spojenectví se Spojenými státy americkými a nesouhlasím s tím, co řekl Michail Gorbačov, když řekl, že "Spojenectví se Spojenými státy je vážné a nebezpečné rozhodnutí." Je to rozhodnutí vážné a správné, protože Spojené státy ve spojenectví s námi prokázaly v Evropě, že toto spojenectví nám zajistí budoucnost a bezpečnost. Je to ale naše suverénní české rozhodnutí a rozhodnutí ve spojenectví.

Václav Moravec, moderátor: Cyril Svoboda, ministr, šéf legislativní rady vlády ani nevyužil onen šedesátivteřinový časový limit. Lubomír Zaorálek, stínový ministr zahraničí, i pro vás otázka, který argument či argumenty pro vás budou nejzásadnější při rozhodování o ratifikaci smluv, prosím.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Žádná hysterie, pane Alexandře Vondro. Já jsem přesvědčen, že vláda vystavuje občany velmi vážnému riziku a ten důvod je proto, ten důvod je v tom, že my jsme bezpečnost dali, spolehli se na koncept kolektivní obrany v NATO a v Evropské unii. Jako tam je šance pro menší státy. Tady tohle je pouze dvoustranná dohoda mezi Spojenými státy a Českou republikou. Viděl jsem polskou analýzu, která vyhodnocuje to jednání tak, že Polsko není schopno se stát strategickým partnerem Spojeným státům. Ambice Spojených států jsou daleko větší. Změna poměru sil, drtivá vojenská převaha. Tento systém má mít také komponenty Japonsko, Austrálie, prostě má být soustředěn kolem Euroasie. To je prostě daleko větší záměr, než jsme si kdy dovedli představit, a se kterým se těžko může Česká republika identifikovat. Já jsem četl Veroniku Šmigelovou, která nedávno řekla, že ta základna bude "přednostně hájena". Jako neřekla, že se na ni bude také přednostně útočit. A proto říkám, že vláda vystavuje občany vážnému riziku.

Václav Moravec, moderátor: Lubomír Zaorálek. Poprosím i europoslance, odborného mluvčího KSČM pro oblast zahraniční a bezpečnostní politiky Miloslav Ransdorf, jeho šedesát vteřin, prosím.

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Já si myslím, že základní fakt, ze kterého bychom měli vycházet je, že bezpečnostní riziko pro Českou republiku v této době je rovno nule. A jestli je nějaká bezpečnostní hrozba pro naši zemi, tak vychází z vlády, ze Strakovy akademie. Chtěl bych tedy říci, že nadále platí helsinský závěrečný akt a v duchu helsinského závěrečného aktu vždycky vlastně se snažily ty členské země, signatářské země, aby snižovaly úroveň nasycení evropského kontinentu zbraňovými systémy. Teď se tento trend obrací. Vytváří se nové dělící čáry v Evropě. Proti tomu bychom měli být, jestliže chceme vážně brát evropský integrační proces. Toto se stane překážkou pro evropský integrační proces a v budoucnosti i pro transatlantické vztahy. Ale, když tady byl zmíněn Richelieu a tři mušketýři, tak já si myslím, že Topolánek není Richelieu. Richelieu byl chytrý.

Václav Moravec, moderátor: Miloslav Ransdorf, jeho šedesát vteřin. Sledujete Otázky, které vysíláme z Borovna, tedy z jedné z obcí, která stojí blízko vojenského újezdu v Brdech. Vzájemné obviňování mezi vládou a opozicí, kdo začal se Spojenými státy americkými vyjednávat? Psal se rok 2002, Česká televize přinášela první zprávy o začínajících rozhovorech mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o možném umístění radarové stanice v České republice. Tehdy sociálnědemokratický ministr obrany Jaroslav Tvrdík odmítal zprávy o uzavřených dohodách. Jednání s Američany ale potvrzoval.

) - natočeno 2. 10. 2002: Je to skutečně úvodní debata o možné spolupráci a o její úrovni. Takže nemám vůbec žádnou informaci o tom, že by u nás měla být umístěna podobná stanice, o které vy hovoříte.

Václav Moravec, moderátor: Sociální demokrat Jaroslav Tvrdík už v roce 2002 označil v rozhovoru pro Českou televizi zapojení do amerického programu za výhledově perspektivní možnost obrany českého vzdušného prostoru. Mluvil o možném vstupu do systému americké protiraketové základny formou takzvaného nepeněžního vkladu.

Jaroslav Tvrdík, bývalý ministr obrany (ČSSD) - natočeno 2. 10. 2002: Nepeněžní vstup, který může být realizován například nabídkou území, nikoliv pro prvky aktivní obrany, ale pro senzorové či jiné stanice.

Václav Moravec, moderátor: Radar byl tedy ve hře už v roce 2002. Před sněmovními volbami na jaře před dvěma lety americký deník The New York Times referoval, že se Česká republika záměrně rozhodla vyhnout veřejné diskusi o projektu protiraketové obrany. Důvod? Obavy, že by se otázka americké základny mohla stát tématem parlamentních voleb. O čem se začalo mluvit za vlád vedených sociálními demokraty, dotáhla do konce Topolánkova vláda. Několik hodin po vyslovení důvěry kabinetu Mirka Topolánka přišla ze Spojených států oficiální žádost.

Mirek Topolánek, premiér a předseda strany (ODS) - natočeno 20. 1. 2007: Partnerství v rámci projektu protiraketové obrany považujeme jednoznačně za projev důvěry a respektu.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany (KDU-ČSL) - natočeno 20. 1. 2007: Tuto věc bychom ale neměli posuzovat ideologicky, ale na základě toho, zda umístění radaru zvýší bezpečnost.

Václav Moravec, moderátor: Topolánkův kabinet začal vyjednávat a opozice se v Poslanecké sněmovně pokusila hned několikrát neúspěšně prosadit všelidové hlasování o umístění radarové stanice. Ne všichni sociální demokraté ale v průběhu vyjednávají dávali najevo negativní postoj k umístění radaru.

Miroslav Svoboda, poslanec (ČSSD) - natočeno 7. 4. 2008: Je to dobrý vklad pro evropskou a českou bezpečnost tento projekt. Z druhé strany budu jednoznačně loajální s klubem.

Václav Moravec, moderátor: Naopak zelení nejen po středečním rozhodnutí vlády, která schválila hlavní smlouvu, dávali najevo rozpolcenost. Zatím to vypadá tak, že poslanecký klub Strany zelených jako celek radar nepodpoří.

Olga Zubová, předsedkyně republikové rady (SZ) - natočeno 17. 5. 2008: Já jdu po cestě, která nevede k radaru.

Václav Moravec, moderátor: Veřejnost se už delší dobu hlásí o slovo. Politici by měli přenechat rozhodování o umístění radaru na ní. Lidé chtějí o umístění radarové stanice hlasovat v referendu. Strany vládní koalice, které mají většinu ve sněmovně v i Senátu, takovou variantu odmítají. Krom hlavní smlouvy, kterou ve středu schválila vláda, je zapotřebí dokončit ještě jednání o druhé smlouvě, o takzvané Sofa, která řeší umístění, respektive pobyt amerických vojáků na českém území. V případě, že dojde k podpisu obou smluv o umístění radarové stanice v červenci. Kdy podle vicepremiéra Alexandra Vondry by měl začít proces ratifikace obou těchto smluv, pane vicepremiére?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Tak záhy po tom podpisu. Dojde-li k tomu podpisu do té poloviny července, já věřím, že ano, tak pak samozřejmě nastoupí ten proces, my to odešleme do parlamentu, odešleme to do Poslanecké sněmovny a...

Václav Moravec, moderátor: Počítáte tedy s tím, že v srpnu by mohla začít ratifikace v obou komorách parlamentu?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Samozřejmě.

Václav Moravec, moderátor: Vicepremiér, šéf zelených Martin Bursík před měsícem v rozhovoru pro Českou televizi prozradil, že ke schvalování obou smluv o umístění radaru by mělo dojít až po prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Připomeňme si slova Martina Bursíka.

Martin Bursík, předseda strany a ministr životního prostředí (SZ) - natočeno 28. 4. 2008: Já říkám úplně otevřeně, že já bych byl daleko raději, kdyby ta smlouva šla do parlamentu poté, kdy proběhnou ve Spojených státech na začátku listopadu, tuším 4. listopadu, prezidentské volby. Myslím si, že tohle by byla věc, která by byla politicky korektní, protože by se vlastně s tím seznámila nová administrativa Spojených států, kde je samozřejmě klíčové, jak ona se k tomu postaví.

Václav Moravec, moderátor: Tak mluvil Martin Bursík před měsícem. Mluvil o politické korektnosti. Podpoříte, když už jste tedy hlasoval ve vládě ve středu pro tu hlavní smlouvu o umístění radaru, vymohli jste si, že ten ratifikační proces začne až po amerických prezidentských volbách na podzim?

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Já si myslím, že tahle, tuhle pozici, kterou jsem formuloval nedávno, tak já myslím, že je velmi realistická. Totiž, že ten ratifikační proces, který bude probíhat v Poslanecké sněmovně, bude vyžadovat svůj čas. Mezi to ještě, myslím si, že sněmovna si vyžádá čas na to, aby projednala smlouvy poté, co budou odtajněny ve výborech a podvýborech a nebylo by korektní, kdybychom tady se snažili nějak zkracovat lhůty, to v žádném případě vláda neočekává. Čili si myslím, že je realistické, že skutečně ten akt schvalování, to znamená hlasování v Poslanecké sněmovně spadne do období někdy kolem toho listopadu a že se skutečně stane to, co já bych pokládal politicky za daleko šťastnější, kdybychom hlasovali poté, kdy proběhnou ve Spojených státech prezidentské volby. Ale zároveň k tomu musím říci to, že je potřeba počítat s tím, že v demokraciích v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti existuje elementární kontinuita. Tady, i když se střídají vlády, tak se nedělají kotrmelce, ale je to, myslím, důležitý vzkaz. Jestliže americká administrativa podle mého názoru dosti nevhodným způsobem nám poslala tu žádost o souhlas s umístěním radarové základny v den, kdy dostala vláda důvěru, a to vždycky, když jsem ve Spojených státech, tak tohle vytknu americké straně, tak si myslím, že stejně tak od nás by bylo korektní, kdybychom ten vzkaz z Poslanecké sněmovny poslali poté, kdy už nastoupí, respektive, kdy bude zvolen nový prezident Spojených států.

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, je toto přijatelná strategie pro ODS, pane vicepremiére, jasná odpověď?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Já, když jsem mluvil o tom létě, tak jsem myslel začátek toho procesu. Ten proces se potáhne, to prosně je několikaměsíční procedura. Já...

Václav Moravec, moderátor: Bylo by vhodné, aby se hlasovalo v obou komorách až po amerických prezidentských volbách, jasná odpověď?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Podívejte, já tvrdím to, že je výhodné pro nás tu smlouvu uzavřít teďko. Ta jednání, to bylo docela věrně tady podáno, skutečně začala v roce 2002 za vlády Špidly a bývalý ministr obrany Tvrdík mluvil o tom nepeněžním vkladu. Pokud jde o novou americkou administrativu, já nemám žádnou pochybnost o tom, že ten protiraketový deštník v Americe bude dál fungovat, to nikdo nezruší, žádný americký prezident, i když to bude...

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, ale podle informací Otázek měla do Prahy dojít šifrovaná zpráva českého velvyslance ve Washingtonu pana Koláře, který upozorňuje, že zahraničněpolitický poradce Baracka Obamy, který je jedním z favoritů demokratů na úřad amerického prezidenta...

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Jim Steinbeck, já ho velmi dobře znám.

Václav Moravec, moderátor: ... ale i Březinský, že dojde k seškrtání rozpočtu nebo dokonce k tomu, že ona...

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Ale to je něco jiného, pane Moravče. Já tvrdím, že Amerika ten deštník jako prostě nestáhne. Ona ho bude mít dál, bude dál Evropě nabízet. Co se může samozřejmě změnit, je, že řekne, že tak připlaťte si, zaplaťte to. Čili samozřejmě je samozřejmě výhodné pro Evropu a zejména pro nás, kteří máme jedno z těch zařízení mít na svém území, abychom za to nemuseli platit. A z tohoto...

Václav Moravec, moderátor: To znamená, že v případně, že podle vás, když nebudou ratifikovány ty smlouvy ještě za Bushovy administrativy, tak se může stát, že pak by Česká republika dala část svých peněz do výstavby radarové stanice?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Ta smlouva by mohla být pro nás méně výhodná. Já tvrdím, že za stávající americké administrativy je to pro nás výhodnější.

Václav Moravec, moderátor: Alexandr Vondra. Vy byste měl, Lubomíre Zaorálku, cítíte jistou povinnost se veřejnosti omluvit za to, že už v roce 2001 vaši představitelé v čele s Jaroslavem Tvrdíkem mluvili o peněžním vkladu, možná měli na mysli vojenský újezd v Brdech?

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Pane redaktore, žádný závazek ze strany ani Vladimíra Špidly, ani Paroubka nikdy nepadl a nemohl padnout. Četl jsem záznamy toho jednání pana Tvrdíka ve Spojených státech. Tam několikrát opakoval, že nemůže vláda žádný závazek, nic slíbit, protože to je pouze věc parlamentu a zároveň tam říká, že předpokládá, že systém bude fungovat v rámci NATO. Ta jednání byla započata, já vám to můžu doložit, v roce 1997, mluví o nich zpráva generála letectva Emeriho Spojených států, je to zpráva Pentagonu. Mohl jsem ji tady přinést.

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, vy za sociální demokracii, promiňte, pane...

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): ... za vlády Václava Klause ta jednání začala, to je jedna důležitá věc.

Václav Moravec, moderátor: Vy, pane místopředsedo, i přesto nelitujete toho, že jste v těch jednáních pokračovali, toť jasná odpověď veřejnosti?

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): To nebyla jednání, to byly technické konzultace. My politici jsme o nich de facto neměli jsme o nich informace. Byla to odborná jednání, o kterých se vedla celá řada. Na bezpečnostní radu státu to přišlo poprvé na začátku roku 2007. Já jsem byl jejím členem, do té doby dříve a nikdy se o tom nejednalo.

Václav Moravec, moderátor: Ne, promiňte, pane vicepremiére.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): A prosím vás ještě jedna věc, tady se mluvilo o tom, jak budeme pěkně jednat o té ratifikaci ve sněmovně. Já se vás musím zeptat, my jsme byli stejně tak dohodnutí, že budeme jednat pěkně ve sněmovně po volbách v Srbsku o uznání Kosova. Jako vláda si odjela do Teplic a za našimi zády to provedla navzdory slibům, které jsme dostali od vás, od pana Schwarzenberga, který to osobně slíbil ve výboru, zahraničním výboru sněmovny, že dřív než to půjde do vlády, bude se jednat ve sněmovně. Podobným způsobem, víte, tady když poslouchám řeči o tom, jak budeme mít dostatek prostoru na jednání, já mám podezření, že byste to nejradši sfoukli zase v nějakém městečku někde na hranicích.

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, to jedině, že byste se tam... To jedině, že byste se do toho městečka přesunul i vy jako sociální demokraté, protože sněmovnu není možné...

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Pište si ale, že kdyby to byla věc vlády, tak už to schváleno je. To je jediné štěstí, že podle ústavy je to věc parlamentu.

Václav Moravec, moderátor: Dovolíte, Cyril Svoboda byl ve vládě vedený, které byly vedené i sociálními demokraty. Vy jste byl ministrem zahraničí. Věděl jste o tom, že byla nabídnuta nějaká, šlo o technické konzultace?

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Tak především chci říci jednu skutečnost, že nejde o vztah k Bushově administrativě. To je velmi naivní a jako podle mě špatný přístup k věci. Jde o vztahy mezi státy. To znamená, že nemůžeme spoléhat na to, že změna vlády zákonitě povede k jakékoliv změně smlouvy. Tohle to je zkratka, kterou někdo může tvrdit, ale neodpovídá realitě. Pokud jde o ta jednání, to začalo už v roce 2002, byl to náš taky příspěvek po summitu Severoatlantické aliance v Praze a konzultace se vedly na ministerstvu obrany a ještě před volbami dvakrát ve vládě... Máme rozdělenou agendu tak, že máme takzvanou agendu evropskou a zahraničněpolitickou, ve které se diskutuje a neuzavírá se ta debata a také se nepřijímají žádná usnesení. A v této debatě dvakrát ve vládě se diskutovala otázka i případné nabídky Spojených států, reakce způsobu komunikace. Zkrátka sociální demokracie mluví pravdu, že se nic neusneslo, ale nemůže tvrdit, že se nejednalo. To zkrátka není pravda, byť my tady nemáme žádný záznam, protože se to neuzavřelo usnesením, ale taková je realita.

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, pane ministře, ale když Lubomír Zaorálek není ochoten přiznat, anebo se případně omluvit veřejnosti za to, že se ta jednání vedla už za vlád ČSSD, není ale podvodem na voličích, že se to téma nestalo předmětem parlamentních voleb v roce 2006 a že ještě předtím upozorňovaly ať už internetové servery, jako Britské listy, ať to byly New York Times, které jasně o tom psaly, Guardian, že jste to téma a vlády vedené ČSSD to nechávaly až po volbách a pak došlo ke schválení důvěře Topolánkově vládě a najednou tady přistála oficiální žádost?

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): No ne, tak ona tu jako nepřistála zčistajasna, protože to byl výsledek jistého procesu, technických konzultací a debat, ale to, co chci říci, je potřeba také zdůraznit, že jsme schválili za vlády sociální demokracie bezpečnostní strategii České republiky. Tam se hlásíme k tomu, že naše bezpečnost se bude chránit buď kolektivně nebo individuálně a dokonce tam máme možnost i preventivní angažovanosti. To znamená, že naše bezpečnostní strategie, která byla schválena parlamentem, pro kterou sociální demokraté hlasovali také, otevírá tento prostor. A naše ústava dává jasný způsob řešení a ten my realizujeme. Já chci do budoucna, aby za deset, za patnáct let naše děti a vnuci mohli přesně vědět, kdo byl pro a kdo byl proti. Proto jsem zastáncem toho, že to mají rozhodovat poslanci a senátoři, aby se to po deseti, po patnácti letech mohlo ověřit, aby se vědělo, kdo byl pro a kdo byl proti. To se mi zdá, že je mnohem odpovědnější než to takzvaně říct, ať to rozhodneme všichni, protože my neseme velkou odpovědnost a já chci, aby ta odpovědnost byla vtělena do paměti českého národa.

Václav Moravec, moderátor: Kdy by mělo podle europoslance Miloslava Ransdorfa dojít k ratifikaci, když tedy s největší pravděpodobností ty smlouvy, v případě, že budou podepsány, půjdou do obou komor parlamentu, prosím?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Já bych chtěl k tomu říct několik poznámek. Za prvé je otázka, zda jsme spojencem Spojených států, anebo třeba firmy Halliburton, kde je velmi zaangažován Dick Cheney. To je firma, která staví podobně základny, která je angažovaná třeba v zakázkách v Iráku, takže můžeme být nástrojem ryze privátních, obchodních zájmů. Myslím si, že to by měli diváci taky vědět. Druhá věc je, že Barack Obama, když dostal otázku, zda tedy je ochotný jednat, protože se vyslovil pro tuto variantu, s Íránem, se Severní Koreou a dalšími zeměmi, jako je Libye, tak mu to vytýkali a on řekl: "A proč bych s nimi nejednal, vždyť to jsou malé státy." V době, kdy existovala studená válka, tady byl Sovětský svaz, který nás mohl ohrozit daleko víc a my jsme s ním jednali jako Spojené státy.

Václav Moravec, moderátor: Rozumím vám tedy správně, že by v žádném případě k samotnému aktu hlasování nemělo dojít před americkými prezidentskými volbami?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Já nevylučuji, že budoucí americký prezident nebo prezidentka může mít na věc jiný názor a...

Václav Moravec, moderátor: Považujete tedy za nekorektní, pokud by se o tom hlasovalo dřív?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): A druhá věc je, já bych chtěl vyloučit, že vlastně budeme, řekl bych, objektem nějakých komerčních zájmů ryze soukromých subjektů. To si myslím, že je velice důležitá věc. A pokud jde o bezpečnostní záruky, opakuji znovu: Není žádné riziko pro Českou republiku. V současné době nápady, že na nás snad bude střílet rakety Írán, jsou hloupost, Írán nemá ani technické prostředky, které by tohoto byly schopny. Že to bude dělat Severní Korea je ještě větší hloupost, protože jistě do Spojených států je kratší cesta, i kdyby náhodou to někdo chtěl udělat, přes Pacifik. A konečně si myslím, že o takovéto důležité věci by si měli rozhodnout občané sami. Měli by se rozhodnout v referendu a měli by mít... Měli by mít k tomu veškeré informace. Ale je bohužel tento silový přístup, kdy se všechno válcuje silou dvou koupených přeběhlíků, vlastně je typický pro Topolánkovu vládu, ať už se tu jedná v případě zdravotní reformy, jedná se v případě...

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, pojďme se vrátit k radaru, aby lidé dostali také prostor, a aby tady došlo i na konkrétní argumenty. Pane vicepremiére, ještě vteřinu, dovolíte-li, protože navážu na Miloslava Ransdorfa. Ač Topolánkův kabinet ve středu na svém jednání schválil znění hlavní smlouvy o možném umístění radaru, poslanci si stěžují, že její znění dodnes jako volení zástupci lidu nemají k dispozici. S největší kritikou přicházejí opoziční poslanci. Tady jsou slova odborného mluvčího KSČM pro obranu Alexandera Černého.

Alexander Černý, poslanec (KSČM) - natočeno 20. 5. 2008: Už rok a půl jednáme o dvou dohodách se Spojenými státy a já musím konstatovat, že za rok a půl ani gesční výbory, to znamená výbor pro obranu a výbor zahraniční, nebyly prakticky žádným způsobem detailně informovány o tom, co ty smlouvy vlastně obsahují.

Václav Moravec, moderátor: Zaznívají argumenty odborného mluvčího KSČM pro resort obrany Alexandera Černého. Pane vicepremiére, nebo premiéři, teď vládní tábor. Pokud jsem dobře četl vyjádření tiskového mluvčího americké ministryně zahraničí, teď už nic nebrání tomu, aby ta hlavní smlouva byla zveřejněna. Proč ji nezveřejníte ještě před podpisem, pane vicepremiére Vondro?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Brání tomu, ta smlouva není dojednána, dokud není podepsána. Čili v momentě, kdy bude smlouva podepsána, my všechno odtajníme a... To nerozhoduje, prosím vás, to nerozhoduje vláda, to rozhodne parlament, rozhodne to Poslanecká sněmovna a Senát, bude mít několik měsíců na to, aby odstavec po odstavci, větu po větě se s touto smlouvou seznámila a vyjádřila se k ní zda ano, nebo ne.

Václav Moravec, moderátor: V den podpisu tedy bude zveřejněná na internetových stránkách, dřív to není možné?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Dřív to není možné, protože smlouva je sjednána okamžikem podpisu, do té doby není ta smlouva uzavřena.

Václav Moravec, moderátor: Pane vicepremiére Bursíku, vy jste téhož názoru a nepoškozuje vlastně vládu samotnou a celou diskusi kolem radaru to, že veřejnost nemá šanci se k tomu textu dostat?

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Všechno má svůj čas a v diplomacii to chodí tak, že dříve, nežli něco podepíšete s tou druhou stranou, tak to nezveřejňujete v novinách a nediskutujete ve veřejnost. A tam bude několik měsíců na to, aby to mohlo být diskutováno. A teď se konečně dostanu k tomu, co já pokládám možná za nejdůležitější v téhle debatě, protože já jsem pro to, aby v debatách padaly konkrétní informace, konkrétní fakta. A chtěl bych se ještě vyjádřit k tomu, jak je to s tou kontinuitou, respektive to, že my jsme nezačali v bodě nula jako vláda Mirka Topolánka, ale my jsme převzali tu věc ve významné fázi rozpracování. A já teď dám jenom fakta za sebou, dejte mi, prosím, krátký prostor, protože vy jste utekli z těch otázek tak, jako vranka obecná, která tady žije v těch potocích okolo. V červenci 2002 proběhly prezentace zástupců Pentagonu k projektu, a to bylo na ministerstvu obrany. V září 2002 návštěva ministra obrany Tvrdíka v USA, ministr vyjádřil pochopení pro postup Spojených států, uvítal, že USA chtějí tuto otázku konzultovat, včetně na bilaterální, tak alianční úrovni, toto je pravda. Návštěva ministra obrany Kostelky v září 2003, 4. 2. 2004 uzavřené jednání vlády, vláda pověřila ministerstvo obrany dále pokračovat ve výměně technických informací a tak dále. Poté vláda, ministerstvo obrany mezi lednem až únorem 2004, to je vaše vláda, byl jste, tuším, nevím, předsedou sněmovny, či jak to bylo, vytipovala tři vojenské újezdy - Libavá, Brdy, to je tady u vás, vážení přátelé, a Boletice a materiál byl zaslán americké straně. Pak byla pauza mezi roky 2004 a 2006. Od počátku 2006 probíhaly v Praze uzavřené technické konzultace a, dávejte pozor, příprava možné prohlídky lokalit vytipovaných pro realizaci záměru byla vzhledem k červnovým parlamentním volbám odložena. Ale to není všechno, v termínu 18. až 25. července, to znamená je po volbách, jednáme o nové vládě, vládne sociální demokracie, protože ještě není ustavena nová vláda, nebyl ještě pověřen premiér sestavením vlády. Tady probíhá za účasti dvaadvacetičlenného expertního týmu USA prohlídka zmíněných vojenských újezdů. Americký tým vysoce ocenil průběh prohlídky a kvalitu předaných informací...

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, pane vicepremiére...

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): To už je poslední věta. A předběžně byly Brdy a Libavá hodnoceny z hlediska infrastruktury a geologicko-hydrologických podmínek pozitivně. A my jsme se k tomu dostali v lednu 2007, kdy se jednalo v ten den o důvěře vládě. Tohle je kotrmelec, veletoč, za který já bych se červenal tady v tom jednání. Tak alespoň přiznejte to, že do té doby, než jste stali opozicí, jste prostě se stejnou vehemencí a aktivitou na tom projektu pracovali tak, jako my jsme to kontinuálně převzali, protože děláme kontinuální zahraniční a bezpečnostní politiku.

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, Lubomír Zaorálek, jeho reakce a pak se ptá publikum.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Deset let v této zemi vojenští odborníci jednali o této věci na ministerstvu obrany, prováděli tyto technické konzultace. Mohli by vám říci, že podobných konzultací se provádí celá řada také s jinými zeměmi. V čele toho ministerstva stál Karel Kühnl, v čele ministerstva zahraničí Cyril Svoboda. Jako politická strana jako politickou otázku jsme to neřešili, protože jsme nevěděli, jestli takováto žádost vůbec někdy přijde. Deset let se to řešilo. V roce 2002 jsem zjistil, že například poslanec Vidím z ODS dostal zprávu generálního štábu o těch možných projektech protiraketové obrany v Evropě. Dal to do šuplíku, ani poslancům to nedal. Nikdo netušil, jak je ta věc vážná, jestli z toho nějaká žádost bude, jestli se nepůjde úplně jiným směrem. Ve Spojených státech je víc variant k přístupu k této věci. Nikdo nemohl tušit, který se prosadí.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Ne, musím na to reagovat, nikdo nemohl tušit, o co se jedná. To, co tady řekl Martin Bursík, je stoprocentně pravda a mimochodem co bylo dál v létě 2006 po těch volbách. Do té doby to bylo utajované, pak Jiří Paroubek, protože si myslel, že bude v té době ve vládě vládnout v nějaké velké koalici, tak si uvědomil, jaký je to problém s českou veřejností a žádal, žádal, protože do té doby se jednalo o umístění raket, nikoli radaru, žádal, aby se to nějakým způsobem rozředilo. A my jsme teda přišli s tím, že jsme dohodli v rámci NATO s Američany a s Poláky, že se ten systém rozdělí, že tady bude radar, což bylo pro sociální demokracii tehdy relativně přijatelné. Dokonce jsou autentické výroky Jiřího Paroubka, že přeci o radaru nebudeme dělat ani referendum, protože nepůjdeme...

Václav Moravec, moderátor: Pánové, tady diváci teď...

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Podívejte se, fakta jsou...

Václav Moravec, moderátor: Diváci teď mají šanci vidět, diváci teď mají šanci vidět, jak s nimi politické strany, které měly odpovědnost i v Poslanecké sněmovně, i ve vládě hrály hru, jakou s nimi hrály hru. Ptají se diváci. Konkrétní otázky, prosím. Ano.

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Pane redaktore, (nesrozumitelné/. Já bych chtěl jenom říci, že pánové tady zapomínají na jednu věc. Že sice mohla probíhat nějaká jednání, ale my jsme parlamentní republika. Parlamentní republika, čili odpovědnost má parlament a druhá věc je, my jsme se jakožto strana KSČM opakovaně ptali v Poslanecké sněmovně, zda tyto věci jsou pravda nebo ne. Vždycky z vládních lavic padlo dementi, že nejedná se, že nic takového nepřipadá v úvahu...

Václav Moravec, moderátor: Za vlád sociální demokracie?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): I následně.

Václav Moravec, moderátor: I následně. Modrý mikrofon, prosím, ptejte se.

osoba: Dobrý den, tady Luntová, Hrádek. Já chci jenom říct, že v Rokycanech, když byla takováhle přednáška, tak pak Payne, ten je z ODS, tak nám tam řekl, že napsal zvací dopis za ODS a ten seděl na ministerstvu zahraničí...

Václav Moravec, moderátor: Já vás poprosím, abyste dala si mikrofon k ústům a neukazovala jím, abyste byla slyšet.

osoba: Ano. Seděl na ministerstvu zahraničí, jo, ve vládě a bylo to v roce 2002 a ten dopis máte vy na stole.

Václav Moravec, moderátor: Tak nezazněla otázka, spíš názor. Žlutý mikrofon, prosím, ptejte se.

osoba: Chtěla bych, aby to pan ministr vysvětlil, protože je za ODS. Teď říká furt samý lži, svádí to na...

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Pozor v roce 2002 tady vládla sociální demokracie a Jiří Payne, který byl kdysi poslancem parlamentu za ODS, v žádném případě nemohl sedět ani na ministerstvu zahraničí, ani na jiném ministerstvu, čili máte...

osoba: Dělal tam náměstka.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): ... špatnou informaci.

osoba: Nemám.

Václav Moravec, moderátor: Tak dále žlutý mikrofon vzadu, prosím ptejte se.

osoba: Dobrý den, Paleček, Holoubkov. Já se chci zeptat pánů Zaorálka a Grebeníčka. V rámci jejich kampaně proti radaru a proti systému protiraketové obrany vůbec, do jaké míry koordinují své kroky s Ruskem a s Čínou? Děkuji.

Václav Moravec, moderátor: Začněme asi u Miloslava Ransdorfa jako u zahraničněpolitického...

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Já bych chtěl upozornit tazatele, že se nejmenuji Grebeníček ale Ransdorf, to za prvé. Ale možná na tu dálku prostě ty rysy obličeje a tak dál nejsou příliš rozlišitelné. A druhá věc je ta, že my tady nechceme vůbec žádné vojáky cizí. Kdyby přišli Číňané...

Václav Moravec, moderátor: Dovolte jenom, pane europoslanče, dovolte...

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): A kdyby přišli Rusové, nechceme je tady taky, ale naopak...

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, pane europoslanče, proč jste proti nim tak vehementně nevystupovali od roku 70 do roku 89?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Drahý pane redaktore, já jsem tehdy v žádném parlamentu nebyl, víte, že byla jiná situace, ale já jsem nikdy s příchodem spojeneckých vojsk jsem se nesmířil. Já jsem nikdy pro ně nebyl a já si myslím, že tato otázka je trochu pod pás. Ale řeknu vám jednu věc. Jestli někdo sem chce teď přivést ruské vojáky, tak je to vládní koalice. Protože to je jedna z věcí, se kterou seznámil americký ministr obrany naši senátní reprezentaci, když tu byl a pan ministr, pan předseda Senátu Sobotka úplně vyvalil oči, že taková varianta vůbec přichází v úvahu. Jestli někdo...

Václav Moravec, moderátor: Teď máte na mysli ruské inspekce?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): No, nejenom inspekce. Tady v podstatě by měla být stálá reprezentace vojenská a já nevím, jestli si Rusko vymůže nějaké extrabuřty v souvislosti tedy s tou základnou, ale takováto možnost, jestliže někdo mluví o ruských vojácích, není spojená ani s komunistickou stranou, ani se sociální demokracií, ale se současnou vládní koalicí.

Václav Moravec, moderátor: Otázka byla i na Lubomírka, Lubomíra Zaorálka, poprosím o stručnou odpověď.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Já jsem opravdu Zaorálek a mohu na to odpovědět. Samozřejmě, samozřejmě já už jsem to řekl. Já jsem řekl, že my jsme vstoupili v době, kdy byla sociální demokracie vládnoucí stranou do NATO a do Evropské unie a takto jsme chtěli založit svou bezpečnost. To znamená bezpečnost, která bude budována na základě našich zájmů, na základě zájmů Evropy a společně s našimi spojenci. Samozřejmě ta architektura potom může vzít a měla by vzít i zájmy, řekněme, ostatních států, velmocí, jinak nebude funkční. Jako vtip je v tom, že to, co se tady dneska nabízí tímhle radarem v Brdech, ono je to vlastně radiolokátor správně řečeno, tak to je úplně jiné pojetí bezpečnosti. Jako to je pojetí bezpečnosti, ve kterém se naopak má vytvořit změna poměru sil a drtivá vojenská převaha, a toto podle mě naopak tu situaci znejistí. Teďka mám prohlášení Ruska a Číny, že se zhoršuje stabilita a vytváří nedůvěra.

Václav Moravec, moderátor: Ta otázka zazněla, jestli to je po konzultacích s vámi jako se zástupci KSČM a ČSSD to rusko-čínské prohlášení?

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): To je...

Václav Moravec, moderátor: Máte asi vliv.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Myslím, že není třeba odpovídat.

Václav Moravec, moderátor: Tak. Cyril Svoboda a otázka těch inspekcí, které tady zazněly od Miloslava Ransdorfa. Počítáte s tím, že se budou dojednávat další smlouvy, které se budou týkat pravidelných inspekcí a případně z jakých zemí?

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): A práva spolurozhodování případně.

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Na všechny tři otázky, jasná odpověď, nejprve ale jednu drobnost. Je potřeba, a vy to, pánové, víte, že říci, že architektura Severoatlantické aliance je založena na tom, že jednotlivé členské státy Aliance, nebo v dohodě dva, tři státy, vkládají jistou kapacitu do společného konceptu obrany. Proto nelze vybudovat ani nějaký deštník, aniž by ho nevytvořily dvě, tři země a nevložily do té společné architektury. To říkám proto, že jsem po jízdě se svým bratem v autě, který mluvil jako Luboš Zaorálek, tak jsem měl náročnou debatu s ním, tak jsem si potom pečlivě přečetl smlouvu o dočasném pobytu varšavských, teda vojsk Sovětského vazu, a to vám doporučuju jako svěží čtení. Z toho vám jde mráz po zádech, co tehdy se podepsalo a co znamenala skutečná okupace.

Václav Moravec, moderátor: Chcete říci, že vy podepíšete méně strašnou smlouvu?

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): No ne, my podepíšeme, ano, my podepíše smlouvu jako suverénní stát a tři otázky. Za prvé, na rozdíl od této smlouvy, která tady byla po dobu pobytu sovětských vojsk, ta smlouva, kterou podepíšeme, je vypověditelná. Na rozdíl od této smlouvy to neplatíme, tehdy jsme platili i elektrický proud vojákům.

Václav Moravec, moderátor: Platí lhůta, roční výpovědní lhůta?

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Přesně tak. Za další, bez souhlasu české vlády ten radar nikdo nenavštíví, protože musí být dohoda obou dvou stran, to znamená bez naší dohody, a může být potom procedura, jakkoli vymyšlená, aby tam byla kontrola, nikdo nemůže navštívit ten radar.

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, vy jako právník budou se, promiňte, pane ministře, budou se dojednávat další smlouvy, které by nějak upravovaly ten inspekční režim?

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Ta smlouva, která bude podepsaná, říká, že přijede-li jakákoliv návštěva, musí to být diplomatickou cestou notifikováno české vládě a vlády s tím musí souhlasit. Jaký my si uděláme vnitřní mechanismus kontroly, to je otázka debaty, jestli to bude na rozhodnutí vlády, nebo jestli vláda zmocní ministerstvo obrany, nebo jestli do toho bude vtažen někdo další, to teda nechme ještě dalšímu vývoji. Ale říkám, že bez souhlasu české strany to nebude. Na rozdíl od té minulé smlouvy, v této smlouvě máme důstojníka, který tam také velí. Na rozdíl od té původní smlouvy v této smlouvě máme garanci vypracování priorit míry ochrany. Na rozdíl od té původní smlouvy se tady zavazujeme jako suverénní stát, jako suverénní stát, který bude jednat se svým partnerem a jako suverénní stát, který může z tohoto svazku vystoupit, bude-li mít pocit, že v tom je jako vazal. To je rozdíl oproti původní smlouvě se Sovětským svazem.

Václav Moravec, moderátor: Jestli můžete, zestručnit ty odpovědi. Další otázka, modrý mikrofon. Ano, ale velmi stručně.

Miloslav Ransdorf, poslanec Evropského parlamentu (KSČM): Jednu odpověď na to, jestli můžu. Velmi stručně. já bych chtěl upozornit na to, že samozřejmě všechny státy Severoatlantické aliance mají podobné garance. Ale jistě víte, pane ministře, o tom, že byla obrovská aféra s utajovanými přelety amerických letadel a také s utajovaným vězněním vězňů vlastně v jednotlivých evropských státech ze strany CIA. Tato věc proběhla Evropským parlamentem, byl to obrovský skandál a komisař Frattini měl plné ruce práce, aby tu věc ututlal. Takže zamyslete se nad tím.

Václav Moravec, moderátor: Další otázka, prosím, modrý mikrofon, pak žlutý mikrofon.

Štěpán Kotrba, Britské listy: Já se vrátím k tomu seznamu hříchů, který tady zveřejnil pan ministr Bursík. No, pane ministře, jako obvykle nemáte pravdu, nebo jste špatně informován, včetně pana místopředsedy vlády Vondry. Neboť ten prvotní hřích, jak by řekl lidovec Svoboda vedle vás, spáchal poslanec Payne (ODS). Roku 1998, kdy zaslal tehdejší vládě Miloše Zemana a její bezpečnostní radě dopis, ve kterém už rovnou navrhuje radar pro Českou republiku, americký radar. Tehdejší vláda Miloše Zemana tento dopis smetla se stolu. Takže, pánové: opět lžete.

Václav Moravec, moderátor: Tak to nebyla otázka. Martin Bursík a jeho stručná reakce, pak žlutý mikrofon.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Pane Kotrbo, a jak to souvisí s tím výčtem fakt, která jsem zde uvedl? Jak tato epizoda souvisí s tím, že já jsem tady vyjmenoval aktivity sociálnědemokratické vlády, kde byl pan kolega Zaorálek předsedou sněmovny a jaké všechny kroky ve věci identifikace, vyhledávání potenciálních lokalit, konzultací, jednání na uzavřeném jednání vlády, netransparentní, jak souvisí tenhle příběh, který jste tady řekl, s tímto? Přeci ta vláda sociální demokracie, respektive koaliční v té době, byla autonomní vládou, která se sama mohla rozhodnout, jestli touto cestou půjde, anebo jestli to v samém prvopočátku odmítne. Ona tu svobodu tehdy ještě měla. My v momentě, kdy se hlasovalo o důvěře vládě, ten večer jsme dostali poprvé oficiální žádost administrativy Spojených států. My tu svobodu, ten luxus, který měla tehdejší vláda a mohla toto rozhodnout a smést se stolu, kde byla, my jsme to neměli.

Štěpán Kotrba, Britské listy: Pane ministře, já vám odpovím, jestli dovolí pan Moravec. Ten rozdíl je v gramatice. Vid dokonavý a vid nedokonavý. Jednat ještě neznamená dojednat, protože s Vatikánem vlády sociální demokracie taky jednaly.

Václav Moravec, moderátor: Tak žlutý mikrofon.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Jakou svobodu, já bych měl odmítnout...

Václav Moravec, moderátor: Já se omlouvám, Lubomíre Zaorálku, záhy další, další dotaz.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Není možné, aby řekl pan Bursík, že neměli svobodu. Jako žádný závazek nebyl přijat, probíhaly technické konzultace...

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Já jsem porovnával tu míru.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Ale neříkejte, že jste neměli svobodu. Samozřejmě, že jste měli svobodu také proto, protože jste tu věc mohli pouze předložit parlamentu a parlament je ten, který jediný je suverén, který to může rozhodnout. Prostě není pravda, že vy jste nemohli nic dělat.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Akorát jsme pracovali s vaším dědictvím.

Václav Moravec, moderátor: Žlutý mikrofon, ano, ptejte se.

osoba: Dobrý den, Grospič. Chtěl bych se zeptat, přestože je jasné z té diskuse, že drtivá většina občanů České republiky si tady nepřeje žádné cizí vojáky, žádnou cizí základnu, přestože dvakrát Komunistická strana Čech a Moravy předložila zákon o jednorázovém referendu v této otázce do Poslanecké sněmovny a i pan ministr Cyril Svoboda tady ukazuje, že vláda je mnohem lépe informována než parlament, přestože jste parlamentní republika, tak bych se chtěl zeptat konkrétně pana ministra Bursíka, zda třetí návrh o jednorázovém referendu, který Komunistická strana Čech a Moravy předložila do Poslanecké sněmovny, jehož jsem předkladatelem jako poslanec, podpoří, i když k tomu vláda dala negativní stanovisko, a vyslyší tak vůli většiny občanů v této republice?

Václav Moravec, moderátor: Jasná odpověď Martina Bursíka.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Nepodpořím, pane poslanče, a je potřeba k tomu jenom krátce uvést několik argumentů. O vstupu do NATO, mimochodem za vlády sociální demokracie, se nerozhodovalo v referendu, to je, myslím, první podstatná informace. V žádné ze zemí NATO, kde se umisťovaly nějaké prvky obrany, se nikde nerozhodovalo v referendu, v žádné alianční zemi. A ten třetí argument. Přeci víme, že zákon o referendu jakémkoli, ať už účelovém nebo obecném referendu, je ústavním zákonem. Ústavní zákon vyžaduje kvalifikovanou většinu obou komor parlamentu, tedy i Senátu, takže samozřejmě máte právo a respektujeme tuto aktivitu, kterou činíte, ale vy sami od samého prvopočátku víte, že jaksi je nerealistické, že tento návrh zákona bude schválen a tudíž jaksi konkrétní příspěvek tímto aktem k nějakému vyřešení té situace skutečně nepřinášíte

Václav Moravec, moderátor: Tak děkuji pro tuto chvíli Martinu Bursíkovi a děkuji pro tuto chvíli zatím otázky z publika. Začlenění možné americké radarové stanice v Brdech do systému protiraketové obrany Severoatlantické aliance, i to je jedna z podmínek nejsilnější opoziční strany sociálních demokratů, ale i vládních zelených, aby jejich kritika vůči radarové stanici nebyla tak silná. Šéf zelených Martin Bursík říká, že ke splnění této podmínky došlo na dubnovém summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti. Sociální demokraté mají výhrady, myslí si, že ona formulace z bukurešťského summitu Severoatlantické aliance nesplňuje jejich základní podmínku. Podle nich je výsledek dubnového summitu NATO v Bukurešti jen málo konkrétní. Jeden ze závěrů summitu Severoatlantické aliance, který se konal začátkem dubna v Bukurešti, zní jasně. NATO uznalo, že nebezpečí balistických střel roste a rozšíření amerického systému protiraketové obrany přispěje k ochraně všech spojenců.

Mirek Topolánek, předseda vlády (ODS) - natočeno 3. 4. 2008: Bylo zdůrazněno, že tento radar bude integrální součástí jakékoli budoucí protiraketové obrany na aliančním základě.

Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO (natočeno 3. 4. 2008): Hrozba to je a bezpečnost musí být nedělitelná. Americký systém je významným příspěvkem.

Václav Moravec, moderátor: Na dubnovém summitu Severoatlantické aliance se nezapomnělo ani na Moskvu. NATO navrhuje propojit všechny tři protiraketové systémy - alianční, americký a ruský. Jedním z témat, o kterém se v té souvislosti mluví, jsou možné inspekce ruských expertů, pokud radarová stanice v českých Brdech nakonec bude stát.

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí (nezávislý/SZ) - natočeno 3. 4. 2008: Veškerá činnost, eventuální činnost ruských důstojníků na českém území bude museti býti probrána a vyjednána s námi.

Václav Moravec, moderátor: Ani dubnový summit Severoatlantické aliance ale nerozptýlil ruské obavy z rozšíření amerického systému protiraketové obrany na střední a východní Evropu.

Vladimir PUTIN, bývalý ruský prezident (natočeno 4. 4. 2008): Pozitivní je, že náš zájem na zajištění naší vlastní bezpečnosti byl vyslyšen. Ukázalo se, že američtí partneři uvažují o tom, jak zlepšit důvěru a transparentnost a v tom budeme pokračovat.

Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO (natočeno 4. 4. 2008): Jednání s Ruskem proběhlo v pozitivním duchu, ale nemůžu hlásit, že jsme viděli ohromující průlom.

Václav Moravec, moderátor: Když začátkem května dorazil do Prahy generální tajemník Severoatlantické aliance, prohlásil, že česko-americká dohoda o protiraketovém radaru v Česku otevře novou kapitolu v úsilí Aliance čelit hrozbám jednadvacátého století.

Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO (natočeno 5. 5. 2008): Pokud se shodneme na tom, že tu je hrozba balistických střel, měli bychom, jak já říkám, natoizovat tuto debatu, aby to byla debata uvnitř NATO. Bukurešťský summit právě tuto natoizaci zahájil.

Václav Moravec, moderátor: Severoatlantická aliance teď zkoumá možnosti propojení americké protiraketové obrany ve střední Evropě s aliančním a s národními systémy. Studii chce vyhodnotit na dalším summitu NATO v příštím roce. Z jednoho ze závěrů dubnového summitu NATO v Bukurešti vyplývá, že už v příštím roce Severoatlantická aliance posoudí varianty protiraketové architektury pokrývající území celé Aliance. Dalším hostem Otázek tentokrát v pražském studiu České televize je český velvyslanec při Severoatlantické aliance Štefan Füle. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den z Borovna.

Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO: Hezký dobrý den.

Václav Moravec, moderátor: Dá se, pane velvyslanče, už dnes říci, kolik je možných variant, o kterých jsem mluvil?

Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO: Těch variant je několik, je jich méně než je prstů na jedné ruce a neřeknu vám přesné číslo, protože jde o údaj zatím utajovaný. Každá z těchto variant, a to je pro nás velmi důležité, ale počítá s třetím pilířem. Žádná z dalších variant neexistuje.

Václav Moravec, moderátor: Když byl začátkem května v Praze na návštěvě generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer, tak odpovídal v rozhovoru pro Českou televizi i na otázku, jak to bude s velením aliančnímu systému, když teď NATO podporuje rozšíření toho amerického systému a případné radarové stanice, která by stála v České republice? Tady je odpověď generálního tajemníka Severoatlantické aliance.

Jaap de Hoop Scheffer, generální tajemník NATO (natočeno 5. 5. 2008): NATO má četné zkušenosti s integrováním velících struktur. Myslím, že je velmi předčasné teď říkat, jak vlastně ta velící struktura nakonec bude vypadat. Ale mohu vám říct, že pokud nějaká organizace má obrovské zkušenosti v této souvislosti, pak to je právě NATO, protože to je právě kolektivní, bezpečnostní a obranou organizací s integrovanou strukturou velení. Je pravda, že to není zrovna nejjednodušší problém, ale jsem si zcela jistý, že pro něj budeme schopni nalézt řešení.

Václav Moravec, moderátor: Prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer. Když, pane velvyslanče, není možné teď říct, jak bude vypadat ta velící struktura aliančního systému, můžete naznačit, kdy by měla být ale ustavena?

Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO: Bude ustavena potom, co bude u nás podepsána a odsouhlasena smlouva. Poté, co hlavy států a vlád rozhodnou o nějaké z konkrétních forem integrace tohoto třetího pilíře do aliančního systému řízení a velení. Ten důvod, proč jsme ještě nerozhodli o této věci, není ani tak o tom, že bysme neměli dostatek informací, ale problém je v tom, že každé takové rozhodnutí se sebou nese poměrně dost nákladné finanční konsekvence a přece jenom chtít po členských státech NATO, aby se dnes zavazovaly k tomu, že onu integraci zaplatí v té a v té částce za situace, kdy zatím Česká republika nebyla schopná doložit, že je schopna zavázat se k tomu, že ty dohody budou schváleny a radar postaven, přece jenom dost dobře nejde.

Václav Moravec, moderátor: Můžete tedy jasně odpovědět, příští rok na summitu Severoatlantické aliance už by mohlo padnout rozhodnutí o té velící struktuře?

Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO: Pokud bude do té doby smlouva podepsána a schválená, pak já vidím jako jeden, jedno z rozhodnutí příštího summitu, který bude v Štrasburku a v Kohlu v dubnu příštího roku, také rozhodnutí, respektive úkol, aby se pracovalo na konkrétních podmínkách integrace tohoto třetího pilíře aliančního systému řízení a velení, aby byly zúženy obce, budou vybrána jedna až dvě a na základě nich potom bude rozhodnuto.

Václav Moravec, moderátor: Ještě jedna stručná otázka, prosím o stejně stručnou odpověď. Počítáte s tím, a počítá se s tím v Severoatlantické alianci, že by docházelo k pravidelným inspekcím i z velení Severoatlantické aliance, či dokonce by v případě, že budou chváleny ony smlouvy o výstavbě amerického radaru na českém území, takže by byl přítomen nějaký inspektor nebo pravidel, byla by tady stálá přítomnost někoho ze Severoatlantické aliance?

Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO: Neuvažovalo a není nejmenší důvod o něčem takovém uvažovat. Už to zaznělo v té diskusi, že Aliance jako taková nemá své vlastní vojáky, nemá svůj vlastní personál. Je to tak trošku ironie osudu, ale jediný personál, který Aliance má, je civilní personál. Všichni vojáci, ať už jsou součástí jednotného velení a řízení, tak jsou poskytovány členskými státy. To znamená, každý z těchto vojáků má dvě čepice. To znamená, že základna, pokud bude, a tak to deklarovala jak česká strana, tak spojená strana, pokud tato základna bude poskytnuta Alianci k obraně aliančního území a stane se tak součástí jednotného řízení a velení, tak v ní budou sedět američtí, a jak bylo zde také řečeno, čeští důstojníci, kteří budou mít jak české, americké čepice, tak také tu alianční.

Václav Moravec, moderátor: Říká pro tuto chvíli z Prahy Štefan Füle, český velvyslanec pro Severoatlantické alianci. Proč vám toto nestačí jako sociálním demokratům, stručná odpověď Lubomíra Zaorálka?

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Tak pan Füla jako velvyslanec to nemá jednoduché, je zaměstnanec vlády. Ale to, co řekl pan Jaap de Scheffer, to bylo podle mě velmi důležité. On řekl: "Pokud se shodneme na tom, že tu je hrozba balistických střel, budeme na to...", ta shoda na tom, že mezikontinentální balistické střely jsou klíčovou hrozbou, totiž vůbec není v této chvíli, o tom se teprve bude mluvit. A podívejte, mezikontinentální balistické střely, to je šlágr před dvaceti lety. To byla otázka boje v bilaterálním světě mezi Sovětským svazem a tehdejšími Spojenými státy. Tehdy mezikontinentální balistické střely, které letí třicet minut, to byla prostě také šance odvrátit atomovou válku. Vůči nim začal stavět Reagan vlastně svoje hvězdné iniciativy, na ně potom navázal ten projekt vlastně toho protiraketového deštníku. Vtip je v tom, že ta hlavní otázka podle mě, o které bychom se měli bavit, jestli tahle hrozba, na kterou my se tady v Brdech máme chystat, je vůbec podstatná. Kdo si pořídí vícestupňovou raketu, dokonce flotilu vícestupňových raket, to je nejnákladnější vůbec, co snad dneska existuje v té otázce zbraní. Já si myslím, že kromě těch největších mocností na to dneska nikdo prostředky nemá, ani mít nebude. My máme deštník protiraketové obrany, ale nám teče voda do bot. Úplně jiné hrozby, jako jsou terorismus, klimatické otázky a hlad.

Václav Moravec, moderátor: Alexandr Vondra, jeho stručná odpověď.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Luboši, ty jsi takový doktor Cvach české politiky. Neustále, neustále někoho cituješ. Často velmi pokřiveně a vytrženě z kontextu, ale naštěstí tě k operaci ještě nikdo nepustil, jo.

Václav Moravec, moderátor: A můžete tedy odpovědět jádro sdělení, pane vicepremiére.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Podívejte, NATO se jasně shodlo v Bukurešti naposledy na úrovni šéfů států a vlád dvaceti sedmi zemí, že ta hrozba... Vy nechcete NATO, já vím, že řada z vás jsou tady voliči komunistů v tomto sále, a NATO nechcete.

Václav Moravec, moderátor: Promiňte, stejně jako tady máme i voliče, předpokládám, ODS, prosím, nelustrujte publikum.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Ale, ne, prosně není že... NATO se jasně shodlo, že nebezpečí toho raketového útoku existuje a stoupá, NATO se jasně shodlo, že musíme udělat opatření v Evropě, že ta obrana dává smysl. Koneckonců i z těch výzkumů veřejného mínění se u nás jasně ukazuje, že takových šedesát až sedmdesát procent lidí si permanentně uvědomuje, že ta protiraketová obrana je důležitá. Jenom se bojí to mít na svém vlastním dvorku.

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): Ne, ne, to je základ toto.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): Čili nebezpečí tu je. NATO tvrdí, že tu nebezpečí je, Luboš Zaorálek to popírá. NATO tvrdí, že musíme mít ten evropský pilíř, Luboš Zaorálek ho nechce. NATO tvrdí, že v roce...

Lubomír Zaorálek, místopředseda PS PČR, stínový ministr zahraničí (ČSSD): To je nesmysl.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti (ODS): ... se shodneme na tom, jak zaplnit ten prostor ochrany tak, aby bylo chráněno i ten zbytek, který chráněn těmi zařízeními v Česku a v Polsku nebude. To znamená kus Rumunska, kus Bulharska a kus Turecka. Čili to, že se to integruje do toho systému, to bylo rozhodnuto nyní v Bukurešti. V roce 2009, příští rok, když Aliance bude slavit šedesátiny, se má už doladit jenom ten zbytek, který ta zařízení, pokud budou rozmístěna u nás a v Polsku, ochránit nebudou.

Václav Moravec, moderátor: Dovolte, aby padl další dotaz, modrý mikrofon, pardon, starosta Trokavce.

Jan Neoral, starosta Trokavce: Vážení pánové, vás poslouchat je opravdu velmi poučené pro tento národ, tady sedíte v Borovně, nikoliv v parlamentu. A na tohle nejsem zvědaví, já vám to řeknu narovinu. Já jsem se...

Václav Moravec, moderátor: Můžete položit otázku, prosím?

Jan Neoral, starosta Trokavce: Ano, bude. Sedmnáctého března jsem se zeptal, zeptal jsem se svých občanů, zda souhlasí s radarem. Doporučuju a ptám se, kdy najdete odvahu zeptat se vy svých občanů, jestli ten radar vůbec chtějí. A tyhle ty řeči ty nás tak dalece nezajímají, protože to je ten udělal to, ten udělal to, ten to začal, ten v tom pokračuje a tak dále. Kdy najdete odvahu uvědomit si, že se máte zeptat v prvé řadě svých voličů? Tady sedí pánové z akademie tři, z Akademie věd, z akademie obrany a inženýr Kautský a ti všichni vás upozorňují, a přírodovědci, pane Bursíku, vás upozornili, že zničí totálně brdskou faunu a floru. To jde mimo vás, vy tady nebydlíte, vám to nevadí. Kdy se probudíte?

Václav Moravec, moderátor: Jasná odpověď. Jak diváci prvního programu mohou slyšet názory pro i proti... Poprosím, protože se asi starosta Trokavce Jan Neoral ptal členů vlády, Cyril Svoboda, jasná odpověď.

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Víte, to, co říká Luboš Zaorálek, dostanu se k vaší otázce, jestli ty hrozby jsou reálné nebo nejsou. Za prvé, i Severoatlantická aliance řekla, že reálné jsou, ale s tím můžete a nemusíte souhlasit. Ale otázka je, může tady někdo říct, že tato hrozba skutečně nemůže dnes, za deset let, za patnáct let nastat? Může někdo garantovat, že se třeba i nějací teroristé nedostanou ke zbraním tohoto typu, může to někdo garantovat, nemůže. Proto odpovědnost za naši bezpečnost je založena na tom, že je lépe se chránit všemi prostředky proti všem typům útoků, včetně samozřejmě terorismu, ale bránit se proti všem potencionálním hrozbám. Nechci se dožít toho...

Václav Moravec, moderátor: Pane ministře, jestli je možné, aby děti prvního programu České televize nepřišly o pohádku, jestli je možné vaši odpověď zestručnit, aby mohl odpovědět Martin Bursík a pak Alexandr Vondra Janu Neoralovi, prosím.

Cyril Svoboda, ministr vlády ČR (KDU-ČSL): Jinak tato smlouva má speciální pasáž, o ní asi možná bude mluvit pan místopředseda vlády Bursík, která se týká ochrany životního prostředí. Je to velmi silný závazek minimalizace dopadů do životního prostředí tohoto rozhodnutí. Takže je to velmi odpovědný krok a myslím si, že by se neměla tato otázka takto populisticky zneužívat do konfliktu, který je mnohem vážnější a týká se celé země.

Václav Moravec, moderátor: Martin Bursík, životní prostředí, které mu má být, lidově řečeno, ukradené.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Tak to byl hodně ostrý atak pana starosty, a tak...

Václav Moravec, moderátor: Můžete nechat, prosím pěkně, říkám, už Otázky měly končit na prvním programu České televize, tedy diváci si za chvíli přepnou na ČT 24, Martin Bursík stručná odpověď.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): Tak posluchejte, pane starosto, ty argumenty. Nám se podařilo vyjednat článek patnáct smlouvy, který má devět paragrafů. Z původních třech řádků jsme na třech stránkách velmi podrobné úpravy. Znamená to, že máme garanci toho, že provozovatel toho radaru bude respektovat veškeré zákony v oblasti životního prostředí, ochrany zdraví obyvatelstva a dokonce je to tam formulováno tak, že bude respektovat ty zákony, které jsou přísnější v oblasti životního prostředí. Je tam přesný popis toho, jakým způsobem předáme to území, my odpovídáme za stav toho území v momentě předání. Oni odpovídají za likvidaci veškerých kontaminovaných látek případného znečištění půdy. Je tam přesně vymezená odpovědnost a ta smlouva je naprosto v tomto ohledu vyvážená. Jestli si vzpomínáte, tak kvůli tomu...

Václav Moravec, moderátor: Ne, já se omlouvám. Protože nechte domluvit Martina Bursíka, jednou větou, pane vicepremiére, jestli je to možné.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): My jsme opakovaně jednali s americkou stranou, kvůli tomu vlastně byly ty dohody zablokovány, kvůli jednomu paragrafu životního prostředí. Finále je takové, že jsme vyjednali vyváženou smlouvu, kde dokážeme ochránit veškeré zájmy životního prostředí a myslím, že v další části debaty se dostaneme k těm jednotlivým výhradám expertů a odborníků, z nichž celou řadu znám a já jsem připraven odpovídat na ty jednotlivé výhrady, protože oni ten popis situace, popisují tu situaci dobře. Tam si myslím, že skutečně je dáno jejich erudovaností, odborností, ten popis je kvalitní, ale odhad těch rizik a hrozby ten neodpovídá skutečnosti, protože, a to také dokládají v tom otevřeném dopise, který...

Václav Moravec, moderátor: Tečka.

Martin Bursík, místopředseda vlády, předseda strany (SZ): ... mně zaslali, oni neznají podrobnosti okolo toho a já to velmi rád vysvětlím v druhé části pořadu.

Václav Moravec, moderátor: Přepněte si, milí televizní diváci, na ČT 24, na zpravodajský program České televize. Pokračuje debata z Borovna k umístění, respektive k hlasování obou komor českého parlamentu a vyjednávání česko-amerických smluv. Pokračujeme na ČT 24, loučíme se s diváky prvního programu České televize.

Zdroj Newton IT