Legislativně lze navíc teroristu "ošetřit" zcela novými zákony, které ve většině demokratických států dnes již umožňují přechod formou vyhlášení výjimečného stavu na faktickou vládu soukromých firem a armád. Slovo terorista, tak jak je do nás vetkáváno mediálním systémem také záměrně navozuje pocit, že je to zločinec, který "není vidět", "hrozí pořád", nikde si před "teroristou" nemůžeme být jisti. Zásadním rozdílem potom je, že "teroristu" můžete zavřít až zčerná na základě podezření, jakékoliv konstrukce, zatímco přeci jen zločinec má svá práva. Zjednodušeně řečeno -- mělo by se mu něco prokázat, aby mohl být odsouzen, ale dokonce i uvězněn. Na teroristu stačí podezření. Jeden soubor v počítači, špatný pohled v metru, nepopulární národnost či náboženství, to vše stačí, aby kdokoliv z nás (!) mohl být teroristou.

Celá tato pečlivě šířená hysterie a klamání veřejnosti začíná u zlomového bodu útoku proti teroristům. Také naše země je účastná v tažení proti Iráku. Je zde ale neřešitelný problém. Před pár dny sám prezident George Bush přiznal, že podklady zpravodajských služeb, včetně americké se mýlily. Chtěl bych tedy nám všem připomenout, že zbraně hromadného ničení -- či jejich výroba se v Iráku nejen neprokázala. Naopak, důvod války se ukázal být klamem, chceme-li omylem zpravodajských služeb. Nabízí se, že pokud důvod války agresor, či chceme-li preventista ochrany nás všech shledá klamem, tedy se omluví a okupovaná území opustí a uhradí škody zde způsobené.

Jak se ale má naše vědomí vypořádat s tím, že důvody pro válku v Iráku se sice ukázaly býti klamem, ale válka nejen, že pokračuje, ale polyká stále více obětí, financí a nic nenaznačuje tomu, že by některý z českých žurnalistů položil odpovědným lidem za naši účast v této válce řeklo by se nezbytnou otázku: "Proč pokračujeme ve válce v Iráku, když důvod pro ní se ukázal být lží"?

Na takovou otázku potřebujeme všichni odpověď. Všichni přemýšlející občané, ale cítí, že taková odpověď neexistuje. Právě proto ale tyto otázky mají být pokládány.

Válka vedená na základě klamu pokračuje. Její další podoba je i velký tlak na prosazení "hvězdných válek", tedy v našem případě pověstného Radaru. V praxi obrovské zakázce několika firem, které zřejmě ze strachu o naše lepší příští, chtějí vydělat miliardy dolarů a zapustit kořeny v České kotlině. Nikdo přesně neví, jestli radar bude sloužit mobilním operátorům, či sběru prakticky jakýchkoliv informací, stejně tak může umět vypnout elektřinu či navodit energetické a komunikační výpadky jistě ve velkém rozsahu. To jsou jistě spekulace.

Ovšem oprávněné. Poslední a to jistě může posoudit i naprostý laik -- na rozdíl od nabídnutých spekulací -- k čemu má radar sloužit je ochrana před Irásnkými raketami, tuto sci-fi verzi můžeme vyloučit.

Pojďme na úplnou startovací čáru "ochranného deštníku" - k událostem z 11.09.2001. Provedli je zločinci a tento útok je zavrženíhodný jako kterákoliv další událost. Zde se začal rodit strach z "terorismu". Ač vědci i odborní badatelé jsou zcela jiného názoru, veřejnost je nucena věřit jediné oficiální verzie, že v nejstřeženější oblasti světa více než hodinu létala parta Usámy bin Ládena, dokud se nestrefila do citlivých cílů v USA a nezpůsobila obrovské trauma. Zločin. Ovšem pokud bychom jej nazvali zločinem, nikoliv terorismem, nebyla by zapotřebí nová legislativa omezující práva občanů, nikoliv zločinců - "teroristů". Navíc by byl mnohem větší tlak na pravdivé vyšetření, neboť minimálně to, že budovy WTC spadly řízenou demolicí, která potřebuje týdny příprav -- je dnes už prokázáno.

Nic tedy není jak se zdá. Zločin totiž bývá vyšetřen. Teroristický čin jak to vypadá nikoliv. Teroristé totiž nejdou uchopit -- ani právně, ani rozumem. Zločinec je dosti konkrétní termín na to, aby se mediální propagandisté nemohli odklonit od vyšetření zločinu. Terorista je velmi nekonkrétní termín a terorismus vyšetřit nejde -- s tím se musí bojovat.

Není divu, že za této situace stateční lidé vyjádří odpor proti umístění radaru v Čechách. Je s podivem jakou hysterii a zvrácené útoky jejich naprosto legitimní snaha otevření prosté disuse k tomuto tématu přinesla. Žijeme v převratné době a všechno co asi rozumnému člověk zbývá jsou písmenka, která přesně formulována přináší pravdu i naději. Používána demagogicky strach, zmatek a nenávist mezi lidi.

Navrhuji, aby se někdo s novinářů tedy zeptal našich mocných politiků:

"Můžete nám prosím říci, proč pokračujeme ve válečném tažení proti Iráku, když se jeho oddůvodnění prokázalo a to vnitřní reflexí samotných USA jako klam?"

Pokud naši novináři nejsou schopni položit tuto otázku, není potřeba řešit už vůbec nic. Lidem s hnutí "Nenásilí" držím palce a jejich statečnost obdivuji, stejně jako jsem překvapen odpudivými útoky mnoha médií vůči jejich snaze. Chtějí jen vysvětlení. Někdo ho asi nemůže podat. Někdo kdo chce honit teroristy už na věčnost. Je dobře si uvědomit, že se dostáváme do velmi nepříjemné situace, protože terorista může být každý z nás, aniž provede zločin a to je ten rozdíl. O tom, kdo je terorista, jak se zdá, přímo i nepřímo potom rozhodují zločinci, a to i Ti v kravatách.