Kvůli tomu "klubku hadů". Poslední klubko hadů jsem viděl v roce 1968 v Literárních listech. Byla tam přetištěna karikatura kreslíře chudáka, který normálně maloval Ferdu Mravence, ale buď z přesvědčení nebo blbosti nebo ze strachu nakreslil v roce 1952 jako takovou loď socialismu, která plnou parou najíždí do klubka hadů.

Ti hadi měli hlavičky různých ztroskotanců, byl tam třeba Zenkl, ale taky Slánský a další odporní tvorové a na lodi stál vepředu svalnatý Dělník s palicí, která jako že to klubko rozdrtí a za ním byly další kladné postavy a v pozadí na to spokojeně koukal Stalin. Teď už můžeme jenom čekat, až v Lidovkách udělají koláž s Pražským hradem a nad ním obrovského (protiradarového) hada a u toho bude text:

"Zachvátí-li tě, zahyneš!"

Když se tiskly v Dikobrazu karikatury s klubkem hadů nebo za protektorátu plakáty Ligy proti bolševismu, vládly v zemi strach, šibenice a sekyra. Autoři dnešních reminiscencí musejí mít hrozný strach, když sahají ke slovům a přirovnáním, která kdysi zdobila projevy Goebbelsů a Urválků.

A možná, že ten strach už natolik rozšířili do svého okolí, že se jim ti rozumnější bojí říci to jediné, co se nabízí: Prosím tě, neblbni..! Ale přesto, nešlo by to? Rád bych si na to nádraží chodil pro Lidovky dál.