Podle proizraelského zpravodajského serveru Debkafile Zbigniew Brzeziński a jeden ze sponzorů Hillary Clintonové, íránský Američan Hassan Nemazee navštívili Damašek v rámci delegace think-tanku Research and Development (RAND) Corporation. Stejně jako Paroubek i oni sdělili na tiskové konferenci, že jejich rozhovory s Bašarem Assadem se týkaly regionálního rozvoje a spolupráce... Standardní diplomatická formulace, za níž se může skrývat obchod se zbraněmi stejně jako snaha o vybudování ropovodu do Evropy. Brzeziński prohlásil, že "obě strany mají společnou touhu dosáhnout stability v oblasti, která by prospěla lidu Sýrie i USA". Čímž vyděsil mnohé židy v USA ohledně ohledně středovýchodní politiky senátora ze Illinois Baracka Obamy a jeho postoje k Izraeli. Kongresmanka Nancy Pelosi také nedávno navštívila Damašek. V prosinci navštívili Sýrii i slovenský a rakouský prezident. V minulém týdnu byla na návštěvě Damašku rakouská ministryně zahraniční. Íránský ministr zahraničních věcí Mottaki seděl ve stejném křesle v pracovně Bašara Assada jako Brzeziński hned následující den.

Celou sérii návštěv odstartovala vražda teroristy Hizballáhu Imáda Mugníje. Těsně před tím, než jej v automobilu překvapila bomba, účastnil se tajného setkání v íránské škole v Damašku se syrským šéfem zpravodajské služby Generálem Aisafem Shwackathem, šéfem Hamasu Khaledem Mashaalem, a zástupcem islámského Džihádu. Tvrdí to alespoň kuvajtské noviny Al-Siasa... Zpravodajství Al-Watan tvrdí, že americká zpravodajská služba o jednání Mugníje věděla dopředu. Další zdroje tvrdí, bez udání důkazů, že Mugníju podporoval Írán. Generální sekretář Hizballáhu Hassan Nasralláh řekl varoval před "válkou bez hranic " v oplátku za to, jak on to vidí, že Izrael dal Mughníju zabít.

Izrael a skoro všechny arabské státy s výjimkou Sýrie a Libanonu se tiše ale o to více aktivně angažují při rozdmychávání napětí proti Íránu - pod režií té části administrativy může být Mughníjovou vraždou pojištěn i na další generaci. Ledaže....

Ledaže by byly podniknuty vážné a okamžité diplomatické snahy. A tak oba favorité amerických voleb vyslali své soukromé velvyslance do regionu.

Írán je "největší hrozbou americkým zájmům na Blízkém východě", konstatovala americká ministryně zahraničí Condoleezza Ricová. Pravdou je něco jiného. Největší hrozbou americkým zájmům je současná dosluhující americká vláda. Demokraté se domnívají, že lze například přesvědčit Ahmadinežáda prostřednictvím Assada k větší otevřenosti a spolupráci Íránu s USA. Protože americká středovýchodní politika je prozatím orientována strachem. V říjnu 2007 například navštívil Českou republiku vysoký představitel íránského parlamentu a v Praze pak navštívil Poslaneckou sněmovnu. Mediální výstup z této návštěvy nehovořil o zločinném režimu, který Česko ohrožuje atomovými zbraněmi, ale hovořil velmi vstřícně: Írán vítá těsnější vazby s Českou republikou. Podle Aláeddína Burudžerdího je v nejvyšším zájmu obou zemí rozšiřování politických, kulturních a ekonomických vazeb mezi Českou republikou a Íránem. S tímto konstatováním lze souhlasit , pokud namísto radaru a raket chceme budovat v Evropě a jejím nejbližším okolí ovzduší důvěry. Na otázku týkající se možného ohrožení střední Evropy Íránem odpověděl Burudžerdí podle zprávy ČTK: "Nejsme pro Evropu hrozbou. Jsme ochotni uzavřít dohodu, která všechny vojenské akce vyloučí."

V zájmu obou zemí i v zájmu Evropské unie a její energetické bezpečnosti je i rozšiřování politických, kulturních a ekonomických vazeb mezi Českou republikou a Sýrií.

Neokonzervativní politici s extremními názory a potřebou silového donucovacího řešení stále ještě neurčují evropskou zahraniční politiku. A ta je značně odlišná od politiky Tel Avivu nebo Washingtonu. Rusko vyzbrojuje Sýrii nejnovějším systémem protiletadlové obrany - 50 nejmodernějšími samohybnými protiletadlovými raketovými komplety 96K6 Pancir-S1E. Systémy, které výrazně snižují pravděpodobnost amerického útoku na tento stát. Pancir přitom není systémem ofenzivním, ale výhradně obranným. Návštěva Kissingera i Paroubka v Sýrii je ukázkou jiného typu diplomacie. Ukázkou pragmatického úsudku, že pokud nemůžeme sousedy zničit, musíme s nimi žít v míru. A klid zbraní se nejlépe buduje vzájemně výhodným obchodem. Kdysi propagoval tuto doktrínu ekonomické diplomacie i český analytik v Německu Robejšek.

Bez ohledu na to, co si myslí na serveru Eretz.cz nebo v Izraeli, který Sýrii 6. září 2006 vojensky napadl, je evropská politika vůči Íránu i Sýrii jiná. Spíše nežli politika bombardování řízenými raketami je to politika obchodu. Na semináři o evropské politice k arabským záležitostem vyjádřil předseda ČSSD názor, který ještě před půl rokem zastával i Izrael. Podporu syrskému nároku na navrácení Golanských výšin, které Izrael okupuje . Premiér Ehud Olmert poslal v červnu 2007 k syrskému prezidentu Bašaru Asadovi německé a turecké diplomaty s návrhem, že je Izrael ochoten přistoupit k přímému mírovému vyjednávání a vyměnit Golanské výšiny za mír. Informoval o tom deník Jerusalem Post. Středovýchodní diplomacie se mnohdy ubírá polooficiálními i neoficiálními kanály. Mnohdy není ani evropským pozorovatelům příliš srozumitelná. Jak jinak si vysvětlit například konstatování, že "skutečnost, že syrská vláda nedovolila rozsáhlé vyšetřování atentátu na Imáda Mugníju (Imad Mughniyeh) dokazuje, že Sýrie byla do jeho zabití zapojena." Autorem komentáře k smrti aktivisty Hizballáhu Imáda Mugníji, který zahynul počátkem února v Damašku, je - server Eretz.cz... Nicméně - pro Evropu je podstatné udržení míru v regionu a tím i potřeba překazit záměry neocons v USA a konzervativců v Izraeli, vedoucí k rozpoutání války. Kissinger i Paroubek, jehož cesta byla konzultována i s německými socialisty, mohli sledovat v Sýrii tentýž cíl. Ukázat Sýrii, že politika nové americké administrativy i politika zemí Evropy může mít jinou podobu, než vyzbrojování nepřátel Sýrie a výhrůžky. Ukázat že politika Demokratů je jiná, než politika konzervativců. Celoarabská Socialistická strana arabské obrody (BAAS) vládne v Sýrii už od vojenského převratu v roce 1963. Je třeba si uvědomit, že v Socialistické internacionále, globálním hnutí sociálně demokratických, socialistických a dělnických stran, jehož členem je i ČSSD, má konzultativní status i Palestinské národně osvobozenecké hnutí Fatah, založené kdysi Jásirem Arafatem. SI nikdy nebyla výrazně proizraelská. Vždy vnímala mezinárodní politiku multipolárně. Na posledním ženevském setkání Socialistické internacionály v červnu 2007 vznesl irácký prezident Džalál Tálabání závažná obvinění vůči vládám ostatních arabských zemí, jež ukazují na odklon bagdádského režimu od arabské politiky a její příklon k USA a -- Íránu. "Od chvíle svého osvobození z diktatury je Irák terčem rozsáhlé invaze teroristů ze všech stran arabského světa -- z Maghrebu, Libye, Egypta, Jemenu, Saúdské Arábie, Jordánska a Sýrie", prohlásil ve své suplice vůči socialistům Tálabání. V tomto kontextu je cesta Zbigniewa Brzezińského a Hassana Nemazee i Paroubka se Zaorálkem logickou částí "nevládní" světové diplomacie... Že se takový vývoj neocons nemusí líbit, je více než logické.

Je přitom typické, že se dnes nejhlasitěji vyjadřuje k Paroubkově syrské cestě europoslankyně Jana Hybášková - bývalá česká diplomatka, kterou musela česká vláda odvolat, neboť si nebyla jista, koho vlastně zastupuje. Hybáškové vyjadřování tehdy dávalo tušit, že hájí více militantní neocons ze Spojených států než oficiální politiku vlády České republiky, která se "měkce" distancovala od války proti Íráku. Teď už se zdá být názor Jany Hybáškové jasný...

Zbigniew Brzezinski je druh "realisty", u něhož nemůžete vidět, co je před jeho nosem. Brzezinského cíl je daleko více abicióznější a odpovídající tomu, jak tento mistr umí ovládat globální šachovnici v rámci své Velké hry: cílem je zmenšit ruský vliv v Sýrii, včetně uzavření ruských námořních základen, jimiž Putinovo námořnictvo v této zemi disponuje. V delším horizontu by Brzezinski rád otočil zahraničněpolitickou orientaci Sýrie a Íránu v součást prstence, který by měl vytvořit strategickou izolaci Ruska a zamezit jeho přístupu k ropným nalezištím na jihu. Brzezinského argument proti neocons je srozumitelný: proč bojovat proti Íránu a Sýrii, jestliže je můžete změnit v sebevražedné loutky, hrající proti Rusku? Tak zabijete dvě mouchy jednou ranou. Evropa a Čína budou možná v budoucnu hrát podobné protiruské role v Brzezinského globálním scénáři. Írán zřejmě nemá žádný zájem pomoci Spojeným státům uspět v okupaci Iráku. Poškodil by svou čest mezi muslimy na celém světě. Írán nejspíš ale nemá žádný zájem v Iráku způsobit větší chaos, protože tento potenciální konflikt by se nejspíše přelil do Íránu, který má ovšem vlastní paletu etnických a náboženských konfliktů . Přesně tak jako Sýrie. Přesně tak jako Turecko. Dokonce i Saúdská Arábie. Brzezinski, zakladatel Trilateral Commission, člen Council on Foreign Relations a operativy RAND Corporation je velkým zákulisním hráčem na globální šachovnici, což prokázal v uplynulém půl století. A jeho kandidátem na prezidenta USA je Barack Obama.

Paroubek nedávno řekl, že pokud Topolánkova vláda nepřistoupí na podmínky ČSSD ohledně konzultace a sladění českých priorit předsednictví EU, bude ČSSD realizovat samostatnou zahraniční politiku, nezávislou na Černínu. Vondra a Schwarzenberg si budou muset začít zvykat. Ta chvíle přišla. A je zvláštní, že Paroubek se v USA potkal s úplně jinými politiky , než Topolánek. Jeho nedávné konzultace s americkými Demokraty nyní začínají dostávat konkrétní obrysy.

The Foundation for National Progress: U.S. Out How: Zbigniew Brzezinski, former national security adviser ZDE

iHNed: Paroubek odmítá, že by měl blízko k syrským socialistům ZDE