Akademický senát Univerzity Karlovy v Praze (AS UK) na svém pátečním zasedání schválil toto usnesení,. J. M. rektor prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. poté v této souvislosti vydal prohlášení .

Mírnější usnesení AS UK z minulého zasedání nebylo min. zdravotnictví fakticky vzato v potaz, razantnější upozornění se tedy dalo čekat.

Již od začátku je před univerzity postaven fakt převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti. Hlavní důvod ministerstva? Transparentnost zajištěná propracovanou právní formou a.s. Zajistí však dva akcionáři tuto funkci? Nechávám na posouzení.

Nejprve se má provést převod na a.s. s jediným zakladatelem - státem. Dále má následovat období 90 dnů, kdy se dojedná převod 34% na univerzity. Pokud dohoda nevznikne, je slíben posun termínu. Pokud ani poté, zůstane státu vše. Je jasné, kdo bude mít trumfy v rukávě.

V tomto kontextu lze jistě nazvat postup AS UK za vydírání. Při momentální úpravě zákonů nemůže univerzita ihned po převodu a znovu po případné nedohodě poslat peníze nemocnicím na výuku studentů a výzkum. Přestanou totiž platit předpisy upravující vzájemné vztahy. Nemůže poté garantovat klinickou výuku, což vede k ohrožení akreditací. Jejich neudělení pak ukončí výuku lékařů.

Jisté problémy řešeny nejsou, o dalších se prostě a jen nediskutuje.

Pane ministr Julínek garantoval v půli května koaličním partnerům, že se podíl státu nebude privatizovat. Toto právně zaručit nelze a ministerstvo to již údajně také ví. Snad to nebude další nesnáz pro tuto koalici. Je nutné změnit hlavně styl jednání- ne diskutovat oznamováním faktů, i když případně přistoupit na kosmetické úpravy.

Pod pátečním vyjádřením je nutno vidět studenty, vyučující, zaměstnance nejen lékařských fakult, ale celé akademické obce. Oficiální podporu rektorovi v jednáních vyjádřil již senát Katolické teologické fakulty. Senát Matematicko- fyzikální fakulty, konající se příští týden, má rovněž podobný bod na programu jednání. Univerzity potřebují nemocnice, potřebují na nich vyučovat. Nejasná garance rozhodovacích kompetencí ohledně vědy a výuky, to je stále přetrvávající obava.

Postoj ředitelů nemocnic je jistě namístě, jelikož nechtějí přijít o místo, avšak proč stále ministerstvo nechápe, že na akademické půdě se diskutuje, ne diktuje? Proč si mluvčí dovolí říci po naprostém odmítnutí děkany lékařských fakult, že děkani v zásadě souhlasí? Proč mluvčí lže, že všechny připomínky jsou až na jednu (procentuální účast univerzit) zapracovány, když ta zásadní, návrh veřejnoprávních institucí, stále visí. Proč a z jakého důvodu někdo zpochybňuje apolitičnost univerzit?

Jsem rád, že páteční hlasování AS UK konečně vyvolalo diskuzi, jakou si tento záměr zaslouží.

Autor je studentským členem AS UK za Matematicko- fyzikální fakultu.