Protože nejedna z mých výhrad již zazněla (např. z pera Jana Kellera), nebudu se k nim více vracet. S ohledem na Vaši zaneprázdněnost si rovněž odpustím rozbor zpravodajského vstupu, v němž Luboš Rosí dokazuje vyváženost zpravodajství České televize odkazem na textové přepisy příspěvků o iniciativě Ne základnám, jež za jeden rok dosahují délky cca 70 stran (zkuste si zkopírovat do Wordu textový přepis Otázek Václava Moravce ze dne 4. března 2007 -- zjistíte, že jen přepis této jedné jediné diskuse o radaru tvoří ... cca 70 stran).

Stranou ponechám i Váš podiv nad tím, že divák si dovoluje Českou televizi kritizovat, který jste vyjádřil slovy "Pořady shazujete, moderátory kritizujete, statistikám nevěříte..." Po pravdě řečeno, žádnou jsem zatím neviděl. Ale jak uvedl Štěpán Kotrba, sám jste si nyní nechal zpracovat podrobnou analýzu vyváženosti vysílání ČT k tématu radaru. Počkejme si tedy na ni.

Žádám Vás však opakovaně o vysvětlení, proč Česká televize -- televize veřejné služby -- cenzuruje odborné argumenty, podle nichž -- v případě vybudování a provozu plánovaného vojenského radaru v Brdech -- bude závažným způsobem ohroženo zdraví obyvatel České republiky.

Vláda vydala zprávu, ČT informovala. Odborník zprávu zpochybnil, ČT mlčí. Proč?

Dne 17. srpna 2007 pořádal vládní koordinátor Tomáš Klvaňa tiskovou konferenci ke zprávě s názvem Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR (European Based Radar) na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy. Podle této zprávy nepředstavuje plánovaný radar žádné zdravotní riziko.

Česká televize hodinu trvající tiskovou konferenci živě přenášela. Ve večerních Událostech jí pak -- jako první zprávě zpravodajské relace -- věnovala asi šest minut, během nichž Dr. Luděk Pekárek mimo jiné prohlásil: "Kdybyste byl v hlavním svazku toho radaru asi pět kilometrů nebo deset kilometrů, dejme tomu, daleko, tak byste mohl mít stejnou intenzitu jako má ten mobil."

Když byla srpnová zpráva zpochybněna brněnskými odborníky, vysílala k tomu Česká televize patnáctiminutovou diskusi a v Událostech z 12. listopadu 2007 o věci informovala dvouminutovým vstupem, který začínal 16 minut (sic!) po začátku zpravodajské relace. V tomto vstupu byl oponentní posudek brněnských expertů mylně označen za studii; nepravdivě bylo uvedeno, že si jej nechali vypracovat starostové brdských obcí (vypracovat si jej nechala iniciativa Pro referendum); a Jiří Šebesta byl mylně označen za Zbyňka Raidu.

Dne 5. března 2008 byla na stránkách ČT24 zveřejněna zpráva s názvem Topolánek: Zdravotní rizika radaru jsou vyloučena. V přiloženém videu trvajícím dvě a čtvrt minuty zaznívá (v čase 00:19) jediné vyjádření experta -- jde o třináctivteřinový telefonický vstup Ing. Milana Hlobila. Spolu s předcházející informací, že podle některých odborníků může být vysílání radaru životu nebezpečné, trvá polemika s Topolánkovým výrokem 22 sekund. Ve zprávě zařazené do večerních Událostí pak jakékoli odborné vyjádření, kriticky hodnotící údajnou neexistenci zdravotních rizik, zcela chybí.

Ing. Hlobil, který v oboru radiolokace pracoval teoreticky i prakticky po dobu více než 40 let, uvádí tyto námitky vůči zprávě, na základě níž je česká veřejnost ujišťována o zdravotní nezávadnosti plánovaného radaru:

- Nebylo zhodnoceno vyzařování hlavního svazku. Při měření na atolu Kwajalein nebylo provedeno měření hustoty elektromagnetického záření ve směru hlavního svazku ve vzdálené zóně záření, která se nachází nad mořem.

- Existuje riziko ozáření pracovníků na meteorologickém radaru na kopci Praha.

- Nebyl zhodnocen impulsní provoz radaru, třebaže radar v impulsním režimu pracuje.

- Byl podceněn vliv atmosférických vlnovodných kanálů, třebaže v případě jejich vzniku existuje riziko šíření výkonových hustot, nebezpečných lidskému zdraví, na desítky až stovky kilometrů daleko.

- Nebyly hodnoceny odrazy elektromagnetické energie hlavního svazku od letadel.

- Bezletová zóna v okolí radaru by na základě oficiálně uváděných údajů musela být stanovena -- a to v souladu s údaji americké agentury BMDO -- ne na 8,6 km, nýbrž na 50 km.

- Měření provedená na atolu Kwajalein jsou bezcenná, protože radar s plánovaným umístěním v Brdech bude teprve vyvíjen (dokončení se předpokládá v roce 2013) a jeho parametry proto nejsou nyní známy. Použití nejnovější gallium-nitridové technologie (odborný časopis Microwave Journal hovoří o "ohromujícím průlomu" ve vývoji radarové techniky) navíc umožňuje zvýšit špičkovou výkonovou úroveň radaru až na desítky megawattů.

Z uvedeného je zřejmé, že argumenty Ing. Hlobila představují bezprecedentní zpochybnění zpráv, o něž se Vláda České republiky opírá při deklarování neexistence zdravotních rizik plánovaného radaru.

Česká televize byla a je o kritickém stanovisku Ing. Hlobila informována, což dokládá nejenom výše zmíněný telefonický vstup ve vysílání ČT, ale také rozhovor, který Česká televize s Ing. Hlobilem natočila na konci března 2008. Tento rozhovor však nebyl ani po měsíci a půl vysílán. Přitom pokud má Ing. Hlobil pravdu (jeho vzdělání a kvalifikace naznačují, že ji má spíš než např. hlavní hygienik České republiky MUDr. Michael Vít), pak provoz plánovaného radaru představuje ohromné riziko pro životy a zdraví obyvatel České republiky. Toto riziko v sobě zahrnuje mnoho náhodných parametrů, takže je nelze jednoznačně specifikovat v prostoru a čase a nelze mu tedy ani předcházet.

Za těchto okolností se na Vás, vážený pane Šticho, mluvčí České televize, obracím veřejně s těmito otázkami:

Za Vaše odpovědi Vám jménem svým i jménem čtenářů Britských listů předem děkuji.

Argumentace Ing. Milana Hlobila ZDE