|
30. 4. 2008
DOKUMENTProtest v britském deníku The Times proti udělení Nobelovy cenyVnímání české literatury v zahraničí |
|
Udělení Nobelovy ceny za literaturu Jaroslavu Seifertovi posiluje přesvědčení, které zastává mnoho studentů literatury, že se tato cena stává stále více odměnou za prostřednost. Z českých spisovatelů, nominovaných v minulosti na Nobelovu cenu, si určitě zasloužil jisté mezinárodní ocenění Jaroslav Vrchlický a Karel Čapek byl tichošlápkem takové prostřednosti, že mu klidně tu cenu mohli udělit. Seifert našlapoval ještě daleko opatrněji než Čapek. Seifert byl, spolu s velkým počtem spisovatelů trvalejší hodnoty, v roce 1929 vyloučen z Komunistické strany Československa, avšak v padesátých letech se ukázal být mistrem takových sentimentálních žvástů, jaké se čekaly od básníků, neschopných věnovat se traktoristkám. V poslední době píše Seifert verše přesládlé, nevolnost vyvolávající sebelítosti. Rádi bychom však dodali, že stále obdivujeme raného, mladicky komunistického Seiferta.
Vyšlo v britském deníku Times jako Dopis redakci dne 20. října 1984. Český básník Karel Brušák vyučoval české literatuře na univerzitě v Cambridgi, Robert Pynsent je známý profesor české a slovenské literatury na University College, London (jeho stránky ZDE), David Short tamtéž vyučuje českému jazyku. Ve svém "Nesmírně stručném shrnutí českých dějin a literatury" na stránkách University College, London ZDE, konstatuje Robert Pynsent, že "husitské hnutí neuvěřitelně poškodilo českou literaturu", velké estetické dokonalosti dosáhla až v osmnáctém století česká barokní lyrika. Té se dokázal vyrovnat až Máchův Máj r. 1836. Živé avantgardní hnutí ve dvacátých letech dvacátého století je podle Pynsenta svou podstatou epigonské, odvozené od západních vzorů. Josef Topol byl podle něho "sofistikovanější, a často zábavnější" dramatik než Václav Havel; Alena Vostrá je "živější a originálnější" autor než Milan Kundera. Jednadvacátému století "dominuje vysoce originální spisovatelka Petra Hůlová". |
