Štěpán Kotrba k tomu poznamenává:

Cože? To myslíte, pane Šticho , vážně: "Česká televize nemůže dementovat vyjádření třetích osob"?

Česká televize je povinna dementovat nepravdivé, nebo zavádějící vyjádření, nebo ho uvést na pravou míru. Pokud vím, tak existuje něco jako kodex. Měl to udělat hned moderátor pořadu. Teď to můžete uvést na pravou míru napříkald citací vyjádření pana Nachtmanna v Událostech. A dobré by bylo Robejškovo obvinění Německa dementovat také. Například se zeptejte Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů MZV, zda ze strany Německa hrozí bezpečnostně-politické ohrožení, nebo přímo politické ohrožení České republiky...

Rozhodně to je na komentář, protože Robejšek tím zpochybnil Evropskou unii jako celek. A já toho pána znám ještě z té doby, kdy těmito nesmysly školil generály z Bundeswehru...

KD "As you know, in NATO, Foreign Minister Schwarzenberger (sic) met with Secretary Rice. We've announced that we've concluded our missile defense bilateral agreement with the Czech Republic. This is a very good step forward. And I think both Poland and the Czech Republic ought to take some satisfaction in the fact that they helped forge a missile defense policy which is more NATO and more multilateral than where we were 14 months ago. So these countries have had real input, and successfully so."

(Jak víte, v NATO se zahraniční ministr Schwarzenberger (sic) setkal s ministryní Ricovou. Oznámili jsme, že jsme uzavřeli svou dvoustrannou dohodu o raketové obraně s Českou republikou. Je to velmi dobrý krok vpřed. A myslím si, že jak Polsko, tak Česká republika by měly mít pocit uspokojení, že pomáhaly vytvářet politiku raketové obrany, která je víc NATO a víc multilaterální, než jsme byli před 14 měsíci. Takže tyto země se opravdu aktivně podílely, a to úspěšně.")

Dan Fried, Assistant Secretary of State for European and Eurasian Affairs (zástupce náměstka pro evropské a euroasijské záležitosti na americkém ministerstvu zahraničí)

Foreign Press Center Briefing (tisková konference pro zahraniční novináře)

Washington, DC

April 7, 2008

Zdroj ZDE

JU│ŠOK│ Jak uvádějí ruské Izvestije, došli estonští vojenští specialisté k závěru, že Estonsko a celé Pobaltí se ocitlo pod kontrolou "záhadné" nové ruské vojenské základny, která byla nedávno pomocí satelitů zaregistrována nedaleko Pskova -- na jihozápad od Sankt Petěrburku na pozici 57°48'9"N 28°12'59"E a kde byla objevena dvacetimetrová radiolokační anténa. S její pomocí lze údajně odposlouchávat provoz nejmodernějšího telekomunikačního satelitu Inmarsat-4 F-2. Jde o jeden z nejvýkonnějších satelitů, který je zapojen do mezinárodní spojové sítě.

V minulých dnech byl český tisk (bez rozdílu) konečně zahlcen nezpochybnitelnými důkazy, alespoň dle ředitele "Ústavu pro studium totalitárních režimů", historickými dokumenty dokazujícími, že Mašínové připravovali ozbrojený politický boj dokonce proti špičkám tehdejšího režimu. Pokládat je proto za kriminální zločince je nepatřičné. Dobrá práce -- pokud by to byla pravda. Faktem je pouze skutečnost, že Ústav se snaží legalizovat "dokumenty" StB, ÚV KSČ, vyšetřovacích orgánů a tím jim dát hodnověrnost. V podstatě pracuje jako současný orgán (prodloužená ruka) těchto institucí v naší "nové" společnosti. Důsledky však mohou být velmi závažné a těžko napravitelné.

Český národ je národem důstojným a mírumilovným, který respektuje své závazky. Ale tato dohoda o umístění severoamerické vojenské základny na našem území je dohodou mezi dvěma menšinami, nejedná se o dohodu mezi národy. Víte dobře, že více než dvě třetiny Čechů jsou proti a také dobře víte, že politika prezidenta Bushe nebyla ve své zemi nikdy tak nepopulární, jako nyní. Velká většina Američanů čeká s úzkostí na nové volby s nadějí, že zavane nový svěží vítr: ekonomická krize, velký veřejný dluh, nárůst kriminality, rozklad společenské soudržnosti volají po naléhavé změně směru. Všichni platíme obrovské výdaje na nesmyslnou válku v Iráku! Kdyby český národ mohl pomoci americkým přátelům v řešení těchto problémů, udělá to velmi rád, ale nebude moci považovat za platnou možnou dohodu dojednanou pouze dvěma menšinami, dohodu, která by v duchu znásilnila samotné základy demokracie.

Je Evropa zapadlou periferií euroasijského kontinentu? Pravděpodobně ano. Rozdílnost uvažování ruských, amerických a evropských politiků o významu věcí dokládá pravdivost teze o egocentričnosti politického prostoru. Centrum vidíme vždy tam, kde jsme my. Ale ono to není pravda, protože záleží na tom, zda takto centrum chápou všichni okolo nás. Říká se tomu politická krátkozrakost... Ilustrativní ukázkou evropské krátkozrakosti je námět diskuse mezi Putinem a Bushem v Soči, tak jak ho viděl internetový deník Gazeta.ru a britské The Times. Narozdíl od české ČTK či MfD. Propojení amerického kontinentu na Sibiř nejkratším směrem, železničním tunelem pod Beringovou úžinou mezi Kamčatkou a Aljaškou by se mohlo stát fantanskním nápadem spisovatele sci-fi. Kdyby to nebyl projekt, o kterém snil poslední ruský car Miluláš II., který ho už tehdy považoval za technicky uskutečnitelný a kdyby se o něm nedávno nebavili dva světoví státníci na vrcholné schůzce mezi čtyřma očima.

Nenechala se (Čína) nikdy pokořit a destruovat neuváženými koncepty "otevření se světu" Zůstala i v 21. století silnou zemí, kde politická moc po tragických zkušenostech Maovy kulturní revoluce jde ruku v ruce s poznáním, obezřetností a odpovědností, píše Štěpán Kotrba . Bylo by zajímavé, jestli jsou pro Kotrbu vraždy hitlerovců a stalinovců také jen tragické, a tak samo svou podstatou vlastně přípustné a přijatelné, a možná také vítané... ptá se Uwe Ladwig.

Reakce ŠOK: Stejně tragické, jako vraždění ve jménu křesťanské víry, renesančního ideálu rovnosti, národních obrození či jiných v té době vznešených myšlenek, kvůli kterým se kdy v historii dávné i zcela nedávné vraždilo. Byly situace v životech našich dědů a otců, v kterých kdybych se ocitl, nevím, jak bych reagoval. Možná stejně jako ti, kteří honili banderovce ještě na konci padesátých let. Bývalé nacisty a kolaboranty v Československu honili a vraždili ještě na počátku osmdesátých let. Neztotožňoval bych ale - byť odsouzeníhodné - vraždy ve jménu jakýchkoliv humanistických ideálů svobody jednotlivců, skupin či tříd, a zrůdnou nacistickou ideologii, jejíž niternou součástí byla systematická genocida celých národů. Nejspíš nemám ty správně německé předky.

Reakce Uweho Ladwiga: Cože? "Nejspíš nemám ty správně německé předky?" píše Štěpán Kotrba. Rasismus v Britských listech? Vražda je vražda. Tragická může být, když se stala omylem nebo náhodou. Nechce se mi diskutovat s člověkem, který není schopen přiznat, že vražda je vražda a domnívá se, že idea může být důvodem vraždit, a proto se vraždění stane jen "tragickým". Bylo by to samozřejmě tak i tehdy, kdyby měl Štěpán Kotrba německé předky... Avšak na něho jako na českého komunistu (=ideologie omlouvá vraždění) by měli možná reagovat čeští autoři...

Reakce ŠOK: Na rozdíl od Uwe Ladwiga bych neodsuzoval například vraždy, spáchané partyzány či odbojáři na nacistických okupantech a jejich pomahačích z řad civilního obyvatelstva. Ať už to byli sudetští Němci, nebo čeští kolaboranti. Tvrdím ale, že historie Evropy je plná vražd, spáchaných kvůli idejím. I když dnes už nevnímáme husity jako barbary či katolické vrahy jako tmáře a intrikány, neštítící se ani organizování vražd. Stejně tak nevnímáme jako vrahy jakobíny, ani policisty masarykovské Československé republiky, kteří stříleli do stávkujících. I idea statu quo, vlády pořádku a práva může být důvodem vraždit. Vnímat Čínu navždy prizmatem Maovy kulturní revoluce je směšné, zrovna tak, jako vnímat dnešní Německo jako dědictví Hitlera. Rasismem ale není poukázat na odpovědnost tehdejších německých občanů jako stoupenců nacionálního socialismu za rozpoutání světové války a šoa. Problematické ovšem je tu odpovědnost přenášet na děti, vnuky a pravnuky. Ahistoričnost vede vždy ke zmatení pojmů i významů.

Pozn. JČ: Je nutno zdůraznit, že jakékoliv vraždění bez soudu, ať spáchané "partyzány" či "odbojáři" pro myšlenku, je samozřejmě naprosto odsouzeníhodné a nepřijatelné. Absolutně nepřijatelné je jakékoliv zabíjení za myšlenku.

Ačkoli nechci polemizovat se Štěpánem Kotrbou, pokud jde geopolitické změny, nemůžu si odpustit poznámku. Nerozumím tomu, že sám příznivce sociálně spravedlivé společnosti a citlivé politiky, na ČLR se dívá zásadně těmi nejrůžovějšími brýlemi velmocenského potenciálu, aniž by ho příliš trápily osudy většiny obyvatelstva. Chce-li oslavovat osvícenost tamějších vládců, doporučoval bych mu alespoň roční pobyt kdekoli v Číně kromě úzkého pobřežního pásu, nebo si občas přečetl National Geographic. Zatím je to nejlepší, co jsem u nás o ČLR viděl -- z toho prostého důvodu, že tam píšou lidé, kteří dlouhodobě v ČLR přebývají a umí čínsky natolik, aby mohli dělat rozhovory s prostými lidmi.

Netuším, jak lze obhajovat tezi, že se Čína ubránila globálnímu kapitalismu, když onen obdivovaný hospodářský růst je z větší části založen na podbízení nadnárodním společnostem, kdy čínské elity de facto obchodují s řadovým obyvatelstvem, ochotně spolupracují s nadnárodním kapitálem v jeho vykořisťování -- a toho slova se nebojím -- aby si potom rozdělili zisky.

Mezi tužbami našeho srdce a tím, co naši královskou mysl svou tíhou stále zaneprázdňuje, její zřetel, starost a pozornost se stále obrací k tomu, aby naše české království, jež nad ostatní důstojenství a državy, ať dědičné, ať šťastně získané, obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o jehož povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a blaho vším svým snažením usilujeme, aby tak, jako se řízením Božím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu naší prozíravosti a naším přičiněním za našich časů bylo ozdobeno množstvím učených mužů.

Když římský císař Theodosius zrušil starověké olympijské hry, byla to součást jeho boje za nastolení nové světové teologie. Jako unilaterální mocenská síla tehdejšího světa to nepochybně považoval za své právo. Novodobé olympijské hry jsou v podobné, a zároveň opačné situaci. Současná unilaterální mocenská síla tohoto světa má eminentní zájem na jejich přetrvání, aby potvrdila své neméně teologické status quo. A musí proto dokonce vynaložit nemalé úsilí. Mohou ale kordony policistů chránit ocelovými bariérami plamen, když na něj shora čůrá Politika s Ekonomikou?

Chcete se stát solidním občanem státu? Nevíte co se rozumí pod pojmem solidní občan? Je to občan odpovídající následujícímu popisu.

Za studia na střední a vysoké školy platí školné. Na ně si vydělává a z výdělků platí daně. Po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, a přesto, že plynule mluví třemi jazyky a v rámci studentské vědecké činnosti projevil schopnost provádět vysoce kvalifikovanou práci, požádá zaměstnavatele o nízký plat. Je si vědom toho, že nemůže zvyšovat mzdovou náročnost práce a konkurenceschopnost společnosti ve které pracuje. V zaměstnání pracuje šestnáct hodin denně a usiluje o co nejlepší výsledky společnosti.

JČ│ Přibližně před rokem jsme provedli internetový průzkum naší čtenářské obce. Připravili jsme dotazník a požádali jsme čtenáře, aby ho vyplnili. Reakce byla pozoruhodně rychlá a rozsáhlá. Do 24 hodin odpovědělo víc než 1000 čtenářů, do týdne pak více než 5000 čtenářů. Výsledky analyzoval Bohumil Kartous v článku "Denik bohatého a vzdělaného bolševika" ZDE.

Napadlo nás, že bychom měli čtenářům zpřístupnit kompletní data, a tak je tímto zveřejňujeme ZDE

Jací jsou čtenáři BL?

Pohodlní a lakomí, píše Soňa Hromátková.

"Upřímně řečeno nepokládám za nutné, aby Česko a Polsko s Ruskem a USA jednaly. Proč? Nejprve se musí dohodnout Američané a Rusové. Pokud se jim to povede, tak mám dojem, že získat souhlas Prahy a Varšavy je pro Washington řešitelný problém," dodal Fjodor Lukjanov (šéfredaktor odborného časopisu o zahraniční politice Ruské federace a mezinárodních vztazích Россия в глобальной политике, vycházejícího za účasti prestižních Foreign Affairs. Předsedou redakční rady tohoto časopisu je předseda prezidia Rady vnější a obranné politiky RF Sergej Karaganov).

ČTK: Experti: Dialog o radaru mezi USA a Ruskem teprve teď začne ZDE

Nabídky, které by mohly změnit názor poslanců, jež si základnu v Brdech nepřejí budou nepochybně velmi lákavé. A vůbec nemusí jít zrovna o korupci. Republikové radě strany Zelených je třeba přiznat odvahu, která se objevila na pozadí skutečného názorové střetu v této straně. A navíc. Zatím se v patnáctiletých dějinách novodobé České republiky nikdy nestalo, že bychom se jako malý stát vzepřeli v otázce strategických záměrů Spojených států amerických. Neudělali jsme to ani při rozšiřování NATO a koneckonců ani při bombardování Jugoslávie v roce 1999. Basu s USA držíme díky ministru zahraničí i v otázce Kosova, které vyhlásilo v únoru nezávislost evidentně v rozporu s mezinárodním právem.

Josef Petrů: S týdnem v zádech: Zelení se kapku pochlapili ZDE

"Americká přítomnost na našem území je to podstatné na celém protiraketovém štítu. Ani ne tak, jestli tady stojí radar a jaký, ale že máme americkou přítomnost na našem území, je pro nás v naší slabé pozici nejlepší pojistka. A to ne hlavně proti bezpečnostně-politickému ohrožení, to pak hrozí všem, ale hlavně proti ohrožení politického charakteru. A to sice ohrožení, které pochází od zcela pravděpodobné dohody mezi Německem a Ruskem a geografické, a tím pádem i geopolitické polohy naší země.

ČT24 : "NATO se chová jako penzista," tvrdí Petr Robejšek ZDE

Většina pacientů se snaží chovat u lékaře slušně a také přichází s jistými obtížemi a v jistém stresovém stavu. Ošetřující lékař by se k nim měl také chovat slušně, vyslechnout jejich obtíže, dát jim doplňující otázky a tak zpřesnit jimi líčený stav, zeptat se na dosavadní průběh léčby, zda se např. nevyskytly nějaké projevy nesnášenlivosti na dosavadní terapii. K tomu je veden jak výukou, tak etickými normami Lékařské komory, tak třeba u léčiv příbalovými letáky. Neměl by na pacienty zprvu spustit, jak jeho terapie je vynikající a netvrďte mi, babi/dědo, něco jiného. Prostě slušný lékař není jen agentem výrobce léčiv.

Bilaterální česko americká dohoda o vybudování US radaru v Čechách byla podepsána na summitu NATO v Bukurešti. Podpisu smlouvy, "na okraji vrcholné schůzky NATO" a také na okraji evropské demokratické veřejnosti mezi Ricovou a Schwarzenbergem, pobaveně přihlíželi přítomní "eurooptimističtí" signatáři Lisabonské smlouvy. Jejich rozvědčíci je zajisté informovali, že 70 procent Čechů je proti, ale o tom se v kuřáckých salónech při kávě a koňaku nemluvilo. I skalní eurooptimista si všimne, že nepadlo žádné unijní veto a že o Brdech se nemluvilo. Evropské liberální elity jezdí lyžovat do Chamonix. Bukurešťský summit nalinkoval "konec dějin" a "nepřekročitelný obzor liberálního kapitalismu". V Evropské Unii budou bohatí nadále bohatnout a chudí chudnout pod americkým deštníkem. Tak si to alespoň evropské vládnoucí liberální elity představují.

"Taková byla tehdy doba. Z dnešního úhlu pohledu to nebylo dobré období, velmi jsem chyboval. Například Bílá liga do dnešní doby nepatří, do roku 89 jsme ale nevěděli, že jsou tyto věci špatné," řekl Landa. ... Protesty proti uvedení nové hry Tajemství zlatého draka v Mahenově činohře Národního divadla v Brně Landovi jako spoluautorovi hry vadí.

Landa mluví o emigraci. Chce pořádat anketu, zda je nebezpečný ZDE

"Malik se bude ženit," oznamuje mi manžel hned ve dveřích. "Cože?!?" Vytřeštím na něj oči a sklouznu pohledem na kalendář. Apríl už byl před pár dny. "Jak to myslíš? To jako ženit opravdu?" Tím oznámením mě naprosto vyvedl z míry a já si ani neuvědomuji nesmyslnost položené otázky. "Jo. Ženit. Opravdu." ujišťuje mě choť, že jsem jeho sdělení pochopila správně a zamíří do koupelny. Následuji ho jako stín, dívám se, jak pouští vodu, do dlaně vymáčkne dvě dávky tekutého mýdla a umývá si ruce. Marně si snažím vzpomenout, kteráže šťastná je v současné době označena nálepkou "girlfriend". Nejdéle s jednou přítelkyní vydržel asi tři měsíce a já po nějaké době už začala ztrácet přehled. "A koho si bude brát?" "To nevím. Táta mu telefonoval a položil mu nůž na krk. Že prý se buď ožení nebo se vrátí zpátky. Co je dnes k jídlu?"

Předchozí kapitoly 7654321

JU│ Korespondent ruských Izvestijí D. Voskobojnikov se zamýšlí nad situací a možným budoucím vývojem Kosova. Jak uvádí, tak se řešení převést Kosovo pod faktický protektorát začalo rozvíjet v USA již dávno před napadením NATO na Jugoslávii v roce 1999. Důvod byl jediný -- geopolitický ropovod. Tím ovšem není Nabucco, které v minulých měsících přitahovalo pozornost, jak by si někdo mohl myslet. Řeč jde o transbalkánském ropovodu, který má procházet právě Kosovem a který nese jméno AMBO - Albanian Macedonian Bulgarian Oil Corporation. Firma s tímto názvem je registrovaná v USA.

JU│ Tak, jak se rozvíjí krize na trhu cenných papírů jako odraz počínající americké krize a přichází stále více zpráv o potížích bank, začíná také jiný proces. Kapitál, který (zatím) nemá problémy, využívá situace a nakupuje zajímavé firmy.

AP│TASR│SME│ Spojené štáty nie sú bližšie k splneniu svojich cieľov v Iraku než boli pred rokom. Rýchle stiahnutie vojakov z tejto krajiny by však mohlo viesť k veľkému chaosu a dokonca genocíde. Uvádza to dnes zverejnená správa amerického Mierového inštitútu. Správu napísali experti, ktorí boli poradcami komisie Iraq Study Group, vytvorenej americkým Kongresom v roku 2006 s cieľom vypracovať odporúčania pre politiku USA voči Iraku. Správu zverejnili dva dni pred tým, ako budú hlavný americký veliteľ v Iraku David Petraeus a veľvyslanec Ryan Crocker informovať Kongres o situácii v Iraku. Predložia tiež odporúčania týkajúce sa znižovania počtu amerických vojakov v krajine. Prezident USA George W. Bush naznačil, že ich rady príjme, mohli by tak významne ovplyvniť postup USA v Iraku v najbližšom roku.

SME: Mierový inštitút: USA nemajú bližšie k splneniu cieľov v Iraku ZDE

Ve zpravodajství můžeme sledovat obrázky z cesty olympijského ohně do Číny. Slyšíme, že oheň byl v Paříži čtyřikrát uhašen, což dosud nikdy nestalo. Ano, situace v Tibetu a olympijské hry v Pekingu budí silné emoce, dokonce se zdá, jako by právě konání olympijských her v Číně mělo být oním historickým impulsem, který dokáže obrátit pozornost celého světa k podstatnému a skrze tuto světovou jednotu vznikne nová schopnost problém řešit. Kéž by...

Vesmír je jen jediný a patří do něho veškerý prostor, veškerá hmota a veškerá energie. Často se ale o něm mluví tak, jako kdyby "naše" zeměkoule do něho nepatřila. A lidské znalosti se specializovaly do několika věd, což má na jedné straně výhodu lehčího rozšíření poznatků o světě, na druhé straně to tvoří nebezpečí určitého druhu zaslepenosti ohledně zjištění a poznatků z jiných vědních oborů. Obsáhlé vědomosti jsou ale zapotřebí, aby si člověk mohl udělat aktuální představu o světě i o jeho různých biotických a abiotických, tedy žijících i neživých součástech a jejich spolužití.

Ke Dni Romů bych rád popřál všem českým Romům hodně úspěchů v prosazování svých lidských práv a lepšího života ve společnosti, která stále ještě plně nepřijala myšlenku, že lidská práva menšiny jsou lidská práva všech.

Osobně bych rád popřál vše nejlepší rodině pana Horváta (na fotce se mnou a moji uměleckou spolupracovníci Mari Jones) , která nám velmi pomohla při performancí na festivalu Forfest v Kroměříži, píše Milan Kohout.

Nemám sebemenší náladu se pouštět do diskuse o problémech současné literatury, ať už české či cizí, a i kdybych měl, tak si nemyslím, že Britské listy pro ni jsou to správné místo. Jelikož jsem ale to, co napsal Štefan Švec a co víceméně opakuje Hana Tomšů, slyšel na své poslední návštěvě Čech, v růžovém či bleděmodrém, od mnoha lidí, kteří se většinou nějakým způsobem živí nebo alespoň snaží živit psaním o literatuře a jelikož se domnívám, že je to hledisko politováníhodně neinformované, povrchní a pomýlené, rád bych alespoň (na porovnání) zveřejnil následující citáty od tří básníků.

K bezesporu zajímavému, byť nezakrývaně provokativnímu článku Štefana Švece jsem se i přes jisté nutkání nechtěl vyjadřovat. Už proto, že jsem si už z jeho papírové verze odnesl vesměs smíšené pocity a jakousi bezradnost, jak jej pro sebe zhodnotit. Až nyní, když uveřejnila svůj příspěvek paní Tomšů, mám pocit, že by přece jen bylo zapotřebí něco přidat -- v první řadě se ovšem jedná o polemiku s ní, protože její text je na rozdíl od Švecova (na nějž se ovšem dle mého názoru nepříliš oprávněně odvolává) prostoupen stereotypy a postrádá přijatelné východisko, které Švec v závěr nenápadně sice, leč přesto nabízí. Předesílám, že sám nejsem žádným autorem literatury, která by stála za řeč, nebo kterou bych chtěl šířit mezi lid, natožpak autorem zneuznaným. Rovněž svými námitkami nechci tvrdit, že se u nás nyní píše samá světoborná literatura.

NATO nezaokrouhleně slavilo. Organizace byla založena 4. dubna 1949 a původně měla jen 12 členů. Dnes je členských států 26. Jen vybraní funkcionáři těchto států si před víkendem zajeli do Bukurešti. Podle médií se mohlo zdát, že především se potřebovali sejít s mezinárodním komparsem dva prezidenti, Bush a Putin. Neboť takhle navenek vypadalo bukurešťské "finále".

Iniciativa Ne základnám uspořádá od pondělí 7. dubna do pátku 11. dubna, od 8.00h do 20.00h protestní chození kolem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kde budou v tomto období zasedat některé výbory.

Názory Štefana Švece na situaci současné české literatury v článku "Krize české literatury" mi mluví z duše. Proč se v české literatuře nedokážou prosadit hlasy, které by skutečně stály za to? Částečným vysvětlením může být setrvačnost fungování literárního světa. Je jen škoda, že osmnáct let po konci komunismu si literatura hraje na underground. Na rozdíl od minulosti se dnes izoluje dobrovolně a obhajuje se tím, že je k izolaci donucena okolím.

Příspěvek přednesený na konferenci o letech 1948 a 1968 na Glasgow University

Od pádu komunismu už uplynulo skoro dvacet let, ale česká vláda dosud nikdy nebyla schopna zajistit pragmatické rozhodnutí v zahraniční politice, založené na národním zájmu.

◄Václav Žák na konferenci v Glasgow

No, nejsem velký expert na rok 1968. Tehdy mi bylo třiadvacet let a byl jsem pozván na tuto konferenci spíše jako svědek. Protože však byl dnešní příspěvek pana profesora Myanta velmi zajímavý, pokusím se zodpovědět alespoň některé jeho otázky. Musím říci, že se snažím už řadu let porozumět tomu, co se dělo s naší zemí ve dvacátém století. Nemyslím si, že je v české historii diskontinuita.

Jsem totiž přesvědčen, že existuje závislost na určité cestě, ale tato závislost není lineární. Lépe ji lze charakterizovat jako vychylování kyvadla. Kontinuita chování Čechoslováků ve dvacátém století není lineární proces, ale je to pohyb od jedné extremní pozice k jiné. Pokusím se vysvětlit, jak to vidím. Body obratu jsou charakterizovány jako body s velkým "potenciálem odmítání" (refusal potential), kdy jsou pro většinu národa předchozí podmínky nesnesitelné. Takže konsensus je založen na souhlasu o tom, co společnost nechce. Bohužel -- ale za takových okolností je to docela normální -- taková koherence chybí při vytváření plánů pro budoucnost.

Pátek 17.00: Na konferenci o komunistickém převzetí moci r. 1948 a o Pražském jaru r. 1968, která se koná na universitě v Glasgow, odkud právě píšu, přednesl Václav Žák vynikající analýzu o tom, jak je jednání rozhodujících českých politiků už od roku 1918, vždycky ve všech národních krizích, ochromeno předchozí nepoužitelnou zkušeností, zkušeností z předchozího režimu, takže je pokaždé, když vznikne nová situace, politika paralyzována zjednodušenou ideologickou reakcí na to, co "bylo předtím", protože staré myšlenkové postupy, se už nedají aplikovat na novou situaci.

Češi podle Žáka jdou vždycky ode zdi ke zdi a reagují po dlouhou řadu let na základě traumat získaných v přechozích krizích, kdy jsou však takové reakce už nepraktické, zavádějící a destruktivní, protože se v nových situacích nedají použít. (Žákův příspěvek přineseme v BL v plném znění.) Teď chci publikovat jen pár stručných poznámek, které jsem rychle sepsal v konferenčním sále v Glasgow.

Už jsem v tomto listě poukazoval na základní princip modernismu, směru, který vládl evropské kultuře přibližně od roku 1850 do roku 1950. Základním principem modernismu, v důsledku překotně se měnící evropské kulturní zkušenosti, je zjištění, že zkušenost z minulých dějů se nedá uplatnit na současnost - souřadnice se totiž mění a staré zkušenosti nejsou v nové situaci použitelné.

Je tomu, jako by do ČR modernismus nikdy nepronikl. Václav Žák před časem také poukázal na to, jak se po r. 1918 nová československá rozvědka tak strašně bála možného obnovení moci Rakouska, že sledovala různé habsburské šlechtice a jejich milenky tak intenzivně, až jí ušlo, že se v Německo dostal k moci Hitler...:) Dnešní "novináři" v ČR dělají totéž.

Právo přineslo 28. 3. 2008 informaci, že 6,5 milionu pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny za necelé tři měsíce vydalo ze svých kapes na regulační poplatky a doplatky na léky už 600 miliónů korun. Jen 64 lidí z 6,5 milionu do této chvíle překročilo 5000 Kč limit, stanovený Julínkovým ministerstvem. Takto obecně řečeno, v duchu komunikační strategie tiskového Cikrta, by jeden zdravý ministru zdravotnictví pogratuloval. Jak ale vypadá praxe? Jak vypadá praxe nemocných?

Nějak v jednu chvíli jsem se dostal k článku Štěpána Kotrby a k nedělní Partii s ministrem Julínkem a poslancem Rathem.

Na rozdíl od uvedených pánů mám jednu nevýhodu. Ve zdravotnictví pracuji a během řešení problémů zdravotnictví nemám dostatečný nadhled a odstup k všeobjímajícím politickým debatám na téma reforma.

Pokud budeme i nadále psát o radaru a raketách, mějme jasno v základních údajích. Jince jsou městečko v údolí pod Plešivcem (653m). Zde se nachází vojenská posádka a správa Vojenského újezdu Brdy.

Vojenský výcvikový prostor s různými střelnicemi (vše je na internetu i s fotkami) se nachází na území tohoto vojenského újezdu. Jsou to vlastně střední Brdy od Mirošova severovýchodně až k Jincům. Jižní Brdy jsou zhruba kolem Rožmitálu a Březnice, severní část, zvaná Hřebeny se táhne od Jinců až ku Praze.

Na summitu NATO v Bukurešti nebylo v otázce americké vojenské základny v Česku rozhodnuto nic. Vše záleží na Parlamentu České republiky, na odvaze poslanců a senátorů hájit české národní zájmy.

Bukurešťský summit NATO konečně přinesl dlouho očekávané: slib, že budovaný systém Národní protiraketové obrany USA bude propojitelný se zamýšleným systémem protiraketové obrany NATO. Samozřejmě plus výzvu přemýšlet o dalším propojení protiraketové obrany s Ruskem. To by mělo poslancům Strany zelených pokynout alibi při hlasování o smlouvě se Spojenými státy o umístění jejich vojenské základny v Česku.

Je škoda, že Jan Čulík ve svém nepochybně trefném pojmenování skutečného myšlenkového stavu některých, ne vždy biologicky starých, publikujících gerontů, nepokračoval v citaci ze "sportovního" komentáře pana Čermáka. Jedna důležitá (s)myšlenka navíc dokáže ještě lépe poodhrnout závěs mozkových plen a nahlédnout hlouběji "sportovním" komentátorům globálního světového dění do strojku jejich mechanického a těžko "upgradovatelného" flašinetu:

Může dnes v době devalvace mnohých hodnot vůbec něco překvapit? Ve hře jsou přece vždy především mocenské a ekonomické zájmy a nikoliv naplňování idejí. Olympiáda v zemi, jejíž režim zabil mnoho nevinných lidí, je výsměchem těmto obětem, je výsměchem všem, kteří se snaží upozorňovat na nedodržování lidských práv kdekoliv ve světě.

Eva Hahnová upozorňuje v článku BL "Dvě poznámky k ne-diskusi o sudetoněmeckých záležitostech" na nesrovnalosti v akademických titulech doc. Rudolfa Kučery s tím, že Kučera účinkuje v roli profesora na webu "Centra proti vyhánění". Redakce Britských listů k tomu dodala, že doc. Kučera podle vlastních slov z března 2007 titul profesora nepoužívá. Nejsem si jist, zda mluví docent Kučera pravdu. Dodnes se objevuje jméno Rudolfa Kučery na výpisu z obchodního rejstříku u firmy SKS - Informační středisko Praha s.r.o. (IČ 26741725) jako společníka Sudetendeutsche Verlags-Gesellschaft mit beschränkter Haftung Mnichov a na výpisu z obchodního rejstříku u firmy Panevropa Praha, spol. s r.o. (IČ 48037362) , nakladatelství a vydavatelství jako společník Paneuropa Verlag GmbH. Jméno docenta Kučery se objevuje dodnes s titulem profesora nejen na stránkách "Centra proti vyhánění", ale také na stránkách různých poboček Panevropské unie.

V proromské politice se málokdo dočká vděku, řešení se hledají těžko, výsledek obestírá nejistota. Proto je nutné zatleskat každému dalšímu odvážlivci, každému pokusu proklestit a vyhodnotit neprobádanou cestu.

Nyní tedy přichází na scénu ministryně Džamila Stehlíková se svou Agenturou pro odstraňování sociálního vyloučení. Jeden velmi ostrý rozpor ještě před rozjezdem práce nového orgánu však už teď z projektu přímo trčí:

Ať už výsledky víkendových jednání Putin -- Bush v Soči hodnotí kdokoliv -- Američané, Britové, Němci nebo Rusové -- hlavní závěr je jasný a všude stejný: Ruský ústup od výhrad vůči plánované americké protiraketové základně v Evropě, který byl americkými vyjednavači avizován, se vlastně nekoná. Schválená deklarace výslovně uvádí: "Ruská strana se jasně vyjádřila, že s rozhodnutím o výstavbě objektů v Polsku a České republice nesouhlasí" (přeloženo podle zprávy ruské agentury RIA Novosti).

To ovšem znamená, že Bushovi se nepodařilo splnit jednu z podmínek, kterou při březnové návštěvě Washingtonu položil na stůl polský premiér Tusk -- a sice překonání obav Ruska ze základny. Jak se nyní polská strana k záležitosti postaví, to je otázka. Zatím stále čeká na konkretizaci americké nabídky vojenské pomoci, takže má čas své stanovisko důkladně zvážit.

KD│ Úsměvy v Bukurešti byly sotva něčím více než show, píše Spiegel. Po politické stránce byl summit NATO fiaskem. Západní aliance zůstává hluboce rozdělena a čelí krizi identity -- přičemž vztahy s Ruskem jsou pouze jedním z mnoha sporných bodů.

Zhruba čtyřicítka prezidentů, premiérů, personál ministerstev zahraničí a obrany, ale také okolo 3.000 poradců, tajemníků a dalších úředníků -- ti všichni se během třídenního summitu NATO v Bukurešti neustále usmívali.

Podle úvodníku předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených Kateřiny Jacques ve zpravodaji poslaneckého klubu Zelených č. 8 se zde dozvíme o "úspěšném zvolení kandidáta Strany zelených Josefa Jařaba do Rady České televize" Podle textu na stranách 8-12 "Kandidátem zeleného klubu se stal profesor Josef Jařab, pro kterého se podařilo získat podporu i u ostatních koaličních stran. ... Pane profesore, za Poslanecký klub Sz Vám blahopřejeme a přejeme vše dobré ve Vašem konání! Jsme rádi, že nás bude reprezentovat odborník Vašich kvalit", konstatuje předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených Jacques.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.