1. Nejjednoduším příkladem takové inspirace, kterou nabídlo dohadování o akademických titulech Rudolfa Kučery, se mi jeví třeba vyjasnění následujícího jednoduchého omylu: Pan Kučera jistě uvítá příležitost ke korektuře falešných údajů o své osobě na prominentní německé website. Jde o "Nadaci Centrum proti vyhnání" (Stiftung Zentrum gegen Vertreibungen), kde jeho jméno již po léta figuruje jako "Prof. Dr. Rudolf Kucera", a to hned dvakrát: jednou jako člen vědecké rady této nadace ZDE a jednou jako "Lidé na naší straně" ZDE.

Předsedkyně této nadace, významná poslankyně Spolkového sněmu a od roku 2005 předsedkyně Pracovní skupiny lidská práva a humanitární pomoc klubu CDU/CSU, Erika Steinbach jistě na jeho popud nechá tuto chybnou informaci okamžitě opravit.

Poznámka red.: Rudolf Kučera sdělil Britským listům už v březnu 2007, že titulu profesor nepoužívá ZDE

2. Co se týče pojmosloví "landsmanšaft" resp. "krajanské sdružení", tak mne Vámi zveřejněné repliky ne-diskuse inspirovaly k postřehu, že vlastně jde o otázku, kterou nelze vyjasnit bez přihlédnutí jak k jazykovým zvyklostem češtiny, tak i němčiny. Odsuzovat přejímaní slova "landmanšaft" jako cizího slova do češtiny je neoprávněné přinejmenším ze dvou důvodů: jednak historie všech jazyků, včetně češtiny a němčiny, odjakživa vykazuje vysokou míru přejímání cizích slov, ale navíc není jazykový puritanismus jistě ani specifickým rysem dnešní doby.

"Krajanský spolek" a "landmanšaft" jsou dvě různá označení dvou různých typů organizací. Krajanská sdružení bývají jak známo nepolitické spolky osob, zajímajících se o tu či onu zemi, region či národ, jako jsou např. spolky českých krajanů v cizině. O nich není známo, že by kdy vznášely jakékoli státoprávní nároky. Sudetoněmecký landsmanšaft je ale politickou organizací s jasně definovanými cíly státoprávního charakteru, a to m. j.: "Prosadit právní nárok na domovinu, její znovuzískání a s tím spojené právo na sebeurčení [sudetoněmecké] národností skupiny". Kromě toho patří k cílům landsmanšaftu i snaha "obhájit právo na navrácení resp. náhradu nebo odškodnění konfiskovaného majetku sudetských Němců". ZDE.

V němčině bývalo slova "landsmannschaft" v 19. století užíváno ve smyslu krajanských spolků, nicméně v současné němčině je tento pojem výhradně vnímán jako označení tzv. vyhnaneckých organizací, t.j. tzv. východoněmeckých landsmanšaftů, k nímž patří i sudetoněmecký landsmanšaft. Používání slova "krajanský spolek" v češtině tam, kde jde o "landsmanšaft", je proto chybné a vzbuzuje falešné asociace.

Více se k těmto a podobným otázkám lze dočíst (bohužel v němčině) na www.bohemistik.de