7. 4. 2008
ANALÝZAO čem se bavili Putin s Bushem? O radaru? Ne. O podmořském tunelu mezi USA a RuskemJe Evropa zapadlou periferií euroasijského kontinentu? Pravděpodobně ano. Rozdílnost uvažování ruských, amerických a evropských politiků o významu věcí dokládá pravdivost teze o egocentričnosti politického prostoru. Centrum vidíme vždy tam, kde jsme my. Ale ono to není pravda, protože záleží na tom, zda takto centrum chápou všichni okolo nás. Říká se tomu politická krátkozrakost... Ilustrativní ukázkou evropské krátkozrakosti je námět diskuse mezi Putinem a Bushem v Soči, tak jak ho viděl internetový deník Gazeta.ru a britské The Times. Narozdíl od české ČTK či MfD. Propojení amerického kontinentu na Sibiř nejkratším směrem, železničním tunelem pod Beringovou úžinou mezi Kamčatkou a Aljaškou by se mohlo stát fantanskním nápadem spisovatele sci-fi. Kdyby to nebyl projekt, o kterém snil poslední ruský car Miluláš II., který ho už tehdy považoval za technicky uskutečnitelný a kdyby se o něm nedávno nebavili dva světoví státníci na vrcholné schůzce mezi čtyřma očima. |
Spolu s projekty výstavby infrastruktury mezi zeměmi Šanghajské organizace spolupráce by asi 100 kilometrů dlouhý tunel tvořil část páteřní železniční dopravy čínské, indické a ruské produkce do USA a amerického zboží do zemí ŠOS. Náklady na výstavbu odhadují Rusové na 60 mld USD, Američané na 65 mld USD, někteří američtí experti 95-120 mld USD. K celkovým investicím je třeba přičíst i investice do výstavby tratí na Kamčatku a na Aljašce, stejně jako výstavbu elektráren při tratích. Doba výstavby? 10-12 let. Projekt Velké Sibiře 2020. Už před rokem prezident Putin schválil strategii rozvoje ruské železnice do roku 2030. Její součástí je i výstavba odbočky z Transsibiřské magistrály na pobřeží Beringova průlivu... Русский Базар - Наука и жизнь: Грядёт объединение материков ZDE Ekonomickým zájmem velmocí, vzdálených od sebe jen 86 kilometrů, je přístup na nerostné bohatství Sibiře, přístup k technologické produkci USA a spotřební produkci Indie a Číny. Šanghajská organizace spolupráce je dítětem perestrojkové doby, kdy byly diskutovány problémy ohledně vzájemných hranic. Po rozpadu SSSR se tyto diskuse přenesly na uskupení států Čína plus Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Oteplování na Sibiři začalo odsunem vojsk ze společných hranic, pokračovalo společným cvičením ozbrojených sil , po nárůstu islámského separatismu a terorismu spolupráce ŠOS pokračovala zřízením společné protiteroristické struktury a to vedlo i k připojení Uzbekistánu. V tomtéž období Čína navrhla vytvoření zóny volného obchodu. Schůzka v roce 2005 v kazašské Astaně potvrdila Šanghajskou organizaci spolupráce jako bezpečnostní blok, loňská schůzka v Dušanbe přinesla institucionalizaci společných ekonomických zájmů. Společnou investiční banku a řadu infrastrukturních projektů, zejména stavbu silnic a železnic. ŠOS je dnes praktickou platformou pro koordinování kroků a posilování důvěry mezi odvěkými rivaly - Ruskem a Čínou. Společný trh o velikosti 2,6 miliard lidí z této organizace činí strategické světové společenství, které na rozdíl od NATO má plný přístup ke všem klíčovým surovinám i špičkovým technologiím a naprostou populační i územní převahu. 6. 10. 2007 V Dušanbe skončil summit SNS, zahájen byl summit Euroasijského ekonomického společenství ZDE 31. 8. 2007 Výsledky Šanghajské organizace spolupráce: rozdělování Turkmenbašiho zásob plynu pokračuje ZDE
8. 8. 2007 Štěpán Kotrba: Šanghajská organizace spolupráce uspořádala vojenské cvičení - v Rusku ZDE
22. 12. 2006 Miroslav Polreich: USA aktivizují své vztahy s Ruskem ZDE
13. 12. 2006 Miroslav Polreich: Rusko - pokračující diplomatická ofenzíva ZDE
26. 10. 2005 Oskar Krejčí: Středoasijská šachovnice ZDE
Rusko přináší vkladem velmocenskou roli, obrovské území doteď nikým neosídlené, obrovské zásoby nerostů, ropy a plynu, obrovské množství eur z prodeje ropy a plynu i inflačních dolarů, vyspělou technologii pozemních i kosmických zbraňových systémů, jaderný průmysl civilní, energetický i vojenský, obrovskou a stále částečně centralizovanou těžkou strojírenskou základnu, vědecká centra základního i aplikovaného výzkumu, infrastrukturu (dopravní tepny, ropovody), těsné ekonomické napojení na státy v regionu, integrační uskupení -- (JevrAzES, ODKB), znalost světové politiky i znalost místní politiky, vycházející z multiregionální struktury bývalého Sovětského svazu. Nenechalo si nikdy vnutit onen roztříštěný globální kapitalismus, ve kterém občan ztrácí pojem o tom, co je vlast a čí vlastně je. Nenechalo si rozkrást peníze za ropu a plyn bandou prozápadních oligarchů z dob opilého Jelcina. Nenechalo si vnutit roli země třetího světa, o které bude rozhodovat MMF a Světová banka. Čína přináší silný ekonomický potenciál pragmaticky centrálně řízené ekonomiky, miliardu obyvatel, velký ekonomický růst, obrovské zásoby dolarů, významný potenciál Ujgurska (Sin-ť-jang), vyspělost počítačových technologií, nezávislých na amerických patentech, trpělivost obyvatel i vlád, nízkou cenu pracovní síly, precizní organizaci centrálního plánování Říše středu a vytrvalost v úsilí. Nenechala se nikdy pokořit a destruovat neuváženými koncepty "otevření se světu" Zůstala i v 21. století silnou zemí, kde politická moc po tragických zkušenostech Maovy kulturní revoluce jde ruku v ruce s poznáním, obezřetností a odpovědností. Írán přináší geografickou polohu, infrastrukturu (stavby silnic a přehrady v Tádžikistánu), pragmatickou zahraniční politiku (aktivní politika v rámci Organizace ekonomické spolupráce), strategické vztahy s Ruskem. Ropu a plyn důležité pro většinu Evropy, politický vliv v islámském světě. Indie spolu s Pákistánem pak přinášejí zájem o středoasijskou ropu a zemní plyn, zájem na účasti v integračních uskupeních (pozorovatelé ŠOS), vojenský zájem Indie (základna Ajní) a deziluzi z působení USA. Afghánistán je důležitý pouze z hlediska tranzitu zboží na jih. Turecko je periferií tohoto vztahu, stabilizující pouze západní hranice a bránící kurdským separatistům. Společná sovětská minulost potomků SSSR, ruská vojenské základny a strategické instalace, silný etatismus, autoritativnost místních vládců, klanovými strukturami dirigovaná ekonomika, klasické sociální vazby (mahallová struktura, džüzy, silné kmenové a klanové vazby), a asijská mentalita spolu se společnými kulturními kořeny (Čingischán -- později Čagatajská říše, Bucharský emirát, Chivský chanát, Kokandský chanát, později Stalin) dělají přes dílčí problémy z tohoto středoasijského spojenectví spojenectví silný blok s neproniknutelnými strategickými úmysly. Střední Asie stála staletí mezi Východem a Západem. Nyní byla globalizací a agresivitou politiky USA donucena si vybrat. Vybrala si logicky to kulturně bližší. Asii. Cílem je postupná integrace, ne nepodobná projektu EU - vytvoření efektivní celní unie a posléze vytvoření jednotného hospodářského prostoru včetně volného pohybu osob, služeb a kapitálu. Ovšem asijsky pragmaticky - bez vměšování se do vnitřních záležitostí a zaplevelování vzájemných vztahů otázkami lidských práv a demokracie. Jde o business a přežití, ne o evangelické šíření pravdy a lásky. Richard Heinberg: Energetická geopolitika 2006 ZDE Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob ZDE Miroslav Polreich: NATO - spojenectví bez závazků
ZDE
Oskar Krejčí: Rusko-indické námluvy ZDE
Miroslav Polreich: Multipolarizace zahraniční politiky pokračuje
ZDE
Miroslav Polreich:
Čína -- velmoc současnosti ZDE
Karel Dolejší:
Rusko snižuje závislost na dolaru ZDE
Karel Dolejší:
Eurasianistický neokonzervatismus: Třetí pilíř světa nočních můr ZDE A Spojené státy, které prohrály strategickou bitvu o přírodní zdroje s Putinem i Eurasijským ekonomickým společenstvím, které prohrály i lokální soupeření v rámci projektu GUUAM (Gruzie, Ukrajina, Uzbekistán, Ázerbájdžán, Moldavsko), se s tím chtě nechtě smiřují. Pozastavením uzbeckého členství ztratil tento spolek raison d'etre a cenu jako pro-americký diplomatický klín do vztahů s Ruskem. Barevné revoluce ztratily smysl, stejně jako rozeštvávání Čečny a Náhorního Karabachu. Tunel pod Beringovou úžinou je řešením, napřimujícím pokřivené a klikatě zprostředkovávané vztahy obou velmocí. Vytvářejícím znovu pohodlný bipolární svět. V zóně jeho výstavby a výstavby navazujících komunikací se nalézá 70% dosud nevytěžených ropných zásob Ruska, 30% zásob USA - a to je 25% zásob celého světa. Přežití ekonomik i globální stabilita je nejdůležitější. A to si dnes už uvědomují i americké elity, oslabené svou vlastní strategickou krátkozrakostí, protiamerickou nenávistí obyvatelstva mnoha postimperiálních satelitů, frustrovaným islámským terorismem a ekonomickým krachem americké ekonomiky, potácející se mezi permanentní defraudací a vyčerpávajícími válkami. Amerika uzbrojila sama sebe. Po dvaceti letech od vítězství Brzezinského doktríny a pádu Berlínské zdi. Dolary i moc nad bankrotem FEDu dnes drží Rusko a Čína. Evropa už ale dnes v tomto kuse nehraje žádnou roli. "Tady se není s kým bavit", jak se vyjádřil kdysi nad politickou roztříštěností EU jeden významný americký konzervativní politik. Aniž to kdo v Evropě zpozoroval, zvítězil strategický projekt новой восточной стратегии - "Берег России" . Evropa se stala pouze budoucím rekreačním územím budoucích středoasijských elit. Viděno těmito očima, je americká snaha o separatismus v Tibetu i válka v Afghánistánu a strategické partnerství s Pákistánem snahou oddělit Indii a Írán od komplexu Šanghajské organizace spolupráce a tím tuto organizaci odříznout i od přístupu k jižnímu oceánu a k Africe. Ďábel vždy vězí v detailu, loučil se Putin s Bushem v Soči. Myslíte si, že Bush věděl, o čem to Putin hovoří? "Берег России" ZDE iHNed:
Ďábel vždy vězí v detailu, loučil se Putin s Bushem ZDE
ČTK: Experti: Dialog o radaru mezi USA a Ruskem teprve teď začne ZDE
И.А. Романов: Магистральная линия России ZDE И.А. Романов: "Золотой пояс" России ZDE
Председател Совета по изучению производительных сил РАН РФ, член Президиума РАН Александр Григорьевич Гранберг: Дороги без дураков - Дорога через Берингов пролив: Проект строительства трансконтинентальной магистрали между Россией, США и Канадой ZDE Александр Григорьевич Гранберг : Идея соединить континенты через Берингов пролив возникла еще в 1890 году. Сейчас это -- реальный проект ZDE
Академик Александр Григорьевич Гранберг: Трансконтинентальная магистраль через Берингов пролив - уже не мечта ZDE
Путин поможет Абрамовичу построить тоннель между Аляской и Чукоткой ZDE
Трансконтинентальная магистраль Евразия - Америка через Берингов пролив - Российская часть ТКМ - World Link будет построена ZDE
Александр Иванович
Ручкин , "Парламентская газета",
профессор Игорь Алексеевич Михайлов :
Россия и Китай в XXI веке ZDE
Tansstroy Group:
Трансконтинентальная магистраль Евразия-Америка через Берингов пролив ZDE
tisková konference představení projektu transkontinentální magistrály Eurasie-Amerika ZDE
Šanghajské organizace spolupráce TÉMA BL Čína - nová supervelmoc TÉMA BL
Ruská zahraniční politika TÉMA BL |