4. 4. 2008
Ondřej Neff a Miloš Čermák přehrávají znovu a znovu staré stereotypyJe to nesmírně nebezpečnéPátek 17.00: Na konferenci o komunistickém převzetí moci r. 1948 a o Pražském jaru r. 1968, která se koná na universitě v Glasgow, odkud právě píšu, přednesl Václav Žák vynikající analýzu o tom, jak je jednání rozhodujících českých politiků už od roku 1918, vždycky ve všech národních krizích, ochromeno předchozí nepoužitelnou zkušeností, zkušeností z předchozího režimu, takže je pokaždé, když vznikne nová situace, politika paralyzována zjednodušenou ideologickou reakcí na to, co "bylo předtím", protože staré myšlenkové postupy, se už nedají aplikovat na novou situaci. Češi podle Žáka jdou vždycky ode zdi ke zdi a reagují po dlouhou řadu let na základě traumat získaných v přechozích krizích, kdy jsou však takové reakce už nepraktické, zavádějící a destruktivní, protože se v nových situacích nedají použít. (Žákův příspěvek přineseme v BL v plném znění.) Teď chci publikovat jen pár stručných poznámek, které jsem rychle sepsal v konferenčním sále v Glasgow. Už jsem v tomto listě poukazoval na základní princip modernismu, směru, který vládl evropské kultuře přibližně od roku 1850 do roku 1950. Základním principem modernismu, v důsledku překotně se měnící evropské kulturní zkušenosti, je zjištění, že zkušenost z minulých dějů se nedá uplatnit na současnost - souřadnice se totiž mění a staré zkušenosti nejsou v nové situaci použitelné. Je tomu, jako by do ČR modernismus nikdy nepronikl. Václav Žák před časem také poukázal na to, jak se po r. 1918 nová československá rozvědka tak strašně bála možného obnovení moci Rakouska, že sledovala různé habsburské šlechtice a jejich milenky tak intenzivně, až jí ušlo, že se v Německo dostal k moci Hitler...:) Dnešní "novináři" v ČR dělají totéž. |
Naprosto stejnými stereotypy myšlení zdá se trpí myšlenkoví staříci Ondřej Neff a Miloš Čermák. Neff znovu a znovu, jako by prostě nerozuměl dnešnímu světu, opakuje, jak hluboce žije v minulosti: podle něho existuje stále ještě Západ a Východ, Amerika je svět dobra a Rusko světem zla. Českou republiku vykoupí, když se "přimkne k světu dobra". píše: "Poprvé v našich dějinách zaujmeme jako stát významné místo v obranném úsilí. Doposud to vždycky byli jednotlivci, naštěstí mnoho jednotlivců, kteří zvolili to správnou stranu - bez ohledu na vládní stanovisko." Ale jaké obranné úsilí? Ona je Česká republika ve válce? Proti komu? Proč? Proč Neff předstírá, že se proti někomu bojuje jen proto, že americké zbrojovky chtějí mít nekonečné, lukrativní vládní kontrakty? A Neff pokračuje ve své zadřenosti z r. 1973 :) (?) i nadále. Jakýmsi logickým skokem, předpokládá, že ti, kdo nechtějí na svém území cizí vojáky, stejně jako nechtěli Rusy, a kdo ze své země nechtějí udělat terč dobrodružné vojenské politiky, jsou "agenty Moskvy". (Připomíná mi to proces se Slánským, jen obráceným na druhou stranu, Neffa bolševické manýry zřejmě neopustily...) Neff píše:
[Rusové] příliš spolehli na vliv své agentury v Praze a mysleli, že se bude opakovat už tradiční situace, kdy agentura opřená o idealisty udělá svoji práci. To už je paranoia nejvyššího druhu. Poměry na světě skutečně rozhodují zahraniční výzvědné služby? Neřekl bych. A lidé, kteří jsou v ČR proti vstupu cizích vojsk, jsou všechno komunisty? Měl bych pro Ondřeje Neffa otázku. Jestliže je 70 procent českého národa proti přítomnosti amerického radaru a cizích vojsk v Brdech jen důsledkem neobyčejné efektivnosti a úspěšnosti ruských výzvědných služeb v ČR (je to jasné, Češi jsou naprosto nesvéprávní a jen čekají, než je přesvědčí ruská rozvědka:) ) - jak je možné, že se proti americkým základním ve střední Evropě stavějí i Němci, Francouzi a Španělé? To bude také pozůstatkem komunismu v těchto západoevropských zemích, nebo snad obrovským vlivem ruské rozvědky po celém světě? Rusy máme pod postelí všude, volá zřejmě Neff. Zachraň se, kdo můžeš. Jenže dnešní Rusko není komunistická říše za Brežněva. Mám v Petrohradě dceru, žije tam dlouhodobě, svědčí o tom velice zajímavě. Myšlenkový stařík Neff to nedokáže pojmout. Zůstávání v minulosti je nesmírně nebezpečné. Uznávám, že k stáru člověk není často schopen pojmout změny, které kolem něho probíhají, ale neměl by svou zkostnatělost vnucovat jiným. Podobně argumentuje v tvrdě propagandistických Lidovkách i Miloš Čermák ZDE. (Mimochodem, divím se, že není Neffovi a Čermákovi stydno, že píší do žumpy, jakou se staly Lidové noviny. [Neffův Neviditelný pes je ovšem přímou součástí této žumpy...:)] Čeští "novináři" mají holt hroší kůži... Nebo že by si nebyli vědomi, do jak svinsky propagandistických letáků píší?Je to odporné. Neff i Čermák se tím společensky diskvalifikují.) Čermák kritizuje Klvaňu za neefektivnost a pokračuje: Příznivci radaru jsou líčeni jako dědici těch, kteří tu v minulém režimu schvalovali přítomnost Rusů. To nejsou žádné imaginární bytosti, nýbrž tehdejší, a tedy i současní komunisté. Je neuvěřitelnou drzostí a paradoxem, že právě oni se dnes staví do role obhájců suverenity a morálních arbitrů." Oni nemají občané v demokracii právo zastávat své politické názory? "Nevhodné" názory občanů je nutno diskreditovat kádrováním? Co takhle předložit vlastní, originální, přesvědčivé argumenty? Ve své myšlenkové ochablosti používají Čermák i Neff stejné zastaralé, nemyslivé a primitivní myšlenkové schéma. Jejich intelektuální slabost je pozoruhodná. Člověk by si opravdu přál, aby byli stoupenci radaru a americké přítomnosti v České republice schopni argumentovat ve své věci inteligentně a přesvědčivě. Chtěl bych vydávat v Britských listech přesvědčivé argumenty pro přítomnost amerických vojsk v ČR. Nikdo je nepřednesl. Bohužel, nohsledi Spojených států a jejich nekritičtí přisluhovači jako Neff či Čermák nedali dohromady jedinou inteligentní a přesvědčivou myšlenku. Je deprimující, že se musejí vracet k dávno zastaralým a překonaným traumatům bipolárního světa. Ale tak přece funguje současná česká politika, falešná hra stínů, ve všech oblastech. Důležité aspekty současné politiky jsou pomíjeny a média jsou posedlá Mašíny, antikomunismem a lezením Američanům kamsi. Čeští "novináři" a "politikové" prostě nedokážou překročit svůj stín. Jak v Glasgow Žák argumentoval nesmírně přesvědčivě, Češi jednají vždycky po každém dalším národním traumatu asi dvacet či třicet let nepřemýšlivě na základě podmíněných reflexů, vzniklých v důsledku onoho národního traumatu, přestože skutečnost se naprosto změnila a minulá zkušenost už není použitelná. Vede to, jak jinak, k dalším katastrofám a traumatům. Česká moderní historie je tragikomická fraška a lidé jako Neff a Čermák k ní přispívají obrovskou měrou. Bude zajímavé, jestli si to za pár let uvědomí tak jasně, jak si to například uvědomili někteří stalinští komunisté, když v padesátých letech zavlekli Československo - na základě předchozího traumatu z Mnichova a z nacistické okupace - do nové, vražedné krize padesátých let. Rozdíl mezi tehdejší a dnešní situací je minimální. Mechanismus je to pořád stejný. Mnozí Češi se prostě nepoučili. Tak bude česká historie znovu a znovu opakováním národních katastrof, protože řešení, založená na už nepoužitelné minulosti, vnucovaná hystericky a slepě přítomnosti a budoucnosti, mohou vždycky vést jen k dalšímu neuvěřitelnému průšvihu. |