Je to zvláštní perfidní podoba kolonizace, kdy kolaborantství zasahuje velkou část místních kádrů. Vytváří se přitom jedna z nejodpudivějších podob majetkově polarizované společnosti, dokonalý protiklad sociálního ideálu -- tenounká vrstvička neuvěřitelně bohatých Číňanů bez větších překážek ze strany úřadů terorizuje drtivou většinu nemajetného obyvatelstva. U nás takové trendy Kotrbovi vadí, zatímco v ČLR je to v nejlepším pořádku? Tváří v tvář těmto zkušenostem jsou pro mě jeho chvalozpěvy jen kuriózní podobou sinoromantizmu a "asijská mentalita" je jen světštější podoba "východní moudrosti".

To, že politická moc "jde ruku v ruce s poznáním, obezřetností a odpovědností", je jednoduše jedna velká lež, a v určitých rysech se současná "kapitalistická revoluce" dost podobá "kulturní revoluci", z níž se Číňané měli poučit -- má jen cilizovanější nátěr a probíhá pod líbivějšími hesly. Lidé a kulturní statky se jen nelikvidují přímočaře z důvodů politických, nýbrž jen malou oklikou z důvodu hospodářských. Stačí se podívat do jakéhokoli komplexnějšího rozboru čínské situace obsahujícího též předpovědi do budoucnosti, a všude se setkáme s očekáváním obřích, až nezvladatelných problémů právě díky nezodpovědné a neobezřetné politice vládnoucí strany. To by ovšem bylo potřeba kromě ropy a raket sledovat také klimatické prognózy a změny ve využití půdy s ohledem na zemědělství na území ČLR, její demografický vývoj a nynější a očekávaný zdravotní stav populace (WHO např. odhaduje, že do r. 2050 půjde 30% HDP jen na sanaci ekologických a z toho plynoucích zdravotních problémů) atd. atd. Divoký čínský kapitalizmus v symbióze s autoritativní politkou a komunistickou rétorikou je jednoduše nepředstavitelný experiment, o němž pochybuju, že by mohl skončit dobře.

Do Číny občas jezdím a téměř denně čtu čínské noviny, ale s něčím, co bych mohl označit za poznání, obezřetnost a odpovědnost v pravém slova smyslu (nemluvím o budovatelské rétorice!), jsem se věru téměř nesetkal. Někde asi musí být chyba.