Když byl Gordon Brown nedávno v Číně, nenavštívil oponenty nejdéle existujícího totalitního komunistického státu na světě, nehovořil o lidskoprávních právnících, kteří jsou v Číně vězněni, nemluvil o disidentech, nemluvil o novinářích. O Tibetu se vůbec nezmínil. Británie podpořila režim, který před padesáti lety navštívil Tibeťany genocidou a dál utlačuje, mučí, vraždí a vězní ty, kdo vznesou i ty nejmenší protesty proti jeho politice.

Odhaduje se, že v padesátých letech Čína zavraždila milion Tibeťanů a zničila 6000 klášterů. Máme dnes chápat, že se Čína změnila, že přijímá, do určité míry, liberalismus. Jenže v Číně je to horší než kdy předtím, slučuje, nejutlačitelštější rysy státního marxismu s nejbrutálněji žravými aspekty kapitalismu.

V této nové, lepší Číně, stále ještě neexistují nezávislé odbory, desítky katolických kněží byly zatčeny za kázání, stovky aktivistů za lidská práva bylu zatčeny a zmizely navždy, novináři jsou cenzurováni a vězněni, právníci biti policejními násilníky. Menšiny, jako jsou uyghurští muslimové, jsou pronásledovány a jejich vedoucí představitelé jsou vězněni a popravováni.

Ony úspěchy, i když vedlejší - kapitalismu, zlepšená životní úroveň, lepší zdravotní péče a tak dále - nezlepšily život většiny čínského lidu. A za spiknutí západních korporací je potlačován i přístup k informacím. Máme nyní velkou čínskou Firewall, a proto trvá tak dlouho, než se protesty v Tibetu dostanou na Západ.

V zahraničí Čína poskytuje diplomatickou podporu a vojenskou pomoc každému, kdo je dostatečně despotický, aby ho ostatní civilizovaný svět považoval za páriu. Pokud je ta země dostatečně šílená a zlovolná, můžete si být jisti, že bude Čína jejím nejbližším spojencem. Zejména, pokud se označují - co že to bylo za slovo? za socialisty. Po léta Čína slibovala, že přispěje k liberalizaci Barmy - neudělala nic. Totéž slibuje se Severní Koreou - zase se nic nestalo. A teď, nepřekvapivě, se Čína snaží podporovat poloteroristický režim v Súdánu. Číňané se poslední dobou také stěhují do Afriky, vždycky do těch nejhorších zemí na tomto zoufalém kontinentu, s jediným cílem, aby si nahrabali.

Žádná vláda si na nic z tohoto u čínské vlády nestěžuje, ani sportovci, kteří se v srpnu soustředí ve špinavém pekingském smogu, zřejmě vybaveni respirátory a kyslíkovými maskami. Jestliže se nemáme starat o lidská práva a uspořádáme Olympijské hry v Pekingu, proč je příští rok neuspořádat rovnou v Darfuru nebo v Pchjongjangu?

Mniši v Tibetu si naivně mysleli, že Olympijské hry v Číně budou znamenat soustředění pozornosti na Peking, a tak že bude konečně mezinárodní společenství donuceno jednat. Poněkud přehnali odhad naší kolektivní morálky, odvahy a přesvědčení.

Podrobnosti v angličtině ZDE