"Jsem vděčný Straně zelených, že moji kandidaturu ze strany PEN klubu a Univerzity Palackého podpořili, že za ni bojovali. I já jsem držel palce a snažil se přesvědčovat i okolí, aby volili Zelené v posledních parlamentních volbách, a to i veřejnou podporou. Protože jsem věřil a věřím, že přinesou do naší politiky žádoucí změnu. Úzce jsem spolupracoval s Janem Švejnarem, kandidátem Strany zelených, před prezidentskou volbou. A je mi strašně líto, že to nevyšlo, i když lze kampaň vzhledem k dnešnímu stavu věcí považovat za úspěch. Budu se těšit na další spolupráci, ale musím zároveň říci, že moje představa o práci radních v takovém orgánu jako je Rada ČT je, že musí být vskutku nezávislá a založena spíše na vzájemné důvěře než vzájemné závislosti", konstatuje v témže materiálu vděčně Jařab...

Nejde mi o to, že si poslankyně nepřečetla zákon o České televizi, který dle paragrafu 5 zakazuje členům Rady působit ve prospěch politických stran. Realizace tohoto bodu je na exsenátorovi Jařabovi. Jacques ovšem diskreditovala tu neziskovou organizaci, která se propůjčila k Jařabově nominaci. Udělala z ní nástroj Zelených, což asi PEN Klub ani univerzita nejsou. Předsedkyně poslaneckého klubu Zelených i sám ex-senátor ukazují ale svými vlastními slovy pohrdání zákonem i principy nezávislosti radních.

Je to přiznání o to směšnější, že zelení politici a aktivisté spolutvořili kamarilu příznivců a mediálních podporovatelů vzbouřenců v ČT v zimě na přelomu let 2000-2001. A právě kvůli nim a jejich křiku o "ohrožení demokracie" tehdy legálně zvoleným generálním ředitelem se narychlo měnil zákon. Tak, aby nemohlo docházet k politickému ovlivňování radních. Gratuluji, paní poslankyně, k přiznání toho, jak zelení bojují za svého kandidáta. Jakákoliv slova radního Jařaba v budoucnu budu poměřovat s tímto prohlášením. A pokud se ukáže jen náznak shody, budu žádat Sněmovnu o Jařabovo odvolání. Domnívám se ale, že bývalý senátor, intenzivně po dlouhá léta spjatý s americkými liberály, Havlem a Sorosem, je inteligentnější, než předsedkyně modrozeleného klubu a vyhne se velmi obratně čemukoliv, co by se dalo vykládat jako lobbing za zelené a jejich agendu.

Nejpikantnější je, že sám Jařab ve stranickém bulletinu Strany Zelených konstatoval, že

Základní pravidla vypracovaná Radou Evropy nabádají k tomu, aby se takto mediální regulační orgány neustavovaly, protože se tím vlastně už dopředu zpochybňuje jejich nezávislost na politické reprezentaci v legislativě a exekutivě. Moudrá vláda a moudrý Parlament se nepokouší o řízení a ovlivňování médií přes orgány, na jejichž ustavování se podílí, či je dokonce sama ustavuje.

Už dopředu zpochybněný radní Jařab si nejspíše neuvědomil, jakého přešlapu se dopustil. Nepříliš moudrý poslanecký klub Zelených se místo taktického mlčení ústy své předsedkyně přiznal, že Jařab je JEJICH KANDIDIÁT. Bůh je všechny určitě miluje, protože blahoslaveni jsou ti chudí duchem...

Zpravodaj Poslaenckého klubu Strany zelených, číslo 8 SZMIRROR

Autor byl po tři roky členem Rady Českého rozhlasu. Poslanecké sněmovně podal v nedávné době tři návrhy na odvolání členů Rady Českého rozhlasu právě pro porušení §5 zákona.