Počínaje 1. lednem 2008 se řadě Romů, kteří s minimálními příjmy přežívají na okraji společnosti v kulturní a sociální izolaci, kolem krku ještě víc utáhne železná obruč. Část Romů už tradičně doktory příliš nevyhledává, při léčení nespolupracuje, v nemocnici potřebují časté návštěvy rodiny, matky někdy od novorozence v porodnici na čas utíkají domů. Jak se zachovají, až se navíc dozvědí, že za vyšetření musí dát třicet, za jeden den ve špitále šedesát korun a jaké dlouhodobé následky to přinese? Budou s lékárníkem diskutovat o levnějším léku, schovávat si účtenky aby zkontrolovali, jak jim pojišťovny hlídají pětitisícový limit?

Také do školní docházky se podle mnoha romských rodin nevyplatí moc investovat. Zlepší se nezájem o výuku a vybavení potomků tím, že skončilo vyplácení příspěvku na školní pomůcky?

Velká část Romů má jen základní vzdělání, bez speciální rekvalifikace se uplatní pouze v manuálních profesích, řešení tísně proto hledají v kombinaci sociálních dávek a práce na černo. Systém se obul do tohoto problému tím, že zvýšil tlak na osoby nezaměstnané víc než rok snížením příspěvku na živobytí jeho výpočtem z existenčního minima 2020 korun. Pomůže to?

Omezení přídavků na děti nově vyvažují vyšší daňové slevy. Ovšem vědí o této výhodě, snažící se motivovat k práci, mnozí Romové z ghett, vyznají se ve vyplňování záplavy potvrzení, formulářů a dokladů, budou se o tom handrkovat s úředníky?

Co udělá s financemi romských rodin zvýšení cen základních potravin a energií, deregulace nájemného a vysoká inflace?

V další fázi reformy má přijít ještě prodloužení minimální povinné doby pojištění pro nárok na důchod ze současných 25 na 35 let. Bude mít pak většina Romů, tlačených mnoha faktory do podřadných zaměstnání, do práce na černo či do šedé ekonomiky, tedy vůbec ve stáří z čeho žít?

Cílem tohoto textu není zatratit úplně všechny tržní stimuly a jednoznačně vychválit státní paternalismus, který štědrými sociálními dávkami jednou provždy situaci vyřeší. Jde spíše o to, že řadu specificky žijících Romů uzavřenou za hradbami ghett může bez prostředníků a vhodně předaných informací náraz modré tržní vlny ještě víc vtlačit do sítí lichvářů, podloudného kšeftaření, kriminality a drogových či gamblerských závislostí.

Příští měsíce a roky ukážou, jak si Agentura poradí s řešením problémů, které sama vydatně prohlubuje vláda, jejíž je Agentura součástí. Zatím to při pohledu zvenčí vypadá, jakoby na doutnající stodolu jedna část hasičů stříkala vodu, zatímco druhá parta ji ve stejném dresu z opačné strany zhusta kropí petrolejem.

Text vyšel v listu Romano hangos č. 1-2 / 2008