Vědci různých oborů zkoušejí poznávat svět, a i bez důkladných znalostí jiných oborů někdy dokáží přinést zajímavé výsledky. Pozoruhodné při tom je, že je dnes pro lidi nemožné, aby měli úplnou znalost nejen všech, ale i jen určitých jednotlivých oborů. V Německu se někdy odhaduje, kdo byl asi posledním polyglotem, člověkem, kdo měl opravdu obsáhlé vědomosti o všech vědeckých znalostech své doby. A není divu, že se v tomto ohledu často mluví o Johannu Wolfgangu von Goethovi, který žil od r. 1749 do 1832.

Že fyzik popisuje svět jinak než chemik, a to dokonce částečně jinými slovy, to je známo, a taky že biologové a lékaři bádají o lidském životě z různých hledisek. Jako ekonom hlavně vím, že odborníci v mém oboru potřebují také znalosti přinejmenším ze sociologie, politologie a ekologie, aby měli alespoň trochu racionální pohled na svět. A samozřejmě jim mohou pomoci také znalosti z filosofie a psychologie, aby dokázali popsat svět jinak než jen že zorného úhlu čistě hospodářského.

Tři stručné příklady:

1. Ničení životního prostředí se normálně neodpočítává od hospodářského růstu, aktivní náklady na regeneraci životního prostředí ale jsou součástí vypočítaného hospodářského procesu.

2. Člověk jako homo economicus prý má obsáhlé znalosti a jejich prostřednictvím uvažuje, než začne jednat, o tom, co mu prospěje finančně. Bohužel člověk ale nemá dostatečně hluboké hospodářské znalosti a taky nemá finanční preference.

3. Z hlediska ekonoma může člověk jednat altruisticky a dělat něco, co pomáhá druhým, co jemu ale nepřináší žádnou výhodu. Z hlediska alespoň některých sociologů je altruista člověk, který nemá finanční výhody ze svého jednání, má ale nefinanční zisk, jako na příklad společenské uznání a možná někdo si myslí že i vstupenku do božího ráje.

Základní vědecký přehled by ale neměli jen mít vědci všech oborů, ale taky učitelé, aby mohli dětem dát vědět, že i lidé, který hrozně moc vědí a mají dobře znějící tituly, se někdy klidně mohou splést. Nebo si myslíte, že se to nikdy nemůže stát?