Americký prezident Bush konstatoval v důrazném projevu ve středu odpoledne, že Spojené státy se budou přímo účastnit na gruzínském konfliktu. V rámci "solidarity s gruzínským lidem" řekl Bush, že Rusko musí ukončit veškeré vojenské akce a respektovat územní celistvost Gruzie. Bush posílá Condoleezu Ricovou do Paříže a pak do Tbilisi a oznámil humanitární pomoc, kterou bude poskytovat americká armáda. Rusko trvá na tom, že jeho intervence v Jižní Osetii byla humanitární zásah, avšak zatímco se Evropská unie nedokáže shodnout ohledně toho, kdo nese vinu za tuto krizi, Amerika zjevně stoprocentně podporuje prezidenta Saakašviliho, konstatuje pořad televize BBC Newsnight v avízu svého dnešního večerního pořadu ZDE

Další informace v angličtině ZDE

Úmyslné pokusy ruské vlády přehánět počet osob, usmrcených v Jižní Osetii, vyvolávají mstu proti gruzínským vesničanům v tomto vzbouřeneckém regionu, tvrdila ve středu organizace Human Rights Watch.

Anna Neistatová z HRW, která stojí v čele týmu vyšetřujícího humanitární škody v Jižní Osetii, sdělila listu Guardian, že ruské odhady 2000 mrtvých v konfliktu jsou "podezřelé". "Naše zjištění v žádném případě nepotvrzují ruské údaje. Naopak z nich, jak se zdá, vyplývá, že ty počty jsou přehnané."

Události minulého týdne v Jižní Osetii byly šokující pro každého. Je to pro nás pro všechny varování, napsal v deníku Washington Post Michail Gorbačov, nositel Nobelovy ceny míru a poslední prezident Sovětského svazu, který začátkem devadesátých let "zrušil" v Rusku komunismus.

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch byla svědkem toho, jak jihoosetínští bojovníci plení příbytky etnických Gruzínců, a zaznamenala četné případy, kdy gruzínští vojáci zastrašovali etnické Osetínce.

Zpráva, kterou ve středu vydala respektovaná mezinárodní lidskoprávní organizace, je důležitým nezávislým potvrzením výroků obou znesvářených strana v rusko-gruzínském konfliktu, míní list Independent. Obě strany obvinily soupeře, že páchají válečné zločiny.

K tomu: Karel Dolejší, "Válka na Kavkaze a ostudná role České republiky"

"Novinky: Zbraně dovezené z Česka do Gruzie zabíjely v Osetii"

Vesnice v Gruzii byly dnes dále vypalovány a pleněny během postupu ruských tanků z provincie Jižní Osetie, za nimiž táhli "nepravidelní" proruští bojovníci, svědčili dnes očití svědkové listu Guardian.

"Lidé prchají, vládne absolutní panika. Představa, že platí nějaké příměří, je absurdní," konstatoval Luke Harding, reportér Guardianu v oblasti.

Tajemník Rady národní bezpečnosti Alexandr Lomaja prohlásil, že Rusko porušilo smlouvu o příměří a bombarduje gruzínské město Gori. "Dneska už několikrát bombardovali město Gori, potom vpustili do města kozáky, kteří rabují domy a obchody," řekl Lomaja na zvlášním brífingu. Podle jeho slov ruští vojáci přikázali spolupracovníkům Červeného kříže opustit město.

Zdroj: ZDE

Představitel mírových sil kategoricky vyvrátil tvrzení Alexandra Lomaji o bombardování města Gori a vstupu kozáků do města. "Nevylučujeme možnost drancování ze strany samotného místního obyvatelstva, protože ve městě nejsou jeho správní orgány."

Anatolij Novogicyn z generálního štábu ruských vojsk vyvrátil tvrzení některých médií o přítomnosti 50 ruských tanků ve městě Gori: "Se vší odpovědností prohlašuji, že naše tanky ve městě Gori nejsou. Jiná věc je, že administrativa města hanebně vyklidila své úřady, opustila město a my se snažíme navázat s nimi kontakt. Avšak v tomto městě se nám navázat rozhovory nedaří. Gori nejspíš nikdo nekontroluje, není tam administrativa."

Zdroj: ZDE

Jekaterina Zguladze z ministerstva zahraničí Gruzie sdělila, že informace o pohybu ruské obrněné techniky na Tbilisi rozšířená v zahraničních médiích neodpovídá skutečnosti. Podle jejích slov se ruští vojáci skutečně přemísťují v oblasti Gori, ale nepřekračují její hranice."

Zdroj: ZDE

Mírové síly v okolí města Gori objevily sklad gruzínských ozbrojených sil s velkým množstvím vojenské techniky a munice. Představitel mírových sil prohlásil, že sklad nikdo nehlídá a vojenská technika se nachází ve stavu plné bojové pohotovosti. S cílem demilitarizace oblasti sousedící se zónou konfliktu a rovněž s cílem zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva evakuují mírové síly tuto techniku a munici.

Zdroj: ZDE

8.8.2008 v 00:53 hodin místního času zahájila gruzínská vojska odstřelování spícího jihoosetského hlavního města a jeho civilních obyvatel. Nikoliv palbu na legitimní vojenské cíle, ale palbu na v panelácích spící občany "vlastní země". Fakticky občanskou válku. Tento překvapivý útok raketometů české výroby RM-70 a houfnic české výroby ShKH vz.77 Dana znamenal likvidaci Cchinvali a masakr civilního obyvatelstva. Dle odhadů zemřelo jen v Cchinvali 1500-2000 civilistů a o počtu nezvěstných, kteří zůstali pohřbeni v troskách, se spekuluje. Pak následoval útok gruzínských tanků a obsazení trosek gruzínskou armádou. Promyšlený masakr, jehož plánování nemohlo zůstat utajeno před americkými a izraelskými vojenskými poradci gruzínské vlády. Počet běženců, kteří uprchli z města, jde do desetitisíců.

Za uplynulé dva roky dodalo Česko Gruzii podle ruských údajů 120 tanků T-54/55 a pětapadesát tanků T-72. T-72 jsou nejmodernější tanky, jimiž česká armáda disponuje. ... Moskva tvrdí, že z Česka bylo za poslední dva roky vyvezeno do Gruzie i 24 samohybných kanónových houfnic ráže 152 mm a 36 houfnic D-30 ráže 122 mm. To jsou také ve svých třídách nejmodernější zbraně ve výzbroji armády ČR. Gruzínská armáda má podle internetové Wikipedie také 48 systémů RM-70 Grad, což jsou původně sovětské raketomety namontované na české nákladní vozy značky Tatra. ... Podle ruských údajů dodalo Česko Gruzii za poslední dva roky šest těchto raketometů. Tbilisi v uplynulých letech získalo také deset letadel L-29 Delfín, která mu dodala Ukrajina. Ukrajina byla podle ruských údajů po Česku druhým největším vývozcem tanků do Gruzie. Větší kvanta zbraní prodaly Gruzii také Spojené státy, Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Turecko, Izrael a Bosna.

Podle poslední dostupné výroční zprávy MZV o prodeji zbraní (za rok 2006) dodalo Česko Gruzii 42 houfnic D-30 ráže 122 mm a část ze 37 prodaných tanků T72 a T-55. Již dříve, v letech 2002 a 2003, byl Licenční správou MPO povolen vývoz letounů SU25 ze zásob Armády ČR. Letouny SU-25 jsou páteří gruzínského letectva, píší dnes Novinky..

Novinky 13. 8. 2008: Češi masivně vyzbrojovali Gruzii, tvrdí Rusko ZDE

Chápu, že přístup českých médií může Britské listy motivovat k tomu ukázat opačné stanovisko - a souhlasím s tím, že Gruzie se nezachovala rozumně a ruskou odpověď vyprovokovala. Proč se to stalo, nevím a nechci o tom spekulovat.

Multinacionální společnosti provádějí experiment s přírodou, který "dopadá naprosto katastrofálně", varoval v otevřeném rozhovoru pro britský konzervativní deník Daily Telegraph korunní princ Charles.

Princ také vyjádřil obavu, že světu dojdou potraviny v důsledku škod, které vědci působí svým výzkumem půdě.

Spoléhat se na "gigantické korporace", že nám budou dodávat potraviny, uvedl, povede "k naprosté katastrofě".

Spisovatel Michal Šanda je mimo úzké literární kruhy téměř neznámý. Přesto se vyplatí věnovat mu pár minut pozornosti. Jeho knihy jsou totiž v rámci současné české prózy ojedinělé. Šanda se nesnaží mermomocí "prorazit", nepíše o palčivosti současného světa a nepokouší se napsat román, který zboří domeček z ohmataných karet, v němž současná česká literatura sídlí. Píše si, co chce a jak chce. Jeho nová, pohádková kniha Merekvice (Dybbuk 2008) je hravá a zábavná. Žije si ve své vsi, kde se na uznání mudrců, dychtících po hlubokých otázkách vyplazuje jazyk.

Přečetl jsem si knihu "The Twelve Little Cakes" od Dominiky Dery, jakož i oslavnou recenzi na ní od Michaela Volného.

Nejsem ani součástí literárního (ani jakéhokoliv jiného) establishmentu, nejsem ani "starým bolševikem", ani sympatizantem "pseudopravicové kulturní elity", což jsou skupiny, které by měly mít podle pana Volného s přijetím knížky problém. Podobně jako on (i autorka knihy Dery) jsem dobu normalizace zažil v dětství (ročník 1975). Přesto bych byl ke knize kritičtější.

Jeden čtenář nás upozornil na fascinující komentář Quentina Peela v hospodářském deníku Financial Times. Zatímco mnohá česká i americká média propadla protiruskému šílení, britský Financial Times si zachoval ve svých komentářích po celou dobu války o Jižní Osetii střízlivý odstup. A Quentin Peel vznáší pozoruhodnou otázku:

Byl Saakašvili skutečně tak nekompetentní, že při vojenském útoku na Jižní Osetii "zapomněl" zablokovat ten tunel? Anebo šlo opravdu o provokaci, o snahu zatáhnout Rusko do války s Gruzií, a přimět Západ, aby Gruzii vojensky podpořil proti Rusku?

Zdá se, že to od Gruzínců byla provokace, která zčásti vyšla a drtivou většinou ne, konstatuje zmíněný čtenář.

iDnes: USA prý dlouho varovaly Gruzii, ať se nenechá Ruskem vyprovokovat ZDE

Gruzijská armáda nemá bombardéry (podle všeho ani stíhací) kterými by se mohla pokusit portál tunelu zavalit a bitevníky se k podobném účelu nehodí.

V případě uzavření tunelu by si navíc Rusové téměř jistě pokusili vynutit cestu ke svým odříznutým jednotkám v Jižní Osetii jinudy. Kromě západní cesty přes Abcházii by byla jedinou alternativou strategická silnice Vladikavkaz - Kazbegi - Kerstový průsmyk - Mccheta (prakticky severní předměstí Tbilisi...). Teprve zde by šlo odbočit na Leningori a Cchinvali. Saakašvili díkybohu není takový šílenec, aby učinil Rusům podobnou očividnou pozvánku na prohlídku hlavního města... :)

Tak jsem dnes zase otevřel Lidovky, jejich anketa na první straně, ta mi teda pěkně zvedla žluč, píše Dalibor Rozsypal. Napsal jsem tedy email přímo do Lidovek:

Pozn. JČ: Pokud vím, americký radar v ČR má být zaměřen proti Íránu... :) Vždyť přece, jak jeho obhájci tvrdí, ubohých deset antiraket nemůže ruský jaderný potenciál nijak ohrozit a Rusko se může cítit zcela bezpečně... Nebo mají Lidovky nějaké informace, které ostatní lidi nemají?

Svět už není takový, jako byl před několika lety. Mnohé věci se vyjasnily. Hlavně se ukázalo, že nebude unipolární, a to proto, že v podmínkách globalizace nemá nikdo vojenské, politické, finanční, ekonomické ani jiné zdroje, aby mohl vytvořit impérium. Nicméně mýtus 'unipolárního světa' po dlouhou dobu určoval směr myšlení a chování značného počtu zemí, které tomuto mýtu uvěřily a vsadily na něj. Proto není jednoduché pochopit reálnou situaci.

Realistická korekce -- nebo spíš redukce -- role Spojených států ve světových záležitostech, pochopení skutečného podílu ruského faktoru v globální politice, zkušenosti posledních patnácti let -- to všechno posloužilo jako dobrý základ nepředpojaté analýzy současné etapy vývoje mezinárodních vztahů a porozumění skutečnému stavu věcí.

"Proč mávají lidé vlajkami? Vždyť jsme nevyhráli," konstatovala Laša Darkveldze, 23, když viděla v Tbilisi, jak jdou demonstranti podpořit Saakašviliho. "Saakašvili by měl teď odstoupit."

"Doufám, že ten člověk z Gruzie zmizí," řekla Bacha Janašia, čtyřiadvacetiletá studentka. "Opravdu by mě zajímalo, proč to udělal. Má jen 10 000 vojáků a on s nimi zaútočí na Rusko."

Kreml v úterý nadiktoval ponižující podmínky Gruzii za to, že zastavill svou invazi a čtyřdenní likvidaci gruzínské armády.

Ruský prezident Dimitrij Medvěděv zastavil ruskou ofenzívu a vyjednal podmínky příměří a širšího narovnání s francouzským prezidentem Sarkozym. Medvěděv označil gruzínského prezidenta Saakašviliho za "šílence" a Sarkozymu sdělil tvrdé podmínky, které se v podstatě rovnají kapitulaci Gruzie. "Rozdíl mezi šílenci a jinými lidmi spočívá v tom, že když šílenci cítí krev, je velmi obtížné je zastavit," řekl Medvěděv. "Tak je nutno použít chirurgického zákroku."

Uvedl to po debatě s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Ruský prezident Dmitrij Medveděv a jeho francouzský protějšek Nicolas Sarkozy jednali v diplomatickém maratonu přímo v Moskvě. Po několika hodinách jednání se posléze shodli na podmínkách ukončení bojů. Ještě před tím však Rusko vyzvalo gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho k rezignaci, stažení gruzínských jednotek do pozic před začátkem bojů před pěti dny a uzavření závazné dohody mezi oběma stranami o nepoužití síly . "Je to politický dokument. Je to dohoda o principech... a já si myslím, že s těmito principy souhlasíme," uvedl Saakašvili na tiskové konferenci ohledně dohody Sarkozyho a Medvěděva. Gruzie se tak stáhne z obou separatistických oblastí - Abcházie a Jižní Osetie a částečně se demilitarizuje. Nyní region čeká vyjednávání o budoucí podobě Gruzie. Gruzínský velvyslanec při NATO Revaz Bešidze požádal alianci o vojenskou pomoc - zejména při náhradě za radar , zničený při ruské ofenzívě.

Sarkozyho mírový plán

Aktuálně: Gruzie souhlasí s podmínkami Ruska ZDE

Vojenské operace v Gruzii ohrozily vstup Ruska do mezinárodních organizací, s odvoláním na vysokého představitele Spojených států to uvedla agentura Reuters. Podle ní je ohrožen vstup Ruska do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) nebo osmičky nejsilnějších států světa (G8).

Tolik média. Bez kontextu, bez vysvětlivky. Bez inteligence. Pro intenzivně fúzující kapitalisty celého světa (spojte se...) je jen několik ekonomicky lákavých míst na planetě. To jsou místa, kde jejich investice mohou dosahovat zisku vyššího, než kde jinde. Ve všech těchto regionech vládnou režimy, které jsou principiálně odlišné od těch, které nazýváme demokratickými. A nebo tam nevládne nikdo. Vyjmenujme si ty slibné bonanzy, neboť trpíme provozní slepotou a domníváme se, že ony čekají na nás a ne my na ně... Čína, Rusko - zejména Kavkaz a Sibiř, Indie, jižní Amerika. Perspektivně Afrika, Grónsko, Severní pól a Antarktida. Víc jich není.

SME/Reuters: USA: Integrácia Ruska do medzinárodných organizácií je ohrozená ZDE

Pozn. JČ: Britské televize se posmívaly, že Spojené státy jsou vůči problému v Gruzii v podstatě bezmocné, a tak snad jediné, co Americe zbývá, je bezzubé gesto vyloučit Rusko z OECD, WTO nebo G8. Případně sepsat rozhořčenou rezoluci pro Radu bezpečnosti, kterou Rusko bude stejně vetovat - a kromě toho, dodávají, USA nikdy nebraly rezoluce OSN vážně, tak proč by je nemělo ignorovat Rusko...?

Slovo poučení má v češtině prapodivnou pachuť danou názvem dokumentu, který se stal na bezmála dvě desítky let československým Kladivem na čarodějnice a plnil podobnou roli jako dnes lustrační zákon. Ostatně dnešní době se podařilo zlikvidovat i slovo „upřímně“ a dá se říci, že jednotlivé volební kampaně se vždy zaslouží o to, že se už po nich nějaké úplně normální slovo nedá říci v podobném kontextu jako před nimi.

K páně Žákovu "Poučení z Kavkazu" dovolil bych si ještě podotknout: není tragedií pouze když si Američané zvolí hňupa prezidentem. Tragedií méně globální, ale možná o to hlubší, může být, když si i nějaký malý národ nechá prezidentovat přičinlivou patologickou figurku. Jediní, kdo v téhle nešťastné kavkazské olympiádě dostávají pořádně, nadlouho, beznadějně a ode všech na prdel, jsou chudáci všichni slušní Gruzínci. A těch je mi opravdu líto a ani nezáleží na tom, jak moc jsou teď navedení. Tak jaké si z toho máme vzít české poučení? ptá se Alexander Lang.

Americký protiraketový systém GMD, na němž by se Česká republika měla podílet radarem v Brdech, vyžaduje ke své plné funkci senzory na oběžné dráze.

To je již poměrně dobře známo. Jestliže nejzranitelnější pozemní částí systému jsou stacionární radiolokační prostředky, z jejichž samotné existence již logicky plyne nutnost komplexního řešení jejich obrany, s dosud vyvíjeným satelitním infračerveným systémem (Space-Based Infrared System, SBIRS -- podrobně viz ATM 11/2006) se to má úplně stejně. Družice na oběžné dráze jednoduše není možno skrýt, jsou případným protivníkem snadno zaměřitelné -- a v té míře, v jaké by vyvinul prostředky proti nim, také poměrně jednoduše zničitelné.

◄ Operační stanoviště na USS Lake Erie. Foto Defense Link
21. února 2008 raketa SM-3 odpálená z tohoto plavidla úspěšně zasáhla nefunkční družici NRO L-21 ve výšce asi 247 km nad Tichým oceánem.

Zatímco česká veřejnost je stále rozdělena v reakci na otázku, zda radar v Brdech ano či ne, vývoj jednotlivých komponentů amerického systému protiraketové obrany pokračuje šíleným tempem dál. Mimořádná technologická náročnost je důvodem toho, že se potýká s desítkami, možná stovkami dílčích problémů. Příčinou některých z nich je skutečnost, že testy se uskutečňují ve "skleníkových" podmínkách, na míle vzdálených reálné hrozbě. Není divu, že jsou často předmětem vášnivých diskusí i cílem kritiky.

Výhrady se týkají například následujících oblastí:

Průběžně se objevuje celá řada studií, které zpochybňují funkčnost a účinnost amerického systému protiraketové obrany, zejména „velkých“ antiraket GBI (Ground Based Interceptor). Hlavním terčem kritiky je paradoxně právě to, co bylo původně vydáváno za hlavní výhodu a důkaz technologického pokroku, totiž ničení útočících balistických raket (popř. jejich hlavic) kinetickou energií vzniklou při přímém kontaktním zásahu obranného tělesa, zatímco všechny antirakety vyvinuté za studené války měly jaderné hlavice.

Platí to pro americké protiraketové střely Nike-Zeus, Spartan a Sprint podobně jako pro sovětské obranné komplety A-35 Aldan a A-135 Baton; druhý jmenovaný je dosud funkční a chrání Moskvu. Současná podoba amerického protiraketového deštníku zahrnuje čtyři typy řízených střel, a sice typy GBI a RIM-161 Standard SM-3 určené pro zasažení balistické rakety či její hlavice ve střední fázi letu a střely THAAD a Patriot PAC-3 pro napadení v závěrečném (sestupném) úseku.

Radar v Brdech: základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy - Klíčové argumenty TÉMA BL

Co oddaný stoupenec státotvorné politiky ODS a horlivý příznivec regulačních poplatků ve zdravotnictví jsem se zhrozil, když ostravský hejtman Evžen Tošenovský v pátek 8. srpna 2008 ohlásil, že oběti železniční nehody v blízké Studénce nebudou platit nemocniční regulační poplatky. Hejtman tím zradil stranické ideály a projevil se jako kryptokomunista.

Statečný muž nezaváhá tváří v tvář menšímu neštěstí a ve svém úsilí vytrvá! Nesníží se zbaběle k projevům sentimentální "lidskosti", kýčovitého "soucitu" a falešné totalitární solidarity.

Mně to nakonec nedá a krátce zareaguji na článek Milana Valacha. Chtěl bych zdůraznit, že marxistickou levici, čili demokratickou levici, která byla komunistickými stranami v komunistických zemích brutálně potlačována, ctím.

Studená válka v minulosti znamenala, že mezi Východem a Západem byla opevněná, ostře střežená hranice, kterou se nikdo neodvážil překročit. Národní suverenita a územní celistvost byly nenarušitelné: zasahování do vnitřních záležitostí jiné země se považovalo za nebezpečné, píše v deníku Independent Mary Dejevsky.

Je nutno dodat, že tato jednoznačnost s sebou přinášela neuvěřitelnou nespravedlnost a utrpení, zejména pro ty, kdo se ocitli na nesprávné straně hranice, když vyjednávání skončilo. Praha, tři roky po sovětské invazi, když jsem ji poprvé navštívila, byla jedním z nejsmutnějších měst na světě. Ale neválčilo se. Od konce čtyřicátých let až do konce osmdesátých let železná opona - někdy brutálně - trvala a vydržela.

V konfliktu na Kavkaze má Rusko spoustu tanků, vojáků a letadel. Gruzie má malou armádu a Michaila Saakašviliho, svého výřečného prezidenta, který ví, jak zacházet s médii, míní Mark Tran v deníku Guardian.

Celý text ZDE

JU│ V úterý byly ruským médiím oznámeny podrobnosti o zatčení skupiny devíti gruzínských špionů v Rusku. Ruská tajná služba FSB oznámila, že do této skupiny patří také kádrový pracovník gruzínských tajných služeb, jistý Cherkaladze. Podle FSB prohlásil Cherkaladze, že je ve skutečnosti zástupcem náčelníka operativního řízení Služby zahraniční rozvědky Gruzie v hodnosti nadporučíka. V Rusku pobýval jako tzv. nelegál a ve skutečnosti řídil skupinu dalších agentů.

V pondělí v podvečer vysíllal ve svém publicistickém pořadu rozhlas BBC Radio Four mj. rozhovory s členem gruzínské Národní bezpečnostní rady a s tiskovým mluvčím Vladimíra Putina. Přinášíme kompletní překlad.

Moderátor: Jak realistické bylo očekávat, že se Rusko vrátí do hranic, kde bylo před vznikem tohoto konfliktu?

Alexander Lomaia, tajemník gruzínské Národní bezpečnostní rady: Je realistické očekávat, že agresor sám upustí od agrese? Pravděpodobně ne. My se snažíme říci světu, že jestliže Rusové nebudou zastaveni v Gruzii, co jim zabrání, aby poslali svá vojska, svá letadla, své tanky, na ochranu svých občanů kdekoliv? V kterékoliv evropské zemi. Proto je koordinovaný a jednotný postup Spojených států, Evropské unie a západního světa nesmírně důležitý. Není možné dovolit agresorům z 21. století, aby jim prošlo, co udělali suverénnímu státu, to nesmí zůstat nepotrestáno.

Jen hlupák a zločinec se raduje, když umírají lidé. Navíc ve válce, která je zcela zbytečná. A takovou je válkou, která začala v Gruzii tentýž den, kdy v Pekingu vzplál olympijský oheň. Přestože se tato válka snad již chýlí ke konci, prohráli jsme všichni, protože opět selhal lidský rozum. 

Válka na Kavkazu překvapila mnohé. I když Gruzie za pomoci států NATO - především USA, ale i České republiky - od tzv. revoluce růží v roce 2003 intenzivně zbrojila. Vojenský rozpočet Gruzie vyrost od příchodu Michaila Saakašviliho do funkce prezidenta z 30 milionů ročně na letošních 930 milionů dolarů.

Konečně je to zjevnější. Propojení člena Rady Českého rozhlasu Ladislava Jíši s firmou, ovládanou mediálním lobbistou Jaroslavem Berkou i využití Českého rozhlasu Jíšou k reklamě na soukromé podnikání - Mezinárodní festival televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii Znojemský hrozen - nikoliv na základě komerční dohody, ale na základě nekomerční "mediální spolupráce" . Zároveň je jasnější, jak pestrá politická lobby se díky tomuto vinařskému festivalu okolo Jíši v Parlamentu shromáždila.

"Rusko vyhlásilo Gruzii informační válku," prohlásil senátor Štětina, zakladatel nadace Lidových novin, z níž později vznikla "humanitární" vlivová organizace Člověk v tísni. Tak 11. 8. 2008 dopoledne překročil přes všeobecné varování ministerstva zahraničí hranici mezi Tureckem a Gruzií... "Informační válka, kterou Ruská federace vyhlásila Gruzii, mne přinutila, abych na Jižní Kavkaz odejel a pokusil se vidět konflikt vlastníma očima," telefonoval své tiskové mluvčí z Gruzie senátor. Co si nejspíš od Štetiny z Gruzie přečteme? Například toto:

"Ať je americká politika jakákoliv, ať jsou v ní chyby, ať je v ní americké velikášství, bohužel je jedinou silou, v zákopech i v diplomatických lavicích, která teď supluje pořádkové síly světa." ... "Bombardování bylo zlo, ale menší zlo než vyhnání jednoho národa."

Reflex: Rozhovor s Jaromírem Štětinou ZDE

Když devítiletá Lin Miaoke zazpívala při zahajovací ceremonii letošních pekingských olympijských her Ódu vlasti, stala se okamžitě hvězdou. Nyní však vyšlo najevo, že dívce Lin propůjčil hlas někdo jiný. Bylo tak rozhodnuto po debatě na vysokých místech, jichž se účastnil i člen politbyra komunistické strany.

Píseň ve skutečnosti zpívala ještě mladší dívka Yang Peiyi. Ta ale měla nerovné přední zuby, což u sedmiletého dítěte je zcela normální. Organizátoři olympijských her to však považovali za potenciálně škodlivé pro mezinárodní image Číny.

V pondělí upozornila britská televize Channel Four na jiný podvod při zahájení olympijských her. Dramatický záběr, kdy kamera letí nad městem a ze země vystřeluje ohňostroj ve tvaru obřích stop, byl zfalšován. Nebyla to realita, ale počítačová grafika.

Čínští občané, interviewovaní v této věci zpravodajstvím Channel Four News, však nad věcí mávli rukou: "Je to jedno, jestli je to realita nebo fikce, hlavní je, že jsme udělali dobrý dojem."

Podrobnosti v angličtině ZDE

ŠOK│ Vědci a studenti z týmu UC Berkeley's Nanoscale Science and Engineering Center , součásti univerzity v kalifornském Berkeley a Material Sciences Division v Lawrence Berkeley National Laboratory , financovaní Národní vědeckou nadací (NSF) a americkou armádou, vyvinuli "metamateriál" způsobující "neviditelnost" těles a minimalizující pohlcení energie. Metamateriál na principu paralelních nanočástic stříbra vložených do porézního oxidu hlinitého či fluoridu hořečnatého může odklonit elektromagnetické vlny pomocí negativního index lomu - může obrátit přirozený směr světla, prozatím ve viditelném a měkkém infračerveném spektru.

Každý má problém pojmenovat současnou společnost. Nedá se pořádně uchopit za něco "absolutního", když je individuálně povoleno vidět svět tak, jak ho vidět mohu a chci, a nemuset to skrývat, střídat či střežit. Překvapivě dobře je ale možné pojmenovávat společnost skrze určité výmluvné fragmenty, které se hlouběji dají vysledovat v mnoha dalších fenoménech. Nechť je takovým zdánlivě nicotným fragmentem třeba fenomén "hráče", současného pojmenování pro základní princip konstituující společnost po dlouhá deseti tisíciletí.

Bohumil Kartous v článku "Svět nepatřil nikomu, kdo nebyl hráč" spekuluje o fenoménu "hráče" ve společenské realitě. Dává mu moralistické a mytologizující nálepky "hlubší a tajemnější dimenze", "prokletí" či "mystéria mocných". Hovoří z něj emoce, odmítavý postoj k logice, kterou nechápe. Problém se ovšem nejmenuje "hráč" nebo "hra", ale smysl lidské existence. Odpověď je přitom jednoduchá. K adoraci "hráče" společností vedlo extenzivní užití věd, užití matematického modelování chování jedince uvnitř systému s předem danými pravidly. Využití civilizace, chceme-li: propojení matematiky, ekonomie, strategického plánování a modelování, stejně jako rozvoj sociálních věd, včetně pedagogiky, politické či vojenské psychologie a aplikované sociopsychologie.

Souhlasím v podstatě s již uveřejněnou částí textu Martina Škabrahy na téma srovnání nacismu a komunismu. K dosud napsanému mám jen několik poznámek.

Petr Baubín v Britských listech vyjádřil svůj názor na současné ceny ropy a odhadl jejich další vývoj. Bohužel však příliš nebere v úvahu materiální nebo fyzikální podstatu problému a přeceňuje ekonomickou stránku věci.

Města spravují radnice a jejich odbory. S úředníky a šéfem, který je vybírán ve výběrovém řízení. Požadavky na vedoucího odboru jsou nezřídka mimořádně náročné, neodpouští se nedostatečné vzdělání, absence vize atd. Na stavebním odboru je za normální situace v čele stavař, kulturu řídí odborník s patřičnou průpravou, ale sotva lékař nebo strojař. Téměř každý odbor může řídit právník nebo ekonom.

Po komunálních volbách zachvátí radnici epidemie zvaná politická reprezentace. Vše, co je uvedeno v předchozím, dostává na frak.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 180 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2008 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 916.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.7. 2008 částku 231 190.15 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,400.18 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.