"Uznáváme suverenitu a nezávislost Gruzie... Ale územní celistvost, to je něco jiného," zdůraznil v pořadu společnosti BBC Hardtalk. "Jižní Osetie a Abcházie nikdy nebyly součástí Gruzie jako nezávislé země."

Body, dohodnuté v Moskvě a v Tbilisi, zakazují užití síly, přislibují dodržování příměří a garantují přístup pro humanitární pomoc. Avšak politické a vojenské aspekty dohody jsou podle deníku Guardian problematické a dohoda se ještě může rozložit.

Rusko naléhá, aby se gruzínské jednotky vrátily do kasáren, zatímco ruské "mírové sbory" ve vzbouřeneckých oblastech Jižní Osetie mají mít právo provádět bezpečnostní hlídky a činit "dodatečná bezpečnostní opatření", dokud nebude schválen "mezinárodní mechanismus".

"To dává Rusku nedefinovaná bezpečnostní práva na nedefinovaném území v Gruzii. To přímo vyvolává nové problémy," řekl švédský ministr zahraničí Carl Bildt.

Američané požadují mimořádné zasedání ministrů zahraničí členských zemí NATO, které by mohlo suspendovat oficiální konzultace Ruska se Severoatlantickým společenstvím. Avšak Evropská unie je nejednotná.

"Nemáme čas na dlouhé debaty o tom, kdo je vinen," řekl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

"Neměli bychom o této válce činit žádné morální soudy. Zajímá nás tuto válku ukončit," řekl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. "Neptejte se nás, kdo je v tomto konfliktu dobrý a kdo špatný."

Gruzínský prezident Michail Saakašvili obvinil Západ, Američany, NATO a EU, že jsou ve věci gruzínské krize nejednotni a že podceňují ruskou hrozbu. "Reakce byla nedostatečná. Mně to připadá jako mnichovanství. Potřebujeme skutečné činy, ne slova," řekl Saakašvili.

Podrobnosti v angličtině ZDE