"Nemáme ještě mírovou dohodu, máme provizorní ukončení bojů, ale je to významný proces," řekl Sarkozy po několika hodinách rozhovorů s Medvěděvem v Moskvě a než podmínky odvezl Saakašvillimu do Tbilisi.

Hlavním ruským požadavkem je, že musí šéf gruzínského státu přislíbit, v dohodě, která bude podepsána a bude právně závazná, že se Gruzie vzdá veškerého použití síly ve snaze vyřešit spory o území s dvěma vzbouřeneckými proruskými provinciemi Jižní Osetie a Abcházie. Gruzínské jednotky se musejí úplně stáhnout z Jižní Osetie a už nebudou společnou součástí "mírových" sborů spolu s ruskými a místními osetskými jednotkami.

Medvěděv také trval na tom, že obyvatelstvo obou vzbouřeneckých regionů musí dostat právo hlasovat o tom, zda se chtějí připojit k Rusku. Tím naznačil, že zřejmě dojde k anexi obou regionů k Rusku, která oslabí Gruzii a rozdrtí Saakašviliho.

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí, konstatoval: "Budeme muset přijmout další opatření, abychom zabránili opakování situace, jaká vznikla v důsledku šokující gruzínské agrese."

Ruští vedoucí představitelé důsledně opakují, že gruzínské jednotky páchaly zvěrstva proti civilistům, když dal minulý týden Saakašvili rozkaz pro neúspěšný pokus gruzínské armády okupovat Jižní Osetii.

Gruzínské jednotky byly součástí mírových sborů v Jižní Osetii patnáct let. Avšak ruské vedení v úterý oznámilo, že Gruzínci se už do Jižní Osetie nevrátí a že ta bude plně pod ruskou kontrolou.

"Stříleli své bratry, ruské členy mírových sborů, dobíjeli je bodáky, tak už je tam neuvidíme," řekl Dimitrij Rogozin ruský velvyslanec u NATO v Bruselu.

Medvěděv hovořil telefonicky s Javierem Solanou, šéfem zahraniční politiky Evropské unie, a řekl mu, že "bude nutno projednat pár věcí, než vznikne plné příměří."

"Rusové zdůrazňují, že už nikdy nepřijmou Gruzínce v žádné formě na území Jižní Osetie," konstatoval jeden činitel EU. "Vidí je jako trojského koně, který minulý týden zahájil útoky."

Medvěděv povzbuzuje odtržení obou vzbouřeneckých regionů od Gruzie. "Osetínci a Abcházci musejí na tuto otázku reagovat, musejí zhodnotit svou historii, včetně toho, k čemu došlo v minulých dnech," řekl.

NATO, EU, OBSE a USA požadovaly, aby byla zachována územní celistvost Gruzie.

Už několik měsíců, konstatovali evropští činitelé, se Saakašvili vyhýbá příslibu, že nepoužije vojenské síly při územních sporech. Avšak Lavrov konstatoval, že gruzínská armáda se musí navrátit na základny a že každá případná mírová smlouva bude "vyžadovat podepsání právně závazné smlouvy o nepoužívání síly".

Rusové také souhlasili, že stáhnout vojska z Gruzie a navrátí své "mírové" sbory do postavení před zahájením bojů. Avšak než začne monitorování navrhovaného příměří, Rusko si vyhradilo právo podniknout v Gruzii blíže nespecifikovaná "dodatečná bezpečnostní opatření".

Přestože se v úterý shromáždily v Tbilisi desetitisíce osob na podporu Saakašviliho, u mnoha Gruzínců vzniká rostoucí pocit, že rozhodnutí jejich prezidenta zaútočit na Jižní Osetii bylo katastrofální chybou. Drtivá ruská reakce se dala přece čekat.

"Proč mávají lidé vlajkami? Vždyť jsme nevyhráli," konstatovala Laša Darkveldze, 23, když viděla v Tbilisi, jak jdou demonstranti podpořit Saakašviliho. "Saakašvili by měl teď odstoupit."

"Doufám, že ten člověk z Gruzie zmizí," řekla Bacha Janašia, čtyřiadvacetiletá studentka. "Opravdu by mě zajímalo, proč to udělal. Má jen 10 000 vojáků a on s nimi zaútočí na Rusko."

Ruské podmínky jsou ponižující a Saakašviliho vyjednávací postavení je nesmírně slabé, vzhledem k naprostému rozkladu jeho armády.

Podrobnosti v angličtině ZDE