Nyní, pár dní po humanitární katastrofě, západními médii nazvané "pipeline war", začínají do míst nedávných bojů proudit první konvoje s pomocí postiženým. Gruzínská armáda je vytlačena až před Tbilisi. Česko, jindy tak přehorlivé, mlčí. Copak že ona "humanitární" organizace Člověk v tísni, která přitom je v Gruzii přítomna (jako ve všech zemích, které jsou součástí amerických plánů na násilně nenásilnou změnu režimů a následné "transitions") na základě grantů české vlády, nyní mlčí? Pročpak nám neukazuje truchlivé obrázky zničených domů, smutné oči sirotků a dělostřeleckou palbou zničené školy? Pročpak nás nevyzývá k humanitární štědrosti?
Že by to bylo proto, že ti běženci drží v rukou transparenty s rusky psaným nápisem NEZÁVISLOST? Že by utrpení jihoosetských starců a dětí bylo menší než utrpení bosenských, chorvatských, kosovských? A co srbských či iráckých? Nebo se američtí protektoři v pozadí této "humanitární" organizace tak stydí za to, co provedla jejich loutka Saakašvili, že na nějakou humanitu teď nechtějí ani pomyslet?
Kde je Člověk v tísni, když jsou lidé v tísni?
aktuální foto z Cchinvali Reuters, AP, AFP
Pozn. red. Podle informací iDnes ZDE pomáhá Člověk v tísni nyní v Gruzii českým turistům :) a chce dále pomáhat Gruzíncům v městě Gori. O pomoci lidem v tísni v Jižní Osetii není v článku zmínky. Proč asi?
