22. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 1. 2007

Petra Uhla znám od roku 1970, kdy nás vzájemně seznámily články v Rudém právu, jež o nás napsali jeho tehdejší redaktoři čerpající z materiálů Státní bezpečnosti. V roce 1974 jsem se s ním konečně setkal na chodbě přijímače ve věznici na Borech osobně, když jsem se dozvěděl, že tam přišel. Stal se jediným člověkem, kterému jsem v životě dokonce koupil cigarety. Kouřením mne potom dusil pár měsíců na cele, a teprve vážná choroba jej před lety přesvědčila k tomu, aby se stal zapřísáhlým nekuřákem.

Sloupek
Jan Skácel

Je studánka a plná krve
a každý z ní už jednou pil
a někdo zabil moudivláčka
a kdosi strašně ublížil

A potom mu to bylo líto
a do dlaní tu vodu bral
a prohlížel ji proti světlu
a moc se bál a neubál

A držel ale neudržel
tu vodu v prstech bože můj
a v prázdném lomu kámen lámal
a marně prosil: kamenuj

A držel ale neudržel
a bál se ale neubál
a studánka je plná krve
a každý u ní jednou stál

Ze sbírky Dávné proso, nakl. Blok, 1981vybral Michal Černík
Uveřejněno s laskavým svolením agentury Aura-Pont

Petr Uhl
22. 1. 2007
Petr Uhl

Vážení členové Strany zelených! S politováním Vám oznamuji, že dnes vystupuji ze SZ. Byl jsem jejím členem od listopadu 2002. Byla to jediná politická strana za 65 let mého života. Stále se ztotožňuji s postoji evropských zelených. K rozhodnutí českou SZ opustit mě vede její zaměření, prosazené předsedou Martinem Bursíkem.

Dnešní koaliční nevětšinová vláda je produktem politické korupce, stojí na podvodu. Účast SZ v ní je v rozporu se zásadami otevřenosti, průhlednosti a politické poctivosti, jež SZ vyhlašuje. Po volbách do Sněmovny loni v červnu zaujal Martin Bursík náhle vůči ČSSD nepřátelský, konfrontační postoj, snažil se vůči jejímu předsedovi Jiřímu Paroubkovi vyvolávat u veřejnosti ošklivost. Jeho rozhodnutí být ve vládě panské koalice bylo politickou chybou, SZ měla zůstat v opozici.

22. 1. 2007

Až dvě třetiny Čechů a Poláků se stavějí proti účasti na raketovém projektu, podle průzkumů veřejného mínění, a vláda ve Varšavě, i když projekt schvaluje, odmítá americké podmínky. Pentagon trvá na tom, že obě základny musejí být americkým výsostným územím a že zaměstnanci základen, má jich být asi 500, nebudou podřízeni polskému ani českému právu.

"Přistupuji k problému exteritoriality rezervovaně, to nezastírám," řekl loni polský prezident Lech Kaczynski.

  • Praha tvrdí že toto rozhodnutí je prospěšné pro bezpečnost Evropy
  • Rusko hrozí, že bude pracovat na vlastní raketové obraně
  • Česká vláda oznámila, že chce poskytnout prostor pro velkou americkou vojenskou základnu pro silně kritizovaný systém raketové obrany Pentagonu. Poprvé potvrdila, že Washington požádal Prahu o svolení postavit radarovou základnu pro [americký] národní raketový obranný program.

    Rusko tento měsíc varovalo, že jakékoliv rozšíření amerického raketového projektu do východní Evropy jej donutí, aby připravilo nový vojenský rozpočet.

    22. 1. 2007

    Americká základna v České republice:

    Postaví-li Američané ve střední Evropě systém raketové obrany, Rusko ho bude právem považovat za potenciálně útočný systém a začne budovat vlastní moderní zbrojní systémy, aby ho neutralizovalo. Jediným způsobem, jak může Rusko nový závod ve zbrojení financovat, je zvýšit ceny ropy a zemního plynu, jimiž zásobuje Evropu, včetně České republiky.

    Znamená to tedy, že za nové závody ve zbrojení bude ekonomicky potrestána Evropa, včetně České republiky, která je Rusku bude nucena financovat zvýšenými cenami ropy a zemního plynu, argumentuje Karel Dolejší.

    22. 1. 2007

    Nedělejme volby, otevírá to prostor různým spekulacím. Tak by se dal zobecnit výrok, kterého se trestuhodně dopustil Alexandr Vondra v přímém vstupu pro Události ČT1 z 20.1. 2007. Vondra konkrétně mluvil o tom, že kvůli žádosti USA o umístění radarové základny na území ČR není "dobré" z výše uvedených důvodů pořádat referendum. Nevím, jestli si bývalý disident vůbec uvědomuje, co se zarážející mocenskou sebestředností říká.

    Jako disident pravděpodobně -- můžu se domnívat - bojoval proti tomu, aby si nějaká skupina lidí osobovala právo na to rozhodovat o zásadních otázkách života společnosti podle své, lépe řečeno podle importované vůle mocnějšího spojence. Jistě, tehdejší skupina se tvářila jako vyvolená, ta současná jako volená.

    22. 1. 2007

    Po mnoha měsících máme konečně vládu, ale žádný čestný člověk se z toho nemůže radovat. Způsob jejího ustavení vyvolává podezření z vydírání či zaslepeného fanatismu, především však ze zrady voličů. Toto vše je však jen jevovou stránkou, v níž se projevuje hlubší prohnilost celého našeho politického systému.

    22. 1. 2007
    "Při podobných vlastizrádných činech v naší historii v letech '48 a '68, kdy si vládnoucí moc také přizvala pro zkrocení disentu v domácí populaci pomoc od zahraničního Velkého bratra, se lidé zmohli alespoň na projevy symbolického a duchovního odporu.

    Vlastizrádné pohrdání občany a demokracií, které ukázalo vedení ČSSD, ODS i Zelených v otázce americké základny, jak je shrnuje pan Kotrba, analyzoval hlouběji Noam Chomsky v článku, který jste otiskli již v roce 2001:

    Noam Chomsky, "Vzory chování voličů a neúčast ve volbách" ZDE

    20. 1. 2007

    Podrobná chronologie jednání mezi USA a ČR o americké raketové základně na českém území v letech 2002 -- 2006

    Americká raketová základna na území Česka  - TÉMA BL Ministerstvo obrany České republiky připravilo pro příznivce americké raketové základny na českém území "nápovědu" - stručný čtyřicetistránkový poziční dokument, zevrubně informující o technických, diplomatických a politických informacích a jednáních o'umístění americké raktetové základny v ČR. Vyplývá z něj, že od července 2002 svým občanům lhaly všechny české vlády, když jejich představitelé tvrdili, že žádná jednání neprobíhají. Občanům i novinářům lhal sociálně demokratický ministr obrany Tvrdík, 1. náměstek ministra obrany Š. Fülle, 1. náměstek ministra zahraničních věcí Kohout, sociálně demokratický ministr obrany L. Kostelka a další představitelé vlády. Lhal premiér Gross. Lhal premiér Paroubek. Lhali i další politici. Lhali totiž skoro všichni. A za zády poslanců Parlamentu, za zády členů svých stran i občanů České republiky v praxi dělali něco jiného, než občanům říkali. Jen komunisté, kteří nevěděli skoro nic, mluvili pravdu. Dotazovali se veřejně představitelů vlády ve Sněmovně prostřednictvím interpelací. Marně.

    "Informační bulletin" byl vypracován 1. listopadu 2006, za působení ministra obrany Šedivého, zveřejněn byl až včera, 19. ledna 2007, v den obdržení důvěry pro vládu, sestavenou ODS a v den instalování lidovecké ministryně Parkanové. Den před tím, než představitelé vlády oznámili, že USA "oficiálně" požádaly vládu o umístění radarové základny. ODS je oficiálně jako jediná PRO umístění jakékoliv americké základny v ČR. Je otázkou, zda předvolební mediální a zpravodajské manipulace nebyly učiněny právě proto, aby politické strany, jejichž voliči jsou proti základně, zůstaly v opozici. Pokud ano, ta se operace Topolánek - Bursík - Čunek povedla. Zbrojní kšeftaři ze Vsetína mohou mít radost.

    Harmonogram jednání českých představitelů o americké základně na území ČR ZDE

    Ostudné je hlavně to, že v povolební krizi poražený Paroubek by se byl už dnes ochoten smířit i s americkou základnou. Jen kdyby byla malá... "Pokud se bude jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, které nenaruší například letový provoz, tak si umím představit, že bychom o tom mohli jednat s kladným výsledkem," řekl. Současný půlobrat naznačuje oportunismus předsedy ČSSD a evokuje jeho dlouholetý blízký vztah k bývalému "posametovému" předsedovi sociální demokracie Horákovi, který byl ještě i po roce 1989 pracovníkem americké tajné služby CIA. Otázkou zůstává, jestli americká agentura Penn, Schoen & Berland Associates neměla ještě i jiné zadání, než vyhrát sociální demokracii volby. Po světě je známá spíše "barevnými" revolucemi v režii zpravodajských služeb USA.

    20. 1. 2007 Paroubek: ČSSD by vznik základny v ČR mohla akceptovat ZDE

    TU 160
    20. 1. 2007

    Strategická analytická pracoviště ve světě upozorňují na nadstandardní aktivity mnoha firem světa, které se podílejí na výrobě komplexních zbraňových systémů. Po ohlášení rozsáhlé modernizace britské ponorkové flotily a britských střel Trident a ohlášení 69 nových ruských mezikontinentálních balistických raket, odpalovaných z mobilních vypouštěcích zařízení Topol-M a střel Bulava , které mají do roku 2015 dostat, dochází na ruské strategické bombardéry a americké rakety.

    20. 1. 2007

    Vážení,

    před chvílí jsem si přečetl, že naši nově ustavenou vládu Američané oficiálně požádali o umístění radaru protiraketové obrany. Domnívám se, že se tímto okamžikem ještě více vystupňuje PR zaměřené na prosazení tohoto záměru. I když osobně jsem přesvědčen, že tato iniciativa je v protikladu s našimi dlouhodobými zájmy, přesto bych akceptoval souhlas s její výstavbou za předpokladu explicitního schválení celostátním referendem. Aby to však mělo smysl, museli by mít všichni občané k dispozici podrobné a pravdivé informace o nákladech, výhodách i nevýhodách tohoto řešení. A obávám se, že těch se nám v našem tisku nedostane, píše Petr Neuwirth:

    Protože Blisty se tomuto tématu věnují dlouhodobě a jako první, myslím si, že by měly hrát aktivnější úlohu. Má představa je zhruba v tomto duchu:

    22. 1. 2007

    Raketová základna v ČR:

    Reakce na článek "Raketová základna v ČR a Britské listy formou celostátního letáku?"

    Kdyby existovalo A4 PDFfko ke stažení, s dobrou grafickou úpravou a shrnující věrohodně podstatné informace k základně, tak jsem ochotný jej doma vytisknout a dát do schránek zhruba 150 domácností na našem minisídlišti, donést do práce, a i jinak šířit v mezích svých možností. Myslím, že takových lidí by se našlo víc. Současně se obávám, že nevím o nikom povolanějším pro vytvoření takového materiálu, než je redakce BL - moje schopnosti nepravidelného čtenáře na to nestačí, píše Vratislav Filler.

    Pozn. red.: Připravíme to.

    20. 1. 2007

    Článek Borise Cveka o hnutí mysli poslanců ČSSD Melčáka a Pohanky by nestál za reakci, kdyby nevyšel v BL. V jiných sdělovacích prostředcích by totiž byl příslovečným jednokým králem mezi zaslepenými.

    Jádro Cvekova článku tvoří odstavec v němž cituje názor bývalého chartisty Hradílka:

    "Tomáš Hradílek, jeden z mluvčích Charty 77 a člověk ideově blízký sociální demokracii, v rozhovoru pro Lidové noviny 14. ledna 2007 řekl, že by se, být poslancem za ČSSD, jistě Paroubkovi postavil a toleroval druhou Topolánkovu vládu."

    Z onoho rozhovoru pro Lidové noviny ovšem vyplývá, že Hradílek je rozčilen tím, že ČSSD dostatečně nepodporuje umístění americká raketové základny na českém území:

    19. 1. 2007
    tisková zpráva Britských listů

    Podle internetových výzkumů iAudit International a NetMonitor jsou Britské listy ve sledovanosti důstojným konkurentem velkých médií.

    koš | Reach - podíl na trhu - mezi internetovými uživateli serverů na doméně .cz si udržují na úrovni 3 % v měsíčním průměru, průměrná denní návštěvnost více než 11 000 - 16 000 návštěv je řadí do stejné kategorie jako stránky rádia Evropa 2 či stránky TV Prima. Daleko za sebou nechávají návštěvnost týdeníků Euro, Reflex či Respekt, ale i návštěvnost stránek rádia Frekvence 1. Návštěvnost Britských listů je poloviční oproti serveru ČTK České noviny nebo stránkám ČT 24, třetinová oproti návštěvnosti stránek TV Nova a čtvrtinová oproti serveru Hospodářských novin - iHNed. Smutné pro všechna seriózní média je, že návštěvníci internetu ve své valné většině preferují bulvár. Za listopad 2006 dosáhly Britské listy skoro milionu stažených stran. Stále se zvyšuje počet návštěvníků, kteří vyhledávají Britské listy doma nejen v pracovní dny, ale i o víkendu. Dení průměr v sobotu a v neděli se ustálil na 6000 návštěvnících - oproti lednu 2005 na dvojnásobku. Špička návštěvnosti v pracovní dny je od 7.30 do 12 hodin, o víkendu pak od 14 do 17 hodin. Návštěvnost serveru za prosinec 2006 stupla oproti prosinci 2005 o 29,5%, počet shlédnutých stran o 37,7%. Za celý rok pak stoupl počet shlédnutých stran z 7 309 365 o 36,7% na hodnotu 9 994 198.

    Srovnání denní návštěvnosti některých zpravodajských a publicistických serverů - středa 17. 1. 2007 ZDE

    Přehled vývoje návštěvnosti Britských listů v roce 2006 ZDE
    22. 1. 2007
    Ninan Koshy
    Hold biskupovi Dr. Károly Tóthovi

    V této první dekádě 21. století se věc války a míru objevila jako nejdůležitější záležitost. Je to válečné období s nálepkou "válka proti teroru". Vládci světa předefinovali válku a mír podle svých vlastních podmínek. Výzva, před kterou stojíme, je znovu objevit mír v jeho pravém významu, to je mír se spravedlností, mír pro život, mír života.

    Tyto strategie a vyspělá technika už byly vyjádřeny jak v oficiálních Dokumentech, tak vojenskými akcemi USA. Quadrennial Defense Review (QDR) 2001 redefinovala cíle války jako "změnu režimu a okupaci" protivníka. Nuclear Posture Review 2002 pokládá nukleární zbraně za podstatné pro vojenské účely a poprvé s nimi počítá při porážce protivníků. National Security Strategy of the USA 2002 (NSA 2002) / Národní bezpečnostní strategie USA předefinovává "preemption" / prevenci jako právo USA napadnout kteroukoliv zemi, která by mohla vyvinout kapacitu ohrozit USA nebo má takový záměr.

    22. 1. 2007

    Dne 18. prosince 2005 si Bolívie zvolila novou hlavu státu: Evo Moralese, opozičního levicového politika indiánského původu. Více než po roce od jeho zvolení do čela jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky, můžeme bilancovat. Potvrdily se obavy z jeho radikálního levicového postupu a z blízkého postoje k venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi?

    22. 1. 2007
    Walden Bello, Soren Ambrose

    Když ekonomové a politici debatují o tom, co dělat vzhledem k nejnovějším výzvám, kterým čelí Mezinárodní měnový fond (MMF), mají skupiny občanské společnosti jednoduchou odpověď: Přestaňte MMF oživovat.

    25 let měl svět pro země, které se nacházejí ve finanční krizi, jednu odpověď: přijměte lék, který nabízí politika MMF a vstupte do úmorného koloběhu, který přichází s půjčkami od MMF a Světové banky (SB). Tato cesta fungovala velmi dobře - pro velké společnosti v bohatých zemích, které do zemí vstupují dveřmi otevíranými politikou MMF a odcházejí s ohromnými zisky.

    22. 1. 2007
    Reakce na článek Topí Piguly Nebezpečné archivy: K. Jacques a Ya Basta

    Mé sympatie ke Kateřině Jacques by měly poté, co jsem se seznámila s jejím angažmá (aspoň tak soudím podle fotografií) v akcích namířených proti institucím globálního kapitalismu, stoupnout.

    Kladu si takovou otázku, když pozoruji fotografie Topí Piguly a Štěpána Kotrby. Ty černobílé z potyček demonstrantů na "Nuseláku" v době konání pražského summitu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 a barevné z loňského 1. máje.

    22. 1. 2007

    POZNÁMKA NA OKRAJ:

    Neděle, uprostřed dne, někdy mezi třináctou a čtrnáctou hodinou. V televizi někdo diskutuje. Já neposlouchám a ani nevím, že na stanici Premiéra opakují nějaký pořad jménem Nachtstudio. Zachytil jsem jen, že šlo o štěstí a že nejšťastnější lidé na světě asi žijí v ostrovním státě Vanuatu. Dlouhé hodiny potom jsem si na to zase vzpomněl a ptal jsem se, jak na to vlastně přišli. Hledal jsem to na webu a našel jsem, že mluvili o studii britské New Economics Foundation. Ale nezajímala mne ta anketa. Přemýšlel jsem jen o tom , jak to se štěstím vlastně je. Ne tam na Vanuatu, ale tady v Německu. Ptal jsem se, jak je možné, že jsou Němci tak bohatí a furt jen reptají?

    22. 1. 2007

    Pod tímto názvem vyšel v nakladatelství Filosofia (Filosofia, Praha, 2006) soubor přednášek oxfordského profesora Geralda Cohena. Gerald Cohen patří k zakladatelům tzv. analytického marxismu. Socialismus je pro něj morální ideál, o jehož uskutečnění bychom měli usilovat. Nejedná se ovšem o to, co jsme pod tímto názvem zažili v naší zemi před několika málo lety, ale o ideál společnosti založené na solidaritě, svobodě a rovnosti všech jejích členů. Konkrétněji řečeno, za nejbližší možnou formu socialismu považuje tu, v níž bude ekonomika založená na podnicích vlastněných jejich zaměstnanci (s. 61), což by odpovídalo přechodné fázi mezi kapitalismem a komunismem, o níž psal i Marx. V následujícím textu bych se však chtěl zaměřit především na dvě jiné Cohenovy myšlenky, a to na jednu, s níž souhlasím a na jednu, s níž souhlasit nemohu.

    Avšak nejdříve bych chtěl říci, že se v českém prostředí jedná o nevšední publikaci.

    22. 1. 2007

    Nevážení politici,

    s obrovskou mírou úleku a znechucení sledujeme poslední roky a zejména pak měsíce politický vývoj v České republice.

    Poslední kapkou do mlýna je "pozvání cizích vojsk" do naší země, které v tichosti a tajně zahájila vláda Špidlova, pokračovala v tom vláda Grossova a nyní demonstrativně jeden den po svém zvolení (porušením pravidel demokratické soutěže stran) dovršila vláda Topolánkova. Tajně bývá často zván v noci do stavení zloděj, nikoliv oficiální spojenec. Protestujeme proti americké vojenské přítomnosti, pokud nebude schválena občany ČR v řádném referendu.

    22. 1. 2007

    Jen těžko se hledá nový neotřelý postoj, který by mohl výrazněji zasáhnout do diskuse o chystaném rozmístění nejprve radarů a posléze i obranných raket USA v ČR. Jakmile tu budou radary, a na území ČR tak vlastně vznikne malé území USA, kde snad nebude platit ani česká legislativa (pochopil jsem to správně?!), budou se moci dobře vybraní politici dohodnout (tentokrát samozřejmě již zcela tajně), že naše bezpečí bude nejlépe zajištěno obranným raketovým silem...

    22. 1. 2007

    Motto na závěr: Všude dobře, tak co doma!

    (To vím taky, že tučně vytištěné o řádek výš je blbost, ale tak v tom žijeme).

    Nevzdejme to - "Zde domov můj!"

    President je hlava státu. Tedy, jak je obecně vnímáno, nejmoudřejší osoba v zemi. I nejlepší přesto dělají chyby. V. Klaus se spletl, když ze vzdoru proti svému nástupci udělal, co udělal. Jmenoval jej k sestavení vlády, zejména proto, aby neuspěl, aby zklamal, aby sám sebe odepsal, aby jej, co nejvyšší,vypoklonkoval. Nakonec neuspěl president. Nestalo se, podepsal se na svém osudu prezident sám a Topolánek vstal z mrtvých. Zřejmé je, že ne na dlouho. Opět zvítězil -- pro svoji brzkou a definitivní porážku. Se suitou (ansámblem), který představil ze vzdoru presidentovi, nemůže očekávat nic víc, než pár měsíců. Je zřejmé, že i kníže má k této zemi blíže než školní úřad. Občané se stali obětí souboje o další vývoj ODS. Nic víc, nic méně. Nicméně nalezněme poučení. Nejde jim o vlast, obyvatele, lidi, jde jim o ně samé. Do puntíku. Lidé jsou jim luft.

    22. 1. 2007

    Ještě neoschl inkoust na tiskové zprávě oznamující nechutné zákulisní Topolánko-Dálikovské vítězství nad "zrádnou" ČSSD. A již agentury českému lidu předložily téma, které se zajisté v následujících dnech a týdnech stane předmětem důkladné mediální masáže, jíž žádný občan neunikne. Ano, opět jsou na pořadu dne americké radary jako součást amerického jaderného deštníku. Nebudu zde opakovat známou skutečnost, že tato zařízení nepřispějí k větší bezpečnosti České republiky, ale naopak přispějí k tomu, že bude naše země v případě konfliktu takříkajíc první na ráně. Naskýtá se zde tedy otázka, proč Spojené státy čekaly s podáním oficiální žádosti až do chvíle, kdy zde za radostného ryku pravicových médií(a propo, existují zde vůbec nějaká levicová ?) byl do Strakovky konečně legálně nainstalován Topolánek? ptá se Jiří Doležel. Nabízejí se hned dvě odpovědi.

    22. 1. 2007

    Jedním z argumentů proti řádnosti procesu vzniku vlády je i jakási podivnost, kterou v sobě skrývá podpis smlouvy mezi představiteli koaličních stran a dvěma poslanci. Dosadit si do předchozí věty můžeme hodnotící, charakterizující či popisující slova: zrádce, přeběhlík, konstruktivní poslanec, odpovědný poslanec, novodobý morální etalon, reprezentant Charty 007 nebo cokoliv jiného - podle své chuti, nálady, politického přesvědčení, morálních zásad nebo hmotných či jiných osobních zájmů.

    21. 1. 2007

    Rusko se nemusí bát rozmístění části amerického protiraketového deštníku v České republice, s novou situací ale musí počítat ve své vojenské doktríně. Ruské agentuře RIA Novosti to řekl Leonid Sluckij, místopředseda zahraničního výboru Státní dumy. Šéf výboru pro záležitosti Společenství nezávislých států Andrej Kokošin si myslí, že Rusko bude muset reagovat na případný český souhlas s rozmístěním amerického protiraketového radaru. ... "Toto rozhodnutí, pokud se Česko rozhodne kladně, nezůstane bez následků," citovaly Kokošina agentury. Informaci přinsel server iHNed.

    iHNed: Rusko z umístění radarové základny v ČR obavy nemá ZDE

    20. 1. 2007

    Debata, která se všude ve sdělovacích prostředcích v poslední době rozprostřela ohledně zrádcovství či konstruktivismu určitých poslanců je dle mého názoru naprosto scestná. Pokud se všichni zaštiťují demokracií a jejími hlavními standardy a svědomím jednotlivců, mohou všichni dojít jen k jednomu výsledku. Jak víme, demokracie a především její procedurální pravidla hledání konsenzu a rozhodování jsou založena na právu a vůli většiny. Toto pravidlo je pravidlem sine qua non, rozumí se samo sebou, je neoddiskutovatelné a je nezbytným prvním předpokladem a pravidlem demokratického řízení. Pokud by na této normě neexistovala alespoň implicitní shoda, nemohla by demokracie vůbec existovat. Pokud budeme tyto základní předpoklady transponovat na politické strany, které jsou také ve své většině založeny (včetně ČSSD) na demokratickém řízení, dojdeme k následujícímu, míní Petr Pravda:

    20. 1. 2007

    Virtuální bohoslužba pro ty, kteří už spolu nechtějí dál bojovat

    Čtení: Jeremiáš 29,1-7; Text Matouš 5, 44-45

    Dnešní svět prožívá velmi naléhavé problémy, na jejichž řešení doslova závisí osud lidstva jako takového. Přináší je stále se zrychlující planetarizace, či módním slovem globalizace, v důsledku níž stále více hrozí "Střet civilizací". Teroristické atentáty po celém světě či válka v Iráku jsou jen děsivými průvodními jevy tohoto nebezpečí. Světy různých náboženství a kultur se však do jisté míry prolínaly v dějinách vždycky. Nikdy svět nežil v jakémsi "blaženém izolacionismu", po kterém by mnozí dodnes ve svém omezeném zápecnictví a "obraně národních zájmů" toužili. Svědčí o tom nejen křesťanské kostely stojící vedle muslimských mešit, které vidíme v mnoha zemích ležících na pomezí křesťanství a islámu, ale již i starověké dějiny světa. Jeremiášův text dopisu je toho svědkem.

    20. 1. 2007

    Britská kulturní komerční stanice Channel Four TV vysílala v sobotu 20. 1. večer dramatickou televizní inscenaci The Trial of Tony Blair (Proces s Tonym Blairem). Je rok 2010, v Americe vládne prezidentka Clintonová, v Británii konečně premiér Gordon Brown. Mezinárodní trestní soudní dvůr požaduje vydání bývalého premiéra Tonyho Blaira, aby se v Haagu zodpovídal z válečných zločinů za to, že rozpoutal válku proti Iráku. Spojené státy tento soudní dvůr neuznávají, takže Bush v Haagu nebude souzen, avšak Británie ho uznává a britská vláda za Gordona Browna nevetuje v OSN Blairovo vydání na lavici obžalovaných. Blair utrpí infarkt, v nemocnici ho navštíví Gordon Brown ("Ano, nechávám tě vydat k soudu Nemůžu připustit, abys vyvolával po světě války."), Blair je zatčen a vydán k soudnímu procesu. Poslední záběr - vstupuje za doprovodu policie do letadla. (jč)

    Autor tohoto dramatu Alistair Beaton se vyjádřil: "Blair prý hodně myslí na své místo v historii. Tento film je vyjádřením mého názoru, jaké mu patří místo v historii. Zda je to pouhá fikce, anebo předpověď něčeho, co se stane, to teprve uvidíme."

    Ukázky z filmu (Blaira hraje známý britský herec Robert Lindsay) jsou ZDE

    20. 1. 2007

    Svět si v pátek uvědomil, že Čína má vážné vojenské ambice, avšak v samotné Číně se o jejím vojenském úspěchu při zásahu proti programu Hvězdných válek nehovořilo.

    Zahraniční zprávy, že Peking uskutečnil poprvé za posledních dvacet let vojenskou zkoušku, v jejímž rámci se mu úspěšně podařilo zničit satelit ve vesmíru, nebyly Číně potvrzeny z oficiálních zdrojů. Z nich přišlo jen mlžení, cenzura a těch několik lidí, kteří byli o věci informováni, vyjádřilo otevřeně nedůvěru.

    20. 1. 2007

    Západní vlády od Londýna přes Canberru po Washington odsoudily Čínu za to, že raketou sestřelila stárnoucí meteorologický satelit a provedla tak zkoušku, která hrozí, že odstartuje závody ve zbrojení ve vesmíru.

    Bushova vláda v této věci soukromě zuří a prý připravuje vytvořit z incidentu větší diplomatický konflikt.

    Američané jsou znepokojeni, že čínská zkouška dokázala, že Čína má schopnost zlividovat americký systém vojenských satelitů, které Pentagon potřebuje pro navigaci a pro sledování světa.

    20. 1. 2007

    Testu, při němž byla zničena čínská meteorologická družice, předcházel podle sdělení Craiga Covaulta z odborného serveru Aviation Week před několik měsíci incident, při němž byla údajně americká kosmická loď ozářena čínským armádním laserem.

    "Politika Bílého domu, v dokumentu US National Space Policy je navržena tak, aby zajistila, že naše schopnosti kontrolovat vesmír jsou chráněny, i v době rostoucích výzev a hrozeb," řekl Robert G. Joseph, podsekretář pro kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost při U. S. State Dept.

    Minulé zprávy o čínských pokusech oslepit americké špionážní satelity na zemi umístěným výkonovým laserem nebyly veřejně potvrzeny americkou armádou, ačkoli ta si jistě musela být vědoma čínských pokusů. V tomto posledním případě ale Space Command věděl, co se stalo.

    19. 1. 2007

    Spolu s jadernými zbraněmi jsou podnebné změny jedním z největším nebezpečí, hrozících budoucnosti světa, uvedl cambridžský kosmolog Stephen Hawking.

    Profesor Hawking zdůraznil, že stojíme na začátku druhého jaderného věku a období výjimečných klimatických změn. Obojí má schopnost zničit tuto planetu.

    19. 1. 2007

    Dovoluji si poradit, abychom se velice pozorně dívali na vše, co vyvolává podobnou zlobu jako Britské listy ve Wikipedii. Slovník a tón té zloby se podobají případ od případu jako vejce vejci. Skoro bych se vsadil, že prakticky vždy půjde o to, že se mágům virtuální reality, anebo třeba jen zneuznaným či jinak uskřinutým bláznům na internetu někde skrze líbivý závoj mámení klube holá skutečnost a ta by na nás všechny mohla působit jinak, než si oni přejí...

    Přečetl jsem si před několika dny v pořadí už několikátou kritiku Britských listů, tentokrát tu z Wikipedie a musím říci, že vnesla do mé duše klid a mír. A chtěl bych čtenářům sdělit proč.

    19. 1. 2007

    Přes Německo včera prohučel orkán, který způsobil kupříkladu doposud nevídané zastavení činnosti spolkových drah. Došlo i k přírodním úkazům, když vítr strhl z nového berlínského nádraží (Mehdorns Glaspalast) dva ocelové nosníky ZDE. Tato událost vstoupí jistě do dějin stavebnictví ( doposud jsem se domníval, že ocelová konstrukce nese skleněné obklady a ne naopak) a bude možná mít i dohru, i když dnes v rámci různých forem politických korektností to není jisté.

    31. 12. 2006

    V prosinci 2006 přispělo celkem 126 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 492.24 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2006 částku 176 537.77 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

    Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

    Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

    Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

    22. 11. 2003

    Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

    Čína RSS 2.0      Historie >
    20. 1. 2007 Stane se Čína i vojenským pánem světa?   
    20. 1. 2007 Západ zuří, že Čína sestřelila satelit   
    18. 1. 2007 Chceme čínskou Evropu? Martin  Kunštek, Štěpán Kotrba
    17. 1. 2007 Rusko a globalizace Georgij  Veljaminov
    12. 1. 2007 Čínská propaganda Jan  Čulík
    10. 1. 2007 Rakety a jejich dvojí politická funkce Miroslav  Polreich
    9. 1. 2007 Současná Čína: Sebevědomá, rozporná a šovinistická Lukáš  Zádrapa
    8. 1. 2007 Dokáže Čína překonat svou krizi?   
    6. 1. 2007 Čína a Rusko spolupracující jako nikdy předtím   

    Alex Koenigsmark: Siromacha - román na pokračování RSS 2.0      Historie >
    19. 1. 2007 Hovno Alex  Koenigsmark
    4. 1. 2007 Konec starých časů Alex  Koenigsmark
    22. 12. 2006 Císařova vana Alex  Koenigsmark
    21. 12. 2006 Jarní vody II. Alex  Koenigsmark
    14. 12. 2006 Jarní vody I. Alex  Koenigsmark
    8. 12. 2006 Plesová sezóna II. Alex  Koenigsmark
    5. 12. 2006 Plesová sezóna I. Alex  Koenigsmark
    30. 11. 2006 Pustá země Alex  Koenigsmark
    28. 11. 2006 Bílé noci Alex  Koenigsmark
    24. 11. 2006 Máj Alex  Koenigsmark

    Bratří Mašínové - hrdinové nebo zločinci? RSS 2.0      Historie >
    8. 11. 2006 Mašínové jsou samozřejmě hrdinové Ondřej  Šlechta
    8. 11. 2006 Mašínové - pan Šlechta nepřesvědčuje Ladislav  Lašek
    8. 11. 2006 Mašínové - slepé násilí lze těžko hodnotit jako odboj   
    28. 7. 2006 Je kritika komunistického útlaku antikomunismus?   
    27. 10. 2004 Generálové a frajtři Václav  Dušek
    20. 8. 2004 Kdo jinému jámu kopá - tak se z lesa ozývá... Jan  Sýkora
    18. 8. 2004 Vraždili bez morálních zábran Jiří  Hudeček
    16. 8. 2004 Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" Jan  Sýkora
    12. 8. 2004 Padouch nebo hrdina? Jiří  Hudeček
    28. 7. 2004 Ještě jednou o Mašínech Milan  Černý

    Svět 2050 RSS 2.0      Historie >
    31. 12. 2006 Jak sesbírat moudrost civilizace na rozcestí Tibor  Vaško
    22. 12. 2006 Bude nás budoucnost potřebovat? Jan  Baltus
    2. 11. 2006 Svět 2050: Padesátiletí čtvrté světové války Miloš  Balabán, Antonín Rašek
    19. 10. 2006 Svět 2050: Jak se vyrovnat s budoucností aneb potřebujeme prognostiku? Martin  Potůček
    17. 10. 2006 Svět 2050: Nová supertechnologie Bohumír  Štědroň, Peter Mikulecký
    16. 10. 2006 Svět 2050 - nové téma Britských listů   
    6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   

    Katolická církev RSS 2.0      Historie >
    3. 11. 2006 Pan Ucháč nemá informace Darina  Martykánová
    1. 11. 2006 Zemři, nebo jdi do vězení! Darina  Martykánová
    26. 10. 2006 Darwin by se divil Ladislav  Žák
    14. 10. 2006 Muslimské autority přijaly papežovu omluvu   
    14. 10. 2006 Poradce: "Bílý dům se vysmíval evangelikálům"   
    3. 10. 2006 Katolická církev útočí na BBC   
    26. 9. 2006 Logos - tvůrce světa Miloš  Dokulil
    25. 9. 2006 Papež neříkal v přednášce o násilí pravdu Lukáš  Lhoťan
    22. 9. 2006 Problémy případného dialogu o náboženské víře Miloš  Dokulil
    22. 9. 2006 Kardinál Vlk obvinil české katolické radikály ze spojení s americkými extremisty Štěpán  Kotrba

    Mají pětatřicátníci v Česku dnes zhoubný vliv? RSS 2.0      Historie >
    9. 5. 2006 Nazelenalé uzenky, tráva a bývalý prezident Štěpán  Kotrba
    24. 1. 2006 Co dnes činí lidi lhostejnými k osudu druhých Jan  Bím
    20. 1. 2006 Pětatřicátníci, sociálně cítící a další... Pavel  Urban
    6. 1. 2006 Kdo jsou vítězové antikomunistické revoluce? Jindřich  Kalous
    4. 1. 2006 Vinu nesou ti, kdo narcistický habitus vytvářejí Karel  Dolejší
    2. 1. 2006 Pětatřicátníci, hoši jako květ, na vás bylo vždycky radost pohledět.... Josef  Vít
    2. 1. 2006 Vadí, nevadí Luděk  Rozehnal
    31. 12. 2005 Jak to bylo s tím západním rájem? František  Hájek
    31. 12. 2005 Zmačkané obaly Tomáš  Krček
    30. 12. 2005 Flexibilita potřetí Jan  Holík

    Demokratická revoluce? Utajená historie devadesátých let RSS 2.0      Historie >
    17. 11. 2006 Sedmnáctý po sedmnácté Stanislav  Křeček
    1. 11. 2006 Tichá vzpomínka na ostravské soudruhy Ladislav  Žák
    6. 9. 2006 Sedmdesát tisíc udavačů, denunciantů a konfidentů Jaroslav  Krejčí
    15. 8. 2006 Národní literatura je jen jedna Miroslav  Vejlupek
    9. 5. 2006 Nazelenalé uzenky, tráva a bývalý prezident Štěpán  Kotrba
    18. 4. 2006 Čulíkovy znaky demokracie Štěpán  Kotrba
    21. 2. 2006 Utajené dějiny "permanentní kulturní revoluce" Jaroslav  Kuba
    13. 1. 2006 Aero Vodochody: iks pokusů o záchranu leteckého průmyslu Štěpán  Kotrba
    12. 1. 2006 Nevím, jak zabránit létání třísek než použitím jiné sekery Pavel  Urban
    6. 1. 2006 Kdo jsou vítězové antikomunistické revoluce? Jindřich  Kalous

    17. listopad RSS 2.0      Historie >
    5. 1. 2007 Charta 77 ako zárodok "občianskej spoločnosti" Eduard  Chmelár
    4. 1. 2007 Miloš, Gert, Milan, Frau A a vize budoucnosti Miloš  Pick
    14. 12. 2006 Mýtus, který skončil už dávno Bořivoj  Horský
    18. 11. 2006 Sedmnáct let... aneb za tři roky to bude dvacet let Ladislav  Žák
    17. 11. 2006 Sedmnáctý po sedmnácté Stanislav  Křeček
    17. 11. 2006 17. listopad 1989 v Britských listech po deseti letech   
    17. 11. 2006 Za nekrology Pavel  Kopecký
    17. 11. 2006 Nežná? Revolúcia? Lucia  Mrázová
    16. 11. 2006 Jaká byla role agenta Zifčáka?   
    5. 10. 2006 Barevný podzim 1989 Pavel  Pečínka

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    3. 7. 2006 Věčná koalice - nebezpečný útok na demokracii Miroslav  Polreich
    30. 6. 2006 Dokážeme být svobodní? Jan  Čulík
    29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
    9. 6. 2006 Kdyby... Jakub  Rolčík
    9. 6. 2006 Karyatidy se hájí: My nic, to Paroubek! Jan  Čulík
    9. 6. 2006 Jsme Šílení Bohumil  Kartous
    9. 6. 2006 Jak voliči rozdali politické karty, a co dál? Vladimír  Vokál
    4. 5. 2006 Politická příživa Štěpán  Kotrba
    29. 3. 2006 Znovu o tom, co česká média pomíjejí Jan  Čulík
    11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu   

    Česká literatura RSS 2.0      Historie >
    22. 12. 2006 Anglosaští fotbaloví fanoušci diskutují o české literatuře :)   
    6. 12. 2006 Exhibicionismus plže a exces jako normalita Miroslav  Vejlupek
    29. 8. 2006 Když chceš něco vědět, tak se neptej Aleš  Merenus
    15. 8. 2006 Národní literatura je jen jedna Miroslav  Vejlupek
    11. 8. 2006 Poezie a masmédia: O lkaní básníků nad vlastním údělem Boris  Cvek
    10. 8. 2006 Dopis pro Britské listy Petr  Štengl
    8. 8. 2006 Poezie jako oběť doby Michal  Černík
    8. 8. 2006 O básnivosti pod Čerchovem vzklíčené Miroslav  Vejlupek
    26. 7. 2006 Ztráty a nálezy Pavel  Janoušek
    26. 7. 2006 Básník, jemuž věřím Miroslav  Vejlupek