Vážení členové Strany zelených! S politováním Vám oznamuji, že dnes vystupuji ze SZ. Byl jsem jejím členem od listopadu 2002. Byla to jediná politická strana za 65 let mého života. Stále se ztotožňuji s postoji evropských zelených. K rozhodnutí českou SZ opustit mě vede její zaměření, prosazené předsedou Martinem Bursíkem.

Dnešní koaliční nevětšinová vláda je produktem politické korupce, stojí na podvodu. Účast SZ v ní je v rozporu se zásadami otevřenosti, průhlednosti a politické poctivosti, jež SZ vyhlašuje. Po volbách do Sněmovny loni v červnu zaujal Martin Bursík náhle vůči ČSSD nepřátelský, konfrontační postoj, snažil se vůči jejímu předsedovi Jiřímu Paroubkovi vyvolávat u veřejnosti ošklivost. Jeho rozhodnutí být ve vládě panské koalice bylo politickou chybou, SZ měla zůstat v opozici.

Česká vláda oznámila, že chce poskytnout prostor pro velkou americkou vojenskou základnu pro silně kritizovaný systém raketové obrany Pentagonu. Poprvé potvrdila, že Washington požádal Prahu o svolení postavit radarovou základnu pro [americký] národní raketový obranný program.

Rusko tento měsíc varovalo, že jakékoliv rozšíření amerického raketového projektu do východní Evropy jej donutí, aby připravilo nový vojenský rozpočet.

Postaví-li Američané ve střední Evropě systém raketové obrany, Rusko ho bude právem považovat za potenciálně útočný systém a začne budovat vlastní moderní zbrojní systémy, aby ho neutralizovalo. Jediným způsobem, jak může Rusko nový závod ve zbrojení financovat, je zvýšit ceny ropy a zemního plynu, jimiž zásobuje Evropu, včetně České republiky.

Znamená to tedy, že za nové závody ve zbrojení bude ekonomicky potrestána Evropa, včetně České republiky, která je Rusku bude nucena financovat zvýšenými cenami ropy a zemního plynu, argumentuje Karel Dolejší.

Nedělejme volby, otevírá to prostor různým spekulacím. Tak by se dal zobecnit výrok, kterého se trestuhodně dopustil Alexandr Vondra v přímém vstupu pro Události ČT1 z 20.1. 2007. Vondra konkrétně mluvil o tom, že kvůli žádosti USA o umístění radarové základny na území ČR není "dobré" z výše uvedených důvodů pořádat referendum. Nevím, jestli si bývalý disident vůbec uvědomuje, co se zarážející mocenskou sebestředností říká.

Jako disident pravděpodobně -- můžu se domnívat - bojoval proti tomu, aby si nějaká skupina lidí osobovala právo na to rozhodovat o zásadních otázkách života společnosti podle své, lépe řečeno podle importované vůle mocnějšího spojence. Jistě, tehdejší skupina se tvářila jako vyvolená, ta současná jako volená.

Po mnoha měsících máme konečně vládu, ale žádný čestný člověk se z toho nemůže radovat. Způsob jejího ustavení vyvolává podezření z vydírání či zaslepeného fanatismu, především však ze zrady voličů. Toto vše je však jen jevovou stránkou, v níž se projevuje hlubší prohnilost celého našeho politického systému.

Vlastizrádné pohrdání občany a demokracií, které ukázalo vedení ČSSD, ODS i Zelených v otázce americké základny, jak je shrnuje pan Kotrba, analyzoval hlouběji Noam Chomsky v článku, který jste otiskli již v roce 2001:

Noam Chomsky, "Vzory chování voličů a neúčast ve volbách" ZDE

Ministerstvo obrany České republiky připravilo pro příznivce americké raketové základny na českém území "nápovědu" - stručný čtyřicetistránkový poziční dokument, zevrubně informující o technických, diplomatických a politických informacích a jednáních o'umístění americké raktetové základny v ČR. Vyplývá z něj, že od července 2002 svým občanům lhaly všechny české vlády, když jejich představitelé tvrdili, že žádná jednání neprobíhají. Občanům i novinářům lhal sociálně demokratický ministr obrany Tvrdík, 1. náměstek ministra obrany Š. Fülle, 1. náměstek ministra zahraničních věcí Kohout, sociálně demokratický ministr obrany L. Kostelka a další představitelé vlády. Lhal premiér Gross. Lhal premiér Paroubek. Lhali i další politici. Lhali totiž skoro všichni. A za zády poslanců Parlamentu, za zády členů svých stran i občanů České republiky v praxi dělali něco jiného, než občanům říkali. Jen komunisté, kteří nevěděli skoro nic, mluvili pravdu. Dotazovali se veřejně představitelů vlády ve Sněmovně prostřednictvím interpelací. Marně.

"Informační bulletin" byl vypracován 1. listopadu 2006, za působení ministra obrany Šedivého, zveřejněn byl až včera, 19. ledna 2007, v den obdržení důvěry pro vládu, sestavenou ODS a v den instalování lidovecké ministryně Parkanové. Den před tím, než představitelé vlády oznámili, že USA "oficiálně" požádaly vládu o umístění radarové základny. ODS je oficiálně jako jediná PRO umístění jakékoliv americké základny v ČR. Je otázkou, zda předvolební mediální a zpravodajské manipulace nebyly učiněny právě proto, aby politické strany, jejichž voliči jsou proti základně, zůstaly v opozici. Pokud ano, ta se operace Topolánek - Bursík - Čunek povedla. Zbrojní kšeftaři ze Vsetína mohou mít radost.

Harmonogram jednání českých představitelů o americké základně na území ČR ZDE

Ostudné je hlavně to, že v povolební krizi poražený Paroubek by se byl už dnes ochoten smířit i s americkou základnou. Jen kdyby byla malá... "Pokud se bude jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, které nenaruší například letový provoz, tak si umím představit, že bychom o tom mohli jednat s kladným výsledkem," řekl. Současný půlobrat naznačuje oportunismus předsedy ČSSD a evokuje jeho dlouholetý blízký vztah k bývalému "posametovému" předsedovi sociální demokracie Horákovi, který byl ještě i po roce 1989 pracovníkem americké tajné služby CIA. Otázkou zůstává, jestli americká agentura Penn, Schoen & Berland Associates neměla ještě i jiné zadání, než vyhrát sociální demokracii volby. Po světě je známá spíše "barevnými" revolucemi v režii zpravodajských služeb USA.

20. 1. 2007 Paroubek: ČSSD by vznik základny v ČR mohla akceptovat ZDE

Strategická analytická pracoviště ve světě upozorňují na nadstandardní aktivity mnoha firem světa, které se podílejí na výrobě komplexních zbraňových systémů. Po ohlášení rozsáhlé modernizace britské ponorkové flotily a britských střel Trident a ohlášení 69 nových ruských mezikontinentálních balistických raket, odpalovaných z mobilních vypouštěcích zařízení Topol-M a střel Bulava , které mají do roku 2015 dostat, dochází na ruské strategické bombardéry a americké rakety.

Vážení,

před chvílí jsem si přečetl, že naši nově ustavenou vládu Američané oficiálně požádali o umístění radaru protiraketové obrany. Domnívám se, že se tímto okamžikem ještě více vystupňuje PR zaměřené na prosazení tohoto záměru. I když osobně jsem přesvědčen, že tato iniciativa je v protikladu s našimi dlouhodobými zájmy, přesto bych akceptoval souhlas s její výstavbou za předpokladu explicitního schválení celostátním referendem. Aby to však mělo smysl, museli by mít všichni občané k dispozici podrobné a pravdivé informace o nákladech, výhodách i nevýhodách tohoto řešení. A obávám se, že těch se nám v našem tisku nedostane, píše Petr Neuwirth:

Protože Blisty se tomuto tématu věnují dlouhodobě a jako první, myslím si, že by měly hrát aktivnější úlohu. Má představa je zhruba v tomto duchu:

Reakce na článek "Raketová základna v ČR a Britské listy formou celostátního letáku?"

Kdyby existovalo A4 PDFfko ke stažení, s dobrou grafickou úpravou a shrnující věrohodně podstatné informace k základně, tak jsem ochotný jej doma vytisknout a dát do schránek zhruba 150 domácností na našem minisídlišti, donést do práce, a i jinak šířit v mezích svých možností. Myslím, že takových lidí by se našlo víc. Současně se obávám, že nevím o nikom povolanějším pro vytvoření takového materiálu, než je redakce BL - moje schopnosti nepravidelného čtenáře na to nestačí, píše Vratislav Filler.

Pozn. red.: Připravíme to.

Článek Borise Cveka o hnutí mysli poslanců ČSSD Melčáka a Pohanky by nestál za reakci, kdyby nevyšel v BL. V jiných sdělovacích prostředcích by totiž byl příslovečným jednokým králem mezi zaslepenými.

Jádro Cvekova článku tvoří odstavec v němž cituje názor bývalého chartisty Hradílka:

"Tomáš Hradílek, jeden z mluvčích Charty 77 a člověk ideově blízký sociální demokracii, v rozhovoru pro Lidové noviny 14. ledna 2007 řekl, že by se, být poslancem za ČSSD, jistě Paroubkovi postavil a toleroval druhou Topolánkovu vládu."

Z onoho rozhovoru pro Lidové noviny ovšem vyplývá, že Hradílek je rozčilen tím, že ČSSD dostatečně nepodporuje umístění americká raketové základny na českém území:

Podle internetových výzkumů iAudit International a NetMonitor jsou Britské listy ve sledovanosti důstojným konkurentem velkých médií.

koš | Reach - podíl na trhu - mezi internetovými uživateli serverů na doméně .cz si udržují na úrovni 3 % v měsíčním průměru, průměrná denní návštěvnost více než 11 000 - 16 000 návštěv je řadí do stejné kategorie jako stránky rádia Evropa 2 či stránky TV Prima. Daleko za sebou nechávají návštěvnost týdeníků Euro, Reflex či Respekt, ale i návštěvnost stránek rádia Frekvence 1. Návštěvnost Britských listů je poloviční oproti serveru ČTK České noviny nebo stránkám ČT 24, třetinová oproti návštěvnosti stránek TV Nova a čtvrtinová oproti serveru Hospodářských novin - iHNed. Smutné pro všechna seriózní média je, že návštěvníci internetu ve své valné většině preferují bulvár. Za listopad 2006 dosáhly Britské listy skoro milionu stažených stran. Stále se zvyšuje počet návštěvníků, kteří vyhledávají Britské listy doma nejen v pracovní dny, ale i o víkendu. Dení průměr v sobotu a v neděli se ustálil na 6000 návštěvnících - oproti lednu 2005 na dvojnásobku. Špička návštěvnosti v pracovní dny je od 7.30 do 12 hodin, o víkendu pak od 14 do 17 hodin. Návštěvnost serveru za prosinec 2006 stupla oproti prosinci 2005 o 29,5%, počet shlédnutých stran o 37,7%. Za celý rok pak stoupl počet shlédnutých stran z 7 309 365 o 36,7% na hodnotu 9 994 198.

Srovnání denní návštěvnosti některých zpravodajských a publicistických serverů - středa 17. 1. 2007 ZDE

V této první dekádě 21. století se věc války a míru objevila jako nejdůležitější záležitost. Je to válečné období s nálepkou "válka proti teroru". Vládci světa předefinovali válku a mír podle svých vlastních podmínek. Výzva, před kterou stojíme, je znovu objevit mír v jeho pravém významu, to je mír se spravedlností, mír pro život, mír života.

Tyto strategie a vyspělá technika už byly vyjádřeny jak v oficiálních Dokumentech, tak vojenskými akcemi USA. Quadrennial Defense Review (QDR) 2001 redefinovala cíle války jako "změnu režimu a okupaci" protivníka. Nuclear Posture Review 2002 pokládá nukleární zbraně za podstatné pro vojenské účely a poprvé s nimi počítá při porážce protivníků. National Security Strategy of the USA 2002 (NSA 2002) / Národní bezpečnostní strategie USA předefinovává "preemption" / prevenci jako právo USA napadnout kteroukoliv zemi, která by mohla vyvinout kapacitu ohrozit USA nebo má takový záměr.

Dne 18. prosince 2005 si Bolívie zvolila novou hlavu státu: Evo Moralese, opozičního levicového politika indiánského původu. Více než po roce od jeho zvolení do čela jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky, můžeme bilancovat. Potvrdily se obavy z jeho radikálního levicového postupu a z blízkého postoje k venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi?

Když ekonomové a politici debatují o tom, co dělat vzhledem k nejnovějším výzvám, kterým čelí Mezinárodní měnový fond (MMF), mají skupiny občanské společnosti jednoduchou odpověď: Přestaňte MMF oživovat.

25 let měl svět pro země, které se nacházejí ve finanční krizi, jednu odpověď: přijměte lék, který nabízí politika MMF a vstupte do úmorného koloběhu, který přichází s půjčkami od MMF a Světové banky (SB). Tato cesta fungovala velmi dobře - pro velké společnosti v bohatých zemích, které do zemí vstupují dveřmi otevíranými politikou MMF a odcházejí s ohromnými zisky.

Mé sympatie ke Kateřině Jacques by měly poté, co jsem se seznámila s jejím angažmá (aspoň tak soudím podle fotografií) v akcích namířených proti institucím globálního kapitalismu, stoupnout.

Kladu si takovou otázku, když pozoruji fotografie Topí Piguly a Štěpána Kotrby. Ty černobílé z potyček demonstrantů na "Nuseláku" v době konání pražského summitu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 a barevné z loňského 1. máje.

Neděle, uprostřed dne, někdy mezi třináctou a čtrnáctou hodinou. V televizi někdo diskutuje. Já neposlouchám a ani nevím, že na stanici Premiéra opakují nějaký pořad jménem Nachtstudio. Zachytil jsem jen, že šlo o štěstí a že nejšťastnější lidé na světě asi žijí v ostrovním státě Vanuatu. Dlouhé hodiny potom jsem si na to zase vzpomněl a ptal jsem se, jak na to vlastně přišli. Hledal jsem to na webu a našel jsem, že mluvili o studii britské New Economics Foundation. Ale nezajímala mne ta anketa. Přemýšlel jsem jen o tom , jak to se štěstím vlastně je. Ne tam na Vanuatu, ale tady v Německu. Ptal jsem se, jak je možné, že jsou Němci tak bohatí a furt jen reptají?

Pod tímto názvem vyšel v nakladatelství Filosofia (Filosofia, Praha, 2006) soubor přednášek oxfordského profesora Geralda Cohena. Gerald Cohen patří k zakladatelům tzv. analytického marxismu. Socialismus je pro něj morální ideál, o jehož uskutečnění bychom měli usilovat. Nejedná se ovšem o to, co jsme pod tímto názvem zažili v naší zemi před několika málo lety, ale o ideál společnosti založené na solidaritě, svobodě a rovnosti všech jejích členů. Konkrétněji řečeno, za nejbližší možnou formu socialismu považuje tu, v níž bude ekonomika založená na podnicích vlastněných jejich zaměstnanci (s. 61), což by odpovídalo přechodné fázi mezi kapitalismem a komunismem, o níž psal i Marx. V následujícím textu bych se však chtěl zaměřit především na dvě jiné Cohenovy myšlenky, a to na jednu, s níž souhlasím a na jednu, s níž souhlasit nemohu.

Avšak nejdříve bych chtěl říci, že se v českém prostředí jedná o nevšední publikaci.

Nevážení politici,

s obrovskou mírou úleku a znechucení sledujeme poslední roky a zejména pak měsíce politický vývoj v České republice.

Poslední kapkou do mlýna je "pozvání cizích vojsk" do naší země, které v tichosti a tajně zahájila vláda Špidlova, pokračovala v tom vláda Grossova a nyní demonstrativně jeden den po svém zvolení (porušením pravidel demokratické soutěže stran) dovršila vláda Topolánkova. Tajně bývá často zván v noci do stavení zloděj, nikoliv oficiální spojenec. Protestujeme proti americké vojenské přítomnosti, pokud nebude schválena občany ČR v řádném referendu.

Jen těžko se hledá nový neotřelý postoj, který by mohl výrazněji zasáhnout do diskuse o chystaném rozmístění nejprve radarů a posléze i obranných raket USA v ČR. Jakmile tu budou radary, a na území ČR tak vlastně vznikne malé území USA, kde snad nebude platit ani česká legislativa (pochopil jsem to správně?!), budou se moci dobře vybraní politici dohodnout (tentokrát samozřejmě již zcela tajně), že naše bezpečí bude nejlépe zajištěno obranným raketovým silem...

Motto na závěr: Všude dobře, tak co doma!

(To vím taky, že tučně vytištěné o řádek výš je blbost, ale tak v tom žijeme).

Nevzdejme to - "Zde domov můj!"

President je hlava státu. Tedy, jak je obecně vnímáno, nejmoudřejší osoba v zemi. I nejlepší přesto dělají chyby. V. Klaus se spletl, když ze vzdoru proti svému nástupci udělal, co udělal. Jmenoval jej k sestavení vlády, zejména proto, aby neuspěl, aby zklamal, aby sám sebe odepsal, aby jej, co nejvyšší,vypoklonkoval. Nakonec neuspěl president. Nestalo se, podepsal se na svém osudu prezident sám a Topolánek vstal z mrtvých. Zřejmé je, že ne na dlouho. Opět zvítězil -- pro svoji brzkou a definitivní porážku. Se suitou (ansámblem), který představil ze vzdoru presidentovi, nemůže očekávat nic víc, než pár měsíců. Je zřejmé, že i kníže má k této zemi blíže než školní úřad. Občané se stali obětí souboje o další vývoj ODS. Nic víc, nic méně. Nicméně nalezněme poučení. Nejde jim o vlast, obyvatele, lidi, jde jim o ně samé. Do puntíku. Lidé jsou jim luft.

Ještě neoschl inkoust na tiskové zprávě oznamující nechutné zákulisní Topolánko-Dálikovské vítězství nad "zrádnou" ČSSD. A již agentury českému lidu předložily téma, které se zajisté v následujících dnech a týdnech stane předmětem důkladné mediální masáže, jíž žádný občan neunikne. Ano, opět jsou na pořadu dne americké radary jako součást amerického jaderného deštníku. Nebudu zde opakovat známou skutečnost, že tato zařízení nepřispějí k větší bezpečnosti České republiky, ale naopak přispějí k tomu, že bude naše země v případě konfliktu takříkajíc první na ráně. Naskýtá se zde tedy otázka, proč Spojené státy čekaly s podáním oficiální žádosti až do chvíle, kdy zde za radostného ryku pravicových médií(a propo, existují zde vůbec nějaká levicová ?) byl do Strakovky konečně legálně nainstalován Topolánek? ptá se Jiří Doležel. Nabízejí se hned dvě odpovědi.

Jedním z argumentů proti řádnosti procesu vzniku vlády je i jakási podivnost, kterou v sobě skrývá podpis smlouvy mezi představiteli koaličních stran a dvěma poslanci. Dosadit si do předchozí věty můžeme hodnotící, charakterizující či popisující slova: zrádce, přeběhlík, konstruktivní poslanec, odpovědný poslanec, novodobý morální etalon, reprezentant Charty 007 nebo cokoliv jiného - podle své chuti, nálady, politického přesvědčení, morálních zásad nebo hmotných či jiných osobních zájmů.

Rusko se nemusí bát rozmístění části amerického protiraketového deštníku v České republice, s novou situací ale musí počítat ve své vojenské doktríně. Ruské agentuře RIA Novosti to řekl Leonid Sluckij, místopředseda zahraničního výboru Státní dumy. Šéf výboru pro záležitosti Společenství nezávislých států Andrej Kokošin si myslí, že Rusko bude muset reagovat na případný český souhlas s rozmístěním amerického protiraketového radaru. ... "Toto rozhodnutí, pokud se Česko rozhodne kladně, nezůstane bez následků," citovaly Kokošina agentury. Informaci přinsel server iHNed.

iHNed: Rusko z umístění radarové základny v ČR obavy nemá ZDE

Debata, která se všude ve sdělovacích prostředcích v poslední době rozprostřela ohledně zrádcovství či konstruktivismu určitých poslanců je dle mého názoru naprosto scestná. Pokud se všichni zaštiťují demokracií a jejími hlavními standardy a svědomím jednotlivců, mohou všichni dojít jen k jednomu výsledku. Jak víme, demokracie a především její procedurální pravidla hledání konsenzu a rozhodování jsou založena na právu a vůli většiny. Toto pravidlo je pravidlem sine qua non, rozumí se samo sebou, je neoddiskutovatelné a je nezbytným prvním předpokladem a pravidlem demokratického řízení. Pokud by na této normě neexistovala alespoň implicitní shoda, nemohla by demokracie vůbec existovat. Pokud budeme tyto základní předpoklady transponovat na politické strany, které jsou také ve své většině založeny (včetně ČSSD) na demokratickém řízení, dojdeme k následujícímu, míní Petr Pravda:

Dnešní svět prožívá velmi naléhavé problémy, na jejichž řešení doslova závisí osud lidstva jako takového. Přináší je stále se zrychlující planetarizace, či módním slovem globalizace, v důsledku níž stále více hrozí "Střet civilizací". Teroristické atentáty po celém světě či válka v Iráku jsou jen děsivými průvodními jevy tohoto nebezpečí. Světy různých náboženství a kultur se však do jisté míry prolínaly v dějinách vždycky. Nikdy svět nežil v jakémsi "blaženém izolacionismu", po kterém by mnozí dodnes ve svém omezeném zápecnictví a "obraně národních zájmů" toužili. Svědčí o tom nejen křesťanské kostely stojící vedle muslimských mešit, které vidíme v mnoha zemích ležících na pomezí křesťanství a islámu, ale již i starověké dějiny světa. Jeremiášův text dopisu je toho svědkem.

Britská kulturní komerční stanice Channel Four TV vysílala v sobotu 20. 1. večer dramatickou televizní inscenaci The Trial of Tony Blair (Proces s Tonym Blairem). Je rok 2010, v Americe vládne prezidentka Clintonová, v Británii konečně premiér Gordon Brown. Mezinárodní trestní soudní dvůr požaduje vydání bývalého premiéra Tonyho Blaira, aby se v Haagu zodpovídal z válečných zločinů za to, že rozpoutal válku proti Iráku. Spojené státy tento soudní dvůr neuznávají, takže Bush v Haagu nebude souzen, avšak Británie ho uznává a britská vláda za Gordona Browna nevetuje v OSN Blairovo vydání na lavici obžalovaných. Blair utrpí infarkt, v nemocnici ho navštíví Gordon Brown ("Ano, nechávám tě vydat k soudu Nemůžu připustit, abys vyvolával po světě války."), Blair je zatčen a vydán k soudnímu procesu. Poslední záběr - vstupuje za doprovodu policie do letadla. (jč)

Autor tohoto dramatu Alistair Beaton se vyjádřil: "Blair prý hodně myslí na své místo v historii. Tento film je vyjádřením mého názoru, jaké mu patří místo v historii. Zda je to pouhá fikce, anebo předpověď něčeho, co se stane, to teprve uvidíme."

Ukázky z filmu (Blaira hraje známý britský herec Robert Lindsay) jsou ZDE

Svět si v pátek uvědomil, že Čína má vážné vojenské ambice, avšak v samotné Číně se o jejím vojenském úspěchu při zásahu proti programu Hvězdných válek nehovořilo.

Zahraniční zprávy, že Peking uskutečnil poprvé za posledních dvacet let vojenskou zkoušku, v jejímž rámci se mu úspěšně podařilo zničit satelit ve vesmíru, nebyly Číně potvrzeny z oficiálních zdrojů. Z nich přišlo jen mlžení, cenzura a těch několik lidí, kteří byli o věci informováni, vyjádřilo otevřeně nedůvěru.

Západní vlády od Londýna přes Canberru po Washington odsoudily Čínu za to, že raketou sestřelila stárnoucí meteorologický satelit a provedla tak zkoušku, která hrozí, že odstartuje závody ve zbrojení ve vesmíru.

Bushova vláda v této věci soukromě zuří a prý připravuje vytvořit z incidentu větší diplomatický konflikt.

Američané jsou znepokojeni, že čínská zkouška dokázala, že Čína má schopnost zlividovat americký systém vojenských satelitů, které Pentagon potřebuje pro navigaci a pro sledování světa.

Testu, při němž byla zničena čínská meteorologická družice, předcházel podle sdělení Craiga Covaulta z odborného serveru Aviation Week před několik měsíci incident, při němž byla údajně americká kosmická loď ozářena čínským armádním laserem.

"Politika Bílého domu, v dokumentu US National Space Policy je navržena tak, aby zajistila, že naše schopnosti kontrolovat vesmír jsou chráněny, i v době rostoucích výzev a hrozeb," řekl Robert G. Joseph, podsekretář pro kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost při U. S. State Dept.

Minulé zprávy o čínských pokusech oslepit americké špionážní satelity na zemi umístěným výkonovým laserem nebyly veřejně potvrzeny americkou armádou, ačkoli ta si jistě musela být vědoma čínských pokusů. V tomto posledním případě ale Space Command věděl, co se stalo.

Spolu s jadernými zbraněmi jsou podnebné změny jedním z největším nebezpečí, hrozících budoucnosti světa, uvedl cambridžský kosmolog Stephen Hawking.

Profesor Hawking zdůraznil, že stojíme na začátku druhého jaderného věku a období výjimečných klimatických změn. Obojí má schopnost zničit tuto planetu.

Přečetl jsem si před několika dny v pořadí už několikátou kritiku Britských listů, tentokrát tu z Wikipedie a musím říci, že vnesla do mé duše klid a mír. A chtěl bych čtenářům sdělit proč.

Přes Německo včera prohučel orkán, který způsobil kupříkladu doposud nevídané zastavení činnosti spolkových drah. Došlo i k přírodním úkazům, když vítr strhl z nového berlínského nádraží (Mehdorns Glaspalast) dva ocelové nosníky ZDE. Tato událost vstoupí jistě do dějin stavebnictví ( doposud jsem se domníval, že ocelová konstrukce nese skleněné obklady a ne naopak) a bude možná mít i dohru, i když dnes v rámci různých forem politických korektností to není jisté.

V prosinci 2006 přispělo celkem 126 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 492.24 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2006 částku 176 537.77 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.