Důkazem mého tvrzení je i to, že ani sedmý měsíc vyjednávání nedotlačil ODS k tomu, aby předložila koncept nějakého výpočtu dopadu jejích návrhů na veřejné finance. Odborná úroveň programových debat se tak pohybuje na úrovni druhého ročníku obuvnického učiliště.

Protože ale Agenda vyvolala několik údajně levicových kritik, rád bych se k nim vyjádřil. Agenda měla dostat pravici zpět k jednacímu stolu. Někteří literárně aktivní přátelé se zřejmě domnívají, že ČSSD mohla vyvolat vyjednávání o středové vládě s programovými prioritami nalevo od komunistů. Návrh začít jednat o reformní vládě z těchto pozic je nepochybně projevem životního optimismu, který má můj obdiv. Na druhé straně chci kolegům bez jakékoli ironie poděkovat nejen za jejich zájem, ale také za to, že artikulovali zájmy skupin, které na takovém řešení zdánlivě ztrácejí. Nedovedu si totiž představit, že by tyto skupiny nezískaly reciproční motivační prostor, jak kompenzovat chybějící nárůsty příjmů zvýšenou možností uplatnění a snížením daně. Myšlenka účinněji motivovat byla samozřejmě klíčovou částí našeho volebního programu. Děkuji všem, kdo se na zpracování Agendy podíleli, a děkuji těm, kdo se zúčastnili přípravy vyjednávacích pozic. Děkuji za významný kus práce přátelům z odborů, kterým jsme ostatně navrhli i jejich osobní účast ve vyjednávacích týmech.

V diskusi nad Agendou zapomínáme ovšem na zásadní skutečnost. Navzdory stereotypu českých komentátorů píšících o antireformní zatuchlosti ČSSD, šla sociální demokracie do voleb s ambiciózním reformním programem. V něm například byla jako hlavní bod vytýčena stabilizace veřejných financí, penzijní reforma atd. Odchylky od volebního programu jsou v dokumentu Agenda 2010 ve skutečnosti minimální. Řada polemik je proto naší "tradiční" polemikou s volebním programem, s výsledkem programové konference a s výsledkem mimořádného sjezdu ČSSD.

Několik přátel se domnívá, že příliš ustupujeme v oblasti daňové kvóty. Nicméně Agenda primárně stanoví úkol daňovou kvótu udržet, případně hledat prostor pro její snížení. To plně koresponduje s naším volebním programem, který mluví o oscilaci složené kvóty kolem současných hodnot.

Jiní kritizují naši ochotu zrušit automatické zvyšování některých dávek. Když už i můj přítel Miloš Zeman nedávno navrhl redukci některých dávek, není pochyb, že něco není v pořádku. Rozpočtová omezení jsme tedy promítli alespoň do oblasti zvyšování, nikoli však do rušení dávek. Vždy jsme chtěli zachovat zákonné zvyšování důchodů, což je i výslovně v navrhovaných dohodách, které z Agendy jednáním vznikly. Kritiky z této strany jsou neopodstatněné.

Polemiky vzbudily i naše představy o penzijní reformě. Navrhli jsme kompromis na úrovni parametrických změn penzijního systému, protože ten i proti našemu volebnímu programu v této oblasti vede k menší sociální diferenciaci. Zde jsme tedy naopak vyhověli levicovým námitkám, a jde tedy ze strany kritiků spíše jen o věcné nepochopení.

Další výhrady jsou slyšet k záměru snižovat daně právnických osob. Bohužel, i zde se kritikové úsměvně mýlí. My nechceme, aby korporace platily méně, chceme změnit jen konstrukci daně. Daň pak bude nominálně nižší ale bude v ní méně výjimek. Výnos daně by se měnit neměl, měla by se jen zjednodušit. Tak jsme to měli ve volebním programu.

U daní fyzických osob jsme ochotni ke změnám, jen pokud budou proporcionálně výhodné pro všechny vrstvy. Dohodli jsme ostatně i sociální kompenzace po zavedení ekologických daní. Uvědomme si také, že nový motivační systém do oblasti dávek zavedla naše vláda, a že tento systém by i naše případná vláda dále zdokonalovala. Jsme vděčni, že právě tyto změny Zdeněk Škromach prosadil. Smyslem dávek je dávat těm, kdo to opravdu potřebují a motivovat ty, kdo sami mohou přiložit ruku k dílu. Solidarita není svobodou pro lenochy.

Jiní kritikové se rozhořčují nad tím, že sociální demokraté v Agendě navrhli rušení pohřebného, platby u lékařů, dramatický pokles mandatorních výdajů včetně zrušení zákonné valorizace důchodů nebo zrušení Státního fondu dopravní infrastruktury. Nic z toho v Agendě není, kritici si prostě pletou Agendu se Sněhulánkem a jeho sedmi reformními trpaslíky.

Agenda 2010 je jistě kompromisním dokumentem. Sociální demokracie ale není a nikdy nebyla zpátečnickou stranou. Náš volební program byl programem reforem. Tento program jsme neopustili. Jsme autentickou českou levicí. Chceme-li však něco prosadit, musíme si uvědomit, že ve sněmovně nemáme většinu. K prosazení alespoň části našeho programu by bylo nejlepší být přímo ve vládě. Alternativa, že se problémy budou řešit bez sociální demokracie totiž může znamenat, že z levicového instrumentária neuhájíme vůbec nic. Česká pravice je v porovnání se Západní Evropou silně extrémistická. Bez našeho korektivu neodstranitelně poškodí dvě třetiny populace. Díky za veškerou podporu, včetně podpory kritické. Stupeň ohrožení českého sociálního konsensu nebyl ve skutečnosti nikdy tak vysoký jako dnes.

Autor je místopředsedou národohospodářské komise ČSSD a stínovým ministrem školství

DOKUMENT: Dlouhodobý program ČSSD ZDE