22. 1. 2007
Z Klausovy zloby vznikla Topolánkova vládaMotto na závěr: Všude dobře, tak co doma! (To vím taky, že tučně vytištěné o řádek výš je blbost, ale tak v tom žijeme). Nevzdejme to - "Zde domov můj!" President je hlava státu. Tedy, jak je obecně vnímáno, nejmoudřejší osoba v zemi. I nejlepší přesto dělají chyby. V. Klaus se spletl, když ze vzdoru proti svému nástupci udělal, co udělal. Jmenoval jej k sestavení vlády, zejména proto, aby neuspěl, aby zklamal, aby sám sebe odepsal, aby jej, co nejvyšší,vypoklonkoval. Nakonec neuspěl president. Nestalo se, podepsal se na svém osudu prezident sám a Topolánek vstal z mrtvých. Zřejmé je, že ne na dlouho. Opět zvítězil -- pro svoji brzkou a definitivní porážku. Se suitou (ansámblem), který představil ze vzdoru presidentovi, nemůže očekávat nic víc, než pár měsíců. Je zřejmé, že i kníže má k této zemi blíže než školní úřad. Občané se stali obětí souboje o další vývoj ODS. Nic víc, nic méně. Nicméně nalezněme poučení. Nejde jim o vlast, obyvatele, lidi, jde jim o ně samé. Do puntíku. Lidé jsou jim luft. |
Jiří z Poděbrad, byl to král světového formátu, když byl svět ještě malý, snil o společné Evropě. Jiří Dienstbier napsal knihu se stejným titulem. Nepovedlo se prvnímu, nedaří se druhému. Ideje moří prachy. Zisk válcuje myšlenky. Čachry, rejdy a reje, penězovody, klientelismus je všude okolo a dokola kolem těch Vás (nás), kteří v tom nemáte namočené prsty, kteří v tom nejdete, kteří jste čistí, které neberete, které nepotřebují, které snad ani nechtějí, kteří jsou bez majetků a bez špatného spaní, bez cizí paní v cizím pokoji. Nikdy nebyl žádný československý (český) president tak zatrpklý jako ten současný. Žádný předseda vlády nebyl tak sebebezmocný, jako ten právě dosednuvší. Žádní z předchozích nekapitulovali před čímkoliv, než bylo nezbytí. Snad i ten nejhorší, o kterém se dodnes učí, byl lepší než současný předseda vlády. Žádný nebyl tak rychlým vlastizrádcem, jako ten poslední, navíc zcela dobrovolně, v míru (alespoň o kolo našich hranic). Dokázal to během čtyřiadvaceti hodin. Tvářil se při tom vzpupně, majestátně, nabubřele, hloupě a neskonale sebestředně. Máme se na co těšit. Je lepší se těšit nebo utěšovat? Řekněte. I druhá varianta, která je nabídnuta, je horší perspektivou. Všichni emigrovat nemohou. Kdo by sekal trávu před českými cedulemi - US military base --No Admittance. Přemýšlejme! Co dodat? Snad jen: "Zde domov můj!" |