Somálsko bylo po svržení prezidenta Barreho v roce 1991 vtaženo do stavu bezpráví a neutuchajících bojů. Přestože všichni Somálci hovoří stejným jazykem a jsou to sunnitští muslimové, země je rozděla podél klanových hranic. Mezi nimi probíhála až do roku 2004 občanská válka. Před dvěma lety uzavřená mírová smlouva umožnila vznik nového parlamentu a zvolení nového prezidenta.

Odzbrojování vojenských milic však často selhává a pokračující násilnosti postihují zejména Somálce, žijící na hranicích území jednotlivých kmenů. "Extrémní úroveň násilí se stala součástí každodenního života a jeho efekt na obyvatelstvo je katastrofální," poznamenává Colin Mcllreavy z humanitární organizace Lékaři bez hranic.

Polovina z osmi milionů Somálců se živí výhradně samozásobitelským zemědělstvím, na letošní kritická sucha tak navíc umírají jejich stáda. Akutní hrozbou je také nedostatek pitné vody. Tento týden v bitvách o vzácné vodní zdroje zemřelo 12 lidí. Podle organizace Oxfam musejí někteří Somálci pít vlastní moč, či chodit pro vodu ke zdroji vzdálenému několik desítek kilometrů při teplotě kolem 40 stupňů Celsia. "Mnoho rodin přežívá s dvacetilitrovým kanystrem vody na tři dny. To je ekvivalent 830 mililitrů, nebo tří sklenic vody na den pro pití, vaření a mytí."

Populární povolání

V pirátství vidí zbídačená somálská společnost možnost, jak si vydělat slušné peníze a zajistit živobytí. Kolem severního a jižního pobřeží Somálska vedou důležité námořní cesty, po nichž se přepravuje olej, obilniny i železná ruda z Perského zálivu. Ročně tam proplují tisíce lodí. Tato oblast tak představuje ideální rejdiště pro piráty, využívající k útokům rychlé motorové čluny. Jen za posledních devět měsíců tam došlo k únosům a přepadení 35 lodí. "Somálsko je nyní nejnebezpečnějším místem pro námořní dopravu na světě," říká kapitán Jayand Abhyankar, výkonný ředite Mezinárodního námořní úřadu (IMB - International Maritime Bureau).

Pirátstvím netrpí jen cizí námořníci a majitelé napadených lodí, problém se dotýká i životně důležitých potřeb samotného Somálska. Přísun potravinové pomoci do země, kde až dvacet procent dětí trpí podvýživou, se zpomalil poté, co se piráti zmocnili přímo zásobovací lodi OSN. Dodávky byly zastaveny a po obnovení pokračují jen po souši.

Snaha somálské vlády řádění pirátů zabránit zatím vychází naprázdno. V listopadu minulého roku sice ohlásila podepsání padesátimilionového kontraktu s newyorskou společností Topcat Marine Security, která by měla přispět k boji proti pirátství. Pro nedostatek finačních prostředků nicméně dosud nedošlo k zaplacení kontraktu a somálské vody zůstávají nestřežené.

"Piráti se drží zpátky jenom, pokud se v oblasti pohybují lodě západních armád," říká ředitel IMP Pottengal Mukundan. V lednu se podařilo americké vojenské lodi Churchill zadržet deset somálských pirátů.

Z dlouhodobého hlediska však nebude tato záležitost vyřešena dokud nenastane v Somálsku větší politická stabilita a ekonomický rozvoj, který by odradil lidi od využívání pirátství jako zdroje obživy.

Podrobnosti ZDEZDE ZDE ZDEZDEZDEZDEZDEZDE