21. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 12. 2006

EKONOMICKÁ STRATEGIE JIŘÍHO PAROUBKA

Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce

Za války je trestem za dezerci zastřelení za úsvitu. Tvůrci Agendy 2010 proto mají hned třikrát štěstí. Předně proto, že Češi na rozdíl od Maďarů, kteří letos na podzim naházeli do oken Parlamentu dlažební kostky, neprožívají politiku tak temperamentně. I když česká předvolební kampaň připomínala převrácení Taleyrandova pořekadla, kdy politika se jevila jako pokračování občanské války jinými prostředky. Čeští občané na rozdíl od Rumunů politiky nestřílí a na rozdíl od Maďarů nemají ve zvyku házet kamení na budovy zákonodárných sborů.

Ani když politici, které zvolili, je následně hodí přes palubu.

Jak ukázal příklad nejedněch voleb -- naposledy těch do Evropského parlamentu - český volič zradu politiků trestá tím, že je nevolí. Tvůrci Agendy i proto mají štěstí, že druhý pokus o sestavení vlády může - aniž by to bylo v rozporu s Ústavou - trvat až do konce volebního období. Pokud jeho skon něco neurychlí. V případě, kdyby předčasné volby následovaly s krátkým časovým odstupem od předvedené programové a slovní ekvilibristiky, by ČSSD mohla dopadnout stejně, jako při volbách do EP.

Agenda 2010 totiž ani z velké dálky nepřipomíná program ČSSD -- v kterékoli z jeho variant. Největší rozpory velmi dobře vystihl Štěpán Kotrba v článku "Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS -- co se dá očekávat od falešných sobů". Politologicko analytické hodnotě tohoto článku by bylo obtížné konkurovat. Vzhledem k reakci jednoho z autorů Agendy -- bývalého vicepremiéra Jiřího Havla, kterého si jinak velmi vážím -- si však dovolím několik upřesňujících a doplňujících poznámek.

Oscilace versus pokles

Článek "Agenda 2010 není ústupem z programových pozic" poodhaluje velikost propasti mezi světem politiky a světem vědy, kam jsem autora vždy řadil. Oscilace by podle učebnic matematiky a fyziky měl být pohyb, který je sice provázen výkyvy, ale míří určitým směrem. V případě ekonomického programu sociální demokracie by tímto směrem tedy mělo být udržení podílu vybíraných daní a odvodů vzhledem k HDP. Vyslovíme-li zájem na tom, aby výše složené daňové kvóty oscilovala kolem určité hodnoty, tak to obvykle znamená, že některý rok bude poměr vybraných daní a odvodů mírně vyšší, nebo nižší, ale že následně vláda a parlament příjme taková opatření, aby výkyv byl korigován ke střední hodnotě -- cílové hodnotě. Výsledkem takové politiky je pak udržování poměru přerozdělování na určité hodnotě.

To je ale něco zcela jiného než snaha o snížení daňové kvóty, o které hovoří Agenda 2010. Jinak řečeno - snaha o snížení poměru vybraných daní a odvodů vzhledem k HDP. Důsledky poklesu složené daňové kvóty na rozpočtovou a sociální politiku velmi výstižně popsal Štěpán Kotrba.

Proč jsou úspěšnější státy s vyšší složenou daňovou kvótou?

Toto tvrzení samozřejmě nemusí platit vždy. Záleží i na způsobu, jakým je zdanění uplatňováno. Ze statistik OSN, OECD či WHO však lze dovodit, že státy s vyšší mírou zdanění dosahují lepších výsledků. V tabulkách kojenecké úmrtnosti, procentuálního zastoupení osob, které živoří za méně než 1 USD denně, i v ekonomickém výkonu měřeném HDP v přepočtu na obyvatele na nejhorších místech tradičně figurují země subsaharské Afriky, které mají složenou daňovou kvótu velmi nízkou. Nejúspěšnější jsou naopak skandinávské země, Švýcarsko a státy Beneluxu, kde je poměr veřejných rozpočtů k HDP dlouhodobě přes 50%. Jedním z faktorů, který výrazně přispívá k úspěšnosti např. skandinávských zemí, patří i fakt, že veřejné rozpočty těchto zemí umožňují masivně akumulovat finanční prostředky, které stát následně investuje. Do školství a vědy. I proto ve Švédsku prosperuje několik automobilek, vyrábějících legendárně spolehlivé vozy, firmy vyrábějící nadzvukové stíhačky nebo proudová dopravní letadla. Švédsko se ostatně úspěšně účastní výzkumu kosmu, staví komerční družice a v neposlední řadě vyvíjí a vyrábí špičkové, světově konkurenceschopné systémy mobilních telekomunikací. To by asi nebylo možné, kdyby Švédsko střídavě s Norskem a Dánskem nevykazovalo nejvyšší počet vysokoškoláků v přepočtu na tisíc obyvatel. Těchto úspěchů Skandinávci dosahují i díky tomu, že jejich veřejné rozpočty jsou vůči školství a vědě ve srovnání např. s Českem velmi štědré. Tuto štědrost si mohou dovolit mimo jiné i proto, že vybírají velký objem daní -- nejen v absolutním vyjádření , ale i v přepočtu na HDP.

Jaké daně

Důležitý je však i způsob, jakým státy uplatňují zdanění. Daní a odvodů je široká škála a jejich dopady do ekonomiky se velice liší. Vysoké sazby nepřímých daní mají ve většině případů na ekonomiku devastující účinky. Vysoké sazby DPH se promítají do cen zboží ve formě jejich zdražení pro konečného spotřebitele. To jsme ostatně mohli vidět, když Parlament na návrh bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky přeřadil většinu zboží služeb ze snížené do základní sazby DPH.

Zvýšení daňového zatížení přes DPH snižuje poptávku a prodejnost -- a následně zaměstnanost. Zvyšování nepřímých daní tedy nemusí automaticky vést k vyššímu příjmu veřejných rozpočtů. V řadě případů vede zvýšení nepřímých daní k takovému zdražení, které cenu výrobků posune za hranici, kterou je část spotřebitelů ochotná nebo vzhledem ke svým příjmům schopná akceptovat. Výrobků se tak prodá méně a stát vybere méně daní než před zvýšením sazby.

Nastavení nepřímých daní však má i dopady do alokace investic. Proto řada zemí EU-15 uplatňuje více než dvě sazby DPH. Kromě základní a snížené existuje i sazba supersnížená, nebo sazba nulová s odpočtem na vstupu. Tyto režimy jsou uplatněny v Itálii na zdravotnictví nebo ve Velké Británii na základní potraviny. Naproti tomu např. Belgie vybírá zvýšenou sazbu u vozidel s obsahem motoru větší, než 3 litry. Existuje i superzvýšená sazba na drahé kameny. Což působí jako forma daně z luxusu, která motivuje ukládat peníze do investic ve firmách a nikoli do "reprezentace". Zařazení jednotlivých komodit do různé sazby pak má i další motivační nebo "odrazující" účinky na chování subjektů v ekonomice.

Zvláštní kapitolu představuje při pohledu na nepřímé daně šedá ekonomika. Jako učebnicový příklad může posloužit spotřební daň, vybíraná z alkoholu a cigaret. Při jejím zvýšení stát často nevybere více daní úměrně tomu, o kolik zvýšil sazbu. Prostě proto, že místo legálních a zdaněných výrobků spotřebitelé více nakupují na tržnicích u Vietnamců pašovanou nebo padělanou produkci, z níž daně nejsou státu odváděny vůbec.

U přímých daní (daně z příjmů) má pak na ekonomické chování vliv nejen výše sazby, ale především odpisová politika. Míru zdanění v případě daně z příjmů lze nastavovat nejen sazbou, ale i odpisovými položkami. Je samozřejmě rozdíl, jestli např. počítač může firma započítat do nákladů v celé hodnotě již v roce, kdy jej pořídila, nebo jestli jej odepisuje několik let. Nastavením odpisových sazeb -- počtu let, během nichž se jednotlivé investiční položky odepisují v nákladech - má v některých případech dokonce silnější motivační účinky, než výše sazby. Typickým příkladem je situace, kdy podniky potřebují modernizovat výrobní vybavení, nebo situace kdy na realitním trhu není dostatek kapacit. Zkrácení odpisových dob v těchto případech stimuluje investice silněji, než snížení sazby daně. Tzv. zjednodušování daní formou rušení odečitatelných položek nebo odpisů ve skutečnosti nemá jen dopady na inkaso daní, ale dramaticky se projevuje i v nákupní aktivitě. Stát se tím navíc vzdává nástroje, jak stimulovat určitý typ ekonomického chování.

Zdůvodnění snižování sazeb přímých daní hrozbou vyvádění zisků do "daňových rájů", nebo "papírovým" přesunem subjektů do zemí s nižšími daněmi je čistě politický "bluf". Daňové právo západoevropských zemí na tyto triky již řadu let zná obranu. Je jím povinnost zřizovat daňovou pobočku v zemi, kde vzniká příjem. Mimochodem toto ustanovení již obsahuje i český zákon o dani z příjmů, který stanoví, že má-li subjekt v zemi pravidelný příjem, musí jej zde zdaňovat. Také proto se nestěhují všechny výroby do zemí s nejnižší daňovou sazbou. Některé západoevropské země mají v daňových zákonech ustanovení, podle nichž zboží a služby, nakoupené v "daňových rájích", nelze započítat do nákladů. Vyvádění zisků je tak mnohem těžší.

Pro udržení příjmů veřejných rozpočtů je důležité i nastavení výše daní z dividend, nebo daní z majetku. Švýcaři platí z nemovitostí každoročně daň ve výši 3% z hodnoty nemovitosti. Ve Francii musí majitel prázdného domu platit speciální daň, odvozenou z cenové mapy, která představuje odvod odpovídají zdanění příjmů z obsazeného domu. Přesto nebo proto v Paříži či Ženevě nejsou celé prázdné bloky domů, které vlastní, ale nevyužívají spekulanti. Jako to můžeme vidět v Praze.

Takto by se dalo pokračovat jak v oblasti daňové, tak i ve výčtu rozdílů v rozpočtové politice. Závěrem lze Jiřímu Havlovi doporučit cestu po Evropě. S cílem srovnat, jak vypadají železnice, silnice, školy a nemocnice v zemích, kde uplatňují nízké daně a v zemích, kde uplatňují daně jako prostředek hospodářské politiky. Cesta vlakem Českých drah a např. Deutsche Bahn nebo srovnání výplatní pásky českého učitele a jeho dánského kolegy hovoří za vše ostatní.

Ale to by Jiří Havel, jako hlavní autor Agendy 2010, bývalý místopředseda vlády pro národohospodářskou strategii a současný stínový ministr školství mohl a měl vědět. Tedy pokud nepřijal za své zadání učinit ze sociální demokracie liberální demokracii. Ale tu voliči už několik volebních období nevolili.

                 
Obsah vydání       21. 12. 2006
21. 12. 2006 Americký voják obžalován z vraždění v Iráku
21. 12. 2006 Darfur: Genocida bez hranic
21. 12. 2006 Zmarněný rok života Zdeněk  Jemelík
21. 12. 2006 Zemřel diktátorský vládce v Turkmenistánu
21. 12. 2006 Nikdy neříkej nikdy Darina  Martykánová
21. 12. 2006 Skutečné příčiny domácího násilí Vlastimil  Marek
21. 12. 2006 Pan Marek uráží muže Darina  Martykánová
22. 12. 2006 Nesejmutelná odpovědnost za vlastní chování Jan  Potměšil
21. 12. 2006 ■ ■ ■ Václav  Daněk
21. 12. 2006 Jaroslav Bureš, Nejvyšší soud a Ústavní soud
21. 12. 2006 USA a česká AI Milan  Valach
21. 12. 2006 Velký třesk s Polskem!
21. 12. 2006 Čtyři občané "neurazili tureckou národní totožnost" překladem Chomského knihy
21. 12. 2006 David Irving bude před Vánocemi propuštěn z vězení
21. 12. 2006 Zaměstnanci londýnské finančnické firmy obdrží prémie ve výši 9 miliard liber
21. 12. 2006 Ještě jednou o zdravotnické dokumentaci -- zkušenost primáře Petr  Wagner
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
21. 12. 2006 Jak to, že tak rychle klesla nezaměstnanost v Německu, aneb Dočasné zaměstnání - možnost pro firmy i pracovníky Uwe  Ladwig
22. 12. 2006 Apage Satan Claus! Jakub  Topol
21. 12. 2006 Mexiko má dvoch prezidentov Samuel  Kováč
20. 12. 2006 Silent victims don't have to remain so Irena  Ryšánková
21. 12. 2006 Kýchající krysy a zlá čarodějnice z jihu Meike  Snijder
21. 12. 2006 Sneezing rats and the wicked witch of the South Meike  Snijder
20. 12. 2006 Média 2006: Čím více sledujeme, tím méně víme Štěpán  Kotrba
21. 12. 2006 Přijímací zkoušky na Oxfordské univerzitě
21. 12. 2006 Milan  Kozelka
21. 12. 2006 Kontext Kozelkovy koláže s Jirousem a Seifertem
20. 12. 2006 Milan Kozelka: World Press Photos
21. 12. 2006 Írán požaduje zákrok Rady bezpečnosti OSN proti Izraeli
21. 12. 2006 Přeběhlíci v poslaneckých řadách: pošlapávání demokracie Dalibor  Jenne
21. 12. 2006 Tak nám zabili Ferdinanda Sandra  Wain
21. 12. 2006 Pohádka o hvězdicích
21. 12. 2006 Poslanci zrušili dotace pro internet do škol
21. 12. 2006 Jarní vody II. Alex  Koenigsmark
21. 12. 2006 S mobily si člověk nevybere
21. 12. 2006 REACH, na pravdu bič Ivan  Brezina
21. 12. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. prosince 2006
20. 12. 2006 Číně zřejmě už vadí její obrovské rezervy slábnoucího amerického dolaru
20. 12. 2006 Soud, jenž měl skončit Zdeněk  Jemelík
20. 12. 2006 OPEC: ropný zlom do deseti let Michal  Brož
20. 12. 2006 Česká společnost je rozdělená Tomáš  Franke
20. 12. 2006 Evropská unie jako peacekeeper: šance pro Demokratickou republiku Kongo Jana  Schmiedová
20. 12. 2006 Hospodaření OSBL za listopad 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Mzdy, odbory a sociální politika RSS 2.0      Historie >
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
19. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem od programových pozic Jiří  Havel
1. 12. 2006 Dzurindov Zákonník -- nástroj smrti Jakub  Topol
29. 11. 2006 Předem poražená agenda 2010 Štěpán  Kotrba
28. 11. 2006 Z pohádky do pohádky Pavel  Kopecký
27. 11. 2006 Tenkrát ve Frývaldově 25. 11. 1931... Vladislav  Černík
23. 10. 2006 Slovensko a minimálna mzda: fakty namiesto mýtov Ivan  Špáni
20. 9. 2006 "Soukromý" Rusnok opět ve veřejných financích aneb žluťácká koalice Vladislav  Černík
14. 9. 2006 MPSV dostane finance na důchody   
14. 9. 2006 Nečasova válka: za spojence má nadnárodní penzijní fondy Miroslav  Opálka
14. 9. 2006 Poplašná zpráva členů vlády o deficitu na důchodovém účtu   
28. 8. 2006 V Americe rostou zisky podniků, ale platy zaměstnanců se nezvyšují   
9. 6. 2006 Je v zájmu penzistů, aby kapitalisté vydělávali   
1. 6. 2006 Policejní odbory se distancují od Kubiceho   
14. 5. 2006 Stávka hrozí kompletním uzavřením britských univerzit   

Socialistická politika a ekonomika RSS 2.0      Historie >
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
19. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem od programových pozic Jiří  Havel
15. 12. 2006 Mlátit ženy je mezi českými muži rozšířené hobby Irena  Ryšánková
14. 12. 2006 Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," Štěpán  Kotrba
2. 12. 2006 Pomoc problémovým regionům podle Murphyho a ODS Petr  Wolf
10. 8. 2006 Takový drobný český úspěch, ale neříkejte nikomu, že za něj může vláda...   
13. 7. 2006 Jeden den blízko horkého politického dění Irena  Ryšánková, Štěpán Kotrba
3. 7. 2006 Věčná koalice - nebezpečný útok na demokracii Miroslav  Polreich
15. 6. 2006 Rozdíly mezi ODS a ČSSD   
9. 6. 2006 ČSSD nemůže podpořit vznik vlády "Panské koalice" Jiří  Paroubek
30. 5. 2006 DOKUMENT: "Braňme demokracii proti pučistickým praktikám ODS!" Jiří  Paroubek
1. 3. 2006 Joker Blonde v roce 2005 Irena  Ryšánková
23. 2. 2006 Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti Václav  Novotný
17. 2. 2006 Klausovi: Z chybných premis plyne Váš chybný závěr Jiří  Paroubek

Modrá šance ODS RSS 2.0      Historie >
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
14. 12. 2006 Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," Štěpán  Kotrba
2. 12. 2006 Pomoc problémovým regionům podle Murphyho a ODS Petr  Wolf
22. 11. 2006 Konstruktivní dialog? Oskar  Krejčí
20. 11. 2006 Mirek Topolánek: Projev před volbou předsedy Mirek  Topolánek
18. 11. 2006 Citáty dne - z kongresu ODS   
18. 11. 2006 Dopis nestranného publicisty místopředsedkyni ODS Bohumil  Doležal
16. 11. 2006 Je Jandák poslancem ČSSD nebo ODS? Štěpán  Kotrba
16. 11. 2006 Proč se ODS chce znemožnit Boris  Cvek
15. 11. 2006 "Kdyby to nevyšlo a vládli Paroubek, Rath a Filip, budu v pozici demokratů z roku 1948"   
14. 11. 2006 ODS může velmi snadno vyvolat předčasné volby Boris  Cvek
9. 11. 2006 Účinné argumenty, aneb proč volit ODS   
29. 10. 2006 Strana zelených -- B skupina ODS Milan  Valach
24. 10. 2006 Mejdan ODS Josef  Vít
23. 10. 2006 Ministr Říman (ODS) chce škodit klimatu výrazně více Miroslav  Šuta

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
21. 12. 2006 Přeběhlíci v poslaneckých řadách: pošlapávání demokracie Dalibor  Jenne
20. 12. 2006 Mýty a iluze české politiky Oskar  Krejčí
19. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem od programových pozic Jiří  Havel
15. 12. 2006 Ústavněprávní volnomyšlenkáři Oldřich  Průša
14. 12. 2006 Mýto, Kapsch a politika   
14. 12. 2006 Mýtus, který skončil už dávno Bořivoj  Horský
14. 12. 2006 Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," Štěpán  Kotrba
5. 12. 2006 Proč by v českém Parlamentu nemohla znít obhajoba i kritika USA? Štěpán  Kotrba
4. 12. 2006 Je redaktor ČT Martin Rusek nemanželským synem Saddáma Husseina? Lubomír  Brožek
30. 11. 2006 Přinesou Vondrovy "dobré styky" do Česka americkou základnu? Štěpán  Kotrba
29. 11. 2006 David ze Vsetína Oskar  Krejčí
22. 11. 2006 Konstruktivní dialog? Oskar  Krejčí
20. 11. 2006 USA chtějí na summitu v Rize prosadit plnou globalizaci NATO Jiří G. Müller
19. 11. 2006 Objevil Ameriku Miloslav "Kraken" Junek

Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS RSS 2.0      Historie >
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
19. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem od programových pozic Jiří  Havel
15. 12. 2006 Nejen poslanci, ale ani odborníci ČSSD nesouhlasí s Agendou 2010 Štěpán  Kotrba
14. 12. 2006 Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," Štěpán  Kotrba
11. 12. 2006 Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS -- co se dá očekávat od falešných sobů Štěpán  Kotrba
29. 11. 2006 Předem poražená agenda 2010 Štěpán  Kotrba
22. 10. 2006 Zelení nebudou nadšeni, Klaus chce uhelné i jaderné elektrárny Štěpán  Kotrba