"Pokud jde o Michala Krause, já si myslím, že plně platí to, co jsem říkal už v lednu, že se nedopustil žádného trestného činu a nikoho nepoškodil. A podle mých informací snad už policie odložila celý jeho spis, celou tu záležitost, protože to byla dost odvážná konstrukce, možná i politicky účelová....," odpověděl Právu ve Sněmovně Paroubek.

V Právu vyšel ve středu ráno ale jiný text. Také zpráva. V něm dva novináři Petr Janiš (trj) a Alexandr Mitrofanov (alm) tvrdili mimo jiné:

Případ podle Krause de iure sice skončen nebyl, i když šetření bylo ukončeno, aniž by byl z čehokoli obviněn. "Očištění bude dostatečné tehdy, až vyjde najevo, že jsem se stal terčem křivého obvinění, pomluv, lží, a všichni, kteří se na tom podíleli, budou po právu postiženi a dobrovolně či donuceni soudem uvedou věci na pravou míru a omluví se," řekl Kraus Právu.

Kraus žádá omluvu, Právo - 8. 11. 2006, zpravodajství, str. 3

Podle další informace, kterou vydala ČTK ve středu v poledne, podle policie nebyl případ Krause odložen. Právo reagovalo o hodinu později podobným zjištěním. Možná, že by nebylo na škodu, aby se Petr Janiš, Alexandr Mitrofanov, Jiří Paroubek i Michal Kraus řídili osvědčenou metodou: ověřit si svá tvrzení z více zdrojů. I proto, že na kauze Kraus mnohé "smrdí". Bez ohledu na nesrovnalosti v tom, jestli byl nebo nebyl doopravdy případ Kraus odložen, daleko větší nesrovnalosti jsou v tom, jakým způsobem byl vyšetřován. Protože v Krausově aféře nesouhlasí víc věcí, než jen osoba hlavního pachatele, který nyní sedí v kriminále, či ti, které novináře se znalostí místních reálií a podrobností až udivujících přivedli "na stopu". Mimo informací, které vedly k odchodu Krause z politiky, totiž jinak "investigativní" novináři nepřinesli vůbec nic. Jako by ani víc nevěděli, protože jim to nikdo neřekl...