12. 1. 2007
Americká prezidentská kampaň začíná etnickými čistkami v Iráku
Politicky lze posílení amerických jednotek v Iráku o více než 20.000 mužů chápat jako záchrannou strategii neokonzervativních republikánů shromážděných pod prezidentskou vlajkou senátora Johna McCaina, napsal na blogu HuffingtonPost.com profesor Occidental College v Los Angeles Tom Hayden. Specialisté na propagandu to nazvali "nárůst" (surge), ve skutečnosti jde ovšem o eskalaci, která připomíná Vietnam, informuje Karel Dolejší. |
Tvrdé jádro neokonzervativců, jejichž řady prořídly v důsledku dezercí, vyskočilo, aby zachránilo válku odmítnutou voliči v listopadových volbách. Frederick Kagan z American Enterprise Institute a William Kristol z Weekly Standardu okamžitě začali prosazovat posílení jednotek v Iráku o 50.000 mužů, především v Bagdádu. Bush, který celou dobu tvrdil, že naslouchá svým generálům, nyní vyhodil generály Caseyho a Abizaida, kteří již dříve než před rokem plánovali částečný odsun jednotek, a kteří nyní odmítají přítomnosti většího množství amerických vojáků v iráckých čtvrtích. John Negroponte, specialista na černou práci v kontrašpionáži, se stal styčnou osobou ministerstva zahraničí v Bagdádu. Americký velvyslanec Zalmay Khalilzad, sunnita, který kritizoval šíity vedené ministerstvo vnitra, byl odstraněn. Velení amerických jednotek převzal elitní generál David Petraeus, který se osvědčil v protipovstalecých operacích. (Petraeus, vynášený nyní americkými oiciálními médii coby superman - superinteligentní, se superkondicí a supertahem na branku - je autorem platného manuálu pro protiteroristické operace, na němž pracoval od září 2005 v U.S. Army Combined Arms Center, Fort Leavenworth. On sám situaci v Iráku přirovnává k situaci v Bosně na počátku 90. let - K.D.) Bezprostředně po volbách senátor McCain objížděl Bagdád se svým potenciálním zástupcem senátorem Joe Liebermanem. Propagoval plán na eskalaci, který podporuje pouhých dvacet procent Republikánů, jedenáct procent nezávislých voličů a statisticky bezvýznamná čtyři procenta Demokratů (L.A. Times/Bloomberg, prosinec 2006). Pokud žádost o eskalaci bude Demokraty spolu s některými Republikány zablokována, neokonzervativci Demokraty obviní kvůli porážce v Iráku. Jejich plán B je tvrdit, že USA měly konflikt eskalovat od samého počátku. Zatímco politikové dlí ve Washingtonu, Iráčané naléhavě varují před šíitskými zabijáckými komandy masakrujícími sunnitské čtvrti. Poslanec a mírový aktivista Saleh al-Mutlaq odsoudil bezpečnostní plán, na němž se telefonicky dohodli Bush a irácký premiér Maliki, jako pokus zbavit Bagdád sunnitské většiny. Sdružení muslimských učenců a irácké satelitní televizní stanice začaly tlumočit volání o pomoc ze strany příbuzných a sousedů v Bagdádu. Bagdád již opustily desetitisíce lidí. Čtyřicet tisíc jich je vystěhováno do Fallúdži. Jsou zde drženi na parkovišti oploceném ostnatým drátem, ručně prohledáváni a vystaveni retinálnímu scanování, než obdrží průkazy opravňující ke vstupu do města nebo vyřazeni (L.A. Times, 4. leden 2007). Samotný Bagdád, kdysi pestré město s pěti milióny obyvatel, se stalo hlavním městem šíitů, kde padesát z jednapadesáti klíčových postů obsadili zástupci šíitských stran. Bezpečnostní síly, stejně jako "speciální síly" a "pořádkové brigády" podřízené ministerstvu vnitra, jsou ovládány šíitskými milicemi. I když američtí úředníci tyto sektářské oddíly živí, vybavují a cvičí, sami se od nich snaží distancovat - například když v roce 2006 tvrdili, že "teprve teď zjistili", že 7.700 příslušníků pořádkových brigád jsou šíité (New York Times, 7. březen 2006). Vyšetřování činnosti těchto oficiálními místy zaštiťovaných zabijáckých komand může být ze strany médií nebo Kongresu zahájeno rozhovorem s Jamesem Steelem, Geraldem Burkem a Ann Bertucciovou, bývalými policejními poradci v Bagdádu (New York Times, 22. květen 2006). Steele a Burke v té době pod velením generála Petraeuse cvičili týmy íráckých speciálních sil. Steele nelitoval vzniku těchto týmů, ale stěžoval si, že se dostaly mimo kontrolu. Bertucci přiznal, že američtí poradci byli součástí írácké Sopečné brigády, která se 24. srpna 2005 dopustila skandálních zločinů. V ten den řada mužů v policejních uniformách vstoupila do sunnitské čtvrti, vyvlekla 36 mužů z jejich domů, střelila je do hlavy a polila jim tváře kyselinou. Spojené státy též prováděly brutální výslechy na základně Camp Nama, což bylo ve zprávě generála Williama Boykina z roku 2004 retušováno. Boykin je křestanský evangelikál, který opakovaně napadá islám (New York Times, 19. březen 2006). Převzetí ministerstva vnitra šíitskou milicí Badr bylo dovršeno v roce 2005, kdy se ministrem stal Bayan Jabr. V listopadu 2005, když došlo k odhalení tajné věznice se 172 zneužívanými a podvyživenými vězni, byl Jabr obviněn. V Bagdádu existuje více než deset neoficiálních věznic provozovaných Speciální výslechovou jednotkou; vězni jsou v nich drženi bez obvinění. V roce 2005 američtí úředníci snížili svá očekávání z "ustavení demokracie" na "pomalé přiznávání si, že budeme mít nějakou formu islámské republiky" (Washington Post, 14. srpen 2005). V této perspektivě se nárůst (surge) stává čistkou (purge), násilným odstraněním sunnitů z Bagdádu do enkláv al-Anbar, al-Diyala a dalších částí Sunnitského trojúhelníku, kde se stanou terčem amerických jednotek a letectva - velmi daleko od kamer zahraničních žurnalistů. Přesídlení a ve svých enklávách obklíčení sunnité se nejspíše stanou více, nikoliv méně radikálními, připojí se k domácí odnoži al-Kájdy a sunnitským exulantům v Jordánsku, Sýrii a Saúdské Arábii. Budou pokračovat v boji za reaktivaci baasisitických důstojníků, kteří by chránili jejich území, a požadovat rovné rozdělování výnosů z prodeje ropy i práci. Pokud to bude nutné, mohou dokonce založit paralelní entitu usilující o diplomatické uznání ze strany sousedů.
celý článek v angličtině ZDE |