Bush a nejvyšší činitelé jeho vlády zahájili velkou marketingovou kampaň ve snaze přesvědčit veřejnost o realističnosti Bushova plánu poslat do Iráku dalších 20 000 vojáků. Byli si zároveň vědomi ostré opozice v Kongresu, který se připravuje na hlasování, které příští týden zřejmě tuto strategii odmítne.

Poprvé za svých šest let ve funkci čelí nyní prezident Bush součinnost odporu oživených Demokratů a zároveň i vzdorných Republikánů. Harry Reid, šéf většiny Demokratů v Senátu, uvedl: "Ve snaze eskalovat občanskou válku v Iráku stojí pan prezident v současnosti v podstatě úplně osamocen."

Vlna skepse a otevřeného nepřátelství přivítala novou strategii prezidenta Bushe, jejímž cílem je pacifikovat Bagdád a další části Iráku posílenými americkými jednotkami. Tato skepse je známkou podstatných změn ve Spojených státech vůči situaci v Iráku.

Z průzkumu deníku Washington Post a televize ABC vyplývám že 61 procent amerických občanů je proti Bushovu plánu vyslat do Iráku další vojska, podporuje ho jen 36 procent. V průzkumu veřejného mínění tiskové kanceláře Associated Press a Ipsos uvedlo 70 procent Američanů, že jsou proti vyslání dalších vojsk.

Britský premiér Tony Blair ve čtvrtek přivítal Bushovo rozhodnutí poslat do Iráku další americké jednotky. Oznámil, že je to "smysluplné". Jinde byla reakce na toto rozhodnutí většinou záporná.

Condoleezza Ricová, americká ministryně zahraničí, se v pátek vydá na Blízký východ a bude se snažit získat podporu pro tento plán od spojeneckých arabských vlád, i když první reakce v regionu odrážela všeobecnou skepsi v USA.

Mnoho zemí na Blízkém východě se obává, že by konflikt mohl eskalovat a pohltit Írán a Sýrii. Bush ve svém projevu varoval, že USA "vyhledá a zničí sítě" povstalců, kteří se stěhují do Iráku anebo mají základny v těchto sousedních zemích. Američtí velitelé sice tvrdili, že to neznamená, že Amerika napadne Írán nebo Sýrii, avšak Ricová potvrdila, že všechny možnosti zůstávají otevřené.

Bushova vláda se snažila zdůrazňovat, že celá tato iniciativa údajně pochází od irácké vlády. Jenže Ricová řekla v televizi ve chvíli, kdy si nebyla vědoma, že je zapojený mikrofon: "Nechci přistát v Malikiho vládě a vytvořit tak dojem, víte, že je prostě silou k něčemu drasticky nutíme."

Na washingtonském Kapitolu je nyní konfrontační nálada, a tak byla Ricová podrobena před senátním výborem pro zahraniční vztahy velmi ostré kritice, když tam přišla Bushův plán vysvětlit. Demokratický senátor a pravděpdoobný prezidentský kandidát ve volbách v roce 2008 Joe Biden jí řekl, že je Bushův plán "tragickou chybou". Demokratičtí i republikánští kongresmani Bushův plán v televizním vysílání odsoudili.

ZDE