22. 1. 2007
Guardian: Češi schválili stavbu základny pro amerického "Syna Hvězdných válek"Až dvě třetiny Čechů a Poláků se stavějí proti účasti na raketovém projektu, podle průzkumů veřejného mínění, a vláda ve Varšavě, i když projekt schvaluje, odmítá americké podmínky. Pentagon trvá na tom, že obě základny musejí být americkým výsostným územím a že zaměstnanci základen, má jich být asi 500, nebudou podřízeni polskému ani českému právu. "Přistupuji k problému exteritoriality rezervovaně, to nezastírám," řekl loni polský prezident Lech Kaczynski. Česká vláda oznámila, že chce poskytnout prostor pro velkou americkou vojenskou základnu pro silně kritizovaný systém raketové obrany Pentagonu. Poprvé potvrdila, že Washington požádal Prahu o svolení postavit radarovou základnu pro [americký] národní raketový obranný program. Rusko tento měsíc varovalo, že jakékoliv rozšíření amerického raketového projektu do východní Evropy jej donutí, aby připravilo nový vojenský rozpočet. |
Při jednom ze svých prvních činů jako nový český premiér uvedl Mirek Topolánek, že stavba americké základny v České republice, první rozšíření projektu "Syn Hvězdných válek" mimo hranice USA, by posílila evropskou bezpečnost. Topolánek hovořil pouze o radarové základně, z čeho silně vyplývá, že Pentagon doufá, že umístí větší část svého evropského projektu -- velké silo, které by mělo být teoreticky schopné vystřelovat rakety a ničit přilétající střely -- do sousedního Polska. Rusko tento měsíc varovalo, že jakékoliv rozšíření amerického projektu raketové obrany do východní Evropy ho donutí vypracovat nový vojenský rozpočet ve snaze neutralizovat to, co považuje za vojenskou hrozbu. Americký požadavek byl jedním z prvních problémů, jímž se musel Topolánek zabývat poté, co se stal premiérem. Česká republika v podstatě neměla vládu od té doby, co všeobecné volby před sedmi měsíci přinesly nerozhodné výsledky. Topolánek, šéf pravostředového seskupení, dal pracně dohromady slabou koalici a zvítězil v pátek v parlamentním hlasování o důvěře za pomoci dvou přeběhlíků od opozice. Jakmile Topolánek hlasování vyhrál, Američané předložili svou žádost. "Jsme přesvědčeni, že možná výstavba radarové stanice na našem území je v našem zájmu," uvedl. "Zvýší to bezpečnost České republiky i Evropy." Nová ministryně obrany Vlasta Parkanová, křesťanská demokratka, také vyjádřila podporu pro tento kontroverzní projekt, i když přiznala, že se k němu veřejnost staví rezervovaně. "Jsem si vědoma, že umístění cizí radarové základny na našem území je pro české občany citlivé téma. Některým hrozbám je možno čelit pouze ve spolupráci s našimi partnery a k nim patří útok balistickými zbraněmi.... Neměli bychom uvažovat o této věci ideologicky, ale vzít v úvahu, zda to zvyšuje bezpečnost České republiky a všech jejích občanů." Spojené státy vyjednávají tajně s Čechy a s Poláky už čtyři roky a hledají v Polsku a v oblastech na východ od Prahy vhodná místa pro základnu. Obě pravostředové vlády v Praze a ve Varšavě jsou proamerické. Pokud americký plán dostane zelenou, výdaje na český a polský projekt budou pravděpodobně 1,6 miliardy dolarů a základny budou postaveny do roku 2011. Američané už vybudovali dvě základny protiraketové obrany, v Kalifornii a na Aljašce, ale navrhovaný projekt v České republice je první v Evropě. Znepokojuje Rusko, které tvrdí, že terčem protiraketového štítu je ono a nikoliv "teroristické státy" na Blízkém východě či v Asii. Spojené státy uvádějí, že základny mají zabránit potenciálnímu odpálení severokorejských dalekonosných střel, zatímco evropské základny mají bránit dalekonosným střelám z Íránu či od jiných regionálních nepřátel. Až dvě třetiny Čechů a Poláků se stavějí proti účasti na raketovém projektu, podle průzkumů veřejného mínění, a vláda ve Varšavě, i když projekt schvaluje, odmítá americké podmínky. Pentagon trvá na tom, že obě základny musejí být americkým výsostným územím a že zaměstnanci základen, má jich být asi 500, nebudou podřízeni polskému ani českému právu. "Přistupuji k problému exteritoriality rezervovaně, to nezastírám," řekl loni polský prezident Lech Kaczynski. Polsko uvedlo, že se nechce vyjádřit ke zprávě, že byla uzavřena konečná dohoda. Mluvčí ministerstva zahraničí Andrzej Sados sdělil tiskové kanceláři Reuters: "Jednání v této věci pokračují už měsíce. Potřebujeme další jednání, které uskutečňujeme s našimi americkými příteli prostřednictvím diplomatických kanálů." I když se už léta probíhají jednání ve snaze uklidnit Rusko, Kreml argumentuje, že raketová obrana stejně nemůže být technicky úspěšná a jedině vyvolá napětí a nedůvěru. Nikolaj Solovcov, činitel odpovědný za velení ruské strategické raketové obrany, uvedl tento měsíc, že rozšíření amerického protiraketového projektu do východní Evropy ovlivní ruské vojenské plánování. "Rusko bude muset přijmout dodatečná opatření proti raketovým obranným systémům, aby jeho potenciál strategického odstrašení nebyl oslaben," uvedl. Vedení ruské armády odmítá tvrzení, že je raketová obrana zaměřena pouze proti zemím, jako je Severní Korea a Írán. Poukazují na to, že projekt je zaměřen proti interkontinentálním balistickým střelám, které ani Severní Korea ani Írán nemají. Podrobnosti v angličtině ZDE |