|
12. 1. 2007
Zajímavost pro naše čtenáře:Rostoucí vulgarita, bulvarizace, senzacechtivost a naivní PR Britských listůMotto:
"Wikialita"= Wikipedie + realita = "pravda" založená na konsensu, nikoliv na faktech. Zdroj: TIME MAGAZINE "Největším problémem tohoto nesporného fenoménu českého internetu [je] rostoucí bulvarizace, senzacechtivost a vulgarita, kterou lze pozorovat v exaltovaně působících titulcích." "Dr. Golgovi [byl] zakázán přístup k redakční poště a fakticky byl z redakce Britských listů vyloučen, třebaže se jednalo o jediného profesionálního žurnalistu v užším kruhu Britských listů." Jak vidí Britské listy anonymní autoři české Wikipedie: |
|
V rámci self-promotion se [Britské listy] prezentují jako deník, to však není přesné. Příležitostně publikují nové texty i o víkendu, některé týdny je počet příspěvků minimální. Na rozdíl od skutečných deníků nepřinášejí Britské listy každodenní zpravodajství a nemají pravidelné rubriky.
Jízlivý bonmot kolující v žurnalistických kuloárech říká, že další známé heslo "Britské listy zprostředkovávají výměnu myšlenek mezi Západem a Českou republikou" je pravdivé potud, pokládáme-li za Západ Jana Čulíka a Českou republikou se míní Štěpán Kotrba. Odtud také ironický název "Č+K listy". Britské listy deklarují "kritický postoj vůči mocným" a odmítají většinový názor, že se jedná o levicově orientovanou skupinu, třebaže drtivá většina politických komentářů i analýz -- ať už z pera Štěpána Kotrby, či pravidelných dopisovatelů, je jednoznačně identifikovatelná jako stranící levé části politického spektra. Šéfredaktor Jan Čulík se osobně sice hlásí ke "konzervativismu", ale jeho redakční politika jako i časté překlady z levicově orientovaného deníku Guardian spíše potvrzují levicovou orientaci. Britské listy také deklarují příslušnost k tradici britské a americké nezávislé žurnalistiky. Značné množství příspěvků však tvoří příspěvky kmenových autorů k aktuálnímu dění na tuzemské či zahraniční politické scéně. Realtimové vsuvky do jednotlivých textů, a často i regulérní veřejná hádka redaktorů definuje Britské listy podle některých názorů jako diskusní klub, nebo blog. Kromě těchto zjevných projevů žurnalistické neprofesionality, ke kterým lze připočíst jistou neserioznost v přístupu k čtenářským listům (zveřejňování bez uvědomění a následné agresivní, urážlivé redakční komentáře), nedostatečné korektury textů, aj., se zdá být v současnosti největším problémem tohoto nesporného fenoménu českého internetu rostoucí bulvarizace, senzacechtivost a vulgarita, kterou lze pozorovat v exaltovaně působících titulcích, např. příspěvek Štěpána Kotrby "Kdo konečně zastaví prolhané policejní grázly" [3], stejně jako v násilném, často naivně působícím self-promotion projevujícím se např. nepřetržitým opakováním, že "Britské listy informovaly". Do kategorie naivní self-PR lze zařadit i tvrzení, kdy fotografii získanou od čtenáře či sympatizanta prohlašují Britské listy za výsledek práce "vyslaného reportéra". Často bývá napadána demagogičnost a nálepkování oponentů především pojmem "aktivista". Zdroj:ZDE (Pozn. JČ: Hned po zveřejnění těchto citací zde na BL anonymní editoři české wikipedie heslo o Britských listech na české wikipedii MÍRNĚ zprofesionalizovali. Některá tvrzení byla vymazána, struktura hesla byla změněna. Nicméně naivní primitivismy v české wikipedii i nadále zůstávají - BL podle ní např. prý vydávají "Ostrou sebekritiku (sic!), v jejímž rámci citují článek Johna Boka - co ten má s redakcí BL společného, nevíme. Rekordně nejčtenější příspěvek BL Bushky Bryndové o událostech kolem 11. září 2001, zdrojovaný z četných, renomovaných mezinárodních zdrojů, včetně řady západních deníků (Daily Telegraph, Guardian, Toronto Sun) a významných médií, shrnující diskusi, která v západních sdělovacích prostředcích běžně proběhla, označuje česká wikipedie xenofobně za "konspirační teorii". Celkem se redakční práce anonymních českých editorů wikipedie vyznačuje pozoruhodnou nezkušeností, naivitou, politickou zaujatostí a amatérismem, neschopným soudnosti a racionálního, objektivního úsudku, dále neschopností ověřovat fakta. [Součástí profesionální redakční práce musí totiž být především schopnost poznat, co je podstatné, a umět to zformulovat.]Úroveň i anglické wikipedie bývá nezřídka nevalná - často se na západních univerzitách varuje, aby ji studenti nepoužívali jako zdrojů, protože je nespolehlivá. V důsledku nevzdělanosti a neprofesionality editorů české wikipedie je však standard jejích příspěvků bohužel často ještě asi deset tříd pod wikipedií mezinárodní, publikovanou v angličtině. A propos fakta: Seznam 120 článků Fabiana Golga, zveřejněných v BL od 9.10. 2001 do 26. 10. 2006 , který byl podle české wikipedie r. 2002 "z redakce BL fakticky vyloučen", naleznete v BL ZDE). Pozn. JČ, 14.1. 2007: Dalšími redakčními úpravami byla kvalita hesla o Britských listech ve wikipedii dále zlepšena - zejména na poslední chvíli zasáhl někdo, kdo redakční práci rozumí. Nicméně mělo i nadále heslo vážné potíže s některými věcnými, snadno dohledatelnými nepřesnostmi. - Zjevně existují velmi podstatné rozdíly mezi gramotností a redakční zkušeností přispěvatelů do české wikipedie. Demokratičnost je této publikace je zvlášť v českém prostředí spíš handicapem. Bývá častým argumentem západních novinářů a univerzitních odborníků, že "volné" publikace, jako je wikipedie, založená na lidovém konsensu, nikoliv na faktech viz Time Magazine ZDE prý nemohou nikdy nahradit profesionalitu a kvalitu skutečných médií. Problémem se to stává v malých, jazykově uzavřených společnostech, kde hrozí, že se "lidový konsensus" zredukuje na minimální, kabbalistickou skupinu s často spornými hodnotovými měřítky, která pak skupina vydává za "objektivitu" a od ostatních se je snaží vynucovat, přičemž si logických zkratů, subjektivity či věcných chyb ve vlastním myšlení často vůbec není vědoma. Pozn. JČ: 15. ledna 2007: K autorství "charakteristiky" Britských listů, původně zveřejněné na české wikipedii (zde v rámečku) se přihlásil člověk, který psával do BL, s nímž jsme však před časem kvůli jednomu etickému poklesku, do něhož bez našeho vědomí zatáhl Britské listy, rozvázali spolupráci. Vzhledem k tomu, že jde o člověka nedůvěryhodného, nelze určit, zda jeho tvrzení je pravdivé. Vyplývá z toho však, že zejména v českém prostředí je anonymita přispěvatelů wikipedie na pováženou, neboť nelze nikdy řádně posoudit motivaci, proč něco píší a proč něco bylo na wikipedii zveřejněno. |
