EA│KOŠ│Evropská komise zahájila veřejné konzultace k vypracování krizového systému pro nouzové zásoby ropy v členských zemích. Chce lépe reagovat na změny situace v období vysokých cen ropy. Barel WTI se prodával v Singapuru za 118 USD. V Londýně vystoupila cena americké ropy na 119,74 USD za barel. Cena ropy se tak přiblížila k rekordní výši 120 USD. Květnový kontrakt americké lehké ropy, jenž se v úterý obchodoval naposledy, uzavřel den na hodnotě 119,37 USD plus 1,89 dolaru. V porovnání se situací před rokem se již cena zvýšila o osmaosmdesát procent. MMF chybí zdroje, chce prodat 403 tun zlata. Další důvod ke znepokojení. Komise informovala, že kvůli geopolitickému a dalším důvodům, se riziko přerušení nabídky ropy zvyšuje a ze střednědobého hlediska nabídka nemůže uspokojit potřeby EU. Veřejné konzultace skončí 17. června 2008.

Ruská dodavatelská společnost Transněfť zastavila v lednu minulého roku tranzit ropy přes Bělorusko do Evropy. Podle ministerstva průmyslu měla tehdy Česká republika zásoby nejen na povinných 90 dní, ale dokonce na 102 dní. Ve vyspělé Evropě je to ale 120 až 235 dní. Na světě se dnes těží kolem 3 miliard tun ropy ročně.

Luboš Rosí se v poslední hlavní zpravodajské relaci ČT1 v 19 hod. obořil na zástupce iniciativy Ne základnám, především na Jana Tamáše. Vlastní úsudek nejen o míře neobjektivnosti, ale především o útočném vedení reportáže si může udělat každý, kdo tyto zprávy ze dne 23. dubna 2008 viděl.

zpravodajství ČT 23. 4. 2008 na internetu ZDE

V těchto zprávách v reportáži o "bílé demonstraci" (začíná v 21:37 a končí 23:54) zazněla řada věcí, se kterými by měla ČT zacházet opravdu buď velmi opatrně, nebo snad raději vůbec ne. Úkolem ČT je především přesně informovat o podstatě věcí -- nikoliv si vytvářet jakousi vlastní reklamní kampaň a to dokonce proti většinovému zájmu diváků (a v rozporu s realitou).

Co dělat, když česká televize zase manipuluje veřejné mínění? Zbavit se iluze o svobodě informací v buržoazní společnosti, řekl bych autorovi otázky já. Celou dobu života v tzv. socialismu jsme byli přesvědčováni o tom, že svoboda tisku a informací v kapitalistických zemích je fikcí. Česká televize a její bratrská média usilovně pracují na tom, aby to byla pravda. Ono je sice hezké zakázat učení o třídním boji nebo se pošklebovat "ještěřím výzvám" z ulice Politických vězňů. Jenže třídní boj shora zuří naplno a ti ještěři mají, přinejmenším v otázce českých médií, pravdu. Dá se to taky popsat různými zdánlivě otřepanými, ale pravdivými příslovími typu: Čí chleba jíš, toho píseň zpívej.

Vypadá to, že autor příspěvku "Co dělat, když Česká televize zase manipuluje veřejné mínění?" asi viděl jinou reportáž než já a zřejmě se po mnoha letech vrátil ze zahraničního pobytu, kde byl zcela odstřižen od reality.

Česká televize je prokazatelně jediným elektronickým médiem v České republice, které věnuje celospolečenské diskusi o umístění radarové základny v Brdech velký a především vyvážený prostor. Naprosto chápu, že pan Rusek je o něčem přesvědčen a svobodně o tom referuje. Klidně může napsat, že nejlepší zřízení je diktatura a nikdo mu nemůže říci ani popel.

Autor je tiskový mluvčí České televize.

Prosím pana tiskového mluvčího ČT , aby svá tvrzení doložil, a to nejen celkovým časovým prostorem, který obě strany sporu dostaly, ale i vysílacími časy, píše Stanislav Bláha.. Nejsem tak úplně pravidelným divákem ČT, ale jedno vím bezpečně. Do OVM a podobných programů se Tamáš, Májíček ani Neoral nedostanou. Zato Klvaňa, Vondra, Schwarzenberg, Parkanová, Topolánek, Havel a další zastánci radaru tam mají zelenou.

Tamáše jsem tuhle na ČT viděl - bylo to po půlnoci a diskutoval tam jako zástupce "extrémně levicové" Humanistické strany s nějakými nácky. Až mě ho bylo líto. Tož tak je to s tou vyvážeností a objektivitou České televize.

Reakce na článek tiskového mluvčího České televize

Pan Šticha, mluvčí České televize, se pokusil vyvrátit podezření, že tato -- formálně veřejnoprávní -- instituce neinformuje o záležitosti plánovaného radaru (vojenské základny cizího státu) objektivně. Domnívám se, že skutečnost mluví proti jeho tvrzení.

Třebaže s umístěním zvažované základny dlouhodobě nesouhlasí na 70% obyvatel ČR, ve vysílání ČT dominují vyjádření zastánců radaru. Chtěl-li by pan Šticha toto tvrzení vyvrátit, musel by předložit statistiku dokumentující, kolik hodin o tomto tématu hovořili ve vysílání ČT tito lidé: Tomáš Klvaňa, Mirek Topolánek, Vlasta Parkanová, Alexandr Vondra, Karel Schwarzenberg, Tomáš Pojar, Martin Barták, Martin Povejšil, Veronika Kuchyňová-Šmigolová, Luděk Pekárek, Michael Vít a Peter Bednarčík (seznam jistě není úplný). Jaký čas proti tomu měli k dispozici odpůrci radaru?

Přátelé, zde je pokus o kritickou reflexi akci kolem Tibetu:

Obávám se, abyste nehráli roli blbců v cizí hře. Američané i Evropa se Číny jako nastupující ekonomické velmocí bojí a každý klacek je dobrý... .

Třeba tu vůbec nejde ve skutečnosti o lidská práva, když je to tak velice, velice selektivní... . Pokud Jeho Jasnost ministr zahraničí ČR je pro bojkot olympiády, pokud Condoleeza Ricová je náhle tak vnímavá pro otázku lidských práv, tak je mi to opravdu velice podezřelé.

Richard Lambert, generální ředitel CBI, Konfederace britského průmyslu odsoudil kulturu přehnaných prémií e finančním průmyslu, která proměnila tisíce bankéřů v milionáře jako jeden z hlavních faktorů, který způsobil obrovské finanční problémy, jimž nyní čelí celosvětově bankovní sektor.

Richard Lambert poukázal na to, že prémiemi jsou bankéři odměňování za úspěchy, ale už je nikdo nepotrestá za neúspěchy. Vyjádřil přesvědčení, že by bankéři tak hrozně neriskovali, kdyby museli investovat svůj vlastní kapitál.

Developerské lobby náramně zhodnotí pozemky v Krnově, které jsou dnes v inundačním pásu a které budou moci být převedeny na stavební parcely. Nakonec se to děje již dnes. Jak je možné, že nový Kaufland v Krnově bude stát tam, kde před jedenácti roky byly 4 metry vody?

Vláda na svém pondělním zasedání projednala podklady a rozhodla! Jediným možným řešením je výstavba přehrady Nové Heřminovy – doslova: „Nulovou variantu (tedy realizaci přírodě blízkých opatření) nelze doporučit jako výhledově udržitelnou, s ohledem na množství ohrožených obyvatel a majetku.“. Při vybudování nádrže bude o něco vyšší protipovodňová bezpečnost (nikoliv ovšem radikálně) – toť hlavní kritérium, díky kterému dojde k zatopení domovů desítek spoluobčanů a též přírodně cenné lokality s výskytem ohrožených druhů jako je ledňáček, rak či bobr.

CRI│MOSR│ Delegaci slovenské armády vede zástupce náčelníka generálního štábu Peter Gajdoš . Liang uvedl, že armády obou zemí udržují těsné styky a spolupráci a čínská strana je ochotna spolu se stranou slovenskou usilovat o zdravý, trvalý a stabilní rozvoj vztahů mezi armádami obou zemí. Gajdoš při setkání vyslovil přání, aby se vztahy přátelské spolupráce mezi armádami obou zemí nadále upevňovaly. Mj. zdůraznil, že slovenská strana rozhodně prosazuje politiku jedné Číny.

Ministr obrany SR Jaroslav Baška se v rámci své pracovní cesty v Kazachstánu střetl 18. dubna 2008 se svým rezortním kolegou Danialem Achmetovem. Oba ministři si vyměnili poznatky z oblasti restrukturalizace ozbrojených sil ve svých zemích a projednali otázky modernizace zbraňových systémů. Oba ministři podepsali dohodu o vědeckotechnické spolupráci. V oblasti modernizace už Slovenská republika spolupracuje s kazašskou stranou při modernizaci podzvukových bitevníků L-39. V nejbližší době bude otevřen Úřad vojenského přidělence přímo v Kazachstánu.

Šanghajská organizace pro spolupráci TÉMA BL

< Výskyt a úmrtnost rakoviny tlustého střeva v členských zemích EU. Čím světlejší barva, tím častější výskyt rakoviny.

Ráda čtu Vaše noviny, protože řešíte i témata oficiálním tiskem opomíjená. Přijde mi, že jedním takovým hodně opomíjeným tématem je i problém rakoviny. V poslední době jsem byla nucena hledat na internetu podrobnější informace o této nemoci a údaje, které jsem objevila, mě docela dost šokovaly,píše Irena Grossmanová.

ZDE jsem zjistila, že rakovinou u nás onemocní každý 3. obyvatel ČR! Česká republika dlouhodobě obsazuje 1. místo v Evropě v četnosti výskytu rakoviny tlustého střeva. Nemohl by některý redaktor napsat článek na toto téma a zamyslet se nad tím, jak je možné, že se o této problematice příliš nepíše? Stále se brojí proti kuřákům, ale přijde mi, že kouření není tou hlavní příčinou. Jak je možné, že zaujímáme v Evropě přední místa v onemocnění, když normy na složení potravin máme stejné (dřív byly dokonce přísnější)? Z jídla to tedy asi nebude. Máme tedy horší životní prostředí? Nebo zaostáváme s prevencí? Co je u nás zanedbáno? Vím, že nejde zobecňovat, ale poslední dobou se s tímto onemocněním ve svém okolím setkávám čím dál častěji a často se jedná o lidi, kteří dodržovali zdravý životní styl, nekouřili, případně sportovali. V čem je tedy jádro problému?

Marně jsem hledala nějaké přehledné statistiky pro srovnání, jak je na tom Česká republika v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Paní Grossmanová se ptá, jak je možné, že zaujímáme v Evropě přední místa v onemocnění...

Bohužel, v České republice se většina lidí stravuje nezdravě a jejich strava je založená na masných a mléčných výrobcích, které, pokud konzumovány ve velkém množství, mohou způsobovat některá civilizační onemocnění včetně rakoviny.

Zatímco zelenina, ovoce a celozrnné potraviny jsou jaksi odsunuty na úplný okraj talíře, lidé konzumují několikrát denně potraviny, které postrádají vlákninu, vitamíny, antioxidanty a další důležité látky, píše René Schwarz:

Zde přikládám odkazy na vědecké studie:

Pokud pojedete autobusem nebo budete v práci, najděte si někoho vedle sebe. Jeden z Vás zemře na komplikace ischemické choroby srdeční nebo na mozkovou příhodu. Pak si najděte dva a jeden z Vás tří zemře na rakovinu. Tedy pokud nejste děti. Ty umírají na úrazy. (Dítě je člověk do 18 let.)

To je fakt v našem vyspělém "severním" světě" v Somálsku by pořadí bylo jiné.

Občanské sdružení Publicum Commodum ve spolupráci s obvodním výborem Českého svazu bojovníků za svobodu Prahy 1 a vedením Českého svazu bojovníků za svobodu vás zvou na vzpomínkový večer při příležitosti 63.výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald a táborů dalších, jako např. Osvětim, Terezín, Bergen-Belsen, Dachau, Mauthausen, Treblinka... .Hodláme vyslovit úctu jak těm, kteří zahynuli , tak těm kteří přežili a zanechali tak dalším generacím odkaz nepodlehnout zlu jakékoliv diktatury.

Vzpomínkový večer se koná DNES - 24. dubna 2008 v Divadle Blaník- Palác Fénix, Václavské nám. 56, od 18.00 hod.

Program večera je koncipován z uměleckých žánrů, vztahujících se k dané tematice. Např umělecký přednes literárních děl, muzikálová sóla, Dětská opera s repertoárem z opery Nabucco, fragmenty stopy jazzu na Praze 1 - J.J.Jazzmen, zpěváci z oblasti pop music -- např. Eva Pilarová nebo Pavel Vítek s repertoárem židovských písní apod. Na tuto akci jsou zváni významní představitelé politického a společenského života jako např. Livie Klausová, ministryně obrany Vlasta Parkanová, izraelský velvyslanec Arie Arazi a řada dalších.

Ještě před pár dny jsem si myslel, že jednak poplatky ve zdravotnictví nepomáhají (tak jak jsou teď zavedeny) a jednak nejsou regulační (k tomu jsem dospěl po analýze systému. Výtisk deníku metro ze dne 23. 4. 08 mě na své titulní stránce v článku s nadpisem: "Lékaři: poplatky nerušte" a podnadpisem: "Praktikům se líbí, že mají čas na opravdu nemocné" několika slovy v zevrubné analýze vyvedl z omylu.

Populistická neprofesionalita ÚOOÚ mate občany. I tak mohl znít titulek tohoto článku, ale byl by nepravdivý. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) považuje za nezákonné uvádění osobních údajů lékařů na předpisech, které vydávají pacientům. Podle úřadu takové poskytování údajů není v souladu se zákonem. Prý to řekla mluvčí ÚOOÚ... Šéf ÚOOÚ Igor Němec navíc upřesnil, že úřad považuje za sjednání nápravy to, že by už neměly být na receptech adresy lékařů. Někdy vzniká nedorozumění a pak jako blbec vypadá ten, který za nic nemůže. A stejně tak je tomu i dnes v případě Igora Němce. Soukromý lékař je podle zákona podnikatel - živnostník nebo osoba samostatně výdělečně činná na základě zvláštního právního předpisu. Stejně jako hospodský nebo spisovatel. Sídlem jeho podnikání nutně nemusí být jeho bydliště, ale ani jeho ordinace. A u Julínků v legislativní kuchyni to nevědí a vyrábějí legislativní zmetky... Protože vyhláška opravdu obsahuje požadavek na zveřejnění adresy trvalého bydliště lékaře (osobní údaj), nikoliv sídla podnikatele-lékaře (veřejný údaj).

Při čtení článku páně Rosolova jsem měl neodbytný pocit, že některé jeho vývody jsem už slyšel nebo četl. A pak mi svitlo. "Když přijde Stalin, tak mi ji vezme, když přijde Hitler, tak mi ji nechá," volal jeden politik v meziválečném období ve sněmovně, třískaje naditou portmonkou o řečnický stůl, píše Pavel Tučka.

Ale nejen toto. Řeči o trpaslících, nucených posluhovat jiným, větším, jsou asi jen specialitou některých našich lidí. Pokud se nemýlím, nepatří Češi v Evropě mezi nejmenší národy, jsme asi tak v polovině pomyslného žebříčku, ale neslyšel jsem podobné sebemrskačské řeči od nikoho jiného. Navrhuji panu Rosolovi přijít s takovou teorií třeba ke Slovincům, jichž jsou tak dva miliony, a domnívám se, že nebude stačit utíkat.

Dámy a pánové, zastupuji v tomto parlamentu občany České republiky, která iniciovala dvoustranná vyjednávání některých členských zemí o vízech se Spojenými státy. Chci se důrazně ohradit proti neoprávněné kritice Evropské komise na adresu zahraniční politiky své země. Komise tak arogantně překročila své faktické pravomoci. A potlačila i princip subsidiarity a rovnosti členů Unie. Chci také připomenout, že Česká republika dvoustranným jednáním o vízech jen reagovala na nulové výsledky komise v oblasti odstraňování amerických víz pro nové členské země.

Pražští sociální demokraté, především stínový radní pro kulturu Ing. Mgr. Miroslav Poche, se znepokojením sledují vývoj situace kolem druhé vlny transformace pražských divadel, do které je navrženo celkem osm scén. Konkrétně se jedná o Studio Ypsilon, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo v Dlouhé, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Hudebního divadlo v Karlíně, Městská divadla pražská, Divadlo Na zábradlí a Divadlo pod Palmovkou.

Sociální demokracie považuje za nepřijatelný vládní návrh zákona o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Zákon nepodpoří a po volbách, jestliže je vyhraje, ho změní. Na dnešní tiskové konferenci to řekl místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

ČSSD vlastní návrh zákona podle Sobotky nepřipravuje. Pokud ale vládní předloha nebude přijata, předloží hlavní principy majetkového narovnání státu s církvemi jako podklad pro jednání s koalicí. K nim patří omezení naturální restituce církevních řádů pouze na bývalé řádové budovy a pozemky, na kterých stojí, a to jejich výčtem v zákoně. Finanční kompenzaci za nevydaný majetek, která by měla být nově vypočtena a přizpůsobena ekonomickým možnostem státu, navrhují převést na náboženskou nadaci, a to během tří let z mimorozpočtových zdrojů, aby se nezvýšily mandatorní výdaje.

Největší německá banka Deutsche Bank byla postižena globální úvěrovou krizí tak silně, že nyní vydala oficiální memorandum svým vedoucím pracovníkům, že od nynějška už nebude hradit z diet jejich návštěvy v bordelu a platby za sledování pornografických kanálů v hotelích. Memorandum bylo prozrazeno týdeníku Spiegel.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pro příklad nechoďme daleko. Ale raději hned přejděme z našeho malého písečku na velkou scénu, USA. Demokratická strana v USA měla před letošními prezidentskými volbami okamžitě psychologický náskok před republikány (před "Velkou starou stranou"), už tím, že republikánský prezident Bush se ve svém druhém funkčním období těšil jen malé popularitě; také pro oběti na životech ve válce v Iráku. (Ta válka efektně skončila po několika desítkách hodin a teď trvá již pět let; nehledě na stovky miliard dolarů, vynakládané i proto každoročně na zbrojení.) V sérii primárek se také okamžitě zdálo, že demokratický tábor měl jakoby jednoznačnější východisko k volbě svého kandidáta -- od počátku se již kvůli předchozím celonárodním průzkumům zdálo, že bez problémů zvítězí Hillary Clinton(ová). Naprotitomu v republikánském táboře hned bylo vážných kandidátů nejméně pět.

Reaguji na zprávu, kde se pan ministr Julínek rozplývá nad úspěchy své regulační finty, jejíž výsledkem je, že počet návštěv u specialistů (!) se snížil o 28 procent, že lékárníkům i přes jejich obavy nepoklesly tržby a že lidé předepisované léky vyměnili raději za ty volně prodejné (znáte je z televizní obrazovky). Pro mne je to statistické potvrzení toho, že lidé při problémech už nejdou za lékařem, ale že si sami nasazují domácí samoléčbu.

Jeden čtenář se v mailu velmi kriticky vyjádřil o mém "rádoby směšném" článku na BL. Souhlasím s ním v jedné věci a to, že v médiích je málo hodnověrných informací o Romech. Rozhodl jsem se tedy na jeho dopis zareagovat "rádoby vážným" článkem, v němž chci stručně shrnout něco málo z romské historie. Jsem přesvědčen, že bylo by dobré, aby se určité znalosti o Romech dostaly do obecného povědomí.

Známé staré přísloví zní, že si může člověk klidně odnést domů, co má psáno černé na bílém, ale možná jen proto, aby si to tam spálil, protože člověk ještě nikdy nemohl věřit všemu, co se vytisklo, a jen málokdy může věřit tomu, co bylo napsáno záměrně proto, aby tomu lidi věřili.

ŠOK│ Tento text pochází z útrob Rudého domu v ulici Politických vězňů. Redakční a stylistická práce jednoho z čelných představitelů soudruhů z Pražské rady je docela čitelná díky jeho tradiční a svérázné expresivitě. Obdobný text byl publikován i v časopise Dialog, rozdávaném v průchodu tamtéž, ačkoliv jeho vydavatelé se na KSČM obracejí jako na pravicové úchylkáře - odštěpence od opravdové leninské tradice komunistického hnutí. Sdělnost tohoto textu nejvíce určitě ocení ti, kterým není 70-80 let. To je u některých organizací nejčastější věk členů. Zajisté zejména ty mladší, byť levicově myslící občany-voliče podobně úderné formulace přesvědčí o nutnosti podpořit při nejbližší příležitosti radikální levici v podobě KSČM. Například vstoupit k rozpuštěným mladým komunistům. Pokud kdokoliv v KSČM bude myslet či hovořit takovýmto jazykem - byť jen neoficiálně, tak tuto stranu čeká osud strany Fausta Bertinottiho. Propad do nevolitelnosti a bezvýznamnost senilnějících starců, které minuly dějiny. Lidé, bděte. Neeee.... Lidé, čtěte... A nebo jinak: soudruzi v KSČM, přemýšlejte.

Únor 1948 zahájil přeměny, jež naší zemi polidštily, jako žádná jiná doba. Teď mizí jedno za druhým - i práva, převzatá od ústavy listopadového převratu. Reformistické korouhvičky tomu nezabrání. Zájmy demokratické většiny uhájí důsledná, rozhodná, iniciativní politika, jež triumfovala právě před šedesáti lety.

Americký odborník na mučení odsoudil svou vládu za to, že dovoluje při výsleších používat techniku "waterboarding", mučení vodou v době, kdy přichází do britských kin děsivá reklama proti této praxi, kterou vydala organizace Amnesty International (můžete ji zhlédnout ZDE).

Článek Borise Cveka, v němž popisuje proč podporuje stavbu amerického radaru v Čechách, je pozoruhodný tím, jak v něm slova ztrácejí původní význam a historický kontext. I tak ale jde o důkaz - nechtěný ovšem - že lidská blbost a její doplněk zvaný devotnost poddaných jsou nezničitelné.

Nicolas Sarkozy změnil tón, aby působil proamericky. Roku 2007 se vydal na speciální návštěvu do Kennebunkportu, aby se v útulném prostředí setkal s Georgem W. Bushem. Protože ani jeden z nich nemluvil jazykem druhého, museli mít tlumočníky. Takže snad mi bude dovoleno tlumočit, o co šlo.

Ano, Sarkozy používá diskurz, který zní americkým uším mnohem lépe, než mluva řady jeho předchůdců. Ano, je to dnes staré spolehlivé Německo s konzervativní kancléřkou, kdo podle všeho dělá vládě Spojených států mnohem větší starosti než stará nespolehlivá antiamerická Francie. A ano, zdá se, že Sarkozy používá tutéž rétoriku jako Bush v záležitostech Íránu a Izraele (i když zatím ne Iráku).

Internetové servery dne 21. 4. přinesly část výroků ministra Nečase zodpovědného kromě jiného i za rodinnou politiku, které pronesl na Konferenci o rodině v Senátu. „Ženeme se příliš za penězi, je třeba zlepšit prestiž rodiny“, hlásaly titulky.

Tak jsem se zamyslela, co pan ministr v uplynulých dvou letech pro zlepšení prestiže rodiny udělal, a vyšlo mi následující.

Minulý rok jsem coby externí spolupracovník Člověka v tísni navštívil lidskoprávní happening, který tato organizace pořádala na Střeleckém ostrově v Praze. V "antikubánském stanu" jsem narazil na senátora Štětinu, který si navlékl umělý plnovous a jal se recitovat krátkou pasáž ze spisů Fidela Castra. Divadlo to bylo dojemné.

Poté, co jsem obešel výstavku věnovanou porušování lidských práv na Kubě a nenalezl ani zmínku o Guantánamu, jsem přítomné organizátory na tento fakt upozornil.

Hrobové ticho mi bylo odpovědí. Skutečnost, že podle zpráv Amnesty International je v kubánských věznicích drženo protiprávně méně vězňů než na Guantánamu, jsem se v agitačním stanu nedozvěděl.

Přesto považuji Guantánamo za malicherný přestupek proti měšťácké morálce spáchané Spojenými státy ve srovnání s obludnými hrůzami jimi spáchanými a přetrvávajícími v nejchudším státě západní hemisféry -- Haiti -- zemi nepříliš vzdálené od jedné z posledních pekelných bašt bolševismu - Kuby.

Zdroj: ZDE ZDE

Obdržel jsem mnoho dopisů v reakci na deklaraci k petici proti radaru uveřejněné na webu www.nechciradar.cz. V dopisech jsem byl požádán o některá vyjasnění, která by mohla zajímat i čtenáře Britských listů. Otázky se týkaly především tohoto bodu deklarace: "Jakákoliv smlouva, kterou naše vláda uzavře s vládou USA ohledně umístění vojenské základny USA na území České republiky, nebude mít žádnou legální hodnotu..."

Pan Stančík píše, že politici se stali loutkami finančních skupin.Nemíním to autorovi vyvracet, ostatně jsem s ním částečně téhož názoru.

Nicméně, mohu mu zcela jednoznačně odpovědět na výrok "Som Slovák, Európan a nepoznám jediný objektívny dôvod, prečo by sa napríklad moja krajina mala stať rukojemníkom mocenských a finančných záujmov USA a spoločností ako Halliburton, Lockheed a podobne."

No přece proto,aby se jeho krajina nestala rukojmím mocenských a finančních zájmů společností jako jsou Gazprom, Lukoil, nebo Rosněft.Tak proto, míní Vojtěch Rosol.

Toto není jen další z mnoha internetových výzev a peticí ale i zkouška, zda je reálné v průběhu 6 měsíců sesbírat podpisy od 1 - 2% voličů. Tak, jak to předpokládají různé návrhy zákona o obecném referendu a zákona I a R. Proto přibyla i možnost podpisu pomocí SMS pro ty, kdo nemají připojení k Internetu. Pokud tedy cítíte vnitropolitickou situcaci v naší zemi podobně, jako je naznačeno v následujících odstavcích, zúčastněte se a informujte všechny své kamarády a známé.

Ukažme, že Češi nejsou jen stádem ovcí...

Vůbec bych se nebál srovnání současného stavu společnosti s normalizací. Ano, s normalizací. Více než 70 procent obyvatelstva si nepřeje radar, a přesto současná moc ani nedovolí, aby zástupci tohoto většinového názoru seděli ve veřejnoprávní (= placené námi všemi) televizi u kulatého stolu a rovně zde prezentovali svůj názor a své argumenty pro něj. Pak tedy nejde o demokracii nýbrž o diktaturu, kde politruci přebírají názory a třídí je na vhodné a nevhodné.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.